Události, komentáře: Pomoc domácnostem s drahými energiemi
2. srpna 2022

Jan Skopeček: Události, komentáře: Pomoc domácnostem s drahými energiemi

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Celou debatu s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nejasnosti kolem úsporného tarifu, kterým chce stát částečně kompenzovat drahé energie. Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák ČT řekl, že letos domácnosti získají příspěvek na elektřinu v řádu nižších tisíců korun. A podporu na plyn a dálkové vytápění až začátkem příštího roku. Sám ministr to ale večer vyvracel s tím, že první část za obě komodity dostanou lidi v říjnu a druhou pak po Novém roce. Vláda celkovou sumu rozdělila kvůli možnostem rozpočtu. Parametry teprve upřesní.

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
V letošním roce by do tohoto úsporného tarifu mělo jít deset miliard korun, to rozpočítáme na odběrná místa, budou to samozřejmě nižší jednotky tisíc, ale to se týká samotného tarifu. Ještě součástí toho balíčku je i zrušení příspěvku na obnovitelné poplatku na obnovitelné zdroje.

Tomáš WEISS, mluvčí, Ministerstvo financí:
Rozdělení celkové částky na letošní rozpočet a rozpočet příštího roku odpovídá době trvání pomoci vlády s vysokými cenami energií, tedy od října do prosince letošního roku, 3 měsíce. A poté od ledna do září příštího roku, tedy 9 měsíců.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Rychleji se sprchujete, doma si zvykněte na nižší teplotu. Pořiďte si úsporné spotřebiče. Rady expertů, jak ušetřit na energiích, přidávají se i města napříč Evropou. Zhasínají osvětlení památek, zavírají plavecké bazény. Další kroky jsou pak celostátní. Třeba Španělsko plánuje omezit vytápění a klimatizaci veřejných budov. Německo se zase vrátí k některým opatřením z doby pandemie.

Pavel POLÁK, zpravodaj ČT v Německu:
Spolková vláda v Berlíně uvažuje o tom, že by v zimě upřednostnila home office, práci z domova, aby se nemusely vytápět velké administrativní budovy. Hlavním cílem je snížit spotřebu plynu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A debatovat budeme, jak už jsem avizovala, s
Janem Skopečkem, místopředsedou Sněmovny z ODS. Dobrý večer.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Dobrý večer vám i divákům.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Karel Havlíček zastává přesně tytéž funkce za hnutí ANO. Vítám vás.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Připojuje se taky ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, který působí taky na Vysoké škole ekonomické. Dobrý večer.

Petr BARTOŇ, hlavní ekonom Natland Group, Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze:
Krásný večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, veřejnost se tedy dozvídá detaily k úspornému tarifu a bohužel to nejste vy politici, kdo ji informuje jako první. Vy teď máte možnost vnést do toho jasno. Podle Hospodářských novin, které mluvily s dobře informovaným zdrojem z ministerstva průmyslu, a nakonec to potvrdil i před chvílí pan náměstek Třešňák, půjde do konce roku zhruba 10 miliard a pouze na elektřinu. To vychází na nějaké ty zhruba 2000 na domácnost. Ministr Síkela i ministr financí pan Stanjura to ale popírají, že to není pravda. Tak by mě zajímalo, jak to tady je.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Pokud dobře vím, tak na pomoc s energiemi, a týká se to elektřiny i plynu, je vyčleněno 66 miliard korun na celou následující topnou sezónu. Je zřejmé, že část bude vyplacena ještě letos. Větší část pak příští rok. Pokud se nemýlím, tak letos by měla být vyřešena částka kolem více jak 16 miliard korun, jak na ten sociální tarif, tak co se týče odpuštění těch tzv. emisních povolenek. Ten příští rok by měl být zbytek do těch 66 miliard. Pokud ať už se to bude vyplácet čtvrtletní nebo měsíčně, tak jsem přesvědčen, že to jistou logiku dává. Že prostě ta topná sezóna se týká jak konce roku letošního, tak toho roku příštího samozřejmě.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vláda říká, že úsporný tarif je pouze rám, a ten konkrétní obraz do něj teprve bude dosazen. Není ale chyba, že se veřejnost ty detaily dozvídá nikoliv od premiéra, případně od ministra, ale z médií. Protože jde přece o ty vůbec nejzákladnější potřeby.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Určitě ano, já si myslím, že vláda nemá zodpovědnost za to, jakým způsobem postupují jednotlivé redakce, kde získávají informace. Vláda zcela jasně schválila zákonný rámec v
Poslanecké sněmovně a tam byla poměrně široká debata. Bylo vysvětleno, jakým způsobem ten tarif bude v těch základních principech fungovat, a teď čeká na ten prováděcí předpis, který bude určovat konkrétní výši podpory jednotlivým typům domácností podle toho, čím topí, na co používají elektřinu. Ale ten celkový rámec, ten celkový princip, že to půjde ze státního rozpočtu, že to bude placeno těm lidem přímo. Tedy, že to nebude administrativně náročné. Že to automaticky ty lidé získají. To bylo sděleno, ty základní parametry lidé i média tuší. A tu konkrétní podobu. To, jak se to konkrétních domácností bude týkat, co se týče té celkové částky podle toho, jakým způsobem ho lidi využívají, to přijde v tom prováděcím předpisu a bezesporu o tom bude vláda informovat na tiskové konferenci, stejně jako jsme informovali ve chvíli, kdy jsme s tím zákonem, zákonným rámcem přišli do Poslanecké sněmovny a ve chvíli, kdy ten zákonný rámec v Poslanecké sněmovně byl schválen.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane místopředsedo Havlíčku, jak těm nejasnostem kolem úsporného tarifů rozumíte vy, jak je vnímáte?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Paní redaktorko, je to fraška. Vládní fraška a troufám tvrdit podvod v přímém přenosu. Já rozumím tomu, že pan místopředseda Skopeček, který na to nemá žádnou vinu, který se snaží to obhajovat, tak se snaží do toho vnést nějaký pořádek, ale ono už to v tuto chvíli podle mého názoru ani nejde. Od února se připravuje jakési opatření. V červnu se řeklo, že bude v červenci připravené. V červenci se schválil zákon, který říká, že v následujících dnech bude všechno upraveno. Dodneška nevíme vůbec nic o tom tarifu. Víme pouze nějaký rámec. My od té doby, co se o tom diskutuje v této plus minus podobné podobě, tak kritizujeme to, že to je pozdě, že to je málo, a že to bude velký chaos, protože to je dost komplikované. Ten úsporný tarif není v žádné zemi v Evropě. No a nyní jsme svědky v přímém přenosu toho, že se není schopen domluvit ani ministr za svým náměstkem. Podotýkám, že se jedná o pana náměstka Třešňáka, což je politický náměstek, ale nutno říct, že to je gramotný člověk s ohledem na energetické znalosti. Takže já v tomto případě panu Třešňákovi věřím. Když to sečtu a podtrhnu, jasně řekl, že stát do konce roku dá pouze na elektřinu. Jasně řekl, že na to je vymezeno 10 miliard korun. Poté, co se sešla obrovská kritika během dnešního dne, tak vláda pravděpodobně bere trochu zpátečku, a snaží se rychle zakormidlovat, a tu podporu na konci roku ještě trochu zvýšit, ale jak to bude, dneska opravdu nikdo neví, je to nesmírně komplikovaná věc. A vláda a v tomhle tom případě naprosto selhala.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Opozice říká, vy jste to nakonec zopakoval, že vláda tedy pomáhá málo, ale má smysl sypat ty peníze, když to řeknu, prostě hlava nehlava i za cenu dalšího zadlužování?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
To není o tom sypat hlava nehlava. Musíme si uvědomit to, že elektřina dneska je na částce 10 000 Kč za megawatthodinu před dvěma lety to bylo 1 000 Kč za megawathodinu. Jsou země, které tu mají zastropované, jsou země, které dělají jinou podporu. Česká republika je druhá nejhorší ve smyslu energetické podpory. Ale my nejsme jenom ti, kteří kritizují. My říkáme i řešení. To znamená, navrhli jsme několik způsobů, jakým pomoci, a současně říkáme, a to je odpověď na vaši otázku, kde na to vzít zdroje? Přece čas bude mít v tomto roce několikanásobně vyšší zisk, než měl v roce minulém. V tuto chvíli to bude mezi 50-100 miliardami korun. Minulý rok měl 23 miliard korun, kdyby se vzal jenom zisk společnosti ČEZ v tomto roce a použil se na podporu, a já jenom říkám, že vláda chce použít zlomek pouze na tu podporu, co vydělá ČEZ, tak si myslím, že by byli všichni relativně spokojeni. Ale nevysvětlíme lidem to, že společnost ČEZ, která vydělává extrémně mnoho peněz a všichni víme, že to je v důsledku toho, že energetická krize, tak ty peníze, kde nota bene stát má 70 % svého podílu, není schopen vyzískat a využít právě pro podporu domácností a pozor ještě firem. My se stále bavíme o domácnostech, ale vůbec neřešíme živnostníky a firmy a ti zatím nedostali vůbec nic. My jsme po sedmi měsících roku 2022 a domácnosti nedostaly prakticky vůbec nic s výjimkou příspěvku na bydlení, což je pod rozlišovací schopnost. Firmy a živnostníci nedostali vůbec nic.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Bartoni, teď jste slyšel 2 pohledy. 2 názory, tak zkuste tady pány spoludiskutéry rozsoudit.

Petr BARTOŇ, hlavní ekonom Natland Group, Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze:
Určitě je pravda, že ta podpora se zaměřovala zatím na domácnosti. Tím pádem podpora průmyslu, která koneckonců jsme nejprůmyslovější zemí v Evropě, a zvláště spotřeba plynu je pro český průmysl celkem zásadní, pro spoustu oborů nemá alternativu ten plyn, a tam zatím tolik té podpory nebylo. To znamená, na téhle úrovni je to asi pravda, nota bene, když potom současné regulatorní stupně budou znamenat, že český průmysl bude, pokud by plyn došel, tak bude odpojován jako první, takže to bude i z tohohle pohledu problematické, pokud skutečně plyn začne docházet fyzicky v Evropě přes zimu. Ale, co se týče té bouře nyní o tom, kolik se bude vyplácet, kolik se nebude vyplácet. Já nevím. Já bych zatím spoléhal na to, že to je nějaký možná špatně vysvětlený únik nebo špatně interpretovaný únik. A další věcí může být to, že se to možná jenom špatně interpretuje, protože vláda pořád hovoří o celkové částce za celou topnou sezónu, potažmo za celý rok. A potom těch 10 miliard, o kterých se dneska mluví, je jenom do konce roku. A je jasné, že ten průběh topné sezóny, vždycky po Novém roce se toho protopí mnohem více než do Nového roku, tak holt funguje na této planetě teplotní setrvačnost, že ta druhá půlka po Novém roce je vždycky delší a studenější, a protopí se tam víc, tím pádem tam potom připadne i větší částka. Částečně tady tato vzpoura a zděšení z malé částky může být dána i tím, že se to počítá jenom do konce roku.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, ČEZ od srpna znovu zdražil stále podle vás není namístě uvažovat třeba o cenovém stropu, protože slovenská vláda se s tamním největším dodavatelem dohodla už v únoru, že bude dodávat za vlastně cenu, která není tržní, podobnou cestu, zvolila Francie. Není to na pořadu dne?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já cenové stropy nedoporučuju, může to vést k šíleným koncům. U pohonných hmot jsou vidět potom nedostatky, spekulace. Ten cenový strop by vláda stejně musela zadotovat. Je tedy je otázka, jestli dotovat cenový strop, nebo to lidem poslat prostřednictvím podpory ze státního rozpočtu, jako je právě ten sociální tarif. Takže já ten cenový strop považuju z těch všech špatných řešení za úplně to nejhorší. Já jenom chci říct, že i podnikatelům samozřejmě ta podpora bude mířit. Jsou tam vyčleněné v rámci těch 66 miliard 2 miliardy na odvětví pro firmy, které využívají elektřinu více ve své výrobě pro energeticky náročná odvětví, jsou tam 2 miliardy a samozřejmě to odpuštění emisních povolenek se rovněž jich dotkne. Čili nesouhlasím s tím, že by tam nebylo zaměřeno zase na firmy. Navíc vláda neřešila jenom samotnou nebo nemusí řešit jenom samotnou cenu plynu, energií. Jakkoliv se nám ty ceny nelíbí, ale vláda řešila v těch prvních měsících hlavně to, aby tu ta energie byla. A všichni víme, že jsme velmi závisí na ruském na ruském plynu, a to, že se české vládě podařilo vyjednat to, že přestože si zbytek Evropy zakázal nebo velká část Evropy zakázala dovážet z Ruska plyn, tak my máme přechodné období, které vláda vyjednala, které je velmi důležité. Vládě se podařilo naplnit kapacity našich zásobníků plynu na 80 %, jednala v Kataru a dohodla a terminály LNG v Holandsku, včetně přepravní cesty. Takže ten první úkol pro vládu, aby vůbec tady plyn na tu příští sezónu byl, a to se týká právě toho průmyslu, protože jak bylo správně řečeno, ten by byl odpojen prvně. Takže dobrá zpráva pro český průmysl je, že se nám daří získávat plyn na ty další měsíce. Co se týče té podpory, tak samozřejmě můžeme diskutovat o tom, jakým způsobem by ty jednotlivé podpory mohly být narýsovány. Já nejsem člověk, který by měl klapky na očích. Rád si poslechnu všechny možné názory. Je potřeba si přiznat, že trh s energiemi není čistě tržním prostředím. To je prostě přeregulovaný předotovaný se státními intervencemi, státními intervencemi charakteristický trh s monopoly, oligopoly, čili čekat tam nějaké čistě liberální tržní výsledky nejde. Ten stát tam samozřejmě do toho zasahovat musí. Bavme se o tom, jaká ta cesta je nejlepší. Já si myslím, že cenové stropy to nejsou, jakkoliv jsem přesvědčen a koneckonců pan premiér to naznačil, že bude chtít mít větší roli státu v energetickém sektoru. Ale při té debatě bych velmi prosil, abychom tu debatu vedli tak, abychom nějakými ukvapenými prohlášeními neovlivňovali a třeba hodnoty akcie ČEZu nebo dalších firem. Bavme se o tom, ale bavme se o tom tak, aby to nemělo nějaké destruktivní důsledky.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Havlíčku, jakkoliv se cenový strop může na první pohled mnoha lidem zamlouvat, tak je to opatření, které nemůže fungovat donekonečna. Není fér rovnou přiznat, že velmi pravděpodobně v takovém případě pak přijde velmi tvrdé přistání, a že ten cenový strop neboli regulace, že to vlastně není trvalé řešení, ale jenom oddálení té akutní svízele?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
My se musíme podívat do reality a ta realita je taková, že současná cena plynu, teď hovoříme o plynu, je 5 000 Kč za megawatt hodinu před dvěma lety to bylo, prosím, dobře poslouchejme 150 Kč za megawatt hodinu. Pan místopředseda Skopeček říkal, že vláda jaksi připravila 2 miliardy korun pro podniky, které jsou vysoce energeticky náročné, ale to je třeba doříct, ty 2 miliardy jsou na rok 2022 na zbytek, a hlavně na rok 2023. A jedná se přibližně o 50 podniků. A to není podpora v rámci tzv. energetické krize, to je podpora, kterou nastartovala ještě naše vláda v rámci kompenzace cen za emisní povolenky. Teď si představme, že konkurenti našich firem, například ve Španělsku, kde mají zastropováno, si kupují elektřinu za přibližně 1000-1 500 Kč za megawatthodinu. Naše firmy kupují elektřinu za 10 000 Kč za megawatt hodinu, k tomu plynu už jsem ty ceny říkal. To znamená, ty firmy jsou potom nekonkurenceschopné. Nemáme vůbec šanci v Evropě přežít, protože jestliže nám konkuruje někdo, kdo si kupuje několikanásobně levněji energie, tak logicky firmy z toho trhu vypadnou, bude hrozit sociální nesmír, protože se bude propouštět a bude to mít dalekosáhlé důsledky. Já se tolik neobávám o to, že by nebylo dostatek plynu. Jsem toho názoru nakonec, že nakonec ten plyn se bude dát nakoupit třeba prostřednictvím terminálu zkapalněný plyn atd. Ale bojím se těch cen, a to je to, co ta vláda v tuto chvíli nečiní, protože jestli vzpomínáte na dobu covidovou, tak do nás vláda, tenkrát opozice samozřejmě, tepala, že máme být daleko štědřejší, že máme podporovat živnostníky, firmy, podniky, že je nesmíme dostat do situace, kdy budou nekonkurenceschopné. My jsme tu podporu tenkrát vyčlenili v těch dvou letech asi 370 miliard korun. Díky tomu firmy nepadly a dnes jsme v situaci, že jsou podobné bryndě. A ta vláda je totálně nepředvídatelná. To si myslím, že je možná ještě horší, kdyby se to třeba i zastropovalo na nějaké vyšší částce, tak ty firmy budou vidět, na čem jsou a budou vidět, že mohou v příštím roce investovat nebo alespoň prostě si pohlídat nějakým způsobem provoz. Ale ony neví, jestli ta cena nebude třeba za 3 měsíce dvojnásobná, a to je to, co je pro ty firmy úplně nejhorší.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, vy se neobáváte o české firmy?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já se obávám o české firmy dlouhodobě. Já se také obávám toho, že válka na Ukrajině je jednou z příčin toho, že se děje s cenami energií, to, co se děje. Já jsem přesvědčen, že tu věc jsme si podřezávali dlouho i neuváženými kroky v zelené politice s příliš ukvapenými odchody od tradičních stabilních konvenčních zdrojů. V Německu se zavírají funkce schopné jaderné elektrárny. Čili myslím si, že jsme si jako Evropa zadělali velký problém s cenami energií bez toho, aniž by byla válka na Ukrajině, jakkoliv je šílená, jakkoliv samozřejmě tu situaci dramaticky zhoršuje, ale chceme-li se vrátit na začátek, tak se musíme vrátit k tomu, jaké vlastní chyby jsme dělali. Já vůbec nepodceňuju situaci firem. Já jsem přesvědčen, že vláda to musí řešit. Já jenom říkám, že pro mě je lepší cesta než cenový strop, který má ty nepředvídatelné negativní důsledky, právě třeba ty emisní povolenky. Debata o cenách emisních povolenek na evropské úrovni. Myslím si, že celá Evropa se dostává do situace, kdy musí přehodnotit celou řadu svých ambiciózních cílů. A přece nemá logiku, abychom si státní regulací, evropskou regulací, emisními povolenkami zdražovali elektřinu, zabíjeli si vlastní firmy a složitě to kompenzovali nebo dokonce zastropovávalali prostřednictvím nějaké regulace cen. To já bych raději viděl cestu odpuštění těch emisních povolenek těm firmám tak, aby si mohly vydechnout. Nicméně nečelí tomu jenom Česká republika. Ani pan Havlíček, ani já nemůžeme vědět, jak se cena energií bude vyvíjet na burze zítra, pozítří, za týden za měsíc. Čili tu jistotu nemůže dát žádná vláda, i kdyby byla složená z jakékoliv politické reprezentace. Nevíme, co udělá Rusko, nevíme, jak dlouho bude trvat válka na Ukrajině, která tu energetickou krizi samozřejmě prohlubuje. Nevíme, jestli se obnoví dodávky plynu z Ruska. Víme, že to prezident Putin používá jako na takový nástroj součást svého tlaku a i své války na Ukrajině tlakem na Západ. Čili to jsou věci, které jsou přece nepředvídatelné, tak ať mi pan kolega Havlíček netvrdí, že jakákoliv vláda, ve které by seděl kdokoliv, může firmám garantovat, jak se bude vyvíjet cena energie na jednotlivých burzách. To prostě zkrátka možné není. Vláda je tu od toho, aby ve chvíli, kdy se ta situace dostane do neřešitelných problémů, pomohla, vláda to dělá. Dělá to jak vůči domácnostem, tak to bude dělat i vůči firmám. To, že zrovna pan kolega exministr průmyslu Havlíček nás kritizuje, za nějakou pomalost nebo nepředvídatelnost, vzpomeňme si všichni, jak fungovaly, respektive nefungovaly covidové programy, jak jednotliví ministři popírali sami sebe, jak vláda ta opatření měnila, aniž by se v tom kdokoliv vyznal. Já to teď nekritizuji, já jenom chci říct, abychom k tomu přistupovali férově a vzpomněli si na to, jakým způsobem v covidu fungoval pan ministr Havlíček. Skutečně zaměřme se nicméně do budoucna. Neřešme takovéto politické půtky. V této situaci jde opravdu o to, a myslím si, že politická stranickost musí jít stranou. Všichni přece tušíme, rozumní lidé, že naše ekonomika je postavena na průmyslu, že si ten průmysl nemůžeme zabít, že musíme do budoucna dělat mnohem více než ty předchozí vlády, co se týče energické soběstačnosti. Že musíme rychle dostavět jaderné elektrárny, a že musíme dělat všechno pro to, abychom tu měli dostatek energie a abychom některé ty přehnané cíle, které jsme si malovali v době mírové, v době klidu, v době nízkých cen, abychom přehodnotili a nechali dýchat žít jak domácnosti, tak i firemní sektor.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Bartoni, slyšeli jsme to, co se sluší slyšet od koaličního politika. Slyšeli jsme to, co musí říct politik opoziční, z vašeho pohledu ekonoma odborníka, co dělá vláda dobře, a která ta opatření fungují podle vás míň nebo nefungují možná vůbec?

Petr BARTOŇ, hlavní ekonom Natland Group, Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze:
Já teď musí říct ten úděl ekonomů přinášet ty špatné zprávy o tom, že skutečně zastropování je asi nejhorší myslitelná cesta, protože absolutně demotivuje jakékoliv šetření. O tom, jestli dojde, nebo nedojde plyn, nakonec rozhodne nejenom ruský vladař, ale i naše chování vůči tomu plynu. A pokud ho zastropujeme, tak bohužel všichni budeme spotřebovávat víc, než bychom spotřebovávali za vyšších cen, a tím pádem není pravda, že určitě ten plyn určitě nedojde a právě to zastropování pomohlo přiblížit situaci, kdy ten plyn dojde. Na druhou stranu je tady, ale pořád vidět, je třeba vidět, je věci v kontextu, pokud plyn dojde, tak dojde asi v celé Evropě, nikoliv v České republice. A tady je skutečně otázka, co se stane s Německem. To teď třímá budoucnost plynu nejenom na tuto zimu, protože Německo spotřebovává zhruba čtvrtinu všeho evropského plynu a v současné době má naplněno v zásobnících zhruba jenom nějakých 16-17 % z celkové roční spotřeby. Takže skutečně o budoucnosti evropského plynu rozhodne Německo. A už jste zmiňovala už v úvodní reportáži, že tam právě přistupují již jiní k těm omezujícím opatřením. Tam se lépe šetří s tím plynem, protože oni i v létě spotřebovávají více než u nás, třeba v energetice. Německo mnohem víc než my používá plyn na energetiku. Částečně třeba i proto, že musí nyní zaobstarávat velkou část francouzské energetiky, protože ve Francii je mimo provoz téměř polovina jaderných elektráren. Takže zatímco Německo normálně přiváží energii z Francie, nyní jí musí vyrábět i z plynu. Takže teď v létě skutečně to šetření plynem má Německo a západní země mnohem více v rukou, východoevropská a česká letní spotřeba plynu je mnohem nižší relativně. Tím pádem kdybychom se dneska již omezovali, tak bychom toho moc neušetřili. Takže, co se týče už dnešních opatření, jestli bychom si nějak ušetřili ten plyn, který budeme potřebovat v zimě, tak skutečně je třeba říci, že západní Evropa tu budoucnost letošní zimy svým letním chováním má mnohem více v rukou, než ji máme my.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové Havlíčku a Skopečku. Poslední otázka pro vás oba stejná. Mělo by Česko následovat země, jako je Německo nebo Španělsko, které se rozhodly šetřit, a prosím, oba o krátkou odpověď, pane Skopečku?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Já myslím, že se všichni musíme modlit, aby v Německu zvítězil hlavně zdravý rozum a ustoupila ta zelená iracionálnost a Německo prodloužilo fungování svých 3 jaderných elektráren, které mají skončit. Ve chvíli, kdy budou pokračovat, tak Německo bude moct spotřebovávat méně plynu, který dneska potřebuje na výrobu elektrické energie a toho plynu bude pro celou Evropu více. Takže modleme se, aby zvítězil zdravý rozum v Německu. Co se týče těch jednotlivých doporučení, tak mně by bylo hloupé a trapné doporučovat lidem, jestli se mají sprchovat 5 minut nebo 2 minuty. Myslím si, že lidé v České republice jsou dostatečně chytří na to, aby dokázali sami vědět, kde mohou uspořit, kde mohou ubrat, tak aby se to projevilo jak ve spotřebě, tak v jejich peněženkách. A myslím si, že politici jim v tomto nemusí radit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Havlíčku, prosím o krátkou odpověď.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Německo je nepochybně jedním z hlavních strůjců problému, který dnes máme, a je to jejich energetická politika. To, že odstavila jádro, to, že odstavila uhlí, je jedním z důvodů současných cen. A vzpomeňme si, že ty vysoké ceny byly už před koncem roku, a to bylo ještě několik týdnů před válkou. Je třeba si uvědomit, že plyn, který my používáme, tak se bez něj obejdeme ve smyslu výroby elektřiny, to nám činí po 10 procent a my jsme, co se se týká výroby elektřiny, poměrně slušně soběstační. Problém by nastal v průmyslu a v podnicích, kteří spotřebovávají plynu přibližně 50 %. A jsme zase v tom začarovaném kruhu, to, co říkal pan místopředseda Skopeček, a on se odkázal na ten covid. Ano, my jsme v covidu nakonec podpořil 700 000 subjektů a ty nepadly, ty to ustály. V současné době je ten problém, že ten průmysl zatím není podpořen vůbec nijak, žádným nástrojem, a to je to, co nám vadí.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, všem třem děkuju za vaše postřehy, názory, na shledanou.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu /ODS/:
Hezký večer. Díky za pozvání krásný večer.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Děkujeme hezký večer.

 

Jan Skopeček
předseda ODS Hořovice
místopředseda Poslanecké sněmovny
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi