Moje žena říká, že bude volit ODS
28. dubna 2014

Václav Klaus ml.: Moje žena říká, že bude volit ODS

Na začátku roku odešel po roztržce s Martinem Romanem z čela gymnázií PORG. Dnes VÁCLAV KLAUS MLADŠÍ píše knihy, bude učit matematiku a přijal nabídku Petra Fialy stát se expertem ODS pro oblast školství.

Za necelý měsíc se budou konat volby do Evropského parlamentu. Váš otec v ČT prohlásil, že za dané situace jsou o ničem. Souhlasíte? 

To si nemyslím. Jedním z velkých neštěstí této doby je, že je voleb čím dál víc. Volí se prezident, do Evropy, do krajů, do všeho možného. Takže jsou z toho lidé lehce tumpachoví. Změna, kterou si slibují, nepřichází, protože zvolení často ani nemají kompetence. Trvám na tom, že je voleb hodně a není nic ultrademokratického na tom, když chodíte volit každý rok nebo půlrok. Ale že by byly evropské volby o ničem, s tím nesouhlasím. Mají smysl hlavně psychologický. Strany si myslí, že si polepší, pohorší nebo nevím co. Že by našich 21 poslanců nějak zamávalo s Evropskou unií, to se asi čekat nedá, ale ten psychologický dopad na společnost a politické strany tam je. 

V Česku je zatím kampaň takřka neviditelná. Nechybí vám v ní nějaké silné téma? 

Je to střet eurohujerských či eurofilních stran, které by se rády ještě víc zalíbily v Bruselu, se stranami, jež mají národnější pohled na věc. Není to ale zdaleka tak velké téma jako v Anglii nebo jiných zemích, velké téma tu určitě chybí. Ale co na tom témovat či kampaňovat? Vy se asi o politiku zajímáte víc než většina běžných lidí – a kolik z těch 721 poslanců znáte? Čili dopad – že byste se s europarlamentem nějak identifikoval – je v České republice takřka nulový, ačkoli se sem z Bruselu hrne jedno nařízení za druhým. Podle toho ta kampaň také vypadá. 

Podepsal jste Petici pro korunu proti přijetí eura, kterou si jako hlavní téma kampaně vybrala ODS? Přijetí eura přece v příštích pěti letech nehrozí, navíc o něm bude rozhodovat vláda a parlament, tudíž se to zdá jako téma značně umělé, ne? 

Co na to říci? Já si myslím, že euro je takové stigma chudoby, rozvratu a neúspěchů celé jižní Evropy, euro si nepřeju. A když někdo tvrdí, že chce euro pozdržet nebo si alespoň ověřit názory lidí, tak jsem to podepsal. To je asi tak celé. Jestli to má velký malý, nebo vůbec nějaký význam… Přišlo mi to jako slušně napsané, bez vulgarit, tak jsem to podepsal, když mě nějaká slečna chytla u metra. 

Je sázka ODS na toto téma správná? 

Spíš jsem rád, že mají věcné téma v tomto smyslu alespoň jedno. A že se jejich trošku indifererntní postoj trošku vyhranil. V tomto smyslu jsem tedy trochu rád, doufám, že to myslí vážně a že to nějakým způsobem dotáhnou. 

Z ODS jste odcházel v roce 2008 poté, co tehdejší premiér Mirek Topolánek souhlasil s klimatickým balíčkem EU a přislíbil ratifikaci Lisabonské smlouvy. Už se ODS v evropských otázkách polepšila? 

Myslím, že trošku ano. Trochu je to způsobeno i tím, že jsou v opozici. Když máte koaličního partnera, který by se oběsil a rozvrátil koalici ve chvíli, kdy byste to nepodepsali, dělá se vše hůř, než když můžete vyjadřovat své názory. 

Říkáte "oni" jsou v opozici. Jako garant oblasti školství teď patříte do nejužšího týmu šéfa ODS Petra Fialy, jakési stínové vlády. Proč nepoužíváte slovo "my"? 

Nejsem členem strany, proto jsem neřekl slovo "my". To jste mě dobře novinářsky chytil. Zkrátka se snažím soustředit na školská témata a nevěnuji se tolik politickým věcem, které ta strana dělá. V tom možná ten můj lehký odstup jakoby je. Ale je to strana, kterou jsem až na jednu dvě výjimky vždycky volil a s jejími názory se stále plus minus ztotožňuji. V poslední době víc než před rokem nebo dvěma. 

Je podle vás dlouhodobě udržitelné být v nejužším týmu okolo předsedy strany, ale přitom si pouze "odjet" vlastní školská témata a jinak se tvářit, že k ODS nepatříte? Vy navíc nejste typ, který by vydržel stát stranou, ne? 

My se tak domluvili s panem předsedou Fialou. Rozumím i tomu, že mé názory na některé věci jsou třeba radikálnější a asi není nutné, abych je jako nečlen ODS říkal do médií. Takže se snažím plus minus držet toho, čemu asi rozumím nejvíc, a to je školství. Před dvěma měsíci jsem chytil nějakou hroznou chorobu. Byl jsem na Homolce, nemohl vůbec pohnout rukou, koukali, jestli nemám nějaký nádor a jestli jsem nechytil nějaký vir do krve a do páteře. Ani člověk ve své skořápce tedy není trvale udržitelný. Takže jestli je trvale udržitelná tato má pozice v rámci ODS? Nechci se nechat zatáhnout do nějakých ultrapolitických věcí, protože takhle jsme se s panem Fialou nedomluvili, a myslím, že by to ode mne ani nebylo moudré. 

Změnila se podle vás ODS od doby, kdy jste v roce 2002 psal tehdejšímu předsedovi a vašemu otci stížnost na poměry v Praze 8 a používal slova jako "sekta"? A později si na obdobné věci stěžoval hlavnímu manažerovi ODS? 

Do ODS jsem vstupoval v době, kdy otec v roli předsedy končil. Dnes asi nejsem v pozici, abych vám něco vyprávěl o fungování ODS v roce 2002 v Praze. Zkušenost, jak to tam probíhalo a fungovalo, pro mě tehdy byla dost hrůzostrašná. Proto ty reakce. O pár let později jsem nezaplatil členské příspěvky, a tím to pro mě skončilo. 

Změnila se ODS? Jak vnímáte její už ani nevím kolikátý pokus o restart? 

Pozoruji to zvenčí, ale v některých oblastech jsem nějaké změny zaznamenal. Třeba jsem nevěřil svým očím, že lidi s nějakými názory a bez jakýchkoli vazeb na cokoli se stali třeba předsedy celého kraje. A spousta lidí, kteří tam byli kvůli nějakým kšeftům, tam už není. Protože už ODS nemá tu moc. V tom opozice sehrává pozitivní roli. Pan předseda Fiala je také člověk, který tam jde z nějakého přesvědčení. Jestli je donkichotské, to nevíme. Ale vcelku mu věřím, že to myslí – nechci říct jako Gross – upřímně. Pan Fiala mě oslovil a já měl dvě možnosti. Buď mu říct: Budu vám držet palce a zpovzdáli to sledovat, čau. Anebo kývnout, držet se školství a sepsat teze, jak by se ODS měla projevovat v této oblasti. Což už jsem učinil. 

Co jsem si tak v ODS zjišťoval, zejména řada starších členů vám hodně věcí nezapomněla. Někteří z nich údajně dost "prudili" a nepřáli si, abyste ve Fialově týmu byl. Zaznamenal jste to? 

Nějaké takové informace jsem zaznamenal. Ale to nemá smysl řešit do novin. Proč? 

Fialovi v čele ODS skončilo sto dní hájení. Jak jeho působení hodnotíte? 

Snaží se. Třeba i ustavit ten expertní tým, který má za úkol vytvořit programové teze, jež mají hájit. To jsou určitě věci, kde je vidět nějaký pokrok. Ale nejsem to já, kdo to má hodnotit. To udělají voliči, kteří přijdou už třeba za čtyři týdny k volbám. Ukáže se, jestli těch hlasů bude zase 7,2 procenta nebo šest nebo devět. 

Jste přece také voličem. V posledních volbách do sněmovny jste dal hlas Straně svobodných občanů. Teď už byste volil ODS? 

Volby do sněmovny budou za tři roky a uvidíme, co se semele. Ale snaha předsedy navrátit politice nějaký obsah tady zjevně je. Navíc odešel pan Pospíšil do TOP 09, kam vždycky patřil, nebo stranu opustila řada lidí, která to brala čistě byznysově. Jak úspěšné to bude, to uvidíme. Ale třeba moje žena říká, že bude volit ODS. 

Nechybí Fialovi schopnost být "dryáčničtějším politikem, který dokáže oslovit voliče", jak o tom teď hovořil váš otec? Vy jste přece také mnohem větší střelec, ne? 

Nemyslím, že kdybych se podíval na jiné strany, tak že tam jsou vůdci churchillovského typu. Spíš tam vidím různé čičmundy, kteří začali dělat parlamentního asistenta a pak si to někde vyseděli. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby v sobě předseda strany skloubil koncepční práci, programovou, mediální, byl vtipný jako pan Šíp, byl vysoký, hezký, vzorný manžel, byl bezúhonně chudý a já nevím co ještě. Ale tak to většinou není. ODS byla ve stavu, v jakém byla, a přece jen přišel někdo s alespoň nějakou vizí návratu k ideovým kořenům nebo jak to nazvat. Chtěl to a tu funkci dostal. Takhle to je. Jistá koncepčnost a klid má také svůj význam. Navíc je otázkou, co česká společnost chce. Říkáte větší střelec. Člověk je možná větší střelec, ale zase naštve osm lidí z deseti. A je otázkou, jestli si tak strašně pomůže, když ho dva z těch deseti strašně podporují a těch zbylých osm je vytočených. 

Vstoupíte znovu do ODS? 

Zatím jsem o tom nepřemýšlel. Uvidím také, jak mi půjde opoziční, programová a komentářová politika ve školství. Třeba to bude tragédie a po mém vstupu do ODS ani nebude nikdo toužit. 

Zaujalo mě, že jste – jak váš otec v televizi, tak vy v rozhovoru pro MF Dnes – shodně použili slovo "nevetoval", když jste popisovali společnou debatu o vašem zapojení do ODS. Jak vypadá "nevetování" Václava Klause staršího? Kdyby vám to "vetoval", tak po Fialově boku nejste? 

Pan Fiala mi volal v zimě a nabízel mi to. Radil jsem se se ženou, protože z toho žádnou ultra radost mít nemusela. Je to zadarmo a jste na paškále, protože novináři dávají pozor, co řeknete a zda se neuřeknete, aby vám to spočítali. Žena spíš řešila, jestli mě to bude bavit a abych nebyl zklamaný. Otce jsem se ptal, aby třeba neskákal dvacet metrů do vzduchu. On to nechal tak jako vyhnít. Pak byl s dětmi někde na horách a já mu za tři dny volal, co si o tom myslí. A on řekl: "No, tak nevetuji to." Rozhodl bych se stejně sám podle sebe, ale kromě ženy jsem se ptal i otce, protože přece jen sedí ve svém institutu a píše politické komentáře. Kdyby řekl, že se zítra začíná soudit s celou partají nebo že mi to zakazuje a už se mnou nikdy nepromluví, tak bych to musel zvažovat. Jinak s mým otcem je to takto docela časté. Jednou jsem řešil docela vážnou životní věc, tak jsem s ním šel na pivo. A jeho rada – kdybych to shrnul – byla: Hm, tak to máš těžký. 

Nechybí vám, že váš otec nevstoupil naplno zpět do politiky? Třeba právě pro evropské volby by asi dokázal najít nějaké silné téma, ne? 

Kdyby seděl v Bruselu mezi těmi 721 poslanci, tak by ho tam asi trefil šlak. Vidět tam všechny ty Schulze, takové ty různé zeleno-, euro-... majority… 

Oba přece víme, že bývalý prezident Klaus by svým neformálním vlivem nikdy nebyl jen jedním ze 721 europoslanců… 

No… Ono také když někam kandidujete, tak na špičce fouká. To je jako v cyklistice, když táhnete ten balík (peloton ostatních cyklistů, pozn. red.). Cyklista, který jede první, rozráží vzduch. To člověka vysiluje a nevím, jestli otec ještě chtěl něco takového podstupovat. On to vlastně nechtěl ani ve volbách do sněmovny, byť ho lákali. Pak to dopadlo dost legračně: akorát si vzali jeho fotku, oblepili s ní zemi a celé to dopadlo roztodivně. Takže myslím, že ani moc nechtěl. A taky je těžké, když máte kariéru nic – poslanec – premiér – prezident, ucházet se o post jednoho z europoslanců. To je, jako byste na Hradě prodával vstupenky do galerie, byl by to lehký sešup. Takže raději jezdí na přednášky po světě a na univerzity, kam si ho pozvou, a v institutu pilně sepisují prohlášení. Je pěkné, že jsou tam tak pracovití. V institutu jsou tři nebo kolik, a vlastně každý druhý týden něco sepíšou a vydávají. 

Není to z velké míry dáno i tím, že se před volbami do sněmovny nechal "podělat" od Jany Bobošíkové? V lidech tehdy nejprve vybudil nějakou naději a pak z toho bylo, co bylo? 

No tak, nějak hyper šťastné to nebylo. Ale zase za to, jak to dopadlo, už se mu pošklebovali různí Halíkové a další. Asi se nemusíme nějak rochnit v tom, že to nebylo dobře rozhodnuté, že to měl rovnou odmítnout. Ale to je život. 

Jak hodnotíte dosavadní kroky ministra za ČSSD Marcela Chládka a jeho koncepci školství? 

Myslím, že žádnou koncepci nemá. Je hodně podobný exministru Josefu Dobešovi (za Věci veřejné, pozn. red.) v tom, že miluje televizi. Takže skoro každý den vystoupí s nějakým "zásadním" prohlášením, chytá věci ze vzduchu. Snaží se o nějakou mediálně populistickou notečku, vybírá si chytlavější témata. K tomu je ale navíc představitelem kruhů, které chtějí školství ještě více unifikovat, sjednotit a rozhodovat o něm z jednoho místa. Jestli se nepletu, expertem na školství se pan Chládek stal dost neuvěřitelným způsobem. Před lety vyřvával v rádiu, že chce s ministrem Dobešem zprivatizovat nějakou budovu, ani nevím kde, šlo snad o nějaký ústav. To byl asi první počin, kdy jsem ho zaznamenal, navíc to bylo zcela lživé. V tomto duchu pokračuje. Asi se od pana Ratha, s nímž v politice začínal, naučil, že tak nějak se to má dělat. Jeho řešení koncepčních věcí, které ve školství jsou, je tragédie. 

Josefu Dobešovi jste dělal poradce. U něho vám ono "milování televize" nevadilo? 

To jsem také nemyslel ultra negativně. Jsou ministři školství, o kterých nevíte 700 dní, co jsou ve funkci. Pan ministr Dobeš byl jedním z těch, díky kterému se o školská témata začala zajímat média. Pravdou ale je – kdybych měl říct jednu jeho vadu –, že si věci moc nerozmýšlel. Vždy vystřelil něco, o čem se během dne rozhodl. V tom není ministr Chládek lepší. 

V čem byl tedy Dobeš lepší ministr než Chládek? 

Stoprocentně ve snaze vrátit paradigma, že školy tu jsou především proto, že se v nich něco učí. Že to není o projektech, čerpání dotací a honění se za odlesky doby. To kromě návratu školství do povědomí médií i veřejnosti – protože školství tady nikoho nezajímalo, ve volebních programech bývalo na posledním místě – ministr Dobeš poměrně silně přinesl a přičetl bych mu to k dobru. Naproti tomu Chládek přináší jednotné přijímací zkoušky, registr učitelů, kariérní řád, nabíhá na to, že kdo nemá vysokou školu pedagogického směru, nemůže učit na školách a tak dále. Čili představuje byrokratický konglomerát všeho možného nejhoršího, co ve školství je. A navíc má politickou moc. Všimněte si, že všechny důležité normy počínaje školským zákonem byly přijaty za ministryně Buzkové, protože byla silná a měla vliv v ČSSD, tehdy hlavní vládnoucí straně. A to si myslím, že má tento pán také. Takže protlačení řady věcí, které se do školství snažily prosadit různé lobbistické skupiny, ale nedotlačily je tam, se jim teď díky Chládkovi může podařit. 

V posledním týdnu vzbudil největší pozdvižení Chládkův nápad na zavedení jednotných přijímaček na vysoké školy. Proč jste tak ostře proti? 

Dvacet let jsem žil v komunismu, nemám rád jednotnost. Myslím si, že se chce kaž dá škola nějak profilovat. Náročnější školy nebo ty, které mají velký převis zájemců, si udělají těžší zkoušky. Proč by třeba střední odborná učiliště s maturitou měla mít stejnou zkoušku jako akademická gymnázia? To bychom mohli zavést třeba jednotné oblečení žáků. Je to jen další kompetence, která se ubírá ředitelům. Oni mají strašnou zodpovědnost, ručí za všechno, ale na druhé straně nemají žádnou kompetenci. Proč by jim měl stát určovat, jaké si mohou vybírat žáky či kdo má na jejich školách učit? 

Chládek posléze doplnil, že by k jednotným přijímačkám mohla být ještě jedna zkouška, kterou by si každá škola zvolila sama. Ani tak to neberete? 

Odborná veřejnost sice nereagovala příměrem k Severní Koreji jako já, ale také dost negativně. A protože pan Chládek nemá žádnou koncepci a řekl to bez rozmyšlení, snažil se brát zpátečku a otupit hroty. To už je ale takové… Jako kdyby byly jednotné zkoušky pro příjem novinářů a každé noviny si k tomu mohly přidat jednu otázku. 

Jaká je tedy ve stručnosti koncepce, kterou zpracováváte pro ODS? 

Prioritou musí být regionální školství, základní a střední školy. Protože v Čechách je největší problém ve slabší polovině žáků a studentů. Zcela nutně se musí zapojit zaměstnavatelé, i drobní, do učňovského a odborného školství, protože stát to nezvládá. Zadruhé je zcela nutné, aby šly peníze zcela transparentně do škol, to znamená, aby každý žák stejného věku pobíral napříč republikou stejný normativ bez ohledu na typ školy a cokoli. Protože pracovitost a dobře odvedená učitelská práce se přestává vyplácet na úkor různých čerpačů dotací a parazitů systému. Musí se posílit pravomoci ředitelů škol a nechat je pracovat. Určitě se musí zrušit spousta povinností. Myslím, že povinná má být jen školní docházka, v drtivé většině ostatních problémů lze uplatnit právo vzdělávacích institucí a vzdělávaných. Co je státu do toho, jak si kdo organizuje přijímací řízení nebo co má ve školní části maturity, když se stejně dělá ta státní? Spoustu nesmyslných a byrokraticky buzeračních zákonů a vyhlášek by školství potřebovalo vyškrtat. Dále je přebujelá síť středních škol, čili by měla být jasná pravidla, kdy má škola zaniknout anebo se sloučit, aby v tom nebyl voluntarismus. Myslím, že státní maturita by potřebovala doladit, aby byla ještě jednodušší. A pak se stát musí zamyslet, co s vysokoškoláky, kterých je pomalu 80 procent populace a často studují obory, které nemají smysluplný vědní obsah a jejich absolventi pak nezískávají práci, takže to společnosti nic nepřináší. Tady se musí dát jasné stanovisko, za jakých okolností to stát platí a za jakých je to už koníček těch učitelů a studentů. To jsou asi v kostce velká témata, která ve školství jsou. 

Chtěl byste je prosazovat z pozice ministra za ODS, anebo je jen načrtnout a počkat si na ně v pozici ředitele školy? 

Do čela žádné školy se teď několik let vrátit nemohu. Po lednu (Klaus mladší opustil elitní gymnázium PORG po neshodách s hlavním sponzorem školy a bývalým šéfem ČEZ Martinem Romanem, pozn. red.) jsem uvažoval, co budu dělat dál. Po zvažování různých zajímavých nabídek jsem se rozhodl, že zůstanu ve školství. Každý týden o něm píšu komentář, panu Fialovi a ODS dělám experta, od září budu učit – povedu matematický seminář na Gymnáziu Jana Keplera –, píšu další matematickou knihu, tentokrát pro páťáky, kteří jdou na víceleté gymnázium. 

(Autor: Petr Kolář)

Mgr. Václav Klaus

Mgr. Václav Klaus

expert ODS pro oblast školství