Novinky Mediální výstupy

Projev na 23. kongresu ODS

Dámy a pánové. Je zbytečné opakovat, kde se s ODS právě nacházíme. Vzhledem ke kongresu se to dá říci třemi slovy: je to rozcestí. Krok špatným směrem a jsme na rychlé a rovné cestě k marginalizaci, krok správným směrem a jsme na klopotné, dlouhé a ošemetné cestě k obnovení důvěryhodnosti. Nebudu zde uvádět nějaké složité analýzy, ty tady snad mnohé zazní. Budu se tímto stavem zabývat z pozice voliče a prostého člena strany. Je to pohled složený z faktů a intuice.

Byl jsem na regionálním sněmu v Ostravě. Hlavní řečníci vesměs přiznávali, že jsme přišli o důvěru voličů, ale bohužel většina projevů mi zněla, jako bychom pouze ztratili klíče. Takže důvěru jen trochu pohledáme, případně si opatříme novou? Nabyl jsem pocitu, že si mnozí neuvědomují, nebo nepřipouštějí, co to vlastně ztráta důvěry voličů znamená a soustředili se spíš na přesvědčování, že oni jsou právě těmi, kdo ji nejlépe dokáží získat zpět, aniž by se zatěžovali úvahami nad vlastním podílem na dovršení toho dlouhodobějšího procesu její ztráty nebo učinili poctivou analýzu.

ODS nyní neplatí výhradně za své vládní angažmá, neplatí jen za rozhádanost a neplatí už vůbec pouze za nepopulární snahu o nápravu veřejných financí. Platí za svoji i koaliční neslušnost, za bezbřehou pragmatičnost hraničící s arogancí, za nesolidní chování svých exponentů, za všechny ty kauzy, za příliš levicová řešení i za to, že přestala být „pro market“ a dnes je příliš „pro byznys“.

Naše voliče jsme již mnohokrát opakovaně zklamali a naštvali! Jen vzpomeňme na tu poslední řadu počínaje třeba příplatkem za zelenou energii, kde jsme nedokázali zvrátit fotovoltaickou zhůvěřilost, přes povinné revize komínů, energetické štítky, přes úpravy daňových paušálů živnostníkům, zvýšenou daň z nemovitostí, stále složitější legislativu veřejných zakázek až po ony taškařice kolem jednoho procenta DPH a třeba i čerstvé úvahy o úhradě za standardní amalgamovou plombu. Přitom nejsme schopni zatočit s problémem příživnických skupin obyvatelstva, trestáme ty slušné, zřizujeme úřady místo jejich redukce, mluvíme o krocení dluhů s každoročním stomiliardovým schodkem za zády, nemluvě o zákonech naprosto zbytečných. „Výdobytky“ plynoucí k nám denně z EU tomu všemu tvrdí muziku. Ještěže voličům nebyl dán čas všimnout si tichého přijetí evropského stabilizačního mechanismu!

K tomu se pojí i excesy mnohých našich exponentů a když už se jim dokážeme postavit čelem, jako tomu bylo v kauze Knetig, necháme Pavla Drobila dál vystrkovat hlavu na kamery za premiérem na každém brífinku. Že to je již za námi, on je očištěn a kauza odezněla, jak jsem to slyšel na onom regionálním sněmu? Omyl, to by Michálek nevyhrál své senátní volby. Naštěstí je Pavel Drobil takový frajer, že si to uvědomuje a nikam nekandiduje! Jediný !

Vážení, když ztratí důvěru firma, není to většinou kvůli chybám, kvůli přehmatům, nebo jen kvůli reklamacím. Je to proto, že její klienti vidí, že si z nich firma dělá dojné krávy, že se k nim chová nesolidně a že je vlastně potřebuje jen a jen kvůli jejich penězům. Přesně to se nyní stalo ODS, jen k těm penězům si dosaďte i hlasy. Když se tohle stane firmě – a věřte, já to kdysi v malém zažil, trvá to strašnou dobu, než se to podaří napravit, stojí to fůru peněz, energie, obětí a hlavně, dámy a pánové, chce to prokázat poctivost - nápravu tak nelze svěřit těm, kteří to zapříčinili a je jedno, zda to dotyční udělali z nenažranosti, nekompetentnosti, nebo se k tomu jen tak pracovně nachomýtli.

Slyším hlasy, že nás nejvíce poškodila rozhádanost a je nutno se semknout. Semknout ano, ale kolem čeho a kolem koho? Kolem dosavadního způsobu politiky, jenž ke ztrátě důvěry voličů vedl a kolem těch, kteří to zapříčinili, nebo na to jen koukali a hleděli si svého byznysu?
To je základní otázka, na kterou máme povinnost si odpovědět.

Neplatí tady přísloví o tom, že se v půlce kopce nepřepřahá. Naopak, jak jinak se opět pohnout správným směrem? Nás čeká v každém případě pěkných pár let opozice, ať již po předčasných, či řádných volbách. Náš volič zase tak krátkou paměť nemá a je právě vrcholně znechucen. Stojíme tak i před hrozbou, že nakonec můžeme být opozicí neparlamentní.

Na tomto kongresu se rozhodne o tom, kterou z e zmíněných cest nastoupíme a ukáže to právě symbolika volby vedení. Tentokrát ne pro media, ne pouze pro koaliční partnery, ne soupeřům navzdory, ale pro pravicové voliče a naše členy. Právě o ně nyní jde. Až dosud jsme je měli vždy za zády, nyní o ně musíme zabojovat. To si uvědomme, velmi vás o to PROSÍM, ač pozoruji, že to bude velice těžké.

Dámy a pánové,
můj pohled na věc jste právě slyšeli.