Novinky Mediální výstupy

(ČRo Plus) Vláda otevřela debatu o snížení věku trestní odpovědnosti pod 15 let. Exministryně spravedlnosti a poslankyně ODS Eva Decroix má pochybnosti o tom, jestli změna opravdu povede k prevenci. Debatovat by se podle ní mělo spíš o současném systému.

Paní Decroix, proč navzdory tomu, co jste teď slyšela, máte o snižování trestní odpovědnosti pod 15 let pochybnosti?

Ano, já mám pochybnosti. Já vlastně neříkám ano ani ne. Velmi vítám diskuzi.

Myslím si, že my jako zákonodárci a také právo obecně máme být vždy schopni reagovat na společenské jevy. A je smutným konstatováním, že agresivita mladistvých a jejich podíl na celkové trestné nebo násilné činnosti se bohužel zvyšuje. Některé případy byly i medializované.

Nicméně trestní právo by mělo být vždy schopno reagovat na situaci nějak komplexně. Já mám otazník u toho, zda skutečnost, že čtrnáctileté dítě, pokud by byla snížena trestní hranice, bude nově trestně odpovědné, opravdu povede k vyšší prevenci. Nejsem si jistá, zda je dítě v tomto věku schopno to hodnotit.

A jenom připomenu, že pokud dítě v tomto věku dnes provede takovýto čin, tak sice to není trestný čin, ale samozřejmě přichází nějaká represe ze strany společnosti, samozřejmě přichází výchovná ochranná opatření.

Spíš mám otazník, jestli bychom se neměli nejdříve předtím, než budeme snižovat trestní odpovědnost, třeba zamyslet nad tím, zda výchovná ochranná opatření, třeba ty výchovné ústavy, ústavní péče, dětské domovy se školou, diagnostické ústavy, jsou dostatečná. Nebo zda třeba tam je potřeba něco změnit. To je moje první obava.

Pak mám taktéž druhou obavu, zda to na dítě, pokud by trestem bylo třeba odnětí svobody, naopak nebude mít negativní dopad. Bavíme se všichni o restorativní justici. Víme, že je tam samozřejmě trestnost, ale následně potřebujeme ty lidi vracet do společnosti. A tam já pochybuji, zda to může mít ten aspekt, který potřebujeme.

Paní Decroix, vy jste také advokátka, také máte advokátní praxi. Vy byste nepotvrdila, že dnešní čtrnáctiletí jsou zralejší, než byli jejich předchůdci před desítkami let?

Tady se pouštíme na velmi tenkou plochu. Za prvé jsme obě dvě právničky a toto by určitě vyžadovalo mnohem odbornější debatu a spíš možná psychologů a sociologů než dvou právniček.

Pokud bych měla říct svůj subjektivní názor: Dnešní generace je současně taktéž mnohem zranitelnější. Já mám třeba čtrnáctiletou dceru a nevím, jestli bych vyloženě řekla, že je zralejší, než já jsem byla v jejím věku.

Co se samozřejmě mění, je ten svět okolo. Dnešní děti mají úplně jiné možnosti, které jim samozřejmě mohou dávat ohromné možnosti, ale také je svádět, možná někdy i mnohem snadněji na scestí.

Vidíme, jakým způsobem se dnes může šířit násilí na sítích. Vidíme, že děti jsou často osamoceny. Je to společenský jev. Já bych byla velmi opatrná na zjednodušující tvrzení, že děti jsou zralejší.

Co si myslím a co cítím to taktéž subjektivně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ano, i čtrnáctileté dítě ví, že si nemůže vzít sekyrku a někoho zabít. V zásadě to tak máme lidsky poměrně v nízkém věku.

U čeho mám otazník, jak na to má společnost reagovat. Jestli na to má společnost reagovat spíše represivně, to znamená právě třeba tím vězením. Nebo jestli má zkonstatovat, že zde došlo k selhání. Ve většině případů je to selhání primární rodiny. A stát pak má přijmout nejen represivní opatření.

Dítě ve 14 letech stále ještě nedokončilo svůj psychologický vývoj. Není v tom věku ještě spíše vhodné zasáhnout tak, abychom byli schopni z toho scestí dítě dostat nazpátek na správnou trajektorii? A o tom zase je ta diskuze.

Eva Decroix

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
krajská zastupitelka
předsedkyně regionálního sdružení
členka oblastní rady