Novinky Mediální výstupy

(CNN Prima News) Vláda předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi odmítla poskytnout letoun na cestu na Tchaj-wan. Premiér Babiš to zdůvodnil tvrzením, že předchozí cesty (Vystrčil 2020, Pekarová-Adamová 2023) nic nepřinesly, naopak českým firmám zničily byznys s Čínou. Mýlí se v obou ohledech.

Zmíněné návštěvy českých ústavních činitelů, doprovázené podnikatelskými delegacemi, přinesly například investice tchajwanského státního fondu Taiwania Capital do českých firem (VRgineers, Daytrip) nebo financování tří výzkumných center v Praze a Brně.

Ani prohlášení o zničeném byznysu nesedí. Kvůli Vystrčilově cestě Čína zrušila objednávku českých klavírů Petrof, než ale přišel konec roku, Petrof už do Číny zase prodával (a současně s tím i na Tchaj-wan). Čína totiž umí pohrozit, ve finále se však chová pragmaticky. Byznysový zájem nakonec převáží.

Komu se nedaří, je Škoda. To ale nemá s bilaterální politikou nic společného. Na vině je spíš dravá čínská konkurence. Škodovka – stejně jako ostatní evropské značky – prostě nedokáže dost dobře soupeřit se stále lepšími a výrazně levnějšími čínskými elektromobily.

Vztahy s Tchaj-wanem má smysl prohlubovat

Zaprvé, Tchaj-wan je nepostradatelný. Vyrábí většinu globálně produkovaných čipů a drtivou většinu těch nejpokročilejších (u některých typů až 80–90 procent světové produkce). Bez vzácných tchajwanských technologií se neobejdou moderní digitální systémy, od počítačů přes auta až po obranu.

V tomto ohledu k nám přicházejí samé dobré zprávy: TSMC staví za deset miliard eur závod v Drážďanech, na který navazují čeští dodavatelé a výzkumná centra v Ústeckém kraji. Jem-Tek si minulý pátek otevřel vývojové centrum v Brně a podepsal memorandum s českým polovodičovým klastrem. Od roku 2023 máme pravidelné letecké spojení Praha–Tchaj-pej (China Airlines), 1. srpna k němu přibude druhá linka od Starlux Airlines.

Zadruhé, vztahy s Tchaj-wanem se vyplácejí. Tchajwanské firmy u nás za posledních 10 let vytvořily kolem 24 tisíc pracovních míst – šestinásobek toho, co Čína. I celkový objem tchajwanských investic v Česku převyšuje ty čínské. (Miloš Zeman nám sice svého času sliboval čínské investice, jaké svět neviděl, ale nedopadlo to.)

Zatřetí, není to hra s nulovým součtem. Vztahy České republiky s Čínou a Tchaj-wanem se nevylučují – dají se rozvíjet oba současně, protože každý plní jinou roli. Státy dnes takto běžně reagují na to, co se ve světě děje už od covidové pandemie: Vytvářejí si robustní, diverzifikované dodavatelské řetězce, aniž by obětovaly existující vztahy.

Evropská komise formuluje svou politiku jako „de-risking, ne decoupling” – tedy snižování rizik závislosti bez přestřihávání vazeb. Podle stejné logiky se k Číně a Tchaj-wanu chová Německo, Nizozemsko, v zámoří Japonsko nebo Kanada. Přesně tenhle pragmatismus v české debatě chybí.

Věřím, že Andrej Babiš tohle všechno chápe. O co mu tedy jde? Ve skutečnosti trpí tím, že klíčové výsledky česko-tchajwanských vztahů nezajistil Babiš s Havlíčkem, ale Vystrčil s Pekarovou-Adamovou. Členové vlády neodpouštějí úspěch, který není jejich. Proto všechny ty naschvály. Je to úplně stejné jako ve sporu s prezidentem Pavlem, jemuž nechtějí povolit účast na summitu NATO, protože by tam byl až příliš dobrý.

Tchaj-wan je pro Česko vhodný a spolehlivý partner. Rozvíjení vztahů s ním dává smysl ekonomicky, strategicky i hodnotově. Andrej Babiš to musí vědět. Zbývá jen, aby dokázal překonat své slabé, pošramocené ego a postavil dlouhodobé zájmy země nad ty svoje.

Ondřej Krutílek

poslanec EP