Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Tlak na růst mezd a riziko vyšší inflace

(ČT 24) Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.

Celou debatu s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

„Pokud vláda chtěla bojovat s inflací, tak má jeden jediný nástroj, a to je výrazně snižovat deficit státního rozpočtu, což já bych vítal,“ řekl Jan Skopeček.

Soudí, že lze na příkladu Maďarska vidět, jak to s cenovou regulací dopadá. „Myslím si, že je to vůbec nejhorší opatření, které je možné navhrnout. Cenová regulace nic neřeší,“ ohradil se. „Inflace ekonomikou musí projít a to, co by způsobila cenová regulace, by bylo jedině zabrždění inflace někdy v budoucnu,“ vysvětlil Skopeček.

Jan Skopeček odmítá i navýšení minimální mzdy, jak navrhuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), a to o 1100 korun. „Považuji ji za příliš vysokou. Za minimální mzdu, kterou dneska zaměstnavatelé nemůžou akceptovat. Povede to k jedinému, že pro zaměsnance, pro které prostředky mít firma nebude, tak je propustí. Je lepší pracovat s menší mzdou, než být na úřadu práce,“ podotkl

Je potřeba si podle něj uvědomit, že v minulých letech rostla minimální mzda nadprůměrným tempem a rostla rychleji než průměrná mzda, a to podle Skopečka není zdravý vývoj pro ekonomiku. „Pokud si tady nechceme zahnízdit inflaci, tak nemůžeme roztáčet mzdovou inflační spirálu,“ řekl.

Přepis debaty:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Reálné mzdy v Česku dál klesají. Ve třetím čtvrtletí se meziročně snížily o 9,8 %. A to i přesto, že zaměstnanci dostali k výplatě navíc přes 6 %. Inflace je ale tak vysoká, že zboží zdražuje rychlejším tempem, než jakým rostou mzdy.

Martin FASSMANN, hlavní makroekonom ČMKOS:
Jakýkoliv spotřebitel se samozřejmě setkává s tím, že prostě mu rostou ceny. To znamená, že za to, co má v té peněžence, si nemůže samozřejmě tolik koupit zboží a služeb. A i když mu tam jakoby nominálně něco jakoby přirůstá, tak v podstatě vidí, že ty ceny rostou mnohonásobně rychleji.

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
I nám ve firmách rostou náklady na energie, ale i další vstupy a snažíme se s tím vypořádávat. Právě i poslední průzkum Svazu průmyslu, který je velmi čerstvý ukázal, že firmy, které plánují v příštím roce propouštět, tak hlavním důvodem není snižování poptávek, ale právě to aby se vypořádaly s rostoucími náklady. Takže je to napjaté na obou stranách, ale kolektivní jednání probíhají a vidíme, že mnoho zaměstnavatelů se snaží reagovat na celou situaci, která tady je.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Hosty jsou Vít Samek, který je místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů. Dobrý večer.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny a také poslaneckého klubu ODS. Dobrý večer i vám.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Hezký večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Samku, opticky průměrné mzdy vzrostly, ale reálně se vlastně výdělky propadly o nějakých 10 %. Dalo se něco takového předpokládat a pokud ano, tak kdy se to dalo předpokládat?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Dalo se to předpokládat už od počátku letošního roku, kdy inflace se vrhla výrazně nahoru.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Promiňte, tím počátkem nemyslíte ten 24. únor, ještě před tím?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
To je předtím samozřejmě, protože ty cenové nárůsty se objevují od konce loňského roku. Na tom se všichni shodují. My jsme shodou okolností na počátku února bylo prvního, druhého do Otázek Václava Moravce psali jistý podklad pro našeho předsedu a tam už se o tom hovořilo. Hovořilo se tam dokonce i o riziku, které souvisí s nepokoji mezi Ukrajinou a Ruskem už v té době. A vyzývali jsme vládu samozřejmě k řešení té inflace, která začínala.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Otázka je, jestli s tímhle vláda mohla něco dělat? Jestli ta predikce, která byla v tu chvíli, nevypadala přece jenom možná trošku katastroficky a tak dále a tak dále.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ano, tak mohla, nemohla je zpětně těžké o to dohadovat. Samozřejmě vlády, které mají snahu ekonomiku více řídit, což pravicová vláda současná není logicky, ta má ve svém mandátu spíše přihlížet, tak ta se k tomu nedostala. Ty vlády, které by chtěly, tak by včas začaly přijímat opatření. My například jsme nevyužívali cenovou regulaci. To je velmi účinný nástroj u výrobců, což se nestalo a v důsledku toho teď poneseme náklady, které budou stát i nové typy regulací, které se zavedly, které budou nákladnější.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já nechci používat ten starý český příměr o válce a o generálovi možná i proto, že válka ještě neskončila. Ale opravdu si říkám, jestli jakákoliv vláda sebepravicovější, sebelevicovější mohla na začátku letošního roku předvídat, že by musela tímto způsobem regulovat mzdy, aby anticipovala, že Rusko napadne Ukrajinu atd.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Minimálně ta vláda věděla, že v tu dobu už je poměrně vysoká inflace, že se nezastavuje. Vzpomeňte, jak tehdejší vedení České národní banky zvyšovalo sazby a signalizovalo to zvyšování sazeb dál. Čili bylo jasné, že počítá...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale vedení České národní banky nemá s vládou, jak známo nic společného.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ano, ale vláda musí pozorovat samozřejmě, co dělá Česká národní banka, protože ona musí na to reagovat, protože kdyby Česká národní banka zvyšovala sazby extrémně vysoko, pak by ohrozilo hospodářský růst a hospodářskou politiku by pak vláda musela opravdu nějak startovat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Musím se teď zeptat vládního ekonoma a zároveň vládního poslance, proč tedy vláda nebyla třeba přece jenom trošičku prozíravější na začátku letošního roku?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Prozíravější v čem? Protože.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
V tom, co naznačuje pan Samek…

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Kdyby vláda chtěla bojovat s inflací a já souhlasím, já to považuju za největší ekonomický problém, za největší ekonomické neštěstí, kterým dneska žijeme, tak vláda má jeden jediný nástroj v ruce, jak pomoci České národní bance snižovat inflaci, a to je výrazně snižovat deficit státního rozpočtu. Což já jako pravicový politik i jako liberální ekonom bych vítal třeba i razantnější pokles těch deficitů. Ale je tu i nějaký sociální smír. Mluvíme o tom, že dneska nežijeme jenom v ekonomických problémech ale i v mezinárodně politických. Dopadají na nás negativně důsledky války na Ukrajině a něco, co si myslím, že i odbory…

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na začátku roku ještě žádná válka nebyla, byť ta situace byla napjatá. Ta tenze mezi Ruskem a Ukrajinou nebo mezi Ruskem a Západem byla velká za A. Za B, pan Samek mluví třeba o té cenové regulaci.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já myslím, že cenovou regulaci si vyzkoušeli v Maďarsku a vidíme v reálu, jak to dopadá. Já si myslím, že je to vůbec nejhorší možné opatření, které je možné navrhnout, protože ta cenová regulace nic neřeší. Inflace je prostě nějaké přizpůsobení té ekonomiky cenové hladině tím, že vznikly v té ekonomice nerovnováhy a můžeme se tady dlouze bavit, kdo tu nerovnováhu způsobil. A ta inflace tou ekonomikou, ať se nám to líbí, nebo ne, musí projít. A to, co by způsobila cenová regulace, by bylo jediné, prostě zabrzdění té inflace, respektive způsobení té inflace někdy v budoucnu. Takovou tu čepici na tu inflaci bychom možná západ, bychom možná dneska dali, ale o to víc by se ta inflace projevila v budoucnu. Jediný nástroj skutečně reálný, který vláda má k tomu, aby pomohla české národní bance krotit inflaci, je snižovat deficity veřejných financí.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
A protože se vláda snaží snižovat deficit, tak v letošním roce z příjmů státního rozpočtu pustila už více než 50 miliard. Pokračujete v té politice, kterou jste začali v roce 21. Připomeňme si to. V roce 20 byla schválena, v podstatě dva daňové balíčky, které veřejné finance jako celek připravily zhruba o 250 miliard korun na příjmové straně. Opravdu ty položky jsou tady vypočteny. Čili to byl rok 2020. A uvědomme si, to už byla doba covidové epidemie. To už byla doba masivních opatření, kdy bylo evidentní, že státní rozpočet bude potřebovat ohromné prostředky a v roce 22 pokračujeme. Vždyť vzpomeňte jenom z poslední doby, zrušení EET, zvýšení paušálu, zvýšení limitu pro DPH. To všechno, a poslední vynález pana ministra Jurečky, i podpora zkrácených úvazků. To všechno je na dluh a jsou to příjmy vylévané ze státního rozpočtu.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
To je spousta věcí, které spolu souvisí, nesouvisí. Kdybych se chytil toho posledního, tak zkrácené pracovní úvazky my jsme v porovnání s okolními státy země, která využívá velmi nízké procento zkrácených pracovních úvazků. Je to chyba, všichni rozumní ekonomové za to Českou republiku i mezinárodní kritizují. A proto, abychom rozpohybovali trh práce a umožnili třeba i seniorům nebo maminkám na rodičovské, aby alespoň částečně zůstali na tom trhu práce, tak právě zkrácené pracovní úvazky je něco, na čem probůh musíme zapracovat tak, aby jich v té ekonomice bylo víc, oproti mezinárodnímu srovnání tam opravdu, opravdu jsme na chvostu.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Takže musíme si na to půjčili… na zkrácené úvazky jsme si půjčili.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Na zkrácené pracovní úvazky si nepůjčujeme.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Půjčujeme.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Zkrácené pracovní úvazky je větší flexibilita trhu práce. Chápu, že odbory by chtěly ještě více ten náš trh práce sešněrovat, ale my potřebujeme pravý opak. My jsme nezpůsobili inflaci tím, že bychom v uvozovkách něco špatného udělali s příjmovou stranu rozpočtu. Jestli furt slyšíme kritiku, zrušení superhrubé mzdy, tak ano, možná to bylo částečně proinflační opatření. Na straně druhé ten nárůst o 7 % pro drtivou většinu zaměstnanců znamená, že se o to lépe dneska mohou utkat s tou vysokou inflací, které čelí a s tou energetickou krizí, které čelí, zaplaťpánbůh. Vy byste byl asi raději, aby to ten stát vybral, přerozdělil to.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
My si myslíme, že je lepší nechat ty peníze rovnou v kapsách občanů.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
To je hezký slogan, já ho rád poslouchám už několik let, ale ono se v té peněžence ponechává velmi rozdílně podle toho, jak tu peněženku máte tučnou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, jestli dovolíte, nechci vás přerušovat zajímavou debatu, ale pojďme se zkusit trošku posunout. Využiji vašeho ekonomického vzdělání a poprosím vás o tip. Jak dlouho takový propad potrvá? A kdy tedy můžeme očekávat oživení? Vy jste říkal, že ta inflace musí projít.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Tou ekonomikou projít.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tou ekonomikou projít. To zní možná logicky, ale jak dlouho to bude trvat, pokud je to jediné možné?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já se obávám, že i ten příští rok se inflace bude pohybovat ve dvouciferných číslech, byť Česká národní banka tam někde míří kolem 10 %. Takže já si myslím, že i v tom příštím roce, ač se mi to nelíbí, já to neříkám s nějakou radostí… Prostě představa… To prostě proč klesají reálné mzdy je proto, že máme prostě vysokou míru inflace, tu musíme zvládnout. I v příštím roce bude kolem 10 %. Představa, že by firmy mohly v průměru zvyšovat o 10 % mzdy, to je prostě nereálné.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jaký je odhad odborů, teď myslím tedy.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
My se obáváme, a já se shoduju. My se obáváme úplně stejně, ale my už se jako obáváme 2 roky a čekáme, že se s tím bude snažit moudrá vláda něco udělat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře, plánuje se zvýšení minimální mzdy, která je teď 16 200, jestli se nemýlím. Pan ministr Jurečka, tedy ministr práce zároveň v tuto chvíli ministr životního prostředí a vicepremiér a předseda KDU-ČSL, navrhl zvýšení o zhruba tisícovku. Pane Samku, prosím vás, o váš pohled.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Pan ministr zná náš názor dva tisíce, ty nejsou vystřelený z praku do vesmíru, ty jsou nahozený proto, že.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pan ministr to střílí z praku tu tisícovku?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Skoro máme ten pocit, protože on pro to nemá nějaký ekonomický argument. Ekonomický argument náš je ten, že když se zvedne minimální mzda o dva tisíce korun, zanechá se tam ta vazba na zaručené mzdy, tak je šance, že v příštím roce ty mzdy, které teď dramaticky poklesnou, už nebudou tak dramaticky klesat, reálné mzdy. Čili je šance, že bychom mohli stabilizovat trošku příjmy domácností.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mluví se také o dělení minimální mzdy, o té takzvaně zaručené. Proč je tohle pro vás prakticky neakceptovatelné? Vždyť ti, kteří by si vydělali nejméně, by si vlastně ve výsledku přilepšili, pokud to chápu správně?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Takhle přilepšili by si ti nejchudší a všichni ostatní by zůstali stát. To znamená, blížilo by se daleko víc lidí chudobě, než je to dneska… čili…

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale ti nejchudší by na tom nebyli tak špatně zase na druhou stranu.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ne, oni na tom nebudou špatně, ať nastane varianta A nebo B, protože to zvýšení minimální mzdy je potká v každém případě. Ale v druhém případě ta vláda říká takovou zajímavou věc. Ti, co mají minimální mzdu, tak dostanou zvýšenou tu částku 1100. Ti, kteří budou mít tu nejvyšší skupinu, dostanou dvojnásobek. A mezitím ty všechny ostatní trochu sekneme. Kreslí tam takovou hezky prohoupnutou křivku, jak ty lidé budou dostávat výrazně méně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Vy byste hlasoval pro výraznější zvýšení minimální mzdy, nebo ta tisícovka od pana ministra práce a sociálních věcí dává vám logiku?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne, nedává mně logiku, já ji považuju za příliš přestřelenou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Vysokou?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Za vysokou. Minimální mzdu, na kterou prostě dneska zaměstnavatelé, kteří se potýkají s růstem nákladů zejména v energiích, prostě nemůžou akceptovat, protože to povede k jednomu jedinému. To znamená, že pro ty zaměstnance, pro které prostě ty prostředky ta firma mít nebude, tak je propustí. Já si myslím, že lepší pracovat byť s menší mzdou, než být na úřadu. Je potřeba si uvědomit, že minimální mzda v minulých letech rostla skutečně nadprůměrným tempem. Rostla rychleji, než rostla průměrná mzda, to prostě zdravý vývoj není. Já myslím, že odbory akorát usvědčily samy sebe. Ono jim nejde ani tak o tu minimální mzdu, kterou v té ekonomice berou zhruba 2-3 % zaměstnanců. Jim jde o něco jiného. Jim jde o ty navázané zaručené mzdy, které ta minimální mzda zvyšuje. A já říkám, že pokud se prostě nechceme tady nechat zahnízdit a ukotvit inflaci, tak nemůžeme roztáčet mzdově inflační spirátlu.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Pane předsedo, nám skutečné jde o mzdy, nám skutečně jde o mzdy, protože ty lidi z těch mezd musí platit veškeré ty drahé ceny, které dneska mají. A nic kromě těch mezd nemají.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To, co jste říkal vy, pane místopředsedo Skopečku, že je lepší, když ti lidé pracují, jakoby anticipoval, že nás čeká nárůst nezaměstnanosti, která jak známo, nás příliš netrápila v posledních letech. Teď nás tedy bude trápit?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já si myslím, že naše štěstí je, že začínáme skutečně na velmi nízkých číslech. Bavili jsme se o tom, že trh práce je napjatý, zaměstnavatelé nemají koho sehnat do práce. Čili já očekávám, že tím, jak klesá ekonomika, tím jak i světová ekonomika myslím, že na českou to dopadne rovněž, bude ve větších problémech, tak si myslím, že se zvýšení nezaměstnanosti nevyhneme. Naštěstí budeme růst u velmi nízkých čísel a v tomto smyslu to za takovou tragédii považovat nebudeme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To riziko větší nezaměstnanosti, asi jak by řekl klasik, dává souvis. Jak vám, pane místopředsedo Samku? Jak velké je riziko propouštění, ve kterých sektorech třeba vy odboráři očekáváte nejvíc problémů, nebo nejvíc propuštěných, když to řeknu úplně otevřeně?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
My jich neočekáváme tolik, protože Svaz průmyslu vyzval vládu, aby pomohla i těm velkým firmám. U nás se zavázala pomáhat těm malým a středním firmám. A pan premiér Fiala říká přece oblíbenou větu, my nenecháme nikoho padnout. Čili věřím, že nenechají padnout ani ty velké firmy. A pokud se tyto sliby, které slyšíme, jak od kapitánů průmyslu splní. Oni říkají, pokud nám stát pomůže překonat to kritické období počátku příštího roku a pomůže nám s těmi cenami. Oni mezitím začnou i klesat. Pomůže nám vyrovnat se s tím dílem, ke kterému se chystá německá vláda, tak za této situace se nemusíme takových negativních scénářů obávat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čili pravicový ekonom tady říká, že pravděpodobně nezaměstnanost opravdu vzroste a vy jakožto zástupce odborů říkáte, že se toho neobáváte. Já jenom, že to možná na první poslech nemusí dávat logiku.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ne, dává to logiku, protože oni potřebovali lidi postrašit, aby se báli a nežádali o mzdy.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne, ne.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
My je musíme zase, promiňte, nebojte se, požádejte si o mzdu, protože mimochodem, když se na to podíváme, tady mám čísla o tom, jak se za poslední 2 roky od sebe vzdaluje zase podíl zisku na HDP a klesá podíl mezd na HDP. To znamená, zisky tady jsou a místo toho, aby se část těch zisků převedla mezi zaměstnance, tak se odvádí v podobě dividend.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře dneska spíš straší, straší Mikuláše nebo spíš čerti. Ale jestli pan Skopeček se nechce pasovat do této role.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Určitě do role čerta se pasovat nechci. Myslím, že historicky tady straší jiné politické strany a jestli někdo straší, tak jsou to odbory. No, tak tady strašíte lidi poklesem reálných mezd, což je věc která…

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
My tím nestrašíme…

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Strašíte tím, že zapomínáte na to říct, že od roku 2010 naopak ty, každým rokem ty reálné mzdy rostly, protože inflace byla velmi nízká kolem dvou procent. Ty růsty nominálních mezd dalece přesahovaly míru inflace. Takže od roku, kdybychom počítali a přidávali jen podle výše inflace, tak od roku 2010 a přidávalo se každým rokem jenom o inflaci, tak dneska je průměrná mzda na úrovni 30 tisíc korun. Ale protože se přidávalo více, než byla inflace, protože rostly reálné mzdy. Tak je ta průměrná mzda, tak je ta průměrná mzda kolem 40 tisíc korun. Takže, prosím, když říkáte a tady se snažíte šířit blbou náladu, tak nezapomeňte říct, že prostě éru předtím mnoho let tady prostě bylo období, kdy docházelo k růstu reálných mezd, poměrně výraznému. Nejsme centrálně plánovaná ekonomika, doufám, že vy také se nechcete do těch dob vrátit. Tak jsme prostě ekonomikou, která prožívá nějaké cykly a prožíváme i exogenní ekonomické šoky, které k nám přicházejí zvenku. Asi nezpochybňujete to, že to, co se děje na Ukrajině, na nás dopadá, že za to asi nemůže česká vláda. Že bohužel musíme tím nějakým způsobem projít s co nejmenšími náklady, ale prosím zase nedělejme z této země nějakého otloukánka. Od roku 2010 až do loňského roku tady rostly reálné mzdy skutečně velkým tempem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Prosím, nechme na to pana Samka reagovat, děkuju.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ano, a v tom období krátce předtím, na které jste zapomněl, ono je vždycky dobrý si vzít dobrý startovací rok. Já vám schvaluju, že za ODS jste si musel 2010. Ale mohl byste si vzpomenout na rok 2008 a tam samozřejmě došlo u nás i k těm dramatickým poklesům a teď jsme ve stejné fázi. Čili vy zase říkáte, počkejte, teď musíme přežít to období, kdy padneme s prominutím na ústa, ale padnout na ústa mají ti zaměstnanci tím dramatickým propadem reálných mezd, a potom začneme znovu počítat, dejme tomu od roku 2024 růsty mezd.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Opravdu se o tom nedá diskutovat. Jestli žijeme ve světě, kde je ekonomika snad ještě trošku tržní, tak prostě přichází období vzestupů a období sestupů. Jestli jsme tady měli v roce 2008 celosvětovou krizi, tak je jasné, že ekonomika klesala a v té chvíli není možné přidávat na mzdách, kolik by si odbory představovaly. Jestli od té doby až do loňského roku to byla éra velmi vysokého růstu reálných mezd, tak ač mi to nedělá radost, jsme prostě v období, které musíme přežít… reálné mzdy budou klesat, aby v tom dalším období rostly a to období bylo pokud možno alespoň…

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
A tady mám zase takovou, takový malý gráfek, který ukazuje, že v tom období, které jste chválil, jak ty mzdy rostly, tak zisky rostly ještě více, ještě více.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
A to je špatně?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ano, ano, ano, je to špatně, protože ty zisky se většinou odvezou do zahraničí a tady nezůstanou. Kdybyste je měl reinvestovaný, pak je to v pořádku, ale takhle na to doplácejí naši zaměstnanci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, na úplný závěr, ještě jedno téma, které se toho týká možná vzdáleně, ale týká. Mám pocit, pane místopředsedo Skopečku, že když jsme seděli předběžnou sondu u všech koaličních stran, pokud se týká zvýšení přímých daní, tak mám pocit, že rozptyl názoru u těch čtyř kromě ODS je od, ano zvyšme daně, až pomůžeme se o tom bavit, ale odmítá jen ODS. Petr Fiala doslova pro ČT. „Celkové daňové zatížení musí zůstat stejné, daně pro fyzické osoby určitě zvyšovat neplánujeme.“ Tak jenom krátký komentář k tomu.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Probíhá koaliční diskuse na expertní úrovni. Já jsem pro to, abychom se bavili například o dvou sazbách DPH, abychom se snažili rušit nejrůznější výjimky, kterými je český daňový systém zaplevelený.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Promiňte, teď jste ale použil, teď jste použil výraz vašeho velkého učitele, to vždycky říkal, že český daňový systém je doslova zaplevelen, říkal to profesor ekonomie. Víte, kterého mám na mysli.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Vím, ale myslím si, že na to nemá úplně copyright.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale říkal to.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Na to slovo, že ho můžeme použít rovněž.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale to nejsou ty, to nejsou ty daně, o kterých jsem mluvil. Všichni víme, o jakých daních mluvíme. Ne o těch výjimkách, ne o sazbách DPH, ale o přímých daní o tom, co se dotkne každého.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já si nedovedu představit, že bychom ve stávající situaci, kdy lidé skutečně nemají jednoduchou situaci, já to nějakým způsobem nezlehčuju, soucítím s nimi, tak nevidím smysl v tom, abychom jim zvyšovali daně a snižovali disponibilní příjmy, zvlášť v tak složité situaci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Samku, názor odborů je jaký na zvyšování tohoto typu daní, tedy přímých daní?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ale tady je názor, podívejte se, letošní rok byl krásná ukázka. Byly to extrémní zisky, takzvané ty přiváté, co se stalo? Nic se z nich na daních v této zemi nesebralo. Tam museli, jak říkám vždycky střílet špunty radostí, taky vidíte, jak na to reagoval ČEZ potom v rozdělování tantiém vedení ČEZu. Protože tyto firmy, které byly úspěšné, si to zapsaly dvojí úspěch. Zatímco v některých jiných zemích se sahá na ty přiváté zisky, Česká republika si na ně nedovolila. Takhle přímé daně vyžadujou možná návrat k tomu, co už jsme tu měli, vždyť jsme tu přece měli několik stupnici daňové zátěže. Dotklo by se to vás, ale i mě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A to se ptám, a to byste podpořil jako odborář?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Jako jedno z možných opatření, protože my voláme po tom, aby se konečně udělala inventura toho, jak se který daňový poplatník podílí. Tady jsou daňoví poplatníci, kteří se podílí málo nebo vůbec a zase jiní daňoví soumaři, což jsou čeští zaměstnanci. No, to přece nemůžete myslet vážně, že ti budou jediní, který, když už to teď zaplatí na této, na tom propadu reálné mzdy, že to zaplatí ještě vyššíma daněma.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Daňový soumar to si budu pamatovat.

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ano, to se používá, to je legální daňový termín.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Neslyšel jsem ho ještě, omlouvám se za svoji znalost. Pánové, děkuji vám oběma za velmi zajímavou, byť místy vzrušenou a korektní debatu, díky vám.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Také děkuju pěkně za pozvání, hezký večer.