Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře ČT24: Prezident Pavel navštívil Izrael

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.

Celou debatu s Pavlem Žáčkem můžete zhlédnout na ČT24.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Prezident Petr Pavel v Izraeli. Před jednáním se svým tamním protějškem Jicchakem Herzogem řekl, že Česko pevně stojí za židovským státem v jeho boji proti terorismu. Zároveň ale zmínil obavy ohledně civilních obětí i v Pásmu Gazy.
 

Petr PAVEL, prezident ČR:
Bylo by férové připomenout nejen nám, ale i světové veřejnosti, kdo byl obětí 7. října a jak to vše začalo. Tak, abychom nebyli mateni falešnými výklady.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Jemenští povstalci hútíové dnes v Adenském zálivu zasáhli nákladní kontejnerovou loď. Úder proti lodní balistické střely si nevyžádal žádné oběti a plavidlo pokračuje v cestě. Loď měla amerického majitele.
 

Grant SHAPPS, britský ministr obrany:
Hútíové neustále porušují mezinárodní právo útoky na nákladní lodě. Naše námořnictvo v Rudém moři se proti těmto netolerovatelným a stále častějším úderům účinně brání. Svět nedávno vyslal hútíům velmi jasnou zprávu. Ukončete své nezákonné a neopodstatněné činy, přestaňte riskovat nevinné životy, přestaňte ohrožovat globální ekonomiku. Varování už nemohlo být jasnější, rozhodli se ho ale ignorovat a čeho je moc, toho je příliš.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A ve studiu už je se mnou Pavel Žáček za ODS, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a taky člen sněmovního výboru pro obranu. Dobrý večer.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A vedle něj sedí Lubomír Metnar, předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany za hnutí ANO. Dobrý den.
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Dobrý večer.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, tak já začnu u vás. 100 dní uplynulo od začátku války. Petr Pavel přiletěl do Izraele. Zároveň Izrael se teď ocitá v situaci, kdy je hodně kritizován právě kvůli těm civilním obětem. Jak zhodnotit tu návštěvu právě teď to načasování?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Je to velmi důležitá návštěva. To zde padlo. Ta reakce izraelského prezidenta je zcela na místě. Myslím, že se potvrzujeme jako podporovatel, jako jak řekl náš premiér, několik týdnů po 7. říjnu, že jsme určitým hlasem Izraele v Evropské unii. Myslím si, že Izrael v současné době zejména politickou podporu potřebuje. A my tím podporujeme jeho ozbrojené síly, podporujeme jeho boj proti terorismu, teroristickému hnutí Hamás. A zároveň jsme určitým hráčem také na tom velmi složitém poli Blízkého východu. Jak je známo, pan prezident bude pokračovat do Kataru.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Je to teď těžší podporovat Izrael, než to bylo před těmi 100 dny právě kvůli těm okolnostem, protože takhle to zřejmě vnímají třeba Spojené státy?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Těžší to je. Znovu opakuji, ta geopolitická šachovnice Blízkého východu je velmi složitá. Určitě je nutné připomínat, jak ta válka vznikla, kdo je tím hybatelem. Teroristické hnutí, které od začátku porušilo jakákoliv pravidla čehokoliv. Bere si jako rukojmí palestinské obyvatelstvo. A tím, že se skrývá za těmi civilisty, tím, že vybudovalo velmi složité město pod Gazou, sofistikované město pod Gazou, které využívalo k útokům a přípravám útoků na stát Izrael, tak to způsobuje ty složitosti v postupu izraelských obranných sil. Nicméně Izrael jinou šanci nemá. Musí vykořenit tu vojenskou teroristickou část hnutí Hamás. A dnes je také ta doba, kdy je nutné se s našimi partnery bavit a diskutovat o tom, co nastane po skončení války. To je velmi podstatná věc, aby se nemohla opakovat ta situace, která vyústila v 7. říjen.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Metnare, Izrael je náš přítel, to dnes taky padlo. Bylo to opakováno, jak bychom teď měli mluvit s přítelem, který je ale takhle kritizován a v situaci, kdy ta humanitární situace v Gaze zkrátka není dobrá?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Já si myslím, že dneska to velmi pěkně vystihl izraelský prezident Herzog, kdy řekl, že takovou podporu jako dostával od České republiky v tomto pokryteckém světě nebo takové podpory mnoho nemá. Já si myslím, že bychom měli nadále pokračovat. A já nevidím, že bychom měnili nějaký náš směr nebo orientaci v této podpoře a vidím návštěvu našeho prezidenta jako logické vyústění a završení té podpory Izraele, protože po těch ministerských parlamentních návštěvách je to, řekněme, logické vyústění, že navštívil Izrael v této těžké době i náš prezident.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A nevnímáte tam třeba nějaký i posun, nebo neměl by tam být nějaký posun k takovému, řekněme, přátelskému upozornění. Pozor, tohle by vám mohlo uškodit?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Ale já myslím, že tam zazněl z úst našeho pana prezidenta s tím, že teď, řekněme, to světové mínění je hodně ovlivněno, řekněme, těmi zprávami, těmi záběry, jak tam ty, řekněme, v Pásmu Gazy, ty děti tam vylézají, ty zraněné, počtu, řekněme, ta slabá humanitární pomoc. Takže tohle samozřejmě velmi ovlivňuje to světové mínění a v tom projevu ze strany našeho prezidenta to zaznělo. Myslím si, že to bylo velmi diplomaticky a správně řečeno, protože to je realita.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, ta humanitární pomoc, z Česka proudí 10 milionů korun, z toho polovina pro palestinské civilisty a druhá polovina je určena pro izraelské zdravotnické organizace. Jak tento krok hodnotíte?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to za současné situace je asi zcela na místě. Je nutné říci pochopitelně, že samotný Izrael a další státy, Američané dávají samozřejmě řádově vyšší částky, případně přímo zboží, které je dopravováno na území Gazy. Také z izraelské strany bylo slyšet během návštěvy našeho prezidenta to, že je možné tu kapacitu v počtu těch nákladních vozů navýšit, že i tak je možné zajistit, aby se neprovážely v těchto nákladních vozech nějaké zbraně, které by byly určeny na podporu Hamásu. Na stranu druhou to, co lze hůře zajistit, je, že na území Gazy se zmocní tohoto materiálu, který je primárně určen pro palestinské civilní obyvatelstvo, tak se toho zmocní teroristické hnutí Hamás. A samozřejmě použije to pro své účely, pro své teroristy, nikoliv pro ty obyvatele, jak bylo řečeno, jejichž osud vlastně, prokazuje se to od začátku, je nezajímá.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Lubomír Metnar něco doplní, nebo souhlasí?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Já si myslím, že v tomto s kolegou souhlasím a tady nic bych dále nedoplňoval.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Petr Pavel navštíví taky Katar, kde chce mluvit právě o budoucím příměří, až Izrael porazí Hamás. Je z vašeho pohledu Katar teď v tuto chvíli tím správným rozhodčím? On se prezentuje jako vyjednavač, ale přece jenom poskytl azyl špičkám Hamásu.
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
No, otázka, jestli je tím správným. Já bych řekl za tu dobu, co ten konflikt v Izraeli a v Gaze probíhá, tak je jedním z nejvýznamnějších, řekněme, vyjednávacích subjektů. A to víme i na konkrétních krocích, kdy se vyjednávalo o výměně těch unesených Izraelců a občanů za ty palestinské vězně. A vidíme, že se to tomu Kataru jako povedlo. Byly tam, řekněme, ty vazby a velmi silné postavení v této, řekněme, v této lokalitě. Takže zatím nevím o někom jiném, když bych to takto řekl, kdo by takto pokročil a kdo by se té role zhostil.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, co je pro nás Katar teď v tuto chvíli? Potřebujeme Katar, nebo kde leží nějaká hranice toho, co budeme jako Česká republika tolerovat? Můžeme si vůbec dovolovat nějakou hranici stanovovat v momentě, kdy potřebujeme zkrátka plyn?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
My musíme především akceptovat tu zvláštní realitu Blízkého východu. Myslím si, že není možné promítat, dokonce bych řekl i naše hodnoty, naši politiku, kterou aplikujeme třeba mezi partnery v Evropské unii nebo v euroatlantickém světě na to, co historicky dlouhodobě dlouho vzniká v arabském světě. Katar je toho zářným příkladem. Spojuje v sobě řadu zájmů a vztahů s různými hnutími místními, včetně teroristických. Probíhala tam jednání o Afghánistánu. Dnes tam probíhá jednání, ale nejenom o tom místě, víme, že další jednání byla vedená například v Egyptě. Ale Katar v tomto smyslu hraje roli z různých důvodů. Jednak kvůli svému postavení, kvůli svému ekonomickému hospodářskému postavení ve světě v arabském světě. Tak i kvůli tomu, že je dostatečně vzdálen od Izraele. Čili je to logické, že v této fázi války je tím spojovníkem. Uvidíme, co bude, pokud se podaří zachránit všechna ta rukojmí. A pokud ten konflikt skončí, jak se změní to paradigma a uvidíme, jaký bude další vývoj.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pánové, my si samozřejmě budeme povídat taky o velmi turbulentní situaci v Rudém moři, ale pojďme se tam možná nejdřív společně podívat, protože jsem ráda, že s námi ve spojení je Jan Šindelář, zástupce regionálního ředitele pro Afghánistán a Jemen z Člověka v tísni, který je aktuálně právě v Jemenu. Dobrý večer.
 

Jan ŠINDELÁŘ, zástupce regionálního ředitele pro Afghánistán a Jemen /Člověk v tísni/:
Dobrý večer.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Můžete nám, prosím, popsat, jaká atmosféra právě teď v Jemenu panuje?
 

Jan ŠINDELÁŘ, zástupce regionálního ředitele pro Afghánistán a Jemen /Člověk v tísni/:
Určitě já bych asi na začátek nejdřív vysvětlil či dodal, že já nebo my se nacházíme v jižním Jemenu. To znamená relativně daleko od události, kteří diváci sledují v České republice. To znamená, v zásadě, kdybychom nesledovali média, tak nelze, nejsou vidět žádné známky toho, že se něco děje, nebo změnilo. Samozřejmě situaci nechci jakkoliv bagatelizovat, či snižovat. Ale zatím vidím, že veškeré střety a události se odehrály několik kilometrů od nás jižního části Jemenu. A je to zároveň i na jiné části, na druhé straně frontové linie. Tak vlastně momentálně zde není cítit či vidět nějaké změny, což samozřejmě může mít a samozřejmě se může dále vyvíjet, ať už v rámci regionu, či samozřejmě i lokálně tady v Jemenu, ale momentálně vlastně se to dá vnímat jako jakýsi lokalizovaný případ, který samozřejmě může mít další vývoj.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Takže obavy v tuto chvíli nemáte, ani třeba neplánujete v nejbližší době Jemen opustit?
 

Jan ŠINDELÁŘ, zástupce regionálního ředitele pro Afghánistán a Jemen /Člověk v tísni/:
Takhle vlastně, možná, že je prostě to třeba vnímat trošku v hlubším kontextu, jelikož se nejedná o nějaký individuální přístup či chování. My tu máme stálou misi. To znamená, my celkovou situaci jak bezpečnostní, tak geopolitickou vyhodnocujeme nejenom sami, ale samozřejmě i v nějakým větším uskupení s dalšími humanitárními organizacemi, ale také například s OSN i s různými partnery a donory. To znamená, ne, že bychom tu byli ojedinělý letu, skupina, velká skupina početná, humanitárních pracovníků, rozvojových pracovníků a dalších, kteří jsou vlastně zapojeni denně do poskytování humanitární pomoci. To znamená, tu situaci celkově vyhodnocujeme, momentálně zejména v jižním Jemenu jsme nevyhodnotili, že by bylo třeba nějakým způsobem tu naši práci omezit, či ji snížit.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Jak přesně ta vaše práce vypadá, co všechno Člověk v tísni v Jemenu aktuálně zajišťuje?
 

Jan ŠINDELÁŘ, zástupce regionálního ředitele pro Afghánistán a Jemen /Člověk v tísni/:
Člověk v tísni je relativně novým hráčem v Jemenu. My jsme vlastně misi otevřeli před několika lety. V současné době se nejvíce zaměřuje na zlepšení přístupu místních obyvatel k pitné a nezávadné vodě. To znamená, v praxi to znamená, že opravujeme vrty, pomáháme vybudovat vodovody v oblasti, kde například ještě není tekoucí voda, či rekonstruujeme latríny a omýváme na školách či nemocnicích. Zároveň jsme se vlastně koncem roku ještě zapojili do pomoci místním obyvatelům, jelikož v určitých oblastech, hlavně v jižní části Jemenu, byly potvrzené výskyty cholery. Takže jsme se zapojili do této oblasti. A samozřejmě kromě humanitární pomoci máme i ambici a zájem hledat řešení spíše rozvojového rázu. Tedy pomoci místním obyvatelům a farmářům lépe konzervovat vodu, zvýšit úrodu či umožnit jiné zdroje příjmů. A reagovat na současné problémy a komplikace i jiným způsobem než pouze humanitární pomocí.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
V jakém stavu je tamní společnost? Zdravotnictví, to už jste trošku naznačil, školství, chudoba?
 

Jan ŠINDELÁŘ, zástupce regionálního ředitele pro Afghánistán a Jemen /Člověk v tísni/:
Jemen je v zásadě jedna z největších humanitárních krizí v současnosti. Vemme si, že populace zhruba 32 milionů obyvatel, dva ze tří lidí potřebují určitou míru humanitární pomoci. A nejde o to, že řešíme jenom přímé dopady války, která zde trvá již téměř 10 let. To znamená od zranění, úmrtí, zničení obživy nebo vlastního domu nebo destrukci různé infrastruktury a tak dále. Tak zároveň se místní potýkají s těmi návaznými důsledky války. To znamená, taky nejde o válku a taky v zásadě rozpad samotného státu a státních institucí. Nezapomeňme, že současný Jemen je rozdělen do několika územních útvarů či celků. Ne pouze dva, jak se občas udává. Tudíž ty další dopady jsou jak nestabilní ekonomika, propad měny a nefunkční či slabé instituce. A to samozřejmě ještě dále produkuje již tak těžkou životní situaci místních. A to možná bych ještě připočetl i další extrémní vlivy. A to můžou být vzrůst teplotních extrémů či rostoucí počet přírodních katastrof.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Já se omlouvám, nevím, jestli se ještě budeme schopni spojit s panem Šindelářem, asi nám vypadlo to spojení. Pánové, budeme zatím pokračovat v našem rozhovoru. Pane Metnare, začnu tentokrát u vás. Tak ta situace v Jemenu, situace v Rudém moři, v našem vysílání několikrát během víkendu, během uplynulých dnů zaznělo, že vlastně ta reakce přišla pozdě, že už tu situaci sledujeme celé měsíce v Rudém moři. Tak přišlo to včas, ten zásah ze strany Spojených států a Británie?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
No, to je otázka, jestli přišel včas. Jestli ten, řekněme, časový rozměr tady tohoto konfliktu hraje až takovou roli, protože já vám řeknu proč. Už v minulém roce v říjnu předsedkyně Evropské komise upozorňovala tady na tento problém. Tyto útoky, řekněme, v tom Rudém moři už jsou od podzimu minulého roku. A teď nechci spekulovat nad tím, že každá takováto operace vyžaduje nějaký čas na přípravu. Spíše se dívejme na ten efekt, jaký bude mít. Ale i teď bych nechtěl vznášet nějaké, řekněme, hodnotící závěry, protože byly, řekněme, dva takové stěžejní britsko-americké nebo americko-britské nálety jak z moře, tak ze vzduchu. Uvidíme, jaký to bude mít efekt. I když víme, že už dneska znovu zase ti jemenští povstalci rakety odpalovali a že byla zasažena americká loď nebo loď ve vlastnictví Ameriky.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
No a kdyby nás naši západní spojenci teď vyzvali, abychom se přidali k té koalici v boji proti jemenským povstalcům, měli bychom to udělat?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Já si myslím, že řekněme, co se týče politicky jsme tuto akci podpořili, protože já nechci říct vojensky nebo teroristicky, ale hospodářsky se to i nás dotýká. Vemte si, náš jeden z nejbližších sousedů teď vyzývá v Německu, protože jsou zasaženi průmyslníci, aby se německá armáda tady zapojila do podpory na řešení, řekněme, této krize v Rudém moři. Takže Česká republika tomu logicky vyslovila podporu. A já nevidím z hlediska našeho nastavení armády nějaké zapojení. To je spíše, řekněme, otázka těch velmocí, Ameriky, Británie, případně dalších zemích.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Ale ta obchodní cesta, ta přece jenom je důležitá.
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Hospodářsky se nás to dotýká, ano, ale vojensky nevidím, že bychom se tam my nějak více angažovali, ale politicky jsme toto podpořili, což si myslím, že je správně.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, jak to vnímáte vy? Proč by měly za nás všechno dělat Spojené státy? Když to zjednoduším, tu otázku. Měla by se zapojit Evropská unie taky?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já se domnívám, že ten, kdo má kapacitu, kdo má tu výzbroj správnou, tak by se zapojit měl. Je to opravdu strategická námořní linka spojující Asii a Evropu. Dotýká se to to, co vlastně tam hútiové, což je mimochodem taky taková teroristická odnož, napojená jako proxy na Írán. A všimněme si, na co byly vedeny ty útoky na sofistikované zbraně, které určitě si nemohli vyrobit z vlastních zdrojů, ale dostali je z Íránu, radarové komplexy, raketová sila a tak dále. Prostě mělo to vést ke snížení kapacity, napadat tu námořní linku. Podle mého názoru ten, kdo vnímá to jako důležité, přináší to jaksi z té velké ztráty například i Egyptu, čili i arabskému světu, který se ovšem z důvodu, jak je to propagandisticky prezentováno, že to je boj proti válce Izraele v Gaze, tak se k tomu otevřeně nepřipojí. Nicméně podle mého názoru ještě navíc je to šítské hnutí. Čili ty sunnitské státy také čekají, že to, ta koalice vedená Spojenými státy a Velkou Británií, jestli se jí podaří tu situaci zvládnout a zastrašit nebo odstrašit ty hutie, aby se to aspoň v takové míře, jako to bylo dosud, nerealizovalo. Čili my bychom to měli podpořit minimálně politicky, ale naši partneři, kteří prostě jsou schopni vyslat ozbrojenou loď, ozbrojené speciální jednotky, takové jakési navy seals evropského střihu, tak určitě by do toho měli jít. Je to velmi důležité.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Panují obavy z dalšího rozšíření toho konfliktu na Blízkém východě. Panují obavy z toho, co udělá Írán. Vyplňují se i ty obavy, že to odvrací pozornost od Ukrajiny podle vás?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Souhlasím s tím. To, že to vnímají zejména Spojené státy jako klíčový hráč západního světa velmi vážně bylo, že tam vyslaly vlastně s dvěma supermoderními letadlovými loděmi, které byly tak rozestaveny a stále jsou. Pohybují se v prostoru, který odstrašuje zejména Írán a jeho proxy hnutí ozbrojené v tom, aby ten konflikt překročil nějaké hranice. Myslím, že se to bude týkat i toho jižního Jemenu. Nicméně naši partneři musí být připraveni, je to vážná situace. Podle mého názoru to vyhovuje Ruské federaci. Vyhovuje to Íránu. A v tomto smyslu musí být na pozoru a zejména teda ty státy, které mají tu kapacitu a které mají ty zpravodajské zdroje, kterými jsou zejména Spojené státy a Velká Británie.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Metnare, o Ukrajině se aktuálně jedná v Davosu. Čeká se na zítra na projev Volodymyra Zelenského, mezitím Švýcarsko, na jeho žádost, to už řeklo, že uspořádá mírovou konferenci na nejvyšší úrovni o Ukrajině, ale bez Ruska. Má taková schůzka smysl, má takový summit smysl?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Já myslím, že má a každá taková aktivita, která bude směřovat k jednání a řekněme k přípravě, mírovým krokům, které by směřovaly k ukončení bojů na Ukrajině, tak smysl má. Je to další, myslím si, že v pořadí čtvrtá schůzka, která navazuje na ta předchozí jednání. Myslím, že předtím to bylo v Maltě. Teď v Davosu. Je tam poměrně, protože ten počet těch zemí neustále narůstá, zvyšuje zapojení těch zemí, protože já si myslím, že ty snahy nastolit a najít to mírové řešení tady je. Takže myslím si, že ten smysl určitě tady je.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, když jsme u toho, přibývá ohlasů na prohlášení vaší kolegyně Aleny Schillerové, že se nechce připravovat na válku, protože chce žít v míru. To je jednotný názor hnutí ANO?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Já si myslím, že tady já s tímto, řeknu to takto, bylo to vytržené z kontextu a já s vyjádřením, když jsem to slyšel celé, já s paní předsedkyní, s kolegyní Schillerovou souhlasím. Protože tam, když si vezmete, tak ona hovořila, že se armáda má připravovat, má cvičit, má se modernizovat. A ta část byla takto, řekněme, zneužita. Já to řeknu a je to velmi pěkný příměr těmi gaučovými válečníky proti ní.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale nejsou pro život v míru přece jenom potřeba dva? Nespoléháme se tím až příliš na nevyzpytatelné Rusko, od kterého nevíme, co máme čekat, když tady hovoříme o míru?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Ne, já si nemyslím, že my se na někoho spoléháme. My jsme právoplatným členem aliance. My modernizujeme armádu. Naše armáda cvičí, má velmi dobré renomé. Takže já se nedomnívám. Já si spíš myslím, že tady tohle bylo komunikačně takto zneužito.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, jak to vnímáte vy tyhle debaty?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já bych nebyl, považuji to za důležité, aby se ukázalo, jaká síla vlastně z těch klíčových států stojí za Ukrajinou, za ukrajinským prezidentem. Na stranu druhou ten klíčový stát nebo jeho zástupci, který způsobil celou tu agresi, tu šílenou válku, který má na svědomí všechny ty mrtvé a vše, co se vlastně na Ukrajině děje se všemi těmi konsekvencemi, včetně těch trestněprávních, tak je Ruská federace. Vychází naši partneři nebo my i vycházíme na tom jednání z desetibodového plánu ukrajinského prezidenta. To ale neznamená, že ho akceptovalo Rusko. Opravdu je to ukázka, řekl bych, diplomatické síly a ukázka toho, že Západ je jednotný v požadavcích Ukrajiny. A my samozřejmě jsme zcela závislí na tom a také ta jednání případná mírová, jsme zcela závislí na tom, co řekne Ukrajina a kdy si vyhodnotí situaci, že musí začít jednat. Nicméně podporujeme rozhodně obnovu svrchovanosti a vytlačení ruského agresora z ukrajinského území.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
My jsme zmiňovali Švýcarsko, které by mohlo sehrát, řekněme, roli prostředníka. Co další klíčové země, co Čína?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Čína je ve zvláštním postavení. Ona sice otevřeně nepodpořila tu ruskou agresi, přestože se domníváme, že ta jednání těsně před tím konfliktem ještě během zimní olympiády v Číně se čínské vedení dozvědělo o tom, co Putin plánuje pravděpodobně jako jediné na světě. Ale nepodporuje nebo respektive podpořilo svrchovanost, nebylo nějak zásadně proti válce. Pravděpodobně některý materiál, který ruské straně dochází jenom ze Severní Koreje, ale taky z Číny. Na druhou stranu nepodpořilo to, podpořilo svrchovanost Ukrajiny. Takže je ve zvláštním rozpoložení, je ve zvláštní situaci. Nicméně nelze to brát tak, že by bylo jednoznačně čínské vedení, čínské komunistické vedení na straně Ukrajiny, spíše i vzhledem k povaze svého režimu a vzhledem k tomu, co si slibuje od oslabení Ruské federace. To znamená, že naplní své nějaké ekonomicko-politické zájmy třeba na Sibiři, tak je spíše na straně Ruské federace.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Aby byla Ruská federace oslabena, tak potřebuje Ukrajina zase vojenskou pomoc. Ostatně i s tím jede Volodymyr Zelenskyj nebo přijel na to jednání. Co můžeme nabídnout my jako Česko, pane Metnare?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Myslím si, že my standardně nabízíme ten výcvik, protože co se týče vojenského materiálu, a to už tady také zaznělo opakovaně, co jsme mohli, tak si myslím, že z té vojenský techniky jsme poskytli jako stát. Co se týče našeho, řekněme, soukromého nebo privátního obranného průmyslu, ten neustále se snaží a poskytuje a je zapojen do té podpory těch ozbrojených sil Ukrajiny. Takže my, řekněme, podporujeme tu Ukrajinu a poskytujeme teď tak, jak je to nastavené, ten výcvik těch vojáků, ukrajinských ozbrojených sil. A určitě jsme, řekněme, i zapojení do těch evropských struktur, kde taktéž probíhá ten výcvik, protože co se týče ukrajinských vojáků, tak větší polovina, řekněme, zemí Evropské unie se na tomto výcviku podílí.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A ostatně vojáků je na Ukrajině nedostatek. Mobilizace je velké vnitřní téma na Ukrajině. Aktuálně je to velmi nepopulární, ale asi očekávatelný krok. Jak moc úsilí bude potřebovat Ukrajina a jaké jsou vůbec šance, že zvládne udržet frontu alespoň tam, kde je teď v letošním roce podle vás?
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Když to vezmu, tak je tam žalostný nedostatek, řekněme, munice. Hlavně té munice do těch raketových systémů v rámci protivzdušné obrany. Co se týče, řekněme, těch vojáků, lidských zdrojů, bude to velmi složité. Vím, že nějaké rezervy tam jsou. A podívejte se, protože je, když ne každý den, tak čas od času se v médiích objeví vyhýbání se té branné povinnosti těch ukrajinských mužů, kteří nejsou ještě zapojení. Takže já to vidím velmi složité. Bude to mít ještě těžké.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, jak složité to bude mít Ukrajina, aby si udržela západní podporu?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
To je druhý moment. Jedna věc je ta síla, personál pro ukrajinskou armádu. A druhá věc je úzká spolupráce se západním světem, s Evropou a Spojenými státy. Vidíme, že se to mnohdy stává ta pomoc součástí vnitropolitického souboje, jako ve Spojených státech před očekávaným prezidentským kláním. Nicméně my jsme si a musíme si být vědomi, že bez nás by to Ukrajina nemusela ustát a my rozhodně nepotřebujeme, aby ruské tanky se dostaly až k hranicím Evropské unie, až bezprostředně proti tomu východnímu křídlu NATO. To by nás stálo mnohem větší množství finančních prostředků, to bychom byli bezprostředně ohroženi. V tomto smyslu my je musíme jednoznačně podporovat a musí to být taková výrazná podpora z politické sféry, která se odrazí i v aktivitách obranného průmyslu, v podpoře, výstavbě nejenom u nás jakýchsi nových, například výroben munice, ale také továren na samotném ukrajinském území. Je to složitá situace. Myslím si, že se projevuje taková ta únava. Nicméně měli bychom si být vědomi, že pokud by Rusko vyhrálo, a teď nebudu spekulovat o tom, co ono považuje za výhru, možná Putin dneska by se spokojil s tím, co dobyl na východě Ukrajiny, tak by to byla prohra Západu a mohlo by to do budoucna ovlivnit i některé další autokratické vládce, že by mohli nějaký takový pokus o vyvolání dalšího konfliktu ve světě prostě, mohlo by to podpořit ty jejich snahy o nějaký další konflikt.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Pavel Žáček, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, byl naším hostem. Děkuju.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Hezký večer.
 

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A hezký večer taky Lubomíru Metnarovi, který je předsedou sněmovního výboru pro obranu, moc vám děkuju, hezký večer.
 

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Děkuji za pozvání.