Novinky Mediální výstupy

Interview ČT24: Respekt vůči dopravním předpisům se musí zvýšit

(ČT 24) Obecně jsou dálnice nejen v Česku, ale ve všech státech Evropy nejbezpečnější silniční infrastrukturou, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s pondělní nehodou dvou autobusů na dálnici D2. Při nehodě zemřel řidič jednoho z autobusů, zraněných bylo 76 lidí. Kupka dodal, že na závěry ohledně příčiny neštěstí je ještě brzy, nicméně obecně se podle něj musí zlepšit respekt vůči dopravním předpisům. Pomoct tomu má novela zákona o silničním provozu, která je před schvalováním v Senátu.

Celý rozhovor s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČT24.

Ministr v souvislosti s pondělní nehodou dvou autobusů ocenil všechny složky integrovaného záchranného systému. „Znovu se ukázalo, že český integrovaný záchranný systém patří k nejlepším na světě. I rychlost, s jakou se dokázali postarat o všechny zraněné, převézt je do nemocnic. (…) To si určitě zaslouží uznání a v tomto směru nedlužíme nejrozvinutějším státům světa vůbec nic,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka s tím, že je brzy na to vyhodnotit skutečnou příčinu nehody.

Lepší bezpečnost na silnicích si však slibuje mimo jiné i od novely zákona o silničním provozu. „Pevně doufám, že se podaří návrh i před senátory obhájit, protože znamená významný příslib pozitivní změny z hlediska bezpečnosti silničního provozu,“ uvedl Kupka.

Změna zákona mimo jiné zahrnuje přehlednější systém bodování, ale také je do něj zakomponováno to, že by mohlo být možné jet na některých úsecích dálnic až 150 kilometrů v hodině. Úseky má už ministerstvo vytipované.

„To může znamenat zvýšení bezpečnosti s ohledem na to, že v daných úsecích bude zároveň funkční moderní telematika, která v případě zhoršené viditelnosti či jiných nebezpečných jevů bude naopak limit snižovat,“ podotkl Kupka s tím, že by to mohlo fungovat podobně jako v Německu či Rakousku.

„Německo je dobrým příkladem – tam je rychlost jen doporučená, ale v okamžiku, kdy jde o to řídit dopravu nebo předcházet rizikovým jevům, zapojují moderní telematiku. Efekt je jednoznačný – pozitivní změna,“ míní Kupka.

Podle něj zákon přináší celou řadu klíčových změn i v oblasti prevence. „Asi nikdy nepředejdeme takovým tragédiím, jako byla ta (pondělní) na dálnici D2, či jiným dramatickým haváriím, ale míříme k tomu,“ podotkl Kupka s tím, že se v Česku dlouhodobě daří snižovat počet obětí dopravních nehod.

V souvislosti s vlnou veder, se kterými se v kolonách mnozí řidiči potýkají, Kupka zmínil, že je rovněž nezbytně nutné věnovat větší pozornost i osvětě. „Aby řidiči, kteří vyjíždějí do ztížených podmínek, věnovali pozornost tomu, že se vybaví na cestu vodou a častěji si odpočinou.“

Lepší podmínky pro alternativní pohony

Zmínil také, že je potřeba vytvořit podmínky, abychom se dokázali co nejlépe adaptovat na změny, které s sebou nese oteplování. „Abychom zlepšili podmínky pro alternativní pohony, protože to znamená menší negativní dopad na životní prostředí a skleníkové plyny a jejich produkci.“

Podle něj je ale nutné zachovat nezbytný nadhled a nenavodit situaci a regulace, které by ohrozily konkurenceschopnost. „Platí obecně, že s negativními vlivy na životní prostředí mnohem lépe bojují státy, které jsou ekonomicky úspěšné.“

Kupka se v úterý také účastnil prvního jednání Vládního výboru pro strategické investice, na kterém představil desetiletý plán pro rozvoj dopravní infrastruktury včetně možností financování. V oblasti dálniční sítě označil za priority dostavbu Pražského okruhu, dokončení dálnice D35 a stavbu dálničních spojení na hranice.

Podle ministra bude po roce 2026 nutné zvýšit investice do stavby dopravní infrastruktury na více než 300 miliard korun ročně. „K tomu musíme už teď připravovat podmínky, to je záležitost, která bude překonávat jednotlivá vládní období,“ řekl ministr Kupka a dodal, že je potřeba zajistit peníze, aby se investice nezastavily.

V letošním roce Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) funguje s rozpočtem 150 miliard korun, který je dosud nejvyšší. Kupka také očekává zapojení soukromého sektoru do financování dopravních staveb, využití evropských fondů nebo vydávání takzvaných zelených dluhopisů.