(www.psp.cz) Písemná interpelace poslankyně Jany Černochové na ministra obrany Jaromíra Zůnu ve věci obměny polních kuchyní AČR.

Vážený pane ministře,

žádám vás o vysvětlení, co se v Armádě České republiky během několika měsíců změnilo v požadavku na obměnu polních kuchyní.

Armáda České republiky ještě v roce 2025 uváděla, že až 80 procent jejích přívěsných kuchyní pochází ze 60. a 70. let, jsou značně opotřebované, prakticky za hranicí technické životnosti a nevyhovují současným požadavkům na stravovací provozy. Současně upozorňovala, že bez postupné obměny proviantní techniky by AČR ztratila schopnost zabezpečit stravování vojsk v polních podmínkách.

Nyní Ministerstvo obrany tvrdí, že „aktuálně neeviduje požadavek Armády České republiky na další obměnu polních kuchyní“. Z aktuálních informací přitom vyplývá, že pokračuje pořízení polních kuchyní POKA 5 na terénních automobilech Tatra, zatímco další nákupy přívěsných kuchyní a menších polních kuchyní se nyní nechystají.

Právě tento rozdíl je třeba vysvětlit. Nejde tedy o to, že by AČR přestala pořizovat polní kuchyně jako takové. Jde o to, proč najednou zmizel její požadavek na další obměnu těch typů kuchyní, které sama ještě nedávno označovala za zastaralé a potřebné nahradit.

Pořízení těchto kuchyní nebylo nápadem politického vedení Ministerstva obrany. Potřebu, požadované počty i technické specifikace formulovala Armáda České republiky. Akviziční záměry následně procházely standardním resortním schvalováním a byly projednávány na Kolegiu ministryně obrany. Ministryně na Kolegiu nehlasuje. Náčelník Generálního štábu jako manažer cíle však za armádní požadavek odpovídal, byl členem Kolegia a pro příslušný materiál hlasoval.

Proto se vás ptám:

1. Kdy přesně a na základě jakého rozhodnutí AČR změnila svůj požadavek na přívěsné polní kuchyně? Žádám uvést datum, příslušný dokument, kdo změnu navrhl a kdo ji schválil.
2. Co se změnilo ve vojenské potřebě AČR? Přestaly být staré přívěsné kuchyně za hranicí technické životnosti? Změnil se způsob polního stravování, struktura jednotek, mobilizační potřeby nebo požadavky vyplývající z operačních plánů?
3. Byl původní požadavek AČR na jejich obměnu chybný? Pokud ano, kdo odpovídá za stanovení této potřeby, počtů a technických parametrů? Pokud chybný nebyl, proč dnes AČR další přívěsné kuchyně nepožaduje?
4. Jde skutečně o zrušení této schopnosti, nebo pouze o posun nákupu v čase? Jsou přívěsné kuchyně nadále součástí cílového stavu AČR a jejího střednědobého plánu? Pokud ano, v jakém počtu a ve kterých letech se s jejich pořízením nově počítá?
5. Nedošlo pouze k vybalancování investic ve střednědobém plánu a k přesunutí výdajů z let 2028 a 2029 do pozdějšího období? Pokud ano, žádám uvést, jaké počty byly z jednotlivých let vyřazeny nebo přesunuty a do kterých let se jejich pořízení odkládá.
6. Je důvodem tohoto rozhodnutí nedostatek finančních prostředků nebo změna rozpočtových priorit? Pokud nikoliv, jaký konkrétní vojenský důvod vedl ke změně požadavku?
7. Současně žádám vysvětlit, jaké je plánované zabezpečení nově budovaných praporů územní obrany TerS proviantní technikou. Tyto jednotky mají plnit úkoly na území České republiky, a právě schopnost vlastní soběstačnosti v této oblasti pro ně bude nezbytná. Počítá se pro ně s vlastními polními kuchyněmi? Pokud ano, s jakým typem, v jakém počtu a kdy je mají dostat? Pokud nikoliv, jak má být jejich zabezpečení proviantní technikou při delším operačním nasazení řešeno?
8. A konečně žádám uvést aktuální cílové počty jednotlivých kategorií polních kuchyní AČR – kuchyní na vozidlech, přívěsných kuchyní a malých polních kuchyní – jejich současné počty, technický stav a plán jejich obměny do roku 2030.

Nezpochybňuji právo současného vedení resortu měnit pořadí investičních priorit. Jestliže však vojenská potřeba trvá a pouze se kvůli penězům nebo jiným prioritám posouvá její realizace, má být řečeno, že se nákup odkládá, nikoliv že armáda o tuto techniku najednou nemá zájem.

Není přijatelné zpětně vytvářet dojem, že předchozí vedení Ministerstva obrany pořizovalo něco, o co armáda nestála. Potřebu definovala AČR, AČR stanovila požadované počty a technické parametry a její nejvyšší velení tyto akviziční záměry v resortním rozhodovacím procesu schvalovalo.

Proto vás žádám o konkrétní odpověď: změnila se vojenská potřeba, nebo se pouze změnil harmonogram a rozpočtová priorita? A pokud se potřeba skutečně změnila, kdo, kdy a na základě čeho o této změně rozhodl?

Děkuji za Vaše odpovědi ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

S pozdravem

Mgr. Jana Černochová

Jana Černochová

stínová ministryně obrany
předsedkyně výboru pro bezpečnost PS PČR
poslankyně PČR