Vystoupení Jana Zahradila v rámci rozpravy s šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem ve Štrasburku.
Má země vstupovala do Evropské unie před deseti lety s velkým entusiasmem. Dnes je to tak, že důvěra v Evropskou unii je v České republice na nějakých třiceti čtyřech procentech. Je to velice nízké číslo a je nutné se ptát - jak říkáme podle jednoho u nás známého filmu - kde udělali soudruzi z NDR chybu?
Myslím si, že ta chyba je systémová, že to není chyba jednotlivých politik. Tady se hovoří například o ztrátě konkurenceschopnosti a o podpoře malých a středních podniků. My je na jedné straně podporujeme různými schématy, na druhé straně je dusíme a ničíme nadmírou regulace. V podstatě každá regulace se dá nějak ušlechtile zdůvodnit, například ochranou spotřebitele nebo ochranou životního prostředí, ale za těch deset let, co jste, pane předsedo, ve funkci, ten balík evropské legislativy a evropské regulace narostl.
Byla tady řeč o klimatické politice. To je samozřejmě totální selhání, a říkají to i členové vaší Komise. Vždyť jen maloobchodní ceny elektřiny vzrostly za poslední roky o 20%, pro podniky o 17%, a značnou část tohoto nárůstu tvoří velmi štědrá podpora obnovitelných zdrojů. Ty stávající cíle 20/20/20 budou stát evropské podniky dalších 210 milionů eur ročně. Pokud půjdeme na 30 %, tak to bude 450 milionů eur ročně. Ale to nám tady v Evropském parlamentu nestačilo, my jsme si vytyčili dokonce 40 %. Takhle si podřezáváme sami pod sebou větev a těžko pak můžeme hovořit o nějaké konkurenceschopnosti.
Evropské instituce jsou zahleděny samy do sebe. Evropské politické strany vymýšlejí kandidáty na předsedu Evropské komise, což tedy není ani podle Lisabonské smlouvy, protože tam je napsáno, že předsedu jmenuje Evropská rada s přihlédnutím k výsledkům voleb do Evropského parlamentu. Tady se to dezinterpretovalo způsobem, který je legrační, a vymýšlejí takové kandidáty, jako je například pan Verhofstadt, kterého podle našeho průzkumu nezná 84% evropské veřejnosti. To tedy není odpověď na krizi, ve které se Evropská unie dnes nachází. Ta krize je systémová, a pokud se nezmění paradigma vnímání evropské integrace, tak se nezmění nic. A já se obávám, že bohužel ani na této Evropské Radě k žádné změně nedojde.