Na Hrad našinec, nebo cizinec?
24. ledna 2013

Hynek Fajmon: Na Hrad našinec, nebo cizinec?

V prezidentské volbě řešíme tradiční české dilema, které zní: Češi od vzniku svého státu měli jasno v tom, že PANOVNÍK MÁ SEDĚT NA HRADĚ v Praze. Otázkou ale vždy bylo, kdo tam má sedět a jakou má dělat politiku.

Hlavní otázka vždy zněla: Má tam sedět našinec, nebo cizinec? Nyní si tuto otázku musíme položit opět, protože Zeman a Schwarzenberg přesně reprezentují toto české dilema. 
 
Český stát založil a skoro tři století mu vládl drsný český rod Přemyslovců. Přemyslovci byli Češi jako poleno se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi. Hlavně však byli schopni vytvořit a využívat ozbrojenou sílu, která český stát udržela při životě proti sousedům i proti domácím velmožům. Byly to metody drsné, ale účinné a díky Přemyslovcům máme dodnes Pražský hrad i český stát. 
 
POSLEDNÍ ČECH 
 
Po zavraždění posledního Přemyslovce se na Hrad dostal první cizí panovník, a to tak, že si vzal za ženu českou princeznu a byl zvolen českým sněmem králem – tato éra Lucemburků trvala necelých 150 let. Potom se trůn opět uprázdnil a český sněm na něj zvolil opět domácího panovníka Jiřího z Poděbrad, což byl také poslední Čech na českém trůně až do TGM. Jiříkovi se nepodařilo vytvořit svou dynastii a po něm přišel na český trůn nejprve polský rod Jagellonců a následně to byli rakouští Habsburkové. 
 
Zastánci zvolení cizích panovníků na český trůn, ať už to byli Lucemburkové, Jagellonci, nebo Habsburkové, vždy používali argument, že panovníci z těchto rodů mají styky v Evropě, a hlavně v Říši a že to Českému království pomůže. Tento argument nyní využívají i stoupenci Karla Schwarzenberga. Naopak zastánci domácího panovníka vždy zdůrazňovali specifi čnost českého prostředí, žádali, aby panovník mluvil česky a aby se úřadovalo česky, což se zpočátku dodržovalo, ale Habsburkové to postupně zcela opustili. 
 
Zastánci domácího panovníka rovněž chtěli, aby byla hájena česká svrchovanost vyjádřená svatováclavskou korunou a aby panovník byl touto korunou korunován, což poslední Habsburkové odmítli. Konečně zastánci české svrchovanosti žádali, aby panovník bydlel na Hradě v Praze, což opět poslední Habsburkové nečinili. To bylo důvodem, proč nakonec český národ Habsburky jako své panovníky po první světové válce odstranil a na Hrad se dostal první nešlechtic, ale našinec – TGM. 
 
KONEXE V ŘÍŠI 
 
Masaryka si Češi dodnes váží, protože vrátil panovníka na Hrad v Praze, že mluvil a úřadoval česky a vybojoval a obhájil českou(slovenskou) suverenitu. Podobně se to nakonec přes velké strasti v druhé světové válce podařilo dalšímu domácímu prezidentovi – Benešovi. Období komunistických prezidentů je možné popsat jako období českého vazalství vůči Sovětskému svazu. Přesto má však toto období dvě samostatné kapitoly, protože v letech 1948-1975 seděli na Hradě Češi a od roku 1975 do roku 1989 to byl Slovák. Gustáv Husák byl zatím posledním cizincem na Pražském hradě. Po něm přišli dva Češi, jež si dobře pamatujeme: Havel a Klaus. 
 
Nyní stojíme před volbou, kterou z naší historie známe. Zeman je našinec a Schwarzenberg je cizinec. Ano, někteří spoluobčané budou tvrdit, že Schwarzenberg je taky našinec, ale stačí si jej chvíli poslechnout a všichni víme, že to není pravda. Opět ovšem uslyšíme argument, že tento kandidát má dobré konexe v Říši (Evropské unii) a že nám to pomůže. Naopak Zeman je typický Čech, jenž reprezentuje naše rovnostářství a tvrdohlavost. Komu dáme přednost? Kdo bude sedět na Hradě? Našinec, nebo cizinec? 
Mgr. Hynek Fajmon

Mgr. Hynek Fajmon

poslanec EP
člen místní rady
předseda oblastního sdružení
člen regionální rady
zastupitel

Více o autorovi