Novinky Mediální výstupy

(Noviny Prahy 16) Bezmála dvacet let stojí v čele Radotína starosta Karel Hanzlík. Za tu dobu se městská část výrazně proměnila – od bývalé průmyslové periferie směrem k moderní části Prahy s bohatou veřejnou infrastrukturou a širokým zázemím pro sport, kulturu i další aktivity. V rozhovoru se ohlíží za největšími projekty, vysvětluje okolnosti vzniku nového centra i to, proč je podle něj důležité podporovat sport i kulturu zároveň.

Starostou Radotína už jste 20 let. Přesto nejste v rámci Prahy rekordmanem. Víte, kdo z ko­legů starostů slouží ještě déle než vy?

Napadá mě kolega David Vodrážka, který dělá starostu Prahy 13 o jedno funkční období více než já. Ještě vět­ším rekordmanem ale bude Zbyněk Richter z Dolních Počernic. A do­konce už od roku 1994 vede soused­ní městskou část Lochkov Jiří Rendl.

Ještě jedna statistika: Od půlky 19. století, kdy volení starostové nahradili šlechtou dosazované rychtáře, nikdo tak dlouho Ra­dotín nevedl. Čím si vysvětlu­jete svou dlouhodobou přízeň voličů?

Myslím si, že drtivá většina voličů mě zná jako pracovitého člověka, který když něco slíbí, tak se to snaží splnit. Věřím, že lidé oceňují změ­nu Radotína z průmyslové perife­rie na místo, kde se příjemně žije. Infrastruktura pro rodinný život je v Radotíně velmi dobrá, počínaje dostatečnou kapacitou ve školních zařízeních a konče pestrou nabíd­kou volnočasových organizací, které mají plnou podporu radnice. Vše zde mají lidé po ruce, nikam to není daleko a vlastně ani za uvedeným nemusí nikam dojíždět. Každopádně bych chtěl místním občanům velice poděkovat za tak obrovskou a dlou­hodobou přízeň, které si nesmírně vážím a která mne vždy motivovala do další práce.

Za dvě desítky let jste v Radotíně změnili řadu věcí. Který z usku­tečněných projektů považujete za nejpovedenější?

Osobně mám radost z každého hoto­vého projektu. Těší mě, že se nám daří dotáhnout i velké sliby, které místním obyvatelům dáváme. Při velkých pro­jektech se neobejdeme bez spoluprá­ce s vedením hlavního města Prahy. Patříme mezi 57 městských částí a každá přichází s finančními poža­davky na své investice. Konkurence je sice velká, ale nám se dlouhodobě daří přesvědčovat reprezentanty hlav­ního města, jaké máme priority a že je vhodné je podpořit. Radost mám pak především ze složitých projektů, které by nevznikly bez jasné koncep­ce a strategie. Příkladem je stavba biotopu na místě staré skládky, na niž po několika letech navázal krytý ba­zén. Tato cílená symbióza se ukázala jako velice dobrý krok, jelikož biotop nám významně pomáhá pokrývat náklady spojené s provozem krytého bazénu. Složitá byla také kombinace rozšíření Koruny, ZUŠ a služebny Po­licie ČR, kterému muselo předcházet stěhování hasičů do nové zbrojnice a také přemístění skautů či malého živnostníka do náhradních prostor. Nic z toho by však nebylo možné bez rozsáhlých organizačních úprav úřa­du, které jsme provedli mezi lety 2007 a 2010 a které znamenaly zefektivně­ní chodu organizace.

V čem tehdy úpravy spočívaly a proč byly nutné?

Na úřad i radnici se začaly nabalovat agendy státní správa související s rozšíře­nou působností. Stát nám výkon úřadu nedofinancovával a na nás se valila kri­zová situace. Proto jsme provedli organi­zační úpravy a nastartovali proces ozdra­vení ekonomiky hospodaření městské části. Považuji to za klíčový okamžik stejně jako naše hospodaření bez dluhů. Bez zdravé ekonomiky bychom nemohli provádět projekty, které jsme do Radotí­na v následujících letech dostali.

Dvacet let vedete radotínskou radnici ve spolupráci s místosta­rostou Miroslavem Knotkem. V čem je vám na radnici největší oporou?

Jsme si hodně názorově blízcí. Jsme oba bývalí kantoři a oba jsme tyto pro­fese brali jako poslání, službu veřej­nosti, což si myslím, že se do jisté míry projevuje i v naší další pracovní etapě v čele radnice.

Během svého působení na ra­dotínské radnici jste se zapojil také do celopražské politiky. Znáte tedy dobře rozdělení pra­vomocí mezi jednotlivé městské části a hlavní město. Co byste na tom změnil ve prospěch Radotí­na a dalších částí Prahy?

Je pravdou, že lidé stále ještě moc ne­rozlišují, co dělá městská část a co rozhoduje hlavní město. Jsme jeho součástí. Nemůžeme mít zásadně jiné podmínky tady na jihozápadě a jiné někde na severovýchodním okraji Prahy. Myslím například různé vyhláš­ky a jiné zákonné normy, které může v tomto případě navrhovat pouze praž­ské zastupitelstvo a magistrát. Aktuálně se to dotýká například výstavby. Praha se rozšiřuje, potřebuje byty a Metro­politní plán počítá s výstavbou desítek tisíc bytů po celé Praze. A hlavní město nahlíží na okrajové městské části po­dobně jako na ty, které jsou blíže stře­du, kde potřebují kvůli stávající velké zastavěnosti prostor dále zahušťovat. Bohužel se nám, starostům ze spíše rezidentních městských částí, v tomto případě nepodařilo přesvědčit zástupce hlavního města, že v tomto případě je potřeba přistupovat trochu více indivi­duálně. Argumentace byla opět stejná. Jste součástí Prahy, která tvoří jeden celek se stejnými pravidly.

Existuje hodně věcí, které jako starosta Radotína nemáte na starost, ale lidé si myslí opak. Co v tomto ohledu vysvětlujete nejčastěji?

Musím vysvětlovat, že nerozhoduji v záležitostech přeneseného výkonu státní správy, například ve stavebních řízeních, o kácení stromů či o soci­álněprávní ochraně nezletilých, dále například ani o svozu komunálních odpadů. Rovněž údržbu mnoha páteř­ních komunikací má na starost hlavní město stejně jako hromadnou dopra­vu a další činnosti. Moje pravomoci jsou omezené i v případě rady či zastu­pitelstva, kde se rozhoduje na základě názoru kolektivní většiny.

Praha patří mezi prosperující evropské metropole. Radotín i další městské části z toho eko­nomicky těží. Bude tato ekono­mická jistota Prahy pokračovat i v budoucnu?

To je spíš dotaz na makroekonomy. Ale domnívám se, že asi ano. Praha je v si­tuaci, kdy do ní míří stále více pracov­ních sil, poptávka po lidech je zde velká z důvodu mnoha pracovních příležitos­tí. Velký je také zájem o bydlení, proto je v poslední době taková snaha po celé metropoli stavět byty. Kdo je soudný, cestuje do zahraničí a může porovná­vat, tak asi vidí, že se z Prahy skuteč­ně stává moderní evropská metropole s vysoce kvalitními službami.

Radotín se pod vaším vedením nadobro vydal na cestu z prů­myslové minulosti do éry mo­derní příměstské čtvrti se širo­kým zázemím pro volnočasové aktivity. Věděl už jste od svých předchůdců, že toto je ta správ­ná cesta?

Díky našim předchůdcům na radnici měl Radotín výborně nakročeno. Do­stali jsme skvělý základ v podobě tech­nické infrastruktury, která v té době nebyla jinde samozřejmostí. Týká se to splaškové i dešťové kanalizace, ply­nofikace a další technické vybavenosti. Za starosty Jiřího Holuba se začala bu­dovat velmi moderně a často najednou do jednoho výkopu, což přineslo řadu výhod. Tato koncepčnost se stala vzo­rovým příkladem i pro jiné městské části a my jsme na to mohli navázat dalším rozvojem Radotína.

Když sem před nedávnem při­jel uznávaný kritik architektu­ry Adam Gebrian, mluvil o tom, že Radotín může tak trochu být obětí svého úspěchu. Změn jste v městské části provedli oprav­du hodně, ale každému se neza­vděčíte. Jak vidíte vy své kritiky?

Čím déle práci starosty dělám, tím více mám za sebou různých rozhodnutí. Tady chci opět upozornit na to, že sa­mospráva rozhoduje jako kolektivní orgán a starosta sám má jen omezené pravomoci. Za každým rozhodnutím vedení radnice můžete najít někoho, kdo bude nespokojený. Architekt Adam Gebrian asi mířil k tomu, že můžete udělat padesát věcí dobře a lidi je berou jako samozřejmost. Pak se jich dotkne jedno rozhodnutí, úprava a dotyčný vidí jen toto, vše další dobré zapomíná. Nebo se například na sociálních sítích objeví jedna kritika nebo fáma spojená s nějakým domnělým rozhodnutím, kterou si lidé ani neověří z oficiálních zdrojů, ale kterou si dobře pamatují. Třeba že jsme nějakým pokoutným způsobem na bytové domy povolili přidat jedno patro, což z několika fak­tických důvodů není možné. Naštěstí většina Radotíňáků je soudných.

V Radotíně mají lidé vše potřeb­né – lékaře, péči o seniory, kino, místní knihovnu, školy i školky – a městskou část nemusí téměř opouštět. Přesto vás opozice ně­kolikrát nařkla z nekoncepčnos­ti. Co na to říkáte?

To je takové politické divadlo. Ale bylo by fér, kdyby kritici sami přišli s jasnou koncepční představou, která bude mít širší souvislosti a jasný rámec, jak bu­dou financované. My například dlou­hodobě pracujeme se studiemi demo­grafického vývoje společnosti. Díky tomu máme zabezpečené kapacity ve školských zařízeních. Korunu jsme rozšířili, abychom nabídli program pro všechny generace. Myslíme na se­niory, kterých přibývá. Rozšířili jsme počet pečovatelek. Nedáváme přitom nějaké nerealizovatelné, nekoncepční, až populisticky hloupé sliby typu par­kovací dům uprostřed nového sídliště, když máme stavební povolení na par­kovací dům u vlakového nádraží.

Jste velkým sportovním přízniv­cem, absolvoval jste FTVS. Přes­to často zdůrazňujete, že více peněz dává radnice na podporu kultury než na sport. Čím to je, že přesto vyrostla v Radotíně sportovní infrastruktura, která v Praze nemá obdoby?

Snažíme se rovnoměrně podporo­vat volnočasové organizace, každý rok vypisujeme dotace pro sportovní i kulturní život. Většina z těch, kdo se po své práci věnují mládeži, od nás dostávají podporu. Přestože se jim zvyšují provozní náklady, chceme, aby ve svých činnostech pokračovali, pří­padně aby zájemci a ti, kteří již jsou v podobných institucích organizováni, měli tyto volnočasové aktivity finanč­ně dosažitelné.

Jak se říká, kdo si hraje, ten nezlo­bí. Díky našemu sportovnímu a kul­turnímu zázemí máme jeden z nej­nižších náporů kriminality v celé Praze. Nesmírně si vážím všech volnočasových oddílů a jejich pra­covníků, kteří svá zázemí v Radotíně rozvíjejí.

Statistika hlavního města Ra­dotín zařadila na samou špi­ci městských částí v žebříčku výdajů na kulturu podle počtu obyvatel. Jak se vám daří zís­kávat prostředky na kulturní akce?

Získáváme na podporu kultury každý rok nemalé prostředky z privátního sektoru. Sponzorům se líbí program našich veřejných akcí, jako jsou Vel­ký dětský den, Burčákobraní nebo Havelské posvícení. Rádi nám na ně přispějí a my za ty prostředky může­me zaplatit i velmi kvalitní interpre­ty. Firmy se rády zviditelní na dobře uspořádaných akcích.

Radotín má jedno z mála praž­ských kin s historickým sálem. Letos slaví 100 let od svého ote­vření. Udržíte kino v provozu i nadále?

Kino je také ukázkou toho, že se snaží­me rovnoměrně podporovat sportovní i kulturní vyžití. Dokonce zvažujeme modernizaci jeho technického zázemí. To znamená, že kino chceme provozo­vat i dále, přestože jeho provoz musí­me z rozpočtu dofinancovávat.

Mým pohledem všechny orga­nizace zřizované i nezřizované městskou částí, ať už se věnují sportu, nebo kultuře, táhnou za jeden provaz. Ne že by neměly své spory a občasné neshody, ale Radotín prostě funguje jako celek. Čím si to vysvětlujete?

Asi je to tím, že nikoho nestavíme na první místo, neříkáme, kdo to dělá lépe, ale snažíme se podporovat všechny možné aktivity. Lidé a orga­nizace v Radotíně drží pospolu a při­rozenou cestou spolupracují. Dobrou ukázkou je Sportfest, který se koná nyní v červnu. Tato akce spojuje dohromady veřejnost a opravdu velké množství místních oddílů, trenérů i sportovců.

V Radotíně si všímám ještě jedné věci. Nedochází tady k nějakému vel­kému dělení na starousedlíky a nové obyvatele. Lidé se tady díky bohaté­mu společenskému životu navzájem setkávají a respektují. Je to takový pří­jemný fenomén, který patří k radotín­skému životu.

Celou vaší érou na radotínské radnici prostupuje příprava ra­dotínského centra s byty, ob­chody, náměstím a novou rad­nicí. Nejdříve nadšeně vítané vizualizace, které jste s předsti­hem představili, a celý nápad na nový střed Radotína si časem našel své kritiky. Zaměstnává vás v poslední době vysvětlová­ní všech okolností centra?

Od začátku jsem věděl, že se s cent­rem vydáváme na velmi složitou cestu. Mohli jsme pozemky prodat a pak tr­nout, co na nich vyroste. Rozhodli jsme se jít složitější cestou, ale s jistotou, že celý projekt máme po celou dobu jako městská část pod kontrolou. Investor musel dodržovat naše podmínky, co si v místě nových bytů, obchodů a ná­městí představujeme. Celou dobu pří­pravy jsme komunikovali s veřejností i s opozicí. Našeho přístupu si všimli i zástupci hlavního města Prahy a od­borná veřejnost. S Mirkem Knotkem jsme na různých fórech, kam jsme byli zváni, vysvětlovali, jak jsme k řešení centra přistoupili. Odborná veřejnost tento přístup velice oceňovala, ať to bylo na ČVUT, nebo odborném setká­ní v Centru architektury a městského plánování. S investorem jsme v rámci vznikajícího centra domluvili celou řadu nefinančních plnění, které se bu­dou realizovat na jejich náklady.

V minulosti jste vždy měli v plá­nu nějaký další velký projekt. Co bude následovat po dostavbě ra­dotínského centra?

Po stavbě radnice stavební ruch usta­ne a zaměříme se na zvyšování kvality veřejného prostoru, například před bývalým hotelovým domem. Velkou pomocí je v tomto ohledu místosta­rostka Jana Zdráhalová, která doplnila náš tým. Je architektkou, urbanistkou a uznávanou odbornicí, která nám v tom hodně pomáhá. Chystáme napří­klad také kroky k rozšíření zdravotnic­kého zázemí v Radotíně, kde stále chybí někteří odborní lékaři a ordinace.

Do komunální politiky se chce zapojit například učitel místní školy Jan Lukavský nebo Aneta Lédrová, která se angažuje s pě­veckými sbory v Koruně a nově organizuje výstavu radotínských výtvarníků. Když jsem se jí ptal, co ji vede ke vstupu do komu­nální politiky, tak mi odpovědě­la, že jí vadí, co se děje na státní úrovni. Myslela lži a manipulace, které se zabydlely v politice. Je podle vás důležité, že se chtějí na komunální úrovni zapojit takto motivovaní lidé?

Jsem rád za každého, kdo se chce ak­tivním způsobem zapojit do komunál­ního dění. Je důležité, aby to byli lidé angažovaní v místním životě, zapojení do zdejších volnočasových aktivit, do organizace různých přednášek nebo programu pro děti. Jejich přínos pro společnost bývá velký a neocenitelný. Pokud chtějí bojovat s tím, co se děje v horních patrech politiky, je dobré za­čít na lokální úrovni.

Autor: Petr Buček

Mgr. Karel Hanzlík

starosta MČ Praha 16
předseda ODS Praha 5