Rozhovor s občanem
(Pravá 5) Barrandov se v posledních letech stal jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících pražských čtvrtí. Tento růst ale není náhodný – je podpořen jasně definovanou urbanistickou studií Nový Barrandov 2020, kterou v roce 2020 schválilo Zastupitelstvo městské části Praha 5. Studie přináší konkrétní pravidla pro další rozvoj této části města. Za jejím vznikem stojí dlouhodobá spolupráce odborníků i obyvatel Barrandova, mezi něž patří i Olga Burianová, zástupkyně spolku Za lepší Barrandov.
Kdy a proč jste spolek Za lepší Barrandov založili?
Vše začalo v roce 2014, kdy jsme s několika sousedy zjistili, že se plánuje výstavba hypermarketu v našem těsném sousedství. Záměr nebyl zdařilý – narušil by totiž ráz celé čtvrti. Pro lepší komunikaci s úřady jsme se rozhodli založit spolek jako právní subjekt, který by zastupoval zájmy místních obyvatel.
Takže spolek vznikl proti výstavbě hypermarketu?
Byl to prvotní impulz. Záhy jsme si uvědomili, že na Barrandově je mnohem více věcí k řešení než jeden hypermarket. Začali jsme se komplexně zajímat o problémy a stav celého sídliště. V té době se také po letech zvýšila aktivita developerů, kteří tlačili na co největší zahuštění Barrandova bytovou zástavbou – oproti platnému územnímu plánu chtěli dvojnásobně navýšit hrubou podlažní plochu. A zejména proti tomu jsme začali aktivně vystupovat a jednat s developery o podobě naší čtvrti.
Jak to dopadlo?
Po sérii jednání se nám podařilo uzavřít dohodu s prvním developerem. Nedlouho poté byla podepsána dohoda
o ohleduplné výstavbě s dalším zdejším developerem. Městská část Praha 5 pak nechala zpracovat urbanistickou studii, kterou společně se smlouvou o spolupráci schválilo Zastupitelstvo. Developer tuto studii dodržuje a naplňuje ji. Skvělá ukázka, že to celé mělo smysl a že se můžeme podílet na spoluvytváření naší čtvrti.
Co urbanistická studie obsahuje? Jaký dává směr pro rozvoj Barrandova?
Pro nás bylo při přípravě skutečně důležité, aby Barrandov nebyl příliš zahuštěný a dobře se v něm žilo. Cílem bylo, aby sídliště bylo průchozí – nechtěli jsme, aby tu vznikaly monobloky, které by se musely obcházet. Klíčové bylo také prosadit do studie, aby v lokalitě bylo co nejvíce zeleně a aby byl u nových domů zajištěn dostatečný počet parkovacích míst v suterénu.
Další důležitou věcí bylo, aby v rámci nových bytových domů vznikaly i nebytové prostory, aby si zde mohli lidé nakoupit či si po práci sednout do kavárny nebo restaurace. Jinými slovy, aby z Barrandova nebyla pouze
„noclehárna“, ale čtvrť, kde občané rádi trávit i své volné chvíle.
Jaké jsou nyní další aktivity spolku?
V současnosti si například děláme analýzu ohledně kontejnerů na tříděný odpad. Dlouhodobě máme za to, že by lokalitě prospělo více těchto kontejnerů, a proto jsme vyzvali občany, aby nám podávali podněty ohledně jejich potřeby. Po dokončení a vyhodnocení analýzy bychom se rádi zasadili o řešení, ať už o navýšení počtu kontejnerů v místech, kde jsou potřeba, nebo o častější svoz tříděného odpadu.
Existuje něco, co Barrandovu podle vás chybí
a prospělo by mu to?
Pro čtvrť by byla přínosem výstavba administrativní budovy, která by přinesla do sídliště více života a tím i rozvoj služeb. Nicméně to, co by Barrandovu opravdu slušelo, je střední škola, která u nás zatím není. To mi přijde jako škoda, zvlášť když je Barrandov na počet obyvatel stejně velký jako leckteré okresní město v Česku. A právě výstavbu střední školy by náš spolek chtěl v budoucnu rozhýbat. Je mi jasné, že to nebude lehké, ale reálné to je a pevně věřím, že naše snaha opět povede k úspěšnému cíli.
zástupkyně spolku Za lepší Barrandov
