Novinky Mediální výstupy

(www.railtarget.cz) Ondřej Krutílek v exkluzivním rozhovoru o železničních projektech v ČR a EU. Pohled europoslance na financování železniční infrastruktury, liberalizaci trhu i konkurenceschopnost Evropy vůči čínským výrobcům. Ondřej Krutílek, poslanec Evropského parlamentu za ODS, se v rámci evropské politiky dlouhodobě věnuje dopravě, průmyslu a energetice. Díky více než dvacetileté zkušenosti s institucemi EU a detailní znalosti evropských procesů přináší do debaty o železnici střední a východní Evropy praktický, eurorealistický pohled. Klade přitom důraz na fakta a data. V rozhovoru popisuje způsoby financování železniční infrastruktury v Evropě v návaznosti na chystené VRT a síť TEN-T. Hovoří také o důrazu EU na vojenskou mobilitu a vyzdvihuje noční vlaky jako ekologickou alternativu ke krátkým letům po Evropě.

Jak by podle Vás měla Evropská unie nastavit financování železniční infrastruktury, aby podporovalo rozvoj tratí ve všech regionech EU, včetně zemí střední Evropy?

Za mě by EU měla hrát na dvě strany zároveň. Na jedné straně podporovat velké přeshraniční projekty, tam dává smysl hlavně Nástroj pro propojení Evropy (CEF), ale zároveň nezapomínat na regiony, a to hlavně ve střední a východní Evropě. Pro nás je klíčové připomenout strategické umístění na mapě s cílem propojení napříč členskými státy. Důležité je také aktivovat soukromé investice přes nástroje jako InvestEU. Hlavně by se měly začít víc řešit výsledky, tedy nejen kolik se utratí, ale co to reálně přinese.

Jak hodnotíte dosavadní liberalizaci osobní železniční dopravy v ČR v porovnání s dalšími zeměmi EU – přinesla podle Vás skutečně větší konkurenci a lepší služby pro cestující?

V Česku to podle mě zafungovalo, konkurence na hlavních tratích určitě zvedla kvalitu služeb. Lepší vlaky, lepší ceny a větší výběr. Jakmile člověk jede mimo páteřní síť, konkurence na první pohled mizí. Ale myslím, že i tam liberalizace pomohla – pokud se soutěží provozování regionálních tratí, vytváří to přirozený tlak.

Velkým evropským tématem je zlepšení vojenské mobility mezi členskými státy. Jak hodnotíte pokrok a hlavní překážky v této oblasti?

Tady je vidět, že EU to začala brát vážně, hlavně kvůli geopolitické situaci. Hodně projektů se teď plánuje tak, aby dávaly smysl i pro vojenské využití, tzv. dual-use. Problém je, že to pořád brzdí realita, rozdílné systémy mezi státy, byrokratická zátěž a někde i nedostatečná infrastruktura. Takže směr je správný, ale musí se urychlit dosažení strategické vize. Snažíme se pomoci i z Evropského parlamentu, v dopravním výboru jsme nedávno řešili speciální zprávu k této problematice, důraz na vojenskou mobilitu a peníze na její podporu jsou i ve zmíněném nástroji CEF.

Jak vnímáte současné změny priorit ve výstavbě vysokorychlostních tratí a jejich dopad na rozvoj železniční sítě v EU?

„VRTky“ jsou teď velké téma a dává to smysl pro mobilitu a konkurenceschopnost. Projekt vysokorychlostních tratí musí zůstat naší národní prioritou z pohledu dlouhodobých investic s maximálním propojením na evropské koridory a finance. Současně ale nesmíme zanedbávat ani klasickou železnici. Pokud zbytek sítě zůstane pozadu, tak to nedává úplně smysl.

Může EU nějak zajistit, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné vůči výrobcům z Číny?

Evropa podle mě nemá šanci vyhrát cenou, ale může vyhrát kvalitou a technologiemi. Takže klíč je investovat do inovací, tlačit evropské standardy, třeba ERTMS, a být aktivní ve veřejných zakázkách. Prostě hrát na to, v čem jsme silní a pevně věřím, že podpora inovací povede k posílení evropského potenciálu. I v tomto průmyslovém oboru platí, že naše firmy jako základní předpoklad úspěchu potřebují chytřejší nastavení evropských politik a regulací, a z toho plynoucí nízkou byrokratickou zátěž, nebo rozumné ceny energií a dalších vstupů.

V roce 2017 jste se významně podílel na manifestu Silné Česko v Evropě 21. století, který zdůrazňuje podporu fungujících unijních projektů, jako je budování transevropské dopravní sítě (TEN-T). Posunula se podle Vás Unie v této oblasti správným směrem, nebo stále platí výtka, že projekty nejsou dost efektivní?

Posun tam určitě je, víc se řeší propojení napříč členskými státy a odstranění „úzkých hrdel“. Ale upřímně, výstavba projektů často trvá dlouho hlavně z pohledu povolovacích procesů. Takže směr dobrý, provedení stále pokulhává.

V současnosti se hovoří o renesanci nočních vlaků, které mají sloužit jako alternativa ke krátkým letům po Evropě. Měla by podle Vás EU tento typ dopravy více podporovat jako jedno z dekarbonizačních opatření?

Tohle je podle mě jasné ano. Noční vlaky dávají smysl jako alternativa ke kratším letům, je to pro hodně lidí pohodlnější, a nakonec i ekologičtější. Ale aby to fungovalo, musí se zjednodušit přeshraniční plánování tras, což je pořád trochu problém.

(Autor: František Formánek)

Rozhovor vyšel na serveru Railtarget.cz.

Ondřej Krutílek

poslanec EP