Vánoce, vánoce přicházejí ...
Těšení na Vánoce probíhá u každého z nás jinak. Někdo se začíná těšit už od prvního adventního týdne, druhý si dá s těšením a očekáváním více na čas a třetí se pro změnu těší na to, ať už je raději po Vánocích.
Přestože vánoční svátky přicházejí s železnou pravidelností a jejich očekávání je v dnešní době spjato spíše se stresem a shonem, než s rozjímáním a zklidněním, stále nás uchvacují a okouzlují. Nechme je k sobě i letos pomalu přicházet s jejich pohádkovým tajemstvím, které sice od dětství nechceme odhalit, ale o které se právě s dětmi můžeme a chceme podělit. Nechme se obohatit Vánocemi v nás samotných. Třeba s tím nejkrásnějším dárkem z dětství, který jsme si toužebně přáli, ale nikdy ho nedostali, a na který jsme se ale nepřestali těšit. Co kdyby ... A společně si přejme, aby byly Vánoce zase šťastné a veselé, pohodové, a abychom je prožili s těmi, které máme nejraději. Aby znovu vyšla první hvězda a ukázala nám cestu jako ta betlémská, která přivedla mudrce z Východu k jesličkám s narozeným Ježíškem. Aby i nám svítila na tu správnou cestu, po které jsme se vydali, a vedla nás po ní alespoň do dalších vánoc.
předsedkyně místního sdružení
předsedkyně oblastního sdružení
starostka Kroměříže
