Mezi námi mladými
Můj příspěvek bude směřovat primárně k mladým lidem, mezi které se stále ještě ve svých čerstvých 24 letech řadím. Na rozdíl od generace našich rodičů jsme byli přivedeni do kapitalistického prostředí, nezažili jsme privatizaci, neměli jsme příležitost kupovat družstevní byty, neúčastnili jsme se kuponové privatizace.
Na druhou stranu železnou oponu, cenzuru ve škole či v práci a kolektivizaci známe naštěstí jen z vyprávění. Můžeme cestovat, studovat a pracovat dle svého uvážení. Často slýchám, že je život mladých až příliš těžký – sociální sítě, psychické problémy, nejistota.
Je otázkou, které z těchto problémů zveličujeme a kterým věnujeme moc pozornosti. Život by mladým ulehčilo několik kroků:
-
Odstranění překážek stavebního řízení – V ČR se staví málo, byrokracie tuto dobu prodlužuje a stát na výstavbu nemá peníze.
Řešení? Snížení počtu potřebných povolení, zkrácení vyjadřovacích lhůt pro účastníky řízení (a v případě nevyjádření = souhlas) a snížení zdanění. -
Snížení počtu státních zaměstnanců – Výdaje státu na úřednický aparát jsou až moc vysoké a tyto peníze by mohly být využity jinak.
Řešení? Snížení úřednického aparátu a snížení daní, neboť ten, kdo peníze vydělá, ví nejlépe, jak s nimi naložit. -
Podpora od státu – Na různé dotace či příspěvky/dávky dosáhnou i ti, kteří je nepotřebují.
Řešení? Stát musí tyto své náklady osekat a jejich přidělení zpřísnit tak, aby na ně dosáhli pouze ti, kteří se bez nich opravdu nemohou obejít. Toto opatření by pomohlo jak pracovnímu trhu, tak i trhu s nemovitostmi.
