Plány bez peněz. Mlčení radnice.
Vimperská radnice nepřestává veřejně prezentovat, že „městu peníze nedojdou“ a že není potřeba řešit nové úvěry, případně prodej městského majetku. Pokud se vážná debata o financích města zlehčuje jako „fáma“ nebo téměř „poplašná zpráva“, trochu mi to připomíná úřednické uvažování z Bruselu: když se něco napíše do dokumentu, tak se to samo stane. Nestane. Rozpočet nejsou přání na papíře. Rozpočet je rozhodnutí, co si město může dovolit, co odloží a kde na to vezme peníze.
Neříkám, že Vimperk nemá dál investovat. Naopak říkám, že investovat musíme. Musíme ale konečně říci, které investice jsou skutečnou prioritou, kolik budou stát a hlavně z čeho je zaplatíme.
Rozpočet města Vimperk na rok 2026 je po úpravách výrazně schodkový: příjmy jsou přibližně 319,3 mil. Kč, výdaje asi 395,8 mil. Kč a rozdíl činí zhruba 76,5 mil. Kč. Tento rozdíl se musí něčím pokrýt. Radnice ho kryje z posledních volných peněz, a tím končí s veškerými rezervami. Podobně muselo město v letech 2020–2022 a 2024, kdy mělo také deficitní rozpočty v kumulované výši minus 135,691 mil. Kč, tyto „díry“ zalepit jinými zdroji. A kde na to město vzalo? Vzalo si půjčku od banky a vyčerpalo finanční rezervy, které mělo v pokladně z minulosti.
Když si tedy vezmeme všechny ztrátové rozpočty za posledních sedm let, kdy právě pět let skončilo deficitem, celková „díra v rozpočtech“ dosáhla kumulované výše 212 mil. Kč. Radnice ji vyřešila vyčerpáním úvěru 150 mil. Kč a finančních rezerv ve výši 62 mil. Kč.
Výše uvedené je informace pro pana Brabce, proč město mohlo v minulosti realizovat investice. Jiná otázka je, zda všechny tyto investice byly správné a zda nechybí realizace projektů, které Vimperk opravdu potřebuje. Mimochodem, do tohoto diskutabilního utrácení počítám i obrovské sumy za studie a projekty. Odpověď je jednoduchá: utratili jsme všechny rezervy a vzali si nový úvěr, který jsme také utratili.
Teď je ale vše vyčerpané a investice, často nepotřebné a ve velkých částkách, se plánují dál. Zatím není jasné, čím se zaplatí. To je velmi zajímavý přístup radnice.
Ano, městu budou i nadále chodit daňové příjmy. Ano, bude platit školy, údržbu, odpady, zeleň, sportoviště a běžný provoz. V tomto smyslu „peníze nedojdou“. Skutečná otázka ale zní jinak: kolik peněz zůstane po zaplacení běžného provozu a splátek úvěrů na nové velké investice?
A právě zde čísla ukazují problém. Běžné provozní výdaje města, tedy výdaje bez investic, se zvýšily z přibližně 152 mil. Kč v roce 2019 na předpokládaných 279 mil. Kč v roce 2026. To je nárůst zhruba o 127 mil. Kč ročně. Příjmy města ve stejném období vzrostly přibližně o 92 mil. Kč. Jinými slovy: značná část růstu příjmů byla spotřebována provozem města, nikoli vytvořením většího prostoru pro rozvoj.
Není možné vést debatu stylem: v minulosti jsme investice přesně neplánovali, rozpočet jsme doplnili až na konci roku a vždycky peníze nějak byly, takže to tak bude i dál. Dnes už ale nemáme čím rozpočet doplnit. Musíme si proto říci, čím doplníme kasu města, abychom měli na investice.
Nikdo z radnice snad nerozporuje, že na konci roku budou veškeré finanční rezervy prakticky na nule. K tomu už ale radnice neříká, kde vezme peníze na nové investice, jako jsou Steinbrenerovy domy, nová mateřská škola nebo kulturní dům. A to v seznamu chybí další důležité investice: dům pro seniory, skutečné řešení parkování na sídlišti i ve městě nebo krytý bazén.
Město se dnes nachází v situaci, kdy jeho příjmy nejsou daleko od běžných provozních výdajů. To znamená, že schopnost vytvářet vlastní zdroje na velké investice je omezená. Pokud si to přiznáme a budeme to občanům vysvětlovat pravdivě, můžeme vést normální debatu o investičních prioritách.
Závěrem jeden jednoduchý matematický úkol pro radnici.
Pokud město na rok 2027 plánuje celkové příjmy ve výši 292 mil. Kč, provozní výdaje 266 mil. Kč, investice 10 mil. Kč a splátku úvěru 15 mil. Kč, kolik ještě zbývá volných finančních prostředků na další investice, když aktuální finanční rezerva, tedy pomyslné peníze v šuplíku radnice, činí 1,4 mil. Kč? Mně tato jednoduchá rovnice vychází přibližně na nulu. Takže kde jsou finanční zdroje na nové investice, když je kasa na konci roku prázdná?
A jsme zase zpět u odpovědného finančního řízení. To neznamená, že zastavujeme investice. Znamená to, že si stanovíme, co nutně potřebujeme udělat přednostně, na co nyní bohužel nemáme peníze, a jasně řekneme, kde na to vezmeme, když v trezoru radnice na nové investice nic nezbylo.
Vimperk nepotřebuje uklidňující větu, že „městu peníze nedojdou“. Vimperk potřebuje otevřený finanční plán. Potřebuje jasně říci, co je priorita, kolik to bude stát a kde na to vezmeme. Protože rozvoj města se nedá jen napsat do tabulky. Ten se musí zaplatit.
zveřejněno na: Radnice utratila peníze - Sumava.eu
člen regionální rady
místopředseda oblastního sdružení
předseda místního sdružení ODS Vimperk
