(www.railtarget.cz) BEMU, spojení s Německem a jedna z nejlepších MHD v Česku. Ústí nad Labem je dlouhodobě vnímáno jako důležitý dopravní uzel regionu. Poslanec Libor Turek (ODS) popisuje možnosti dalšího rozvoje města i celého Ústeckého kraje.

Jaký je podle vás největší dopravní problém v Ústí nad Labem a jak byste jej chtěl řešit?

Za největší dopravní problém považuji kombinaci přetížených hlavních tahů, zejména ve špičkách, a nedostatku parkovacích míst, především na sídlištích a v centru města. Zároveň ale platí, že situace se liší podle konkrétní lokality a času.

Ústí přitom potřebuje dopravu řešit jako celek, nikoli stavět proti sobě řidiče, cestující MHD, cyklisty nebo chodce. Prioritou musí být plynulejší průjezd městem, lepší řízení křižovatek včetně využívání chytrých řešení, kvalitní a spolehlivá MHD a systematické řešení parkování, především na sídlištích.

Nová parkovací místa může přinést lepší využití stávajícího potenciálu, například vhodnou změnou dopravního značení. Dále může jít například o propojení ulic Brandtova a Poláčkova, přičemž v propojce u Edenu může vzniknout až přibližně 80 parkovacích míst.

Další alternativou je přistavění dalšího patra nad stávajícími parkovacími místy, tedy tzv. etážové řešení, nebo vytvoření nových parkovacích míst na sídlištích namísto „zelených pruhů“. Efektivita jednotlivých řešení se však bude lišit podle konkrétní lokality.

Výstavbě parkovacích domů se ale také nevyhneme. Zhruba za rok by měl být schválen nový územní plán, který má být v tomto ohledu „volnější“ než stávající. Uvidíme.

Velkým tématem nejen pro Ústí nad Labem, ale i pro celou ČR je nová rychlotrať a zprovoznění Krušnohorského tunelu. Jak se na tuto stavbu díváte? Jak konkrétně zajistíte, aby výstavba co nejméně ovlivnila život v dotčených oblastech?

Rychlé železniční spojení Prahy, Ústí nad Labem a Drážďan považuji za velkou příležitost. Ústí se díky němu může výrazně přiblížit Praze i Sasku a stát se atraktivnějším místem pro bydlení, podnikání a investice.

Tak významná stavba ale nesmí vzniknout na úkor lidí, kteří v dotčených lokalitách žijí. Město proto musí být vůči státu a investorovi aktivním partnerem.

Pokud přes naše město prochází infrastruktura celostátního a evropského významu, musí z ní mít Ústí konkrétní užitek. Nesmí jít jen o rychlejší vlak, ale také o kvalitnější okolí nádraží, lepší návaznou dopravu a nové investice do města.

V době, kdy byl ministrem dopravy Martin Kupka, začal stát měnit svůj styl komunikace vůči území. Až na ojedinělé „ostrovní“ výjimky, například Chlumec, se postoj obcí a obyvatel v Ústeckém kraji vůči státu výrazně proměnil.

Obce nyní spolupracují, chápou význam a nezbytnost této liniové stavby. Snaží se zajistit, aby stavba i následný provoz VRT jejich obyvatele negativně zasáhly co nejméně. Zároveň usilují o to, aby průchod VRT jejich katastrem přinesl obci něco pozitivního.

Považuji za velkou chybu, že Ministerstvo dopravy v současné době škrtlo odbočnou větev VRT Most–Žatec–Louny. V této věci jsem jako poslanec Parlamentu ČR osobně interpeloval ministra dopravy.

Na základě protestů Ústeckého kraje, dotčených měst a možná i mých osobních vystoupení se SŽ rozhodla vypracovat vlastní variantní územně-technickou studii. Ta v budoucnu prověří možnost napojení západní části Ústeckého kraje na hlavní město v nové stopě, jak to měla zajistit zrušená odbočná větev.

V Ústeckém kraji jsou činné tři pracovní skupiny, které se přípravou VRT zabývají. Současně se připravuje slavnostní podpis smlouvy o přípravě, výstavbě a provozu Krušnohorského tunelu mezi ČR a SRN. Ta by měla být podepsána u nás v Ústí nad Labem.

Dalším velkým tématem jsou bateriové vlaky (BEMU), na které Ústecký kraj získal dotaci téměř 2 mld. korun z programu TRANSGov. Jak připravíte město na provoz BEMU vlaků s ohledem na MHD a navazující infrastrukturu?

Obecně jde o modernizaci veřejné dopravy v České republice, která povede ke snížení energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů v regionální železniční dopravě. Jádrem je náhrada zastaralých a neefektivních železničních vozidel novými ekologickými jednotkami s pohonem na elektřinu, baterie nebo vodík.

Očekává se zvýšení komfortu pro cestující, motivace k využívání veřejné dopravy namísto osobních automobilů a významný přínos ke splnění environmentálních cílů země. Celkově jde o strategickou investici do udržitelné budoucnosti dopravy.

Bateriové vlaky mají smysl tehdy, pokud cestujícím přinesou skutečné zlepšení – pohodlnější spojení, méně přestupů a lepší návaznost na MHD. Město by proto mělo s krajem koordinovat jízdní řády vlaků a MHD a postupně zlepšovat přestupní místa.

Cestující, který přijede vlakem, musí mít možnost jednoduše pokračovat autobusem, trolejbusem, pěšky nebo jiným způsobem. Důležité jsou také bezpečné P+R a B+R zóny u vhodných železničních stanic a zastávek.

Ústí se dlouhodobě potýká s nedostatkem parkovacích míst, zejména na sídlištích. Jak chcete tento problém řešit?

Nedostatek parkovacích míst na sídlištích je každodenním problémem Ústečanů. Potřebujeme zvyšovat reálnou kapacitu parkování.

Máme vytipované lokality, kde lze relativně rychle a za rozumné peníze vytvořit nová parkovací místa úpravou stávajících ploch. Mohlo by jít o vhodnou změnu dopravního značení nebo například o propojení ulic Brandtova a Poláčkova.

Jak jsem již zmínil v úvodu, v propojce u Edenu by mohlo vzniknout až přibližně 80 nových parkovacích míst. Tam, kde už prostor na povrchu nestačí, dává smysl prověřit parkovací domy nebo vícepodlažní (etážové) parkování. Každá taková investice ale musí mít jasnou ekonomiku a odpovídat skutečné poptávce.

Ústí má několik nádraží a je důležitým železničním uzlem. Jakou roli má mít železnice přímo ve městě? Má sloužit především jako spojení s regionem, nebo má být i součástí městské hromadné dopravy?

Obojí. Ústí má výhodu, kterou řada měst nemá – železnice prochází přímo městem a máme několik železničních stanic a zastávek. Byla by škoda využívat ji pouze pro cesty mimo Ústí.

Pokud budou dobře nastavené jízdní řády, tarif a návaznost na MHD, může železnice na vybraných trasách fungovat také jako rychlá páteř městské dopravy. Nechceme vytvářet paralelní systém nebo utrácet peníze za něco, co nebude využívané. Chceme lépe využít infrastrukturu, kterou už ve městě máme.

Cílem by měl být jednoduchý systém, ve kterém cestující příliš neřeší, zda část cesty absolvuje vlakem, autobusem nebo trolejbusem. Rozhodující má být rychlost, spolehlivost a jednoduchost.

Co může Ústí konkrétně udělat pro to, aby lidé častěji volili veřejnou dopravu místo automobilu?

Nechceme lidi z automobilů vyhánět zákazy. Veřejná doprava musí být natolik dobrá, aby si ji lidé sami vybrali.

To znamená především spolehlivé a časté spoje, čistá a bezpečná vozidla a zastávky, dobré přestupy a rozumnou cenu. Velkou rezervu vidíme v návaznosti MHD na vlaky a regionální autobusy a také v lepším využití dat pro řízení dopravy a preferenci MHD.

Pro člověka, který jede ráno do práce, je nakonec nejdůležitější jednoduchá otázka: Dostanu se tam veřejnou dopravou rychle, spolehlivě a pohodlně? Pokud ano, část lidí nechá auto doma sama. To je podle nás lepší cesta než represe vůči řidičům.

Jinak je MHD v Ústí nad Labem jedna z nejlepších v ČR. Je levná, disponuje novým vozovým parkem, má moderní odbavovací systém, je ekologická a častá. Na některých místech spíše připomíná eskalátor. Myslím si, že cestující láká dostatečně.

Pokud byste mohl vyjednat jednu konkrétní změnu v dopravě pro Ústí během příštích čtyř let, co by to bylo?

Chtěl bych, aby doprava ve městě tvořila jeden funkční integrovaný celek, který by byl uživatelsky příjemný a intuitivní. Pozitivní změny by měly být vidět u příjezdů rychlých vlaků, regionální železnice, MHD, parkování a P+R, pěších vazeb i cyklistiky.

Společně by tak tyto prvky měly tvořit jeden vysoce komfortní systém, ať už ho používá obyvatel města, nebo návštěvník.

Ing. Libor Turek, Ph.D.

poslanec PS PČR
předseda oblastního sdružení
člen regionální rady