Novinky Mediální výstupy

 

Měli jsme pět termínů, o kterých jsme se bavili. Ten nejbližší termín byl konec listopadu, pak dva prosincové a dva lednové. O všech jsme nechali hlasovat a dopadlo to ve prospěch těch lednových termínů, mezi nimiž se ještě rozhodneme podle toho, jak budou volné kapacity.

 

 

 

Na to dnes zazníval široký vějíř názorů. Já jsem použil příklad britské Konzervativní strany, která prohrála velmi drtivě volby v roce 1997, potom se v jejím čele vystřídali tři předsedové a teprve ten čtvrtý – David Cameron – je dovedl k vítězství. ODS musí vnímat změněnou atmosféru ve společnosti. Už nejsou devadesátá léta, máme druhou dekádu jednadvacátého století. A ta témata, která rezonují ve společnosti, jsou prostě jiná, než tomu bylo v dobách, kdy jsme slavili své největší úspěchy. 

 

 

Takže ODS nezachytila společenskou změnu? 

 

Obávám se, že jsme trochu zamrzli v minulosti. Nemůžeme, pokud chceme ODS udělat přívětivou pro lidi, útočit na každého kolem nás. Není možné považovat za nepřátele všechny, počínaje novináři přes různé nevládní organizace, není možné jít do formulací typu, že je tady puč plukovníků nebo justiční mafie. Na to prostě nejsou naši voliči zvědaví. A možná také, jak se ukazuje na případu pana Babiše a jeho hnutí, voliči už nejsou zvědaví na rozehrávání témat spojených s předlistopadovou minulostí. Jakkoliv se nám to nemusí líbit. Když se vrátím k tomu britskému příkladu, voliči tam konzervativce vnímali jako nasty party – ošklivou stranu. ODS má trochu podobný problém. 

 

 

 

My to vnímání veřejnosti musíme změnit v rovině personální i programové. Různé ozdravné procesy v ODS už nastartovaly, ale bohužel nás volby zastihly někde uprostřed toho procesu. Každopádně ho musíme dokončit. 

 

 

 

Nemůže to být nějaká marketingová kamufláž. Tady nejde o to, vyrábět marketingový produkt. I to zaznívalo, že nemůžeme postupovat jen podle titulků v novinách. Musíme to sami cítit, být o tom přesvědčeni a mít potom možnost přesvědčit o tom i své voliče. A ta facka, kterou jsme teď dostali, abychom se probrali, je natolik důrazná, že jsme pochopili, že nám nic jiného nezbývá.

 

 

 

Teď po mně chcete něco, k čemu, jak dobře víte, se vám nevyjádřím. Nebudu ukazovat na někoho prstem a kádrovat. Voliči se ve volbách nějak chovali, budou se tak chovat i členové ODS. Strana má 21 tisíc členů a ti lidé chápou, co je v sázce, vědí, že existence na politické scéně není nic automatického. 

 

 

 

To nevím. Slyšel jsem Miroslavu Němcovou, která si o funkci velmi zřetelně řekla, slyšel jsem Jiřího Pospíšila, který to připustil, a myslím, že oba dva jak z hlediska volebního zisku, tak z hlediska přijatelnosti pro širokou veřejnost ztělesňují to, co může být na ODS přitažlivé. Své osobní preference teď nepovažuji za nutné sdělovat. 

 

 

 

Nikdy nebudu kandidovat proti Miroslavě Němcové. Velice si jí vážím a nedomnívám se, že by za těchto okolností moje paralelní kandidatura něčemu pomohla. Jsem a zůstávám členem grémia z titulu předsedy europoslaneckého klubu. Padaly na mě různé apely a dotazy, jestli to nechci zvednout, přemýšlel jsem o tom, ale v situaci, kdy to tak jasně zaznělo od Miroslavy Němcové, nepovažuji to za aktuální. 

 

 

 

Já k tomu nechci nic dodávat, jsme demokratická strana, budeme mít kandidáty na předsedu a místopředsedy. Proti Miroslavě Němcové prostě kandidovat nechci.

 

 

 

Samozřejmě budeme řešit ekonomiku ODS. Velmi prozíravě jsme se ještě před volbami připravili na různé varianty, takže to není tak, že by nás teď něco zaskočilo. Budeme to řešit na příští výkonné radě, která bude spíše technicky zaměřená. 

 

 

 

To vám teď nemůžu říct, protože jsem to ještě neviděl, připravuje to hlavní manažer. Ale je celkem jasné, že vzhledem k nižšími státnímu příspěvku budeme muset naše výdaje upravit.