Novinky Mediální výstupy

(INFO.cz) Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix musela v prvních týdnech ve funkci řešit hned několik ožehavých problémů. V rozhovoru pro podcast Dimun vysvětluje, proč vláda v otázce platů soudců vyčkává na verdikt Ústavního soudu, jaké změny chystá v české justici a jak postupuje v mediálně sledované bitcoinové kauze. „Představa, že se ministryně spravedlnosti v kauze, ve které je její ministerstvo vyšetřováno, bude chovat jako místopředsedkyně ODS, je absurdní,“ říká Decroix.

Paní ministryně, nedávno jste se sešla se šéfy soudů i ministrem financí kvůli platům soudců. Vzkázali jste jim: „Suďte se dál a my si počkáme na Ústavní soud.“ Není to od výkonné moci negativní vzkaz justici?

Respektujeme rozhodnutí soudu, ale je otázka, kdo ho má respektovat. My jsme v situaci, kdy si jednotliví soudci zažalovali třeba v rámci bagatelního sporu o 9 000 Kč. Samozřejmě, že to bude respektováno a uhrazeno. Ale má stát na základě sporu o 9 000 Kč otevřít rozpočet a dosypat tam miliardy?

Ty žaloby byly ale vždycky za nějaké omezené období.

Já si myslím, že je důležité, abychom ten proces, který byl zahájen u Ústavního soudu, dotáhli do konce. Jinak jsme tak trochu blázni sami pro sebe. Vezměte si situaci, že vláda je účastníkem soudního sporu a předtím, než ten spor doběhne, tak my popřeme sami sebe a řekneme, že už vlastně není důležité, co Ústavní soud rozhodne. Výsledkem našeho jednání s justičním grémiem byla společná shoda, že se obrátíme na Ústavní soud, aby rozhodl přednostně.

Když odhlédneme od platů, jaké další problémy má podle vás česká justice?

Potřebujeme justici, která bude rozhodovat moderním způsobem a rychle. Což se nám daří, nedávno jsem četla evropský scoreboard a jsme druzí nejrychlejší v Evropské unii v civilních sporech. To je skvělá zpráva. Co mně se líbí moc, je slovo racionalizace. To by naší justici pomohlo. Racionalizace některých procesů, ať už v digitalizaci, kde máme neuvěřitelné množství projektů, které spolu ale nekomunikují.

Jsou to navzájem nekomunikující systémy.

Přesně tak. Jsou finančně velmi nákladné a uživatelsky nikoliv přátelské. Co já bych potřebovala jako advokátka, je opravdu elektronický spis. Dnes jsme v justici pořád ve stadiu, kde se převážejí spisy autem. To je prostě absurdní.

Velké emoce budí novela trestního zákoníku, konkrétně možnost peněžitých trestů, kterou kritizují i některé senátorky-právničky jako „vykoupení se pro bohaté“. Jak si to vysvětlujete?

Celá trestní novela říká, pojďme posilovat alternativní tresty a přestaňme se koukat na vězení jako jediný způsob represe. A najednou přichází pozměňovací návrh, který tu možnost ne rozšiřuje, ale naopak zužuje. V okamžiku, kdy je trestný čin konán se ziskem, je přece lepší, aby pachateli byly peníze zabaveny, nebo aby zaplatil citelný peněžitý trest. Pořád říkám, je to možnost pro soud. A zapomínáme, že tam je míra denních sazeb, která odpovídá tomu, kolik kdo vydělává. Takže to není žádný trest pro bohaté.

Další kritika se snesla na rozvodovou novelu, jejíž jste hlavní tváří. Část soudců tvrdí, že se snižuje standard ochrany dítěte, když se ruší povinná účast OSPOD u nesporných rozvodů.

Ty námitky jsou pořád stejné. Novela stojí na tom, že slučujeme dvě řízení do jednoho. A v okamžiku, kdy se rodiče chovají racionálně, tak to, že se rozvádějí, ještě neznamená, že jsou špatnými rodiči. A nepotřebujeme, aby k soudu chodila paní z OSPODu, kterou vidíte poprvé a naposledy v životě, a tvářila se jako kolizní opatrovník. To nepovažuji za racionální nakládání s prostředky státu. My máme to opatrovnické řízení ještě založené na takové postkomunistické vizi, jak stát chrání děti tím, že tam máme OSPOD.

Soudci namítají, že na ně přenášíte odpovědnost. Že jim berete OSPOD a oni nemají jak zjistit poměry v rodině.

Soud má odpovědnost za to, že má rozhodnout. A má nadále možnost si OSPOD vyžádat, pokud má pocit, že v rodině není něco v pořádku. Soudce je schopen velmi rychle v jednací síni zjistit, že tady něco nesedí. V tom okamžiku ať si OSPOD povolají, ať nařídí šetření. Ale je tu ohromné penzum lidí, kteří se potřebují rozvést a my je máme jen z dálky sledovat, a pokud nepotřebují pomoc, tak jim do toho nemáme zasahovat.

Dostáváme se k bitcoinové aféře. Vrchní státní zástupce vám napsal, že některé informace nemůžete sdělovat senátorům. Vy jste jeho odpověď zveřejnila a v podstatě jste sklapla podpatky. Chováte se jako úřednický ministr, ne jako politik.

Vaše interpretace. Vy jste napsal, že se nechám jako místopředsedkyně ODS v bitcoinové kauze peskovat. Já to považuji za největší pochvalu. Představa, že se ministryně spravedlnosti v kauze, ve které je ministerstvo vyšetřováno, bude chovat jako místopředsedkyně ODS, tak to můžu sbalit kufry a vrátit se na Vysočinu. To by byl vrchol nonsensu. Mám se chovat jako právnička a členka vlády, která respektuje nějaké procesy.

Takže jste se rozhodla nic nedělat a čekat?

V žádném okamžiku za ministerstvo nezaznělo, že nic neposkytnu. Moje první reakce byla, že zpracovávám časovou osu a zjišťuji, co mohu poskytnout. Senátorům jsem včera odpověděla.

Existují čtyři kategorie dokumentů: ty, které jsou součástí trestního řízení, ty, které jsou veřejně dostupné a poskytnout je mohu, pak dokumenty, které létají v médiích a jejichž existenci nemohu potvrdit, a nakonec dokumenty, které vůbec neexistují a přesto jsem žádána, abych je poskytla. Za svým postupem si stojím.

Vrchní státní zástupce v té odpovědi přiznal, že vyšetřování po třech měsících moc nepokročilo. Nevadí vám to? Po vší té mediální bombě, pádu ministra, že vám v podstatě sděluje: jsme na začátku?

Samozřejmě, že pro ministerstvo jako účastníka řízení by bylo nejlepší, aby trestní řízení bylo svižnější. Jsme v situaci, kdy existuje podezření, že bitcoiny, které ministerstvo získalo, jsou výnosem z trestné činnosti. Dokud nebudu mít výsledek, omezuje mě to v nakládání s čímkoliv. Ale nejsem v pozici, kdy bych mohla říkat: jednejte rychleji.

Už se podařilo vybrat auditora pro ministerstvo?

Ano. V prvním termínu se nikdo nepřihlásil, dali jsme příliš krátkou dobu. Termín jsme prodloužili a jedna společnost se přihlásila. Nyní se s ní finalizují všechny dokumenty. Ten audit by neměl jen říct, co se mělo udělat jinak, protože pohledem dneška jsme všichni chytří. Měl by být otevřenou bránou k tomu, aby stát byl schopen v podobných situacích, na které nejsme vůbec připraveni, jednat efektivněji.

Eva Decroix

ministryně spravedlnosti
místopředsedkyně strany
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
krajská zastupitelka
předsedkyně regionálního sdružení
členka oblastní rady