Události, komentáře ČT24
(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl poslanec Jiří Havránek.
Celý rozhovor s Jiřím Havránkem můžete zhlédnout na ČT24.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dvě důležité ekonomické zprávy dneška - sněmovní rozpočtový výbor podpořil základní návrh státního rozpočtu na příští rok, vláda v něm počítá se schodkem 295 miliard korun. Kabinet na konci září plánovaný deficit navýšil o 25 miliard korun, například kvůli výdajům na zastropování cen elektřiny a plynu. Část opozice rozpočet kritizuje kvůli přílišnému zadlužování.
Josef BERNARD, předseda rozpočtového výboru /STAN/:
Deficit, ten je navrhovaný ve výši 295 miliard korun, to samozřejmě není dobrá zpráva pro naše občany, na druhou stranu já ten návrh rozpočtu považuji za rozumný kompromis. My zachováváme veškeré výdaje do sociálního systému, dokonce je extrémně navyšujeme v tom příštím roce.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Míra zadlužování je příliš vysoká, Česká republika je nejrychleji se zadlužující zemí v Evropské unii. Pan ministr Stanjura nám nic nového v podstatě neřekl, to, co říkali v médiích v uplynulých dnech.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vláda kvůli mimořádným výdajům počítá s daní z neočekávaných zisků. Ta by měla platit od příštího roku, přestože evropské nařízení umožňuje uplatnit ji už od letoška. Daň se týká energetických, petrolejářských nebo těžařských firem a bank. Její zavedení kabinet spojí s daňovým balíkem, který čeká druhé čtení ve Sněmovně.
Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
/Interview ČT24, 19. 10. 2022/ Já jsem přesvědčen, že než budeme schvalovat státní rozpočet ve třetím čtení, tak už windfall tax bude schválena. To znamená v okamžiku, kdy bude Sněmovna rozhodovat o tom zákoně jako celku, tak už bude existovat zákonný podklad pro těch 100 miliard příjmů. Je to spíše konzervativní odhad, jinými slovy méně optimistický, než může být skutečnost. My jsme čekali na to evropské řešení a teď tam jsou dva nástroje. A ten jeden v těch původních úvahách nebyl, to je to zastropování cen u výrobců a všechno nad tuto cenu musí ti výrobci odvést státu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
V Událostech, komentářích teď nabízíme první duel. Jiří Havránek, člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za ODS. Dobrý večer.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Dobrý večer vám i divákům.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A na dálku zdravím Jana Hrnčíře z SPD, místopředsedu rozpočtového výboru. I vám dobrý večer.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Dobrý večer z Brna.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havránku, další zmatky kolem poměrně klíčové věci za potenciálně 85 miliard. Několik zástupců koalice, včetně vicepremiéra, říká dnes ráno, že to půjde i retrospektivně za letošní rok, pak vláda odpoledne zase, že ne. Mezitím v reakci na to padají akcie, promiňte, že se zeptám, tak napřímo, ale ví vláda co dělat?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Já myslím, že ví jednoznačně, navíc i po svém jednání, myslím si, že naprosto správně, že došlo k diskuzi o tom, zda postupovat cestou, když je doporučená Evropskou unií, a to zdanit i letošní rok, anebo opravdu si dát pozor na to, jaké by mohly být problémy v té implementaci v České republice s ohledem na ústavu na retrospektivu práva. A to, co zaznělo od ministra financí, že je opravdu bezpečnější cesta danit ty nadměrné zisky, jak zde od vás zaznělo, až od příštího roku. Myslím, že je to správnou cestou, která tu cestu podporuje, řekl jsem to i dnes v konkurenční televizi hned ráno.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak to bylo, chtěla vláda něco jiného, a zalekla se potom té reakce během i pádů akcií některých firem, které by toho byly dotčeny. Tady se bavíme o miliardách korun, nebo je to tak, že tam byl včera jaksi spor o to, jestli to má jít zpětně nebo ne, až dneska se to vyjasnilo? Byly to 2 různé pozice, anebo tam bylo něco jiného v tom?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Já jsem přesvědčen o tom, že platí to druhé, co od vás zaznělo, vyjasňování si těch pozic a výsledkem je to, co jsme slyšeli po dnešním jednání vlády na té tiskové konferenci, tedy...
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vás to neznepokojuje, že 1 člen vlády vyjde v tak zásadní věci, 85 miliard, s něčím, co potom o několik hodin později neplatí?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Máte pravdu, já jsem byl překvapen stejně tak ráno, když jsem poprvé slyšel tuto informaci. Hned jsem mluvil o tom problému s tou retroaktivitou. Na druhou stranu jsem rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, a myslím, že vždycky lepší bezpečnější cestou a samozřejmě vydiskutovanou cestou.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
No, ale evidentně vydiskutovaná cesta nebyla, když je...
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Našla se na vládě.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, našla se o několik hodin později. Já vím, že to vždycky lze svalovat na problémy v komunikaci, to je to nejjednodušší, to je možná eufemismus pro tyhle věci, ale není to spíše nekompetence, není to ekonomická negramotnost?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Ne, to opravdu není. Já si myslím, že o celé té windfall tax se nebavíme týden, je to poměrně dlouhá diskuse.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Právě proto.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
A proto bylo na místě, stejně jako pokračuje diskuse o stavebním zákoně, že ta vláda se na to podívala a opravdu dala si plusy a minusy a zjistila, že daleko lepší je ta cesta bezpečnější než možná s vyššími výnosy měnit už letošní rok, ale pak odejít…
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tu práci si dala během dnešního rána?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Nikoliv, ale věřím, že to byla dlouhodobá vlastně diskuse, která vyvrcholila tím koncem dnes ráno, je naprosto přirozené, že třeba pohled kolegu z Pirátské strany byl takový, že by se měl danit už ten letošní rok, a došlo k té diskusi, a finální stanovisko je takové, jež zaznělo od ministr financí Zbyňka Stanjury.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jste si vědomi těch ekonomických dopadů, které tohle to rozhodování takhle veřejné má?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Ale to má, bohužel v této věci naprosto cokoliv, protože cokoliv řešíme u té energetické krize, dopadá samozřejmě na cenotvorbu a na cenu akcí. Cena akcie ČEZu dnes je vlastně stejná, jako byla přesně před rokem touto dobou, koukal jsem se, než jsem vyrážel sem...
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
No ale viděl jste, jak šla dneska ta cena. Odkud šla, přes co kam?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Viděl jsem ten vývoj. Ano, je tam propad zhruba 40 za jednotku.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Což by nebylo, pokud by vláda rozhodovala jednoznačně a řekla třeba včera večer jednu věc a ještě dneska odpoledne se jí udržela.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Máte pravdu, daleko lepší by bylo být střídmý s tím, co řekne kdokoliv z našich kolegů za informaci. Já jsem to také nehodnotil, protože nejsem ani člen vlády. Ale myslím si, že důležitý je ten konec a ten je tedy tak, že letošní zisky se nedaní. Je to správně, protože bychom mohli naopak si odnést ještě větší blamáž, než kdyby následně se ukázalo, že s ohledem na české právo to prostě není možné.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A je to skutečně už definitivní? Nemůže zase nastat nějaká změna tím třeba, pokud by se to zadrhlo v Poslanecké sněmovně?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Já věřím, že to je definitivní, už i tím, jakou formou to bude schvalováno, že to je formou pozměňujícího návrhu k daňovému balíčku, tak jsem přesvědčen o tom, že to je definitivní, a že k žádným změnám nebude docházet, a toto je tedy konec, takováto podoba bude schválena.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Do dalších změn. Změna vyhrazena, jak bývá řečeno. To, co jste zmínil na konci, to znamená, že to půjde cestou pozměňovacího návrhu, nikoliv tou klasickou cestou, je věc, kterou kritizuje opozice. Pojďme si teď poslechnout zástupce její, pan Hrnčíř. Vy jste byli, pane Hrnčíři, k tomu konceptu téhle té mimořádné daně, ať už jí bude říkat jakkoliv, prostě windfall tax, kritičtí, teď už má jasnější obrysy. Ministr financí hovoří až o 85 miliardách, které by mohly být potom využity na pomoc domácnostem, lidem, podnikům, v jaké podobě si toto dokážete představit, a jak je to pro vás absolutně nepřijatelné?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Ono obecně takovéto daně, ty sektorové mimořádné daně nejsou obecně dobrým signálem pro ty firmy, obzvláště, když se to plánuje na nějaké roky dopředu, samozřejmě tam pak hrozí nějaká daňová optimalizace, protože logicky ty firmy se budou samozřejmě bránit tomu výběru. Takže zase je otázkou, kolik těch daní vlastně se vybere. Ono ještě paradoxní u této daně vlastně je ta situace, že by největší smysl právě dávalo jednorázové zdanění letošních zisků, protože tím, že vláda zaspala a neřešila tu situaci s energiemi a nechala vlastně nakumulovat u těch výrobců ty obrovské zisky, tak je to vlastně jedna z mála možností, aby se to dalo stáhnout, ale je pravdou, že ta retroaktivita by pravděpodobně přes Ústavní soud neprošla. Takže to v našich podmínkách skutečně realizovat moc nejde. Ale ten způsob, jakým to chce ještě vláda udělat, že to udělá poslaneckým návrhem, to je naprosto absurdní. Když si představíme, že to je zcela nová daň, nová věc, nemění se nějaký stávající zákon, bratru za 100 miliard korun a bez nějaké diskuse, bez připomínkového řízení a všech těch věcí, které je potřeba k tomu ve standardním procesu zpracovat, kdyby to byl vládní návrh zákona, tak já si myslím, že tohle je naprosto nepřijatelné to, co chce udělat vláda, poslaneckým návrhem.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy říkáte ne, ale není to odpověď na mou otázku, já se ptám, která podoba toho by byla pro vás přijatelná a která by nebyla?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Já si dokážu představit jako ty příjmy z nebe, jak se to předkládá, tak u těch bank, kde rozhodnutím státní instituce, tedy České národní banky, zvýšila se reposazba, takže ty banky skutečně mají mimořádné zisky z těch úložek. Tam si dokážu představit, že by se to nemuselo propsat potom do dalších cen a skutečně ty banky se nezasloužili nějakou svojí ekonomickou aktivitou a skutečně rozhodnutím státních orgánu, mají nějaké příjmy. Tam celkem chápu. U těch energií.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pardon, že vám skáču do řeči, proč by u těch bank to mělo být jinak než u těch energetických firem, které si to také teoreticky mohou propsat do dalších let a do dalších produktů, které mají, proč by banky měly být výjimkou?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Já jsem to říkal, že ty banky mají ten mimořádný zisk, rozhodnutím státního orgánu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, a tady mají další firmy mimořádný zisk nikoliv rozhodnutím státního orgánu, ale rozhodnutím, řekněme objektivním, něco, co nemohly ovlivnit. Ten princip může být velmi podobný, prostě přišly k penězům, ke kterým by za normálních okolností nepřišly.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Ano, je to podobný, ale není to stejné. Ale říkám, tam si to dokážu představit úplně jasně. U těch u těch firem se to nemělo nechat tím způsobem, kdyby ta vláda reagovala včas, a začala by regulovat ceny energií, když jsme ji k tomu vyzývali už začátkem roku, tak samozřejmě by nedošlo k takové situaci, že by se nekumulovaly tak obrovské zisky. To nedává příliš smysl, protože v tuto chvíli opravdu tím, že vláda zaspala, tak se ty zisky nakumulovaly u těch výrobců a ona se je snaží ta vláda nějakým způsobem stáhnout, a ještě...
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak k tomu přistupovat u těch energetických firem a nebo případně u těch odvětví?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
A ještě je to problém, že vlastně to se má týkat budoucího období, kde ta vláda v podstatě má nástroje, jak předejít té kumulaci těch zisků zbytečně, to znamená regulovat to odvětví, což ona v podstatě to začala regulovat nějakým způsobem teď pozdě, ale ještě to reguluje za vysoké ceny, když většinu té energie, třeba ČEZ vyprodal zhruba za 100 eur megawatthodinu a vláda to zreguluje...
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, prosím, odpovězte mi na tu otázku, jak byste tedy postupoval...
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Já o tom mluvím.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ne, nemluvíte.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Mluvím.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Protože mi neříkáte, jaký by byl recept váš, vaší strany.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
O něm mluvím, o něm teď mluvím.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak byste to třeba u energetických firem?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
No přesně o tom mluvím, to znamená, my se teď bavíme o dani z budoucích zisků a ta vláda má nástroje, stát má nástroje na to regulovat tu cenu, aby k tomu nadměrnému zisku, aby k té nadměrné kumulaci zisků těch výrobců nedocházelo. To znamená, kdyby to zastropovala aspoň na celý jako to vyprodáváme do zahraničí, my to za 100 eur megawatthodinu prodáme do zahraničí, a vláda to stropuje na 200 eurech bez DPH u nás doma, to znamená, pak ty firmy jsou nuceny odcházet do zahraničí za levnějšími cenami energií, když to vlastně kupují od nás ty státy, to nedává smysl a že vláda by tomu mohla předejít. Vláda to nechá kumulovat u výrobců, ty peníze, a pak se to snaží nějakou daň dodatečnou vybírat, to je přece nesmysl, to by dávalo smysl za letošní rok, ale jak říkám, ta retroaktivita je problém, protože vláda zaspala, ale pro příští léta to nemá žádný smysl, přece, vždyť stát má jiné nástroje.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havránku, dává to smysl? Co říká pan Hrnčíř podle vašeho názoru nebo ne?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Já zdravím pana kolegu Hrnčíře. Ty banky, o nichž tu mluvil, to je to, co je navíc oproti tomu evropskému řešení. Ty zbylé, právě ten energetický sektor a sektor petrochemický, to jsou ty, které jsou už obsaženy v tom evropském řešení, a které my implementujeme.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My ho ale nemusíme implementovat, tohle je rámec evropský pouze, to jsou mantinely, v kterých bychom se měli pohybovat, pokud bychom to chtěli jaksi schválit, není nikde psáno, že to musíme učinit.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Máte pravdu, já bych byl rád, kdybychom to nemuseli učinit, říkal jsem to i opakovaně v České televizi, ale bohužel, přišli jsme na zastropování cen energií, což je poměrně drahý jako krok. Navyšujeme tím velmi výrazně schodek státního rozpočtu, a musíme pro to najít příjmy. A tady vlastně byly 3 možnosti, buďto tato daň, kterou tady popsal velmi přesně pan kolega nebo jít cestou zvyšování schodku, což znamená, že to zaplatíme v budoucnu. Navíc ještě s poměrně vyšším úročením v současné době. No a třetí možnost byla zvyšovat jiné daně, a to v tuto chvíli současné energetické a celkové ekonomické krizi prostě není možné převalovat to na ty zaměstnance a na běžné občany. Takže tohle je z těch všech řešení, i když je to složitá situace, to nejmíň problematické. Jak jsem říkal, ty vybrané sektory byly z toho důvodu, protože 2 jsou evropské řešení, banky jsme přidali, velmi dobře to pan kolega popsal a já mu za to děkuji, věřím, že SPD to podpoří. A k tomu, co slyšíme stále pozdě, dávno už to mělo být regulováno a tak dále. Slyšíme nejdřív vzory Maďarsko, pak se ukázalo, že Maďarsko je problém, pak dorazilo Slovensko, že má zastropované jako Slovensko, ukázalo se, že Slovensko nemá nějak zastropováno, chce kopírovat český model. Teď naposledy pan předseda Fiala, předseda poslaneckého klubu SPD dával za vzor Německo, tak Německo chce uvalit podle toho, co dnes zaznělo, až 90 % windfall a už na letošní rok. To je prostě musíme si jako říci, že není ideální řešení, nikdo ho nemá, všechny státy diskutují a je naprosto správně, že vláda Petra Fialy hledala celoevropské řešení.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A teď k tomu, jak by tohle to řešení, které vy chcete prosadit, mělo být vlastně prosazeno v Poslanecké sněmovně. V Událostech Alena Schillerová kritizovala ten fakt, že chcete jít cestou jenom toho pozměňovacího návrhu, nikoliv v takhle zásadní věci toho klasického plnohodnotného, řekněme, postupu. Proč? Je to jen proto, že by se to jinak nestihlo?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Máte pravdu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A není to možná v případě, že to nebylo tedy schváleno už dříve?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Ale kdy bylo schváleno to celoevropské řešení? Doporučení tu sice bylo od března, ale všechny ty další navazující kroky se opravdu řešily v posledních týdnech.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
No ale byly státy, které si to schvalovaly už dřív, nečekaly na EU…
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Máte pravdu, když jsme se rozhodli k tomu, že půjdeme cestou zastropování cen energií? I já jsem ještě na jaře říkal, že to je opravdu problém jít cestou zastropování, říkal jsem, když přijde mimořádná situace, může se to stát, a to se přesně stalo, ve chvíli, kdy se opravdu urvaly ty ceny. Tuším na začátku srpna, a v tu chvíli jsme museli, někde to vyskočilo až k tisíci eurům, tam jsme opravdu museli začít jednat a najít tuto cestu toho zastropování, které něco stojí, a proto bohužel, ten windfall je jediným možným řešení. Ano, už je opravdu málo času, nicméně není to poprvé v bezprecedentní situaci, kdy opravdu takovýto výrazný krok do rozpočtu se schvaloval v daňovém balíčku na konci roku pozměňujícím návrhem.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nemluvě o tom, že jsou to peníze, s kterými se počítá pro příští rok, a ty peníze, lépe řečeno, ten nástroj nebyl schválen v Poslanecké sněmovně stále ještě, ale to je separátní věc.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Ale bude.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dobře. Pane Hrnčíři, co říkáte na tento argument, že není jiné cesty v tuhle chvíli než jít formou toho pozměňovacího návrhu a vyhnout se tomu klasickému dlouhému procesu, protože by se to prostě nestihlo a státní rozpočet by přišel o velké peníze?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
To není tak úplně pravda, pokud se to má týkat toho příštího roku, tak je potřeba tedy, aby ten zákon byl schválen do konce roku. Jsme v říjnu, vláda může přijít se stavem legislativní nouze, pokud teda má pocit, že by se to nestihlo. Jako nejsme v prosinci, kdybychom byli v prosinci, tak ano. Ale zase je potřeba si uvědomit, že ten daňový balíček ten čeká druhé čtení, pak bude ještě třetí čtení. Ono to také nebude úplně hned. Takže já si myslím, že to je trošku výmluva. Já se domnívám, že spíš vláda se snaží zamezit tomu, aby to mohla upravit třeba opozice nějakými svými návrhy prostě, dá se tam svůj pozměňovací návrh a samozřejmě to je problém upravovat pozměňovací návrh, pokud to není předložená vládní novela. Já jenom ještě v krátkosti chci říct, že právě to řešení, o kterém kolega Havránek mluvil, že vlastně, když ti výrobci energie dokáží tu energii prodával za 100 eur megawatthodinu do zahraničí, tak by vláda mohla přece zastropovat třeba tuto cenu. Tam je přiměřený zisk pořád velmi slušný pro ty výrobce, a nemusela by potom dotovat ze státního rozpočtu nebo hledat cesty, jakým způsobem ty peníze vybrat, kdyby se šlo touhle cestou, vůbec by to nebylo potřeba, vy to stropujete u obchodníků, to znamená, vy to necháte nakoupit draze od těch výrobců a potom to kompenzujete těm obchodníkům, to přece nedává žádný smysl. To řešení je drahé.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havránku, prosím.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Vezmu to odspoda. Zastropování cen u výrobců i s tímto nástrojem se počítá, zaznělo to dnes na tiskové konferenci vlády. Navíc to bude u jednotlivých zdrojů, jinak zastropovaná ta cena, protože samozřejmě jinou cenu má megawatta vyrobená z jaderné elektrárny a z jiných zdrojů energie. Takže i toto bude, myslím, že to tam je počítáno s 15 miliardami, obsaženo právě v těch celkových 100 miliardách. A teď k tomu zpátky, proč ten pozměňující návrh. Já jsem ve Sněmovně rok. Nezažil jsem tam toho tolik, co třeba pan kolega Hrnčíř, ale těch obstrukcí jsem už zažil poměrně dost. A kdybychom přišli s tímto ve stavu legislativní nouze, myslím si, že bychom zažili obrovský křik a velmi dlouhé projednávání schvalování programu schůze. To je první věc. A v podstatě není možné ani garantovat nějaké zkrácené lhůty pro jednání, protože zase vztahuje se k tomu daňovému balíčku. Ten daňový balíček s těma dalšími vstupy, které tam jsou, je potřeba aby byl schválen do konce listopadu, tudíž věřím, že máme ještě dost času na projednání a zároveň na to, že do konce roku bude schválena, jak windfall tax, tak daňový balíček.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havránku, pane Hrnčíři, zůstaňte, prosím, s námi. Děkuju pro tuto chvíli za tuto část debaty. Rád bych za chvíli znal vaši reakci na další téma, a to je situace v justici a platy ústavních činitelů. K oborům, které žádají zvýšení platů, se připojili zaměstnanci justice. Předsedové soudů sepsali prohlášení, které nazvali justice před kolapsem, a chtějí, aby se platy na soudech zvedli na úroveň průměrné mzdy ve veřejné sféře, tedy z necelých 33 000 Kč na 41 000 Kč. A naším dalším hostem je Libor Vávra, předseda Soudcovské unie. Dobrý večer.
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Dobrý večer.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Podle autorů prohlášení je česká justice před kolapsem, proč takové varování právě teď?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Protože je to stav, který trvá již delší dobu a pochopitelně součástí cenová politika nebo situace dále napíná rozpočty našich kolegů zaměstnanců a ti odcházejí, a to dokonce i ti dlouholetí zaměstnanci za lepšími výdělky mimo a prakticky je nemáme kým nahradit.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Předsedové soudů uvedli v tom prohlášení, že vláda Petra Fialy v rozporu se svým programovým prohlášením odmítla dostatečně zvýšit platy justičních zaměstnanců a ten systém čeká paralýza. Skutečně, když mluvíte o těch odchodech, jsou to tak vysoké počty, že by mohla nastat paralýza, kolaps toho systému jako takového?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Ono to bude samozřejmě zprvu lokální, totiž tam, kde se nabízí za mnohem lepší peníze dostatek pracovních příležitostí, tak pochopitelně ti lidé odcházejí jako první. Ono totiž ta největší potíž spočívá v tom, že odcházejí lidé, kteří se zaučovali celá léta na tu práci a odchází jejich zkušenost a kvalita.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co říkáte, nebo chápete argumenty premiéra, který říká, že rozpočtové možnosti jsou prostě teď omezené, ostatně jsme o tom hovořili před několika minutami, ale že v principu souhlasí s tím, aby to ohodnocení bylo vyšší, uspokojilo vás tohle?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Já jsem za ta slova rád, on to totiž také není problém této vlády, ale celé řady vlád předtím, my už o tomto problému mluvíme řadu let. Doposud nás nikdo nevyslyšel. A jenom s ohledem na tu ekonomickou situaci je prostě teď ta nálada mezi našimi zaměstnanci ještě vyhrocenější, proto to vzniklo až teď.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co by tedy dokázalo zaměstnance, a vás jako šéfy soudů uspokojit, jaký přístup vlády?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
My si opravdu myslíme, že není sebemenšího důvodu, proč by měli zaměstnanci soudu dostávat zhruba o Kč 10 000 méně než stejní služebníci státu v jiných profesích. A tady někde asi začíná ta debata. Ono se to netýká příliš mnoho lidí, to je necelých 10 000 zaměstnanců, a to rozhodně není nějaká významná suma.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Na to zvyšování platů tlačí zdravotníci, pracovníci v kultuře, sociální oblasti. V čem je tedy situace lidí zaměstnaných v justici odlišná?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Je odlišná v tom, že oproti všem těm povoláním, o kterých mluvíte, a kterým samozřejmě ty peníze přeju, tak naši zaměstnanci dostávají o těch Kč 10 000 na hlavu méně, a to je obrovský rozdíl. A není pro to sebemenší důvod. Prostě to je situace, která tady vlastně nemá žádné jiné oblasti státní služby obdoby.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Kdy doufáte, že by se tahle situace mohla zlepšit a kdy by ten slib premiéra mohl být naplněn?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Samozřejmě, že respektujeme ekonomickou realitu dneška, nicméně už to, že o tom vláda seriózně jedná, snad dává naději, že se to postupně začne zlepšovat, a pokud možno co nejrychleji.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste hovořil o tom, že velkým problémem uvnitř justice je taky velká fluktuace zaměstnanců, ta je způsobená právě tímhle, nebo to má nějaký ještě další důvod?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Ano, ne je to tak, ti lidé přijdou, my je musíme zaučit, dneska je to spousta poměrně speciálních počítačových programů a dalších úkolů, které musí zvládnout, a po půlroce zjistí, že někde vedle za kancelářskou práci dostanou lepší peníze a odejdou, přičemž my musíme zase začít učit ty nové.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Kam ti odborníci odcházejí ze soudu?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Zejména do státní služby, vždycky odcházeli špičkoví pracovníci od soudu třeba do advokátních kanceláří, to je logické, nicméně to není nějaký systémový krok, to je vždycky jenom několik jedinců za rok, ale v současné době odcházejí jednak i třeba do prodejen pracovat, u pokladen, protože i tam dostanou vyšší mzdu, ale zejména odcházejí do samosprávy nebo do jiných úřadů státu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste hovořil o tom, že by se tyhle problémy za chvilku začaly projevovat, nebo už se projevují lokálně, co by znamenal ten, řekněme katastrofický scénář? Jaké dopady by to mělo na běžného občana, který přichází s justicí do kontaktu?
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Já nerad maluji katastrofické scénáře, ale nepochybně odchod každého kvalitního pracovníka nebo dokonce, když to místo potom zůstává neobsazené, a to už se děje v současné době, no, tak to má vliv na rychlost soudního řízení.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Libor Vávra, děkujeme za váš čas.
Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie ČR:
Na shledanou.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Zpátky ke dvěma předešlým hostům, kteří jsou s námi stále ve studiu tady v Praze a v Brně. Pane Havránku, co říkáte na tuhle situaci na soudech? Má stát zvýšit ohodnocení a má na to v tuhle chvíli?
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Ta druhá otázka je složitější. Stát musí toto řešit, jsem rád, že vláda Petra Fialy to řeší. Na druhou stranu, a teď, když se bavíme o navyšování ve všech sektorech, ukazuje se, jak bylo dobře, že došlo ke zrušení superhrubé mzdy, kde opravdu 7 % vlastně těch platů těch jednotlivých lidí opravdu jim zůstalo navíc, a díky tomu zvládáme i tuto současnou složitou situaci. A stejně tak to ukazuje, že není možné zvyšovat daně, protože opravdu by to vedlo ke katastrofickým scénářům. Věřím tomu, že vláda se k tomu postaví čelem, bude hledat možné dostupné finance právě i na řešení situace na soudech, protože paralýzu soudního systému, už při současné složité situaci u některých kauz, si nemůžeme dovolit.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste otevřel velmi zajímavou otázku. Řekl jste, že by to vedlo ke katastrofickým scénářům, pokud by…
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Zaznělo to tady.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, ale ne, pokud by se zvýšily daně, to byla ta druhá věc.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
To 100 %.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Moje otázka je přesně opačná, jestli náhodou nedojde ke katastrofickým scénářům, pokud se ty daně nezvýší, protože vláda prostě nebude mít dlouhodobě z čeho platit své výdaje? Ten strukturální deficit je tak obrovský, že zatím nikdo nepřišel s jakýmkoliv návrhem na řešení té příjmové stránky.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
A já věřím tomu, že toto ten problém nebude, že opravdu nás čeká, věřím tomu, dobrá doba je v tom, že se skončí ten konflikt, který probíhá na Ukrajině, zlepší se ekonomická situace.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A to bez ohledu konfliktu na Ukrajině.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Ano, máte pravdu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Na ekonomickou situaci tady máte stále 200 miliard, které prostě nejsou pokryté.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
A nemůžeme si je v tuto chvíli ale vzít z peněženek daňových poplatníků, protože ta situace je taková, jaká je, i proto se hledala ta cesta windfall tax, která není šťastná. A já věřím, že, a teď opravdu sena to budeme koukat jako na celkové daňové zatížení, nikoliv pouze na daň z příjmů, v průběhu mého volebního období těch dalších třech let, nezvýší celkové daňové zatížení, které bude padat na jednoho občana. Budou se třeba hledat další cesty, takže je to spotřební daň z tabáku, popřípadě z alkoholu, budou se hledat i třeba cesty mezi škrtáním daňových výjimek. To všechno je cesta, ale ne ve zvyšování těch nejvyšších daní, to je prostě ten problém. I v tom daňovém balíčku, o kterém se tady bavíme, sice bokem jako nástroje pro prosazení windfall tax, dochází k dalšímu snižování daní, zejména u živnostníků, a je to správně, a máte ale pravdu, že musíme hledat i ty další zdroje a musíme se ale dívat i na další koncepční věci, řešit třeba situaci důchodové reformy, a to jsou všechno výzvy, které jsou před vládou Petra Fialy na další 3 roky.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nemalé výzvy.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Velké.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, zpátky k té situaci na soudech, vy dlouhodobě varujete před vyšším zadlužování Česka. A mě by zajímalo, zda za téhle té situace má státní rozpočet na to zvýšit platy v té sféře, o které jsme se bavili?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Tam ty platy těch vyšších soudních úředníků nebo asistentů soudců, já už jsem i na tohle téma, to je možná 2 roky, hovořil tady v tomhle pořadu, protože tam je to dlouhodobě nízko nasazené a skutečně, to jsou lidi, kteří dělají zodpovědnou práci, často více práce než soudci samotní a mají za to platy, které nedosahují ani ten průměr. Tady to zaznělo, že 32 a 33 000, u těch okresních soudů je to vždycky ještě o nějakou tisícovku méně. Takže tam se prostě ty peníze najít musí a není to zase až tak velká suma, protože těch lidí zase není tak moc, takže se bavíme někde zhruba o té miliardě, miliardě a půl, kterou by ta vláda prostě měla někde naleznout. Obzvláště v takových obrovských deficitech, v jakých se vláda pohybuje, a v tom výběru zvýšeném těch daní, když se podíváme letos 127 miliard navíc výběru především z DPH a podobně, takže myslím si, že vláda by měla nalézt zdroje pro tuto skupinu lidí, protože nahradit je velmi těžké, aby odcházeli někam do prodejen nebo podobně, to si myslím, že je chyba, že se to projeví špatně i na kvalitě pak té práce těch soudů.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jan Hrnčíř a Jiří Havránek. Pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů, hezký večer.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/:
Hezký večer.
Jiří HAVRÁNEK, poslanec, člen rozpočtového výboru /ODS/:
Na shledanou.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Na shledanou.
poslanec PČR
