Novinky Mediální výstupy

Projev exsenátora ODS Karla Šebka

Dámy a pánové,

předstupuji před Vás jako jeden z řady senátorů, kteří  v uplynulých dnech nedokázali obhájit svůj mandát. V prvním kole jsem sice zvítězil, ale kandidát za TOP 09 dokázal ve finále chytře využít mé největší slabiny –  mého  členství v toho času nemilované ODS. Podle prognózy, kterou v létě nechala vypracovat HK, měl jsem se ve finále utkat s kandidátem KSČM a zvítězit. Realita však je jiná. Ačkoli předsedám své oblasti 14 let bez jediného skandálu, mohu si za svoji porážku přes veškeré úsilí samozřejmě sám.

Měl jsem vědět, že pan Pavel Drobil není důvěryhodný již tím, že začínal svoji kariéru v Unii svobody a neměl jsem mu při volbě místopředsedy ODS dát svůj hlas. Měl jsem také otevřeně protestovat proti tomu, aby další odpadlík z Unie  svobody, pan Tomáš Vrbík, se stal šéfem politické sekce HK a sbíral vytrvale další vlivné nevolené posty.

Měl jsem protestovat důrazněji proti vyhazovu nejpopulárnějšího ministra zemědělství posledních let Ivana Fuksy a posléze proti vyhazovu neméně populárního ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Ano, je to ve výhradní kompetenci premiéra, ale celé ODS to v očích našich dosavadních příznivců a voličů velmi ublížilo.

Měl jsem včas prohlédnout a protestovat, podobně jako v případě státních maturit, že vláda řeší některé slibované reformy ne koncepční prací, ale vrchnostensky, stylem pokus-omyl.

Ba co víc. Měl jsem prohlédnout mnohem dříve, již v roce 2009, kdy vpouštěla pražská ODS do  Magistrátu firmu ABL, aby jí dala vydělat na pražských památkách za chiméru, že založí „béčko ODS“. Jak se Věci veřejné vybarvily a jak ministři Věcí veřejných poškodili  kredit koaliční vlády, víte velmi dobře sami. I to je příčina naší dnešní prohry.

Alespoň v jednom případě mám čisté svědomí: Včas poukazuji na skutečnost, že do vlády je nyní předložen návrh na plošné zrušení 1200 matričních a více než 400 stavebních úřadů, což může nenávratně deformovat život českého venkova. Proti tomuto záměru se důrazně vymezují jak Svaz měst a obcí  i všichni rozumní občané. Napsal jsem svému premiérovi a upozornil ho na skutečnost, že tento záměr je v přímém rozporu s Koaliční smlouvou: „Nepřipustíme zvyšování rozdílu mezi kvalitou života na venkově a ve velkých městech. Budeme vytvářet podmínky pro tvorbu nových pracovních příležitostí a pro setrvání mladých a také vzdělaných lidí ve venkovském prostoru.“

Po třech měsících mi došla odpověď, ze které cituji: „Vážený pane senátore, …nejsem si ani dnes jist, zda Vašemu dopisu úplně rozumím….  Vláda pod mým vedením nikdy neslibovala zachování všech stavebních úřadů a ve volebním programu ani v Koaliční smlouvě o této věci není ani slovo. Dokončení reformy veřejné správy je mimořádně potřebný úkol a vláda je připravena ho splnit. Případná redukce stavebních úřadů je jen nepatrnou částí obsáhlé transformace, a ta obsahuje mnohem složitější úkoly.“

Ano, z pohledu premiéra může být zrušení 1200 matrik a 400 stavebních úřadů vnímáno jako nepatrná část transformace, ale rušení něčeho, co desítky let spolehlivě a úsporně funguje by proti vládě oprávněně postavilo tisíce starostů a miliony obyvatel, protože v tomto případě nejde o reformu, ale o sabotáž státní správy.

Mám z toho všeho velmi hořký pocit. Ne toliko, že můj premiér a předseda mi nerozumí, ale hlavně z toho, že můj premiér a předseda mi snad ani rozumět nechce, že nechce vnímat naléhavé hlasy zdola. Z nepochopení vzniká nedůvěra, z nedůvěry nespokojenost, a tu nám teď dávají voliči patřičně najevo.

Vážené dámy a pánové, nejsem ani Tluchořovec, ani Fuksovec. Byl  jsem svého druhu Klausovec, pak Topolánkovec i Nečasovec. Teď však jsem člen ODS, delegát Kongresu a občan této republiky, který si přeje ve vedení ODS výrazné změny.