ČRo: Změna fiskálního plánu? Alena Schillerová si chce rozvolnit ruce k většímu utrácení, kritizuje Jan Skopeček
(Radiožurnál) „Dneska ve vládní koalici není žádný hlas, žádná menší politická strana, která by hnutí ANO dokázala brzdit, jakkoliv Motoristé říkali, že Andreje Babiše polídají. Nehlídají ho vůbec,“ kritizuje místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS). Co by přineslo rozvolnění rozpočtových pravidel, které prosazuje současná vláda? Za jakých okolností by mohla EET podpořit pravicová opozice? A kdy představí svoji daňovou reformu? Poslechněte si rozhovor.
Vláda se rozhodla od ledna znovu zavést elektronickou evidenci tržeb. Vy to pokládáte za krok zpět. Proč?
Protože si myslíme, že není třeba a že český stát, respektive finanční správa má dostatečné nástroje k tomu, aby dokázala nějakým způsobem hlídat plnění daňových povinností. A navíc je tam ještě jeden motiv, a to ten, že když se podíváme, jak v průběhu posledních let roste podíl tzv. bezhotovostních plateb, to znamená plateb kartou, ale i jinými novými finančními technologiemi, tak zjistíme, že podíl hotovostních plateb stále v ekonomice klesá.
Takže samotný technologický vývoj plus ty nástroje, které má finanční správa k dispozici, nás vedou k tomu, že to je opatření, které nemá tak velké benefity, jak se snaží vláda argumentovat.
V pátek jsme v tomto pořadu mluvili s Václavem Stárkem, prezidentem Asociace hotelů a restaurací. Ti EET jednoznačně vítají s tím, že narovná podnikatelské prostředí.
Nemyslím si, že rovnat podnikatelské prostředí další administrativou a dalšími náklady pro nejmenší podnikatele je úplně nejlepší způsob. Myslím si, že daleko lepší způsob je odstraňovat z daňového systému nejrůznější výjimky a nesrovnalosti, které ten daňový systém dělají složitý, což je vlastně příležitost k tomu, aby se obcházel. To je podle mého názoru narovnávání podnikatelského prostředí.
Koncept, že každý podnikatel, zejména ten malý, je předem podezřelý z toho, že neplatí daně a musí být 24 hodin denně online hlídán státem, jestli daňové povinnosti plní, se mi zdá trošku nešťastný.
Rozumím tomu, že se posunula debata od té debaty, když se schvalovalo EET před mnoha lety. Vnímám i hlas jednotlivých svazů, ale přiznejme si, že ve svazech jsou zejména podnikatelé, kteří už nějaký elektronický systém mají, není to pro ně takový problém. Ale hlas úplně nejmenších živnostníků, kteří třeba podnikají na venkově, žádný svaz dneska neartikuluje. A i za ty je potřeba se prát.
Myslím, že proto je tam taky výjimka. Ale vláda odhaduje roční přínos znovuzavedení systému na víc než 14 miliard korun. Proč to spolu s TOP 09 zpochybňujete?
I v předchozí verzi EET jsme slyšeli různé odhady, co ten systém přinese. Trošku kuriózní bylo, že v průběhu času, kdy se EET schvalovala nebo fungovala a následně během COVIDu vypínala, se odhady navyšovaly. Ale neviděl jsem žádnou relevantní, pregnantní ekonomickou studii s čísly, s daty, na základě kterých by skutečně šlo nějakým způsobem arbitrárně říct, že ano, EET měla takový a takový přínos. Žádná taková analýza neexistuje.
Pokud mi ji někdo předloží, velmi rád se s ní seznámím a pak případně svůj názor upravím. I stávající odhad 14 miliard korun, se kterým vláda v souvislosti s EET přichází, je celou řadou ekonomů zpochybňován, že to je příliš nastřelený předpoklad ohledně budoucích příjmů.
Alena Schillerová oznámila, že chce Evropskou komisi požádat o změnu fiskálně-strukturálního plánu. Co by to znamenalo? A může vláda s takovým požadavkem v Bruselu uspět?
Byť hnutí ANO slibovalo před volbami, že bude pokračovat v konsolidaci veřejných financí, že bude postupně snižovat strukturální saldo, byť říkali, že hlavní díl toho, co bude zlepšovat veřejné finance, vidí spíš v ekonomickém růstu než v nějakém škrtání vládních výdajů, tak to, co Alena Schillerová žádá, je, že prostě nechce to, k čemu právní řád České republiky a rozpočtová pravidla dneska vedou, to znamená k postupnému snižování schodku veřejných financí, respektive k postupnému snižování deficitu v nadcházejících letech. Tomu se chce zkrátka vyhnout a chce si rozvolnit ruce k tomu, že se bude utrácet víc.
Mě to děsí, protože i slova pana premiéra Babiše, který říká, že fiskální konsolidace není na pořadu dne v rozpočtu na rok 2027, ale bude na pořadu dne až v roce 2028 a 2029, nám říká, respektive se nám snaží namluvit, že vláda chce začít konsolidaci v letech, kdy se bude blížit k následujícím volbám, což je úplný nesmysl.
Ať už pravicové, nebo levicové vlády jsou schopny nejméně šetřit samozřejmě v těch letech, ve kterých se blíží volby. Takže Andrej Babiš a celé hnutí ANO nám říká jedno jediné: „My prostě nebudeme šetřit ani jeden rok naší vládní odpovědnosti.“
Tak protlačí silou – je tam nějaká politická většina, ta je legitimní, byť třeba u Motoristů, kteří kandidovali s programem postupného snižování schodku veřejných financí, se divím, že vládě dávají de facto všechno zadarmo. Hlasují od regulace cen pohonných hmot až po vysoký schodek rozpočtu. Teď pravděpodobně budou hlasovat i pro rozvolnění rozpočtových pravidel. Tak to mě mrzí.
Když jsme měli koaliční vlády, tak naši menší koaliční partneři od lidovců až nevím po koho byli vždycky ti, kteří dokázali, byť byli velmi malými politickými subjekty, ze svého programu leccos do toho kompromisu prosadit.
Možná je to i nějaké naše poučení, že se ke koaličním partnerům máme víc chovat, jako se chová hnutí ANO, které to válcuje. Nevím. Ale mě na tom spíš mrzí to, že zkrátka dneska ve vládní koalici není žádný hlas, žádná menší politická strana, která by hnutí ANO dokázala brzdit, jakkoliv Motoristé říkali, že Andreje Babiše pohlídají. Nehlídají ho vůbec.
(Autor: Vladimír Kroc)
místopředseda Poslanecké sněmovny
stínový ministr financí
předseda ODS Hořovice