Jsou to již dva měsíce, co vstoupil v účinnost nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., od něhož si mnozí političtí představitelé slibovali změnu poměrů v občanském právu na našem území, především očekávali posun našeho práva od formalistického „komunistického práva“ k právu „západně modernímu“.

Očekávání byla velká ve spojitosti s faktem, že tento zákon připravoval bývalý ministr spravedlnosti a bývalý člen Občanské demokratické strany JUDr. Pospíšil.
Základní otázkou však je to, co nastalo v oblasti občanského práva po 1.1.2014, kdy tento zákon vstoupil v účinnost? Dle mého názoru prozatím nic zásadního nenastalo, pomineme-li skutečnost, že převody nemovitostí jsou oproti předchozímu vztahu zpomalené a katastrální řízení je zdlouhavější. To co nás však bude v následujících měsících stále více čekat, bude mnohým z nás logicky přinášet řadu komplikací. Jako příklad uvádím nevyjasněnou otázku souběhu funkcí jednatele a ředitele obchodních korporací v rámci souvisejícího zákona o obchodních korporacích, komplikace v dědickém řízení, či komplikace v oblasti správy majetku dětí prostřednictvím jejich rodičů. Komplikace současně přinášejí i změny terminologie spolu s malou provázaností jednotlivých částí tohoto zákona.
Ano, každá nová právní úprava s sebou přináší celou řadu komplikací, na které si musíme zvykat. Na druhou stranu je však třeba konstatovat, že základní výhodou u nového občanského zákoníku je to, že je postaven na daleko větší smluvní volnosti než stará právní úprava, z čehož vyplývají širší možnosti vzájemné úpravy svých práv a povinností. Tato úprava pak téměř zásadně dostává přednost před zákonem stanovenou úpravou. Jsem přesvědčen, že toto je hlavní výhodou této nové právní úpravy a věřím, že v budoucnu ji mnozí z nás po právu ocení.
Z hlediska základních zásad nové právní úpravy doporučuji každému přečtení hlavy I. Obecné části tohoto zákona.

Daniel Rada

člen místní rady
člen regionálního smírčího výboru
zastupitel