Novinky Mediální výstupy

Ministr Zbyněk Stanjura pro Hospodářské noviny: V důchodové reformě bych byl místy odvážnější

(Hospodářské noviny) Stát očekával, že mu daň z mimořádných zisků bank (windfall tax) přinese 33 miliard korun. Místo toho ale zatím do státního rozpočtu dorazilo jen tři čtvrtě miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro HN říká, že jedině finanční správa může prověřit, zda si banky uměle nesnížily zisky, například nákupem státních dluhopisů. „Pokud by se ukázalo, že jsou tam diskutabilní náklady, tak je finanční správa schopna je identifikovat a pak daň doměřit,“ říká ministr. V rozhovoru zároveň přiznává, že podporuje důchodovou reformu, u níž by dokonce v některých bodech ještě přitvrdil.

Už dříve jste zmínil, že navrhnete zrušení windfall tax. Nastal ten čas?

Pokud mimořádné příjmy za roky 2023 a 2024 budou zhruba stejné jako mimořádné výdaje státu, tak si myslím, že je čas tento nástroj zrušit. Ale musím tento krok nejprve dojednat v koalici. Za loňský rok to bude v zásadě rozpočtově neutrální, ne na korunu, ale na 50 až 100 milionů. A teď už mimořádné výdaje nemáme. Od začátku jsem nebyl velký příznivec mimořádných daní, ale potřebovali jsme pokrýt neočekávané výdaje. K tomu měla daň sloužit. Nikdy jsem windfall tax nechápal tak, že by měla snižovat běžný deficit rozpočtu. A názor jsem za ty dva roky nezměnil.

Kdy byste s návrhem na zrušení daně mohl přijít?

Na rozdíl od konsolidačního balíčku je to legislativně jednoduché, stačí krátká novela zákona, že účinnost se zkracuje z 31. 12. 2025 na 31. 12. 2024. Podle právníků to ani nemusíme nastavit na konec kalendářního roku, protože změna, která je ve prospěch daňového subjektu, je přípustná i v průběhu zdaňovacího období.

Jaká je v koalici nálada pro zrušení windfall tax?

Nemohu říci, že by to bylo úplně jasné a že se dohodneme za dva tři dny. To bych byl velký optimista. Kdo je pro a kdo je proti, to nikdy v průběhu jednání neříkám.

Aktuálně se ve veřejném prostoru diskutuje návrh na zavedení bankovní daně. Má to být reakce na nepovedenou windfall tax, kde se oproti očekávání téměř nic nevybralo. Měly by banky, které na vysokých úrocích profitují, nějakým způsobem podpořit veřejné finance?

Ano, a hledáme přijatelné způsoby. Já ale nyní bankovní daň nechystám. V tuto chvíli to jedna z koaličních stran (STAN – pozn. red.) přinesla jako téma pro koaliční jednání, budeme o něm debatovat, stejně jako jsme debatovali o nápadech do konsolidačního balíčku. Jednání teprve začnou.

Analytici hovoří o tom, že se banky vyhnuly windfall tax. Jste o tom také přesvědčen?

Banky už se vyhnuly bankovní dani v minulém volebním období, kdy se místo ní založil, jak se ukázalo, naprosto nefunkční Národní rozvojový fond. Ten je v tuto chvíli zrušen. Byl to zbytečný nástroj, který za čtyři roky nezrealizoval ani jeden projekt. Do sněmovny už vláda poslala nový zákon o Národní rozvojové bance a přemýšlíme o jiném systému financování infrastrukturních projektů a strategických investic. Do nich by se mohly zapojit i finanční ústavy. Windfall tax přinesla vyšší příjmy na straně srážkové daně z úrokových výnosů, protože banky také zvýšily úročení vkladů. Jsou to vyšší jednotky miliard, teď dokončujeme detailnější analýzu pro vládu.

Očekávali jste 33 miliard, podle záloh to u bank vypadá na 760 milionů…

My jsme tyto informace vzali vážně, podrobně je rozpracujeme, analýza bude veřejná a každý si ji bude moci prostudovat. Princip windfall tax je zdanění mimořádných zisků, a pokud ty nejsou, tak daň bude nulová. Porovnáme zisky z roku 2023 s průměrem zisku za roky 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent. Ke konci června budou firmy odevzdávat daňová přiznání, doposud to byly všechno pouze zálohy na daň, tak předpokládám, že nejpozději do konce července budeme mít hotovou i analýzu příjmové strany mimořádných nástrojů. A je možné, že uvidíme, že banky vyšší zisky neměly, pokud neuplatnily sporné náklady například v rámci převodních cen, což posuzuje finanční správa. Pokud by se ukázalo, že jsou tam diskutabilní náklady, tak je finanční správa schopna je identifikovat a bankám doměřit.

A zaměří se finanční správa na kontrolu šesti bank, na které windfall tax mířila?

To se zeptejte generální ředitelky finanční správy.

Budete to po ní chtít?

Ne, ani neoficiálně. To není role ministra financí, aby říkal finanční správě, koho má zkontrolovat a na koho má zakleknout. Tuto špatnou tradici bych rád zrušil. Vybral jsem novou generální ředitelku s tím, že je velmi kompetentní a nepotřebuje, aby jí kterýkoliv ministr našeptával, co má dělat.

Prověřovali jste také hypotézu, že si banky uměle snížily zisk zvýšeným nákupem státních dluhopisů, aby se vyhnuly mimořádné dani?

Ano. V rámci analýzy se díváme na objem státních dluhopisů v čase. Zvedlo se to, ale nijak dramaticky.

Banky ale tvrzení o vyhýbání se dani ani nepopíraly…

Snad to můžu říci – když jsme o tom s jejich vedeními jednali, tak banky používaly dva argumenty, které šly proti sobě: žádnou windfall tax nechceme a stejně nic nezaplatíme. Pokud by nebyly mimořádné zisky, tak jim ten konstrukt nemusel vadit, a pokud ano, chápu, že je to nepříjemné, ale nebudu přece říkat, že nic nezaplatím.

Zmínil jste zapojení finančních ústavů do financování Národní rozvojové banky. Můžete to přiblížit?

Bavíme se o tom, jaké možnosti bude mít Národní rozvojová banka, jaké bude moci vydávat bondy, jestli budou atraktivní, aby je nakupovaly nejen banky, ale i jiné finanční instituce. Mohly by se tak podpořit strategické investiční projekty.

Nebojíte se, že bez tlaku od vlády by banky dluhopisy Národní rozvojové banky nenakupovaly?

Nevím. Vidíme, že dnes by úvěrová kapacita rozvojové banky byla příliš nízká, a proto měníme zákon, aby se výrazně zvýšila. Není to žádná reakce na windfall tax, jednáme o tom dlouhodobě.

Nedopadne to s těmi projekty podobně jako v Národním rozvojovém fondu?

Rozvojová banka by měla fungovat mnohem lépe a bude mít mnohem větší úvěrovou kapacitu. To není žádný nový fond, který přejmenujeme a který bude fungovat stejně špatně.

Problém fondu údajně byl v tom, že nebyly vhodné projekty, které by mohl financovat. Nebude to s rozvojovou bankou tedy obdobné?

Já bych neřekl, že nebyly projekty. Některé projekty se posuzovaly, ale ten fond byl nastaven tak špatně, že v okamžiku, kdy některé projekty byly smysluplné, tak je nakonec financovala některá z bank a nebyla potřeba žádná iniciativa, žádná podpora, aby se uskutečnil. Tehdy do veřejného prostoru vláda vnesla očekávání, že banky dají nějaké peníze a stát z toho bude financovat rozvojové investice. Ale ve statutu fondu a v dokumentech žádná taková povinnost nebyla uvedena.

A teď bude ten mechanismus jiný?

Měli jsme jednání například s penzijními fondy, které říkají, že by mohly v této chvíli nějaké peníze investovat. V návrhu zákona je uvedeno, že když dluhopisy budou mít vyšší splatnost než jeden rok a bude tam souhlas ministerstva financí, tak to bude se státní zárukou. Takové dluhopisy jsou mnohem atraktivnější pro různé finanční skupiny. Když se podíváme na pravidla našich penzijních fondů, tak jim to může pomoci a dát prostor, aby takové bondy nakupovaly.

Máte představu o nějaké částce, kterou by si rozvojová banka na trhu formou dluhopisů mohla půjčit?

Ten rozjezd bude postupný, nepřijde skokový nárůst z roku na rok. Podle střízlivých odhadů by se úvěrová kapacita v prvních letech mohla dostat na 30 až 50 miliard.

Můžete přiblížit typy projektů, které by banka financovala?

To záleží na jednotlivých ministerstvech. Je to infrastruktura, včetně výstavby bydlení, zejména nájemního, investice v energetice – tedy oblasti, kde k investicím nikdy nedojde čistě na privátní bázi. Navíc dříve nebo později se staneme čistými plátci v rámci EU a budeme muset něčím nahradit dotace na tyto věci. Takže už teď bychom se měli adaptovat a vytvářet finanční nástroje, abychom s nimi uměli pracovat. Národní rozvojová banka může fungovat také například při financování obranného průmyslu. Soukromé banky některý typ podnikání úvěrovat nechtějí. V této chvíli má Evropa v obranném průmyslu malé kapacity.

Když se podíváme na windfall tax v oblasti energetiky, tak se na ní plus na odvodu z nadměrných tržeb vybralo přes 60 miliard. Z toho jen ČEZ podle svých reportů odvedl 40 miliard. Minoritní akcionáři ČEZ tvrdí, že daň prakticky zasáhla jen ČEZ a že holdingy EPH a Sev.en se tomu vyhnuly. Je to tak?

ČEZ jako společnost kótovaná na burze vše reportuje, takže každý si pak může velmi podrobně zkontrolovat, jaké daně zaplatil. U ostatních si musíme počkat na daňová přiznání. Je logické, že pokud je například ČEZ dominantním hráčem v energetice, tak jeho podíl na dani odpovídá minimálně tržnímu podílu v daném sektoru.

Nemáte z finanční správy informace, kolik odvedli na zálohách ostatní hráči, kteří nejsou na burze, a tedy nereportují nic průběžně?

Ne, to nemohu, podle mě bych byl za hranou zákona, kdybych se na to ptal. Počkám na výroční zprávy, ty jsou veřejné, tam to uvidím.

Obchodní část EPH Daniela Křetínského údajně přesunula své obchody mimo Česko, aby windfall tax platit nemusela…

Daně platí subjekt evidovaný v České republice a je rozhodnutí každého podnikatele – velkého, malého i středního –, zda má daňový domicil v Česku, anebo v jiném státě. A myslím, že to já komentovat nemám a ani nebudu.

Uvažujete o vydání dalších spořicích dluhopisů pro občany?

V tuto chvíli to není aktuální. Ten nápad není špatný, ale musíme ho dobře promyslet. Když se spořicí dluhopisy pro občany vydávaly minule, tak nikoho nenapadlo, že by mohla být vysoká inflace a že úroky nemají žádné stropy. V okamžiku, kdy se ukázalo, že to je zhruba čtyřikrát až pětkrát dražší než obvyklé financování, tak to je věc, kterou si stát nemůže dovolit. Vypláceli jsme na nich 15 procent, zatímco jsme si na trhu půjčovali za čtyři. Je namístě debata, zda mít takový nástroj, ale musí tam být nějaké limity.

Když si stát půjčuje přes drobné střadatele, vždy jim bude muset nabídnout vyšší úrok než velkým finančním institucím. Co přesně se vám tedy jako ministru financí na myšlence spořicích dluhopisů zamlouvá?

Jsem přesvědčený spolu s mnohými makroekonomy, že pokud část peněz domácností skončí ve státních dluhopisech, tak to vlastně není špatné. Proč tu šanci lidem nedat, když to pro ně může být atraktivní, nemusí to být jen pro velké finanční skupiny. Ale museli bychom promyslet limity, bez nich se z toho stává velmi nevýhodný nástroj pro stát.

Jak jste spokojen s navrženou důchodovou reformou z pera ministerstva práce a sociálních věcí? Zásadní je zvyšování důchodového věku a pomalejší růst důchodů.

Je to dobrá práce, možná bych byl v některých aspektech ještě odvážnější, ale nebudu je říkat, držím dohodu vlády. Důchodová reforma není ničím, co by pomohlo této nebo příští vládě, ale v dlouhodobém výhledu to systému skutečně pomůže. My jsme to udělat museli. Už tak je pozdě a čím později by se to udělalo, tím by chystané kroky musely být radikálnější. Ještě ji musíme schválit ve Sněmovně a v Senátu. Čeká nás dlouhý politický souboj.

Nebojíte se, že pokud se dostane k vládě opozice, tak reformu zruší?

To by člověk nemohl dělat nic. Nemůžeme si říkat, že něco nemá smysl dělat, protože příští vláda by to mohla zrušit. Je to o důvod víc, abychom volby vyhráli a toto riziko minimalizovali.

Vidíte možnost to ještě preventivně vydiskutovat s opozicí?

Musí být zájem na obou stranách. Myslím, že pan vicepremiér Marian Jurečka měl deset nebo jedenáct jednání za ty měsíce s opozicí. Nikam to nevedlo. Když jsme je žádali, ať nám řeknou, jak by to udělali oni, nic nám neukázali. Na tu debatu jsme připraveni a není to tak, že to musí být stoprocentně po našem a že přes to nejede vlak. Takže dveře jsou otevřené až do závěrečného hlasování ve sněmovně.

(Autor: Martin Ťopek, Jitka Vlková)