Bylo by však velkou chybou, s možnými nedozírnými následky, se domnívat, že zpravodajské služby mohou kontrolovat významné osobnosti z civilní sféry. Rovněž přílišný vliv parlamentu jako zákonodárného sboru na tuto složku státní moci také není nutný, dokonce ani vhodný. 

 

Veřejnost byla v minulosti v souvislosti s diskutovanou problematikou kontroly zpravodajských služeb svědkem mnoha obecných proklamací, které však nikdy nikam nevedly, nikdy nebyly učiněny žádné reálné kroky, které by situaci řešily. Řešení se však nabízí a nemuselo by být z hlediska ústavních principů neprůchodné. Spočívá v kompetentním kontrolním orgánu, složeném z nezávislých soudců. Diskutujme o tom, jakými způsoby tyto soudce jmenovat. Zdali tuto pravomoc vložit do rukou předsedů nejvyšších soudů, soudu Ústavního, případně jmenování nerozložit mezi více orgánů veřejné správy.