Pojďme se na tento pojem ale podívat konkrétně. Co by ta potravinová soběstačnost měla vlastně znamenat. Podle českého klasika této nesmyslné teorie pana senátora Veleby to znamená, že Česko má usilovat o to, aby výroba základních komodit včetně například vepřového masa odpovídala domácí spotřebě. Pominu skutečnost, že toto myšlení je zcela v souladu s československou normalizační politikou 70.- 80. let 20. století. Zaměřím se na to, jak by takového cíle mohla dnes vláda dosáhnout. A musím konstatovat, že v dnešní politické a hospodářské situaci je to cíl nerealizovatelný. Má to následující důvody:


1. Neexistuje již chvála Bohu ani dovozní ani vývozní monopol státu a neexistují ani k tomu účelu zřízené podniky zahraničního obchodu, kde začínal Andrej Babiš.
2. Firmy i zákazníci jsou zcela svobodné v tom, komu prodávají své zboží a jaké zboží kupují.
3. Jsme součástí Evropské unie, kde platí princip volného pohybu zboží.
 

Česká vláda tedy dnes nemůže zajistit "potravinovou soběstačnost", protože všechny nástroje, kterými to lze zajistit, jsou zakázané. Vláda nesmí dokonce ani preferovat české zboží před zbožím z jiných států EU. Je neuvěřitelné, že tyto elementární skutečnosti vláda zcela ignoruje. Proto se ještě podívejme, proč tento evidentní nesmysl vláda napsala do svého programu a proč jej tak vehementně prosazuje. U pana ministra Babiše je to jednoduché. Je to zájmem jeho byznysového zemědělsko-potravinářského impéria. Pokud bude vláda utrácet jakoukoliv korunu na podporu domácích potravin, tak mu prostě část přímo poteče do jeho vlastní firmy. U lidovců je to již pochopitelné méně. Ministr zemědělství z této tradiční strany, která se velmi vehementně hlásí k evropským myšlenkám, by měl minimálně respektovat základní evropské principy, kam patří i volný pohyb zboží a férová hospodářská soutěž. S těmito principy je politika "potravinové soběstačnosti" v naprostém rozporu a pokud bude skutečně uplatňována, tak skončí Česko s pokutami a ostudou u evropského soudu.

Nakonec se ale pojdme podívat na to, zda je "potravinová soběstačnost" výhodná pro spotřebitele. A zde můžeme s Adamem Smithem konstatovat, že není. Taková politika by vedla k omezování nabídky cizího zboží a tím pádem ke snižování intenzity konkurenčního tlaku, což by vedlo v konečném důsledku k vyšším cenám zboží pro spotřebitele i k poklesu jeho kvality. Agrofertu by to možná vyhovovalo, ale českému zákazníkovi určitě nikoliv. 

http://fajmon.blog.idnes.cz/c/398140/Potravinova-sobestacnost-aneb-vladni-utok-na-penezenky-obcanu.html