Otázky Václava Moravce
26. června 2022

Zbyněk Stanjura: Otázky Václava Moravce

(ČT 24) Komu má stát pomáhat? Diskuse ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury, místopředsedy SPD Radima Fialy a ekonoma Jana Libicha.

Celou debatu se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky, vstupujete do jedinečného prostoru pro diskusi. Pomáhá vláda dost nebo naopak málo. To je, oč tu běží. Premiér
Petr Fiala se ve středu v projevu k národu snažil přesvědčit veřejnost, že jeho kabinet dělá maximum pro zvládání drahých cen energií či potravin. Citujme: „Stát je tady od toho, aby v takto mimořádné krizové situaci nabídl pomocnou ruku“, konec citátu. V té souvislosti premiér Petr Fiala připomněl nejnovější opatření proti drahým energiím. Vláda mimo jiné zavede úsporný tarif.

Petr FIALA, premiér a předseda strany /ODS/:
Tento tarif pomůže domácnostem, jak s platbami za elektřinu, tak za plyn, konkrétní ušetřená částka se bude odvíjet od toho, jaký mají jednotliví odběratelé tarif nebo od toho, kolik spotřebovávají plynu. Toto opatření bude automatické, nebude třeba o něj někde žádat, stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do své kalkulace do své fakturace zákazníkům.

Václav MORAVEC, moderátor:
Přesnou podobu úsporného tarifu vláda představí v dalších týdnech. Premiér
Petr Fiala ujistil, že obavy lidí vnímá a že na druhou polovinu roku je stát připraven pomoci. Slíbil, že pokud by v zimě došlo na kritický scénář, bude vláda schopna zajistit plyn do všech tuzemských domácností. Prvními hosty Otázek jsou, ministr financí, poslanec a první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura, přeji hezké nedělní poledne, děkuji, že jste hostem Otázek.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mé pozvání přijal i předseda
poslaneckého klubu SPD, jinak místopředseda sněmovního hospodářského výboru a první místopředseda SPD Radim Fiala. Vítejte, hezký dobrý den.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
A pohled odborný ten zajistí ekonom z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a v La Trobe univerzity v Melbourne, Jan Libich, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Děkuju, dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Začnu u vás. Pane ministře, jak se vyrovnáte s reakcemi na ten úsporný tarif, že plošné dotování cen nemusí přispět k úsporám, ale naopak může tu spotřebu zvedat?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že to není pravda. Nicméně uvidíme, jaké bude chování spotřebitelů. Ten princip je založen na tom, že určitá část dodávek bude dotovaná, když to řekneme přesně, to znamená, je na každém z nás, jestli si něco uspořím, tak ta dotovaná část bude tvořit větší procento mé spotřeby. My víme podle jednotlivých tarifů, jaká je průměrná spotřeba domácností podle toho, zda jenom svítí, zda k tomu i vaří nebo i topí, stejně tak u plynu. A je to vlastně motivační, protože nejlépe, jak se zbavovat závislosti a nejlépe, jak bojovat s vysokými cenami energie je, snížit spotřebu. To je motivační prvek, nikomu to nenařizujeme, nikoho nebude přesvědčovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale tu námitku, kterou zmiňuje kupříkladu člen Národní ekonomické rady vlády, sociolog Daniel Prokop, který na svém twitterovém účtu ve čtvrtek psal o tom, že jde o plošné dotování cen energií, které nemusí přispět tak k úsporám, jak je ten tarif konstruován.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Úplně plošné není, protože některé tarify dotovat nebudeme, ale má to charakter plošnosti. To bych lhal, kdybych říkal, že to je jinak. Nicméně v okamžiku, kdy chcete pomoci, tak kromě té samotné částky, musíte zvažovat ten systém, aby byl jednoduchý, aby nebyl byrokraticky náročný, aby stát pořád něco neprověřoval. To jsou dodatečné náklady, které vlastně tu pomoc snižují. My jsme se nakonec rozhodli, že to má být automatizované, bude několik kroků, určitě se k tomu dostaneme, ten úsporný tarif je pouze jedním z těch nástrojů, kterým pomůžeme zvládat vysoké ceny energií, nejenom domácnostem, ale i podnikatelům. A ta jednoduchost nakonec zvítězila.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ten návrh zákona, který jste ve středu na vládě schválili, je před námi, protože ještě došlo k nějakým změnám, posíláte ho do
Poslanecké sněmovny s tím, že po dobu toho konkrétního tarifu bychom jako veřejnost měli znát do několika týdnů. Na straně 11. důvodové zprávy je rozdělení jednotlivých skupin zákazníků a nárok na státní rozpočet podle variant výše slevy, tedy toho úsporného tarifu. Umíte nějak jako ministr financí jednoduše veřejnosti vysvětlit, jaké domácnosti budou mít jakou úsporu v tom průměru, protože se mluví o 15 tisících korunách úspory, respektive kompenzace ze strany státu. Ale pokud bychom si ten tarif měli představit, bude mít pochopil jsem správně, někdo vyšší nárok na tu slevu, pokud vaří, topí, svítí a souvisí to s tou spotřebou?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, je to úsporný tarif, ta výše bude rozdílná podle toho, zda topíte elektřinou nebo plynem, že když topíte plynem, tak to stejně je to dražší, než když topíte elektřinou. Takže tam ta tam ta kompenzace je vyšší. Na druhé straně u elektřiny platíte za obnovitelné zdroje, to se neprojeví v tom tarifu, ale i tam se vlastně projeví to, že to chceme vynulovat, což pro domácnosti, které platí daně za jednu spotřeba megawatt hodinu je 600 Kč. To znamená, ta průměrná spotřeba je 2,4 megawathodiny u průměrné domácnosti, která netopí tou elektřinou, tak tam je to nějakých 1 500 Kč, které musíme připočítat. Takže to podle těch parametrů, které zvolíme, ta pomoc domácnosti bude mezi 11 a 15 000 v průměru. Podle toho, zda topíte elektřinou nebo plynem, ale procentuálně to bude stejně. Snažili jsme se nastavit spravedlivé podmínky, aby ta pomoc nezávisela na tom, které médium, kterou energii používáte na vytápění své domácnosti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Možná námitka, že ten tarif se jeví býti nepřehledným i v souvislosti s nároky na státní rozpočet, protože v té důvodové zprávě, jako několik variant nároků na státní rozpočet, od těch 53 miliard až přes nějakých 64 miliard a ta varianta nejmenší 16 miliard. Vy už víte, jaké budou skutečné nároky, protože, zároveň říkáte to B, bude to až za několik týdnů, podle energetické situace a podle situace na trhu, jaký bude dopad na státní rozpočet?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
66 miliard korun budou stát všechna opatření, z toho zhruba 1/4 v letošním roce a 3/4 v příštím roce, tak to se dá poměrně jednoduše rozdělit. První, co nás zajímalo, je celá příští topná sezóna, to je od 1. října do 30. září, to znamená, to je pomoc na 12 měsíců. U těch plateb za obnovitelné zdroje, protože pro příští rok můžeme tu sazbu nasadit jednu na celý rok, tak ta pomoc bude o 3 měsíce delší. To znamená, nulová platba za obnovitelné zdroje bude 15 měsíců, 3 měsíce letos a 12 měsíců příští rok, kdybych to měl kvantifikovat, letos za ty za platbu za obnovitelné zdroje odběratelé ušetří zhruba 4,6 miliardy. To je ta čtvrtina, příští rok asi 4,3 nebo 4,6, příští rok to bude 18,3 miliardy, do kupy zhruba 23 miliard platby za obnovitelné zdroje.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dopad na... Ano.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ten úsporný tarif bude 27 miliard, když to sečteme, je to 50, 2 miliardy je kompenzace nepřímých nákladů pro energetická náročná odvětví, jako je ocelářství, chemie a podobně. To jsou ta odvětví, která jsou notifikovaná, ta pomoc je možná v rámci celé Evropské unie. Pak taky myslíme na ty bytové domy, kde jsou vlastně domovní kotelny, protože tam se nedodává ani elektřina ani plyn, tam je to zhruba ta pomoc 3,6 miliardy. Pro ty, kteří odebírají teplot je ta pomoc zhruba 10 miliard. Takže když to sečtete, je to 66 miliard za období od 1. října do 30. 9. 2023 plus ty další 3 měsíce, říjen, listopad, prosinec nulová platba za obnovitelné zdroje v roce 2023.

Václav MORAVEC, moderátor:
My se ještě v té naší hodinu a půl trvající diskusi dostaneme i ke státnímu rozpočtu, dopadům drahých energií.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
A ty zdroje, může k tomu říct? Dobře.

Václav MORAVEC, moderátor:
To si řekneme, jenom mi řekněte to, že chápu-li to správně, tak v letošním státním rozpočtu musíte počítat přibližně s 22 miliardami korun mimořádně?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, 66, děleno čtyřma, to je asi, to je asi 16.

Václav MORAVEC, moderátor:
16.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
16 a něco. 1/4, protože je to jedna čtvrtina roku v letošním roce.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo Fialo, vy počítáte s tím, že jako SPD, protože ten návrh zákona v pátek vláda zveřejnila v knihovně připravované legislativy, míří teď do
Poslanecké sněmovny, má být projednáván ve stavu legislativní nouze. Vy počítáte s tím, že podpoříte tento návrh?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano, já můžu říct za hnutí SPD, že my podpoříme cokoliv, co bude snižovat inflaci, co pomůže lidem, firmám k tomu, aby, aby to nějakým způsobem ekonomicky, hospodářsky přežili. A můžeme říct, že tento návrh rozhodně tu inflaci minimálně přibrzdí, když nezastaví, přibrzdí, pomůže těm lidem to nějakým způsobem překonat. Ale na druhou stranu, my proto budeme hlasovat proto, že vláda vlastně i jinou pomoc, důslednější nepřináší. A to z toho důvodu, že my jsme přesvědčeni, že to bude stačit na určitou dobu, prostě, jakmile dojde…

Václav MORAVEC, moderátor:
Vláda počítá s tím, že to bude celá topná sezóna, to znamená od 1. října letošního roku do konce září roku příštího.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano. To je to je určitá doba a až skončí tato doba, tak prostě bude muset vláda vytáhnout další peníze a prostě pomáhat těm občanům znovu. Ale my si myslíme, že by bylo lepší, kdyby vláda prostě odstranila příčiny té inflace. Kdyby prostě se věnovala věcem, které zruší to nabobtnávání těch cen prostě energií a podobně. Já vím, že se to velmi jednoduše říká. Ale já musím zopakovat to, co my považujeme za nesmyslné, kdy my vyrábíme poměrně levně energii v České republice z jaderných elektráren například a posíláme je na burzu do Lipska, kde v podstatě se tvoří cena energie. A pak si to kupujeme zpátky za 10-20násobně vyšší ceny, takže my, tohle je úsporný tarif, my navrhujeme sociální tarif, tzn. ještě jednu větev, když vyrobíte energii například v jaderné elektrárně, tak zase posílá na burzu do Lipska, kde se stanovuje její cena a pak si ji kupujeme zpátky. A my navrhujeme sociální tarif, to je další větev, která by šla přímo bez jakékoliv burzy, by šla s nějakým malým ziskem přímo českým občanům a českým firmám, protože to je podle mě jediná možnost, jak nedotovat spekulanty, nedotovat prostě další země Evropské unie, když vyrobíme levně energii, tak prostě bychom ji měli spotřebovávat my. Měli bychom chránit české hospodářství a české občany. Ještě jednu větu, jednu větu k tomu dodám. Obávám se, že vstupujeme prostě do složitého období do velké krize a že to některá vláda v budoucnu prostě bude muset udělat, protože to nebude jednoduché období pro nikoho.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě úvodní pohled docenta Jana Libicha.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Já bych reagoval na pana předsedu. Vy jste zmínil, že tohle opatření sníží nějakým způsobem oslabí tu inflaci.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Přibrzdí.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Přibrzdí. To bych teda si s tím dovolil polemizovat, protože je to vlastně fiskální expanze, takže inflaci to to spíš podnítí. Jde o to, že tady jsou máme tzv. trade off, máme tady musíme volit mezi dvěma zly. Jedním z nich je inflace a jedním z nich jsou vysoké ceny energií. Takže pokud chceme lidem pomoct, tak bohužel budeme muset strpět tady tenhle nepřímý dopad.

Václav MORAVEC, moderátor:
Říkáte strpět, když se podíváme na tu veřejnou diskusi v České republice o efektivitě vládní pomoci nebo neefektivitě, jak tvrdí opozice, která říká, že vláda nebojuje příliš efektivně s tou vysokou inflací a její opatření jsou nedostatečná. Podíváme-li se na přehled, tak vláda krom úsporného tarifu, tak zruší pro firmy a domácnosti poplatek za obnovitelné zdroje, jak o tom mluvil ministr financí
Zbyněk Stanjura. Opatření má platit od října po celý příští rok. Dále rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily 1 000 000 Kč hrubého, mají od srpna dostat jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě, a to do věku 18 let. Od června se na 4 měsíce o 1,5 koruny na litr snížila spotřební daň z benzínu a nafty, vyšší je příspěvek na bydlení, životní a existenční minimum, vláda také zrušila povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a částečně také osvobodila, respektive snížila silniční daň. Podle posledních informací ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, a k tomu se dostaneme záhy, zvýšit od července životní minimum z dnešních 4 250 Kč na 4 620 Kč. Vnímáte ta opatření jako dostatečná a efektivní, v souvislosti s tou přibližně 16procentní inflací?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Zase musíme rozlišit, jestli ta opatření se snaží snížit ty negativní dopady na lidi a pomoct jim, anebo jestli se snaží bojovat s inflací, jako takovou. Protože pokud uděláme něco jako třeba dáme lidem příspěvek, tak tím snížíme ty dopady té inflace, ale tu samotnou inflaci tím ještě zvýšíme, protože vlastně v tom oběhu bude více peněz, které bude honit menší množství služeb a výrobků. A co se týká těch opatření, vy jste jich jmenoval hodně.

Václav MORAVEC, moderátor:
A jejich efektivity.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
A jejich efektivitě, tak samozřejmě. Myslím, že si všichni uvědomujeme, že mnoho lidí je na tom špatně a rozhodně bychom to neměli nějakým způsobem zlehčovat. Měli bychom těmhle lidem pomáhat. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že ta plošná opatření opravdu budou inflační, takže vlastně svým způsobem zhorší tu situaci a zhorší, vlastně svážou ruce té České národní bance, která s tou inflací se snaží bojovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
A existují nějaké propočty nebo tušíte, o kolik by ta opatření, když
Zbyněk Stanjura mluvil o 30 a 70 miliardách, které budou napumpovány do boje proti drahým energiím?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Myslíte ta opatření, která se každý den neustále mění a já už jsem to se přiznám, přestal sledovat ty detaily. Samozřejmě máme koncepty fiskální multiplikátory, kdy vy můžete zjistit o kolik, když zvýšíte o korunu výdaje, o kolik se vám to promítne prostě do zvýšení HDP, a to zase zpětně můžete vlastně zjistit, jak to ovlivní inflaci. Ale já bych možná diváky nezatahoval do takových detailů. Nicméně asi bych se vyjádřil k té plošnosti těch opatření. Samozřejmě každý něco rád dostane, ale myslím si, že tak, jak je to teď nastaveno, mnoho těch opatření byť je to proto, protože chceme zjednodušit tu administrativu, ale jsou příliš plošná a budou mít inflační účinky a tím pádem vlastně znesnadní České národní bance tu pozici.

Václav MORAVEC, moderátor:
A teď mluvíte o svého druhu plošnosti toho tarifu?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Třeba ten pěti tisícový příspěvek nebo ten tarif, možná bych taky, i když je to nepopulární, ale já nejsem tady, abych vyhrál volby a nemusím tady vést nějakou permanentní kampaň. A možná řekl nepopulární, že v okamžiku, když si vezmeme třeba těch 5 let před covidem, tak v té době prostě rostly, ekonomika byla v rozpuku a výstup ekonomiky nám rostl, HDP nám rostlo 2,5-6 % a reálné mzdy nám rostly asi 4 % ročně v průměru, a to i přestože produktivita práce rostla jenom jedno procento, nebo 2. To znamená, že my jsme byli v situaci, kdy vlastně 5 let jsme si užívali, vlastně naše mzdy rostly víc, než by bylo dáno jako tím naším zvýšením produktivity práce, a to si samozřejmě nikdo nestěžoval. Ty peníze se měly, ať už ty domácnosti, ty peníze měly ušetřit, stejně tak jako ten stát je měl víc ušetřit. Měli jsme sice přebytky rozpočtu, ale v miniaturní výši, měli jsme mít mnohem větší přebytky, abychom spořili právě na ty horší časy, když přijdou. Takže a aniž bych snižoval ten dopad na spoustu lidí teď negativní, co se týká inflace, tak si musíme uvědomit, že tam je nějaký ekonomický cyklus a někdy je prostě lépe a v té době musíme spořit trochu na ty horší časy, někdy je hůř.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy ta populistická politika odhalila nepřipravenost České republiky a vytváření nějakých železných rezerv na válečné časy, jestliže Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu mluví o tom, že ten úsporný tarif je válečným opatřením svého druhu?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Určitě, ale neřekl bych, že to byla jenom Česká republika, víceméně veškeré vlády na světě jedou tady tímhle populistickým módem. Takže bohužel prostě je tam nepřipravenost a dlouhodobá zadluženost, ke které se dostaneme, tak ta bohužel roste všude a ten trend je velmi znepokojující do budoucna.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane docente, jedna věc ještě v té úvodní části, protože ministr financí a vláda čelí kritice, že kupříkladu nejde cestou snížení daně z přidané hodnoty nebo odpuštění daně z přidané hodnoty na energii, když se podíváme na mapu Evropy, tak uvidíme, že kvůli drahým energiím evropské státy přistupují k různým formám podpory. Už to vidíme, kromě sociálních dávek část zemí snižuje daně z energií, platby za energetické daně snížily například v Rakousku, ve Francii, v Německu nebo také v Irsku, snížením DPH situaci řeší v Belgii, v Chorvatsku na Kypru nebo také v Itálii či Polsku a ve Španělsku. Česká vláda snížila na 4 měsíce spotřební daň. Uvažuje i o dalších krocích, ale je to snižování daní efektivní, když se podíváme na tu spotřební daň u cen pohonných hmot kupříkladu, tak došlo ke snížení spotřební daně, ale zároveň platíme, 47,50 jsem dnes tankoval za litr dieselu?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Samozřejmě ten důvod, proč platíme u těch stanic víc, než bychom si třeba mysleli, je částečně ta tržní struktura oligopolní, kde je prostě několik velkých hráčů, které mají docela velkou tržní sílu. A takže mohou ovlivnit tu cenu a není tam úplně jako konkurenční prostředí. Ale nicméně všechny ty dotazy směřují na takovéto to hašení těch krátkodobých požárů, jako snížíme daně na pár měsíců a tak, já myslím, že je důležité…

Václav MORAVEC, moderátor:
Přijdeme s úsporným tarifem.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Úsporný tarif. Myslím, že je důležité jako odstoupit trošičku dozadu a vnímat za prvé ty dlouhodobější příčiny všech těch věcí, které se dějí a vidět i všechna ta opatření v nějakém tom kontextu toho, kam směřujeme, té dlouhodobé situace, protože jinak to bude jenom vlastně plejáda nějakých nekonzistentních krátkodobých opatřeních. Vlastně představte si, já vám zkusím dát nějaký příklad, když vemte si, že byste věděl, že za rok musíte zaplatit třeba 1 000 000 Kč jako domácnost, ale my se tady budeme dohadovat, jestli do té doby budeme úplně ignorovat to, že tam prostě číhá tady ta velká částka, kterou budeme muset zaplatit, ale vy byste každý měsíc se dohadoval o tom, jestli vyjdete z rozpočtu, jestli třeba jste o stovku prostě v plusu nebo v minusu. Takhle to není. A bohužel ten stát má tady tenhle ten 1 000 000, který bude platit, ne sice za rok, ale bude ho platit za, v řádech třeba 10–20–30 let. V důsledku stárnoucí populace, to znamená, bude mnohem víc a plateb na důchody, bude mnohem víc plateb na zdravotnictví. A vím, že si to současná vláda u uvědomuje, že se zavázala k některým krokům. Ale myslím, že bychom neměli teď veškerou pozornost směřovat k těmhle krátkodobým opatřením, které vlastně nás svádějí k těm opravdu velkým věcem, velkým reformám, které už jsou 10, 20 let odkládány.

Václav MORAVEC, moderátor:
My se k nim také dostaneme. Pane ministře, několik otázek teď na vás, když jsem ukazoval to možné snížení daní.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Máme tady snížení spotřební daně u pohonných hmot na 4 měsíce. Počítáte s tím, že budete toto opatření prodlužovat s největší pravděpodobností?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Povedeme o tom debatu. U té nafty jsme to snížili zejména z konkurenčních důvodů pro naše dopravce, protože ona je to harmonizovaná daň částečně a je tam minimální evropská úroveň. A pokud v našich sousedních zemí, což jsou ti přímí konkurenti našich dopravců, je ta daň na evropském minimu, tak pokud my ji máme vyšší, tak vlastně jim vytváříme už na začátku konkurenční nevýhodu. Já to vidím v Moravskoslezském kraji. Pokud dopravci z Polska mají prostě o ty 2 Kč nižší spotřební daň, na té ceně na té nabídce se to samozřejmě projeví, tak to byl hlavní důvod. A u té nafty skutečně přemýšlíme, že jestli by to nemělo být trvalé právě z důvodu konkurenceschopnosti a srovnání podmínek kolem našich sousedů. Nám je…

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tedy i po potom konci září uvažujete o tom, že by snížení DPH na naftu bylo trvalé, tedy spotřební daň?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Pak už by muselo být trvalé. Já jsem spíš příznivcem trvalých řešení než těch přechodných. Když se podíváme na ta opatření DPH. Já jsem proti, protože to sice vypadá dobře na první dobrou, ale za prvé, nemáte jistotu, že se snížení DPH promítne do ceny. Já tady mám květnovou inflaci v jednotlivých zemí, když si vezmu Polsko, které velmi často je nám dáváno za vzor, že vynulovalo lidem DPH na potraviny a velmi snížili DPH na pohonné hmoty, rozdíl je 2,4 % a ty ceny jsou dneska vlastně skoro srovnatelné v těch komoditách. A v okamžiku, kdy se ta DPH zase zvedne zpátky, tak to o těch 21 % půjde nahoru nebo o tu danou částku. Pak máte meziměsíční velký výkyv, což bylo mimochodem v lednu, když to, navíc nezákonné vynulování DPH rozhodnutím ministryně financí, skončilo. Druhá věc v té debatě, to opatření není protiinflační, ten úsporný tarif. Já s tím souhlasím. My se vlastně podílíme, budeme platit část nákladů za někoho jiného a my vlastně.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Je to sociální.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já souhlasím, jenom říkám, že skutečně není protiinflační, to já to nekritizuju, jenom konstatuju. Chci říct…

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, promiňte, ale když se, když se tedy podíváme a na to narážel Jan Libich a korigujete tady pohled pana předsedy pana předsedy Fialy, vy už jste zmínil ty částky, my si je můžeme znovu připomenout.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Že jde o 27 miliard v rámci úsporného tarifu pro domácnosti, 23 miliard poplatek za obnovitelné zdroje, 10 miliard vyhrazení na podporu domácnostem napojených na centrální vytápění. O teplárnách ještě budeme mluvit.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Máte odhady, kolik všechna ta vládní opatření proti drahotě budou stát, respektive, jak se promítnou do té inflace, o kolik zvýší inflaci?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale úkolem vlády není jenom krotit inflaci. To je hlavní úkol České centrální banky, České národní banky. A pokud možno vláda nemá dělat jako kroky, které jdou proti její snaze, my tím základním, co my máme dělat, máme dělat rozumnou rozpočtovou politiku. Já jenom připomenu, že jsme mezi…

Václav MORAVEC, moderátor:
O kolik ta opatření zvýší inflaci podle vašich propočtů?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Těžko říct, na to já nedokážu takhle, ty modely jsou složité. Já se vlastně ptám i svých odborníků, protože mám tam odborníky, kteří dělají ty makroekonomické prognózy, vlastně úplně se nedá vysvětlit, proč v Polsku je to je jenom v uvozovkách o ty 2,4 procentního bodu za cenu velkých rozpočtových nákladů, ta inflace. To skutečně nevím. Ale chtěl jsem říct, my jsme mezi lednem a březnem seškrtali asi 80 miliard výdajů státu, jak se nám to dneska hodí, že jsme ten krok udělali, protože jinak bychom v té debatě o letošním rozpočtu byli o těch 100 miliard na vyšší úrovni. Dělala se stejně nebo jiná opatření, nebo jiná vláda, ale vycházela by o 100 miliard vyššího základu. Já vím, že to číslo vypadá hodně vysoké, ale musíme si říct, že vlastně na každé vládě hledáme balanc mezi sociálním smírem na jedné straně. A fiskální odpovědností a rozumnou rozpočtovou politikou na druhé straně, podle mě v této době nemůže převážit jenom jeden. To znamená, že nebudeme řešit sociální dopady. Jenom se budeme soustředit na snižování rozpočtových schodků. Bohužel kvůli té válce, myslím si, že to snižování rozpočtových schodků nebude tak rychlé, jak jsme si ještě v lednu mysleli, ale současně platí, že pod tíhou dnešních zpráv a včerejších a příštího týdne, nemůžeme rezignovat na to, že musíme snižovat své výdaje. Jsou jiné výdaje, kde stát může opravdu ušetřit, nedává tolik peněz do ekonomiky. Ta jednání nejsou vůbec jednoduchá. Ještě nás mnohá čekají, ale chtěl jsem říct jednu věc, letos máme zhruba 1900 miliard výdajů. Ta pomoc, o které se bavíme, a teď nebudu mluvit ty ostatní, které už byly, jako zákonná valorizace důchodů a podobně. Je 66, tak je to asi 12 dnů výdaje státu. Jenom jsem souhlasil s tím, že to nebudu označovat za protiinflační opatření, toto skutečně není, a to ani neříkáme, je to opatření, které má utlumit ty sociální dopady a pomoci veřejnosti zvládnout ty vysoké ceny.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Souhlasím, já jenom k tomu škrtání, kdy Zbyněk Stanjura říkal, jak je dobře, že seškrtali, tak s tím nemůžu souhlasit, protože část těch peněz se vzalo například z plateb za státní pojištěnce. Bylo to 14 miliard a tam se obáváme toho, že by prostě mohlo dojít k snížení dostupnosti zdravotní péče.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To samé jste říkali v lednu, když jsme s tím přišli.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Už máme data skoro za půl roku. Nic takového se nestalo. Systém zdravotního pojištění je v přebytku po prvních pěti měsících.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven jsou vyšší, než byly 1. ledna. Takže oprávněnost toho opatření je potvrzená už.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ne, zdravotní pojišťovny říkaly, že v letošním roce to bude ještě v pořádku, ale v případě, že dojde tady k tomu snížení, tak se obávají, že na konci letošního roku a v příštích letech už budou mít problémy s tím platit výkony.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale nic takového se nestane. My jsme včera měli druhé čtení nebo předevčírem, kde je navržena platba za státní pojištěnce, není 1 767 Kč za pojištěnce a měsíc, ale 1 900 Kč.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano, ale pořád ještě nejsme na té úrovni, na které jsme byli, než jste začali škrtat.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale to je úplně vymyšlené číslo.

Václav MORAVEC, moderátor:
Abychom se dostali ještě k těm cenám energií. Vy jste, pane ministře, tedy řekl, že počítáte s trvalým snížením sazby spotřební daně u nafty?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne. Já jsem řekl to zvažujeme. Já jsem neřekl, že s ním počítáme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy budete vědět, jestli s tím počítáte, nikoliv zvažujete?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Končí to 30. září, kdybychom to chtěli v nějakém zrychleném legislativním procesu, protože to musí schválit
parlament, tak do konce srpna musí vláda rozhodnout, jestli to opatření prolobuje, navrhne, aby bylo trvalé, anebo nebo to skončí 1. října, to rozhodnutí musí padnout.

Václav MORAVEC, moderátor:
A pro malospotřebitele u benzínu, tzn. tam počítáte s tím, že toto opatření nebudete prodlužovat?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
V této chvíli nepočítáme, že bychom ho prodlužovali. Ono samozřejmě sledujeme ty světové ceny ropy a ropných produktů. Nikdo z nás neví, co bude za rok. My jsme naplánovali tu pomoc na jednu topnou sezónu. Dneska říkat, že to musí být na 2 nebo 3, je prostě věštění z křišťálové koule. Nikdo neví, jaké budou ceny, jestli dojde k zastavení ruského plynu, nebo nedojde, co víme určitě…

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale od konce od konce září tedy počítáte s tím, že by…?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Tak ten zákon…

Václav MORAVEC, moderátor:
Že by se vracela sazba vracela?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ten zákon je na 4 měsíce a proto jsme, zvažovali jsme, jak dlouho. Řekli jsme, že to bude 4 měsíce, my u toho kontrolujeme marže jak distributorů, tak čerpacích stanic, abychom měli jistotu, že těch korunu 80 se promítá do koncových cen. Zatím to tak je.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promítá se to, kdy dnes člověk platí téměř 48 korun?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Protože v okamžiku, kdy byl například přijat šestý sankční balíček, kde bylo rozhodnutí Evropské unie, odstřihnout se od ruské ropy do konce letošního roku, tak cena ropy šla nahoru, šla cena ropných produktů nahoru a skutečně kontrolujeme nejenom distributory a čerpací stanice, ale taky jsme měli jednání na vládní úrovni s těmi oligopoly, to znamená s těmi, kteří mají ty rafinérie.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
My kritizujeme to, že ta pomoc, jenom pardon, my kritizujeme to, že ta pomoc je malá, protože to, jestli snížíme spotřební daň o korunu 50, tak to prostě ten řidič ani nepocítí, ani neví, že, že prostě vláda něco udělala.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jaký máme schodek státního rozpočtu?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Já vím, ale podívejte se do Německa, podívejte se do Španělska a do dalších zemí, kde prostě snížili ty daně o 9 Kč, když tankujete v Polsku, tak prostě ty ceny jsou jiné. V Německu například dali lidem i to, že za 9 eur mají lístek na městskou hromadnou dopravu, na dopravu po celém Německu, aby nemuseli využívat ty auta. Je potřeba se podívat na to, že ti lidé se potřebují dostat do práce a k tomu by měla ta pomoc směřovat.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já se omlouvám, ale musíme si to vyhodnotit. Němci to snížili o 9 Kč a jsou na té samé hodnotě jako my, to znamená, jsou taky na tom evropské průměru.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ale taky mají jiné příjmy.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, měli, říkám, že to je stanovené, níž nebude. Takže dneska máme stejnou spotřební daň na naftu v Německu i v Česku a stejný efekt zvýšení ropy a ropných produktů je v Německu, kdy ta cena je dneska v Německu stejná, jak před tím manévrem německé vlády, tím daňovým.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste šel…


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Co se týče té jízdenky za 9 eur, tak jsem četl hodnocení německých expertů. Lidi neustále jezdí těmi auty do zaměstnání, co se zvýšilo, tak na výlety využívání veřejné dopravy a zase to s sebou nese jiné problémy typu, že jsou přeplněné vlaky, nejsou kapacity. Takže vždycky to opatření musíme vyhodnotit v kontextu. Každá země k tomu nepřistupuje stejně, ale klíčová otázka je - my jsme v takové situaci, že si třeba nemůžeme dovolit takovou pomoc, jakou my bychom si představovali, kvůli schodkům, které jsme zdědili. Ještě v roce 2019, když jsme schvalovali rozpočet na rok 2020, tak jsme ve sněmovně vedli velký politický souboj a navržený deficit byl 40 miliard. A teď je to 400, za 2 roky o řád, to znamená, kdybych spočetl všechny nápady opozice, ať už vaší nebo hnutí ANO, tak jsme tak někde na schodku 600 miliard ročně. A z každých 10 miliard nového schodku budeme platit zhruba 500 000 000 ročně úroky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jane, je tady, když máte, nechci říct rozsoudit, tento politický spor, tak ale je tady nějaké opatření, které by bylo efektivnější, vláda ho nevyužívá, protože logicky jsou opozicí předkládány vládě ta opatření, která viz. činí Polsko, výrazné snížení daně z přidané hodnoty u potravin. Ministr financí tady argumentuje, že se to neprojevilo zas v těch cenách potravin o tolik, o kolik byla snížena daň a zároveň to dělá zásadní díry do státního rozpočtu.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Opatření jsou a asi bych apeloval na to, abychom vycházeli z nějaké jako ekonomické teorie a praxe z dat, ze statistik, protože ta diskuse tady byla opravdu taková jako ve smyslu, řekl bych, relativně povrchní. Když jste třeba zmínil to Polsko a divil jste se nad tím, že ty změny v tom DPH neměly ten vliv, tak to je něco, co učíme jako studenty prvního ročníku.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já jsem se nedivil, já jsem to konstatoval. Ne, já jsem se nedivil, já to říkám naší opozici, že to ten vliv nemá, který oni tvrdí občanům. Fakt jsem se nedivil, jenom jsem konstatoval na základě zkušenosti už empirické z Polska, že to tak nefunguje, jak oni tvrdí.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Protože to je koncept daňové incidence, kdy jde o to, jak elastické jsou ty křivky a v okamžiku, kdy třeba ta nabídka je neelastická a může to přenést na, takže tam nedochází, většinu té ceny ponese právě ten zákazník.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy, kdybyste byl ministrem financí, vy byste nešel k těm plošným krokům výrazného snižování daní z přidané hodnoty, spotřebních daní a podobně? Kdybyste za to nesl politickou zodpovědnost.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Touhle cestou bych nešel. Určitě bych se podíval na to, kdo v té společnosti potřebuje nejvíce pomoct a těm lidem by bylo třeba opravdu jako hodně pomoct. Myslím si, že většina ekonomů, byť se to nezdá, tak hodně z nich mají sociální cítění. Takže tam si myslím, že by většina z nich to viděla tímhle směrem, stejně jako redistribuce fiskální politiky, která je u nás relativně malá. Vemte si třeba daně z příjmů, my jsme jedna z mála vyspělých zemí, kdy máme pořád téměř rovnou daň, sice máme to druhé pásmo pro lidi, kteří mají téměř dvoumilionový plat měsíční, takže to to nemůžeme počítat.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Roční.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Roční. Daňová progrese je něco, co je téměř.

Václav MORAVEC, moderátor:
To je to, kudy byste teď šel v těchto časech?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Určitě v těchto časech, já vím, že se pan premiér zavázal, že nebude zvyšovat daně, ale myslím si, že…

Václav MORAVEC, moderátor:
Ministr financí.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Já vím, ale bohužel to nepůjde jinak, budeme muset zvýšit daně dlouhodobě, protože opravdu ta díra v rozpočtu je velká. Ale ten prostor pro to zvyšování třeba postupně tam opravdu je, ale zaměřil bych se na to, že ty vrstvy té společnosti, které opravdu jsou na tom špatně, tak ty tu pomoc potřebují. A tu bychom měli věnovat. A ještě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pardon, jenom, abychom dokončili tu část, která se týká těch drahých energií a zásahů do té aktuální krátkodobé situace. Jedna z věcí, když říkáte, že ekonomové jsou většinou sociálně citliví, což se veřejnosti nemusí jevit. Tak co ty možné zásahy, které se týkají právě cenotvorby, vstupování do cen, kontroly cen nebo nějakého zastropování, protože ministr financí
Zbyněk Stanjura i od svých vládních kolegů, nejnověji od ministra zemědělství Nekuly čelí tomu, aby byly kontrolovány ceny potravin, výše marží, případně aby ministerstvo financí do té věci zasáhlo.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Tohle jsou věci, které dlouhodobě nefungují, pokud se chcete podívat na to, jak třeba ty cenové stropy, jak jaké mají nežádoucí účinky, tak si běžte podívat třeba na trh toho nájemního bydlení někde v Indii, kde opravdu prostě je to zastropováno na tak nízké úrovni, která byla třeba před 50 lety, ani to není o inflaci navýšeno, to znamená, jako bydlení je levné, ale nikdo vlastně na něj nedosáhne, protože vlastně nikdo nemá tendenci, nevyplatí se to lidem, to to nájemní bydlení nabízet, takže tyhle ty zastropování to nefunguje, se týká…

Václav MORAVEC, moderátor:
Kontrol.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Když jste zmínil. Kontrol. A taky ne. Je tam právě jedna otázka ohledně třeba té soběstačnosti, co se týká potravin i energetické, vlastně tam se střetávají 2 takové koncepty. My jsme posledních třeba 30–40 let jsme šli tou cestou tzv. komparativní výhody, že vlastně každá země se bude nějak specializovat na to, v čem je dobrá a budeme prostě globálně mezi sebou obchodovat, což je super, je to vlastně levnější, než kdybyste si měl všechno vyrobit sami. A fungovalo to velmi dlouho, ale pak je zase druhý koncert, takzvané diverzifikace rizika, kdy chcete rozložit riziko, pokud se něco stane něco neočekávaného, nechcete mít vlastně všechna ta vajíčka v tom v tom jednom košíku. A teďka vidíme, že třeba, co se týká té energetické soběstačnosti, nebo i třeba v potravinářství, že jsme možná příliš dbali na tu komparativní výhodu, protože to bylo levnější a že jsme nemysleli na to, že se může něco stát. Ale když se zamyslíte nad tím, jak to má, to není jenom na úrovni vlády, ale každý jednotlivec, když se může rozhodnout, tak většina lidí si koupí to tričko z Číny, protože je trochu levnější a nekoupí si to třeba dražší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Z České republiky.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Kvalitnější z České republiky, které mu vydrží déle. Takže v okamžiku, kdy takhle fungují lidé a uvažují takhle víceméně krátkozrace bez nějakých těch dlouhodobějších dopadů, tak samozřejmě potom se to přenese i na tu úroveň vlády, jak se říká, každý má takovou vládu, jakou si zaslouží. A takže já bych asi nevinil vždycky jenom tu vládní garnituru, ale mám tendenci se podívat na nás, na sebe, jak my jako lidé fungujeme. A tam je jako často zakopán pes.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jestli můžu. Já s tím vlastně souhlasím, ale u té energetické soběstačnosti je to hrozně složité, protože ano, ve výrobě elektrické energie jsme soběstační, ale tady netěžíme žádný plyn. A představa, že my se takhle zamkneme a budeme si dělat elektrickou energii jenom pro sebe, nese to ty výhody bezesporu a současně těm ostatním, kterým nepošleme nic řekneme, buďte tak hodní, pošlete nám plyn, protože my plyn nemáme. Prostě není realistická. Nejsme schopni ani vyrobit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tím reagujete na tu kritiku Radima Fialy, abychom kupříkladu neobchodovali s energií na burze?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, musí se to balancovat a nemyslím si, že by ministři měli rozhodovat o obchodní strategii konkrétní firmy, i když tam má třeba stát většinu. Nemyslím si, že byl měl o obchodní strategii rozhodovat. Že ta věc je hodná zřetele, že o ní máme debatovat a mít nějaký mix, to je naprosto v pořádku, ale musíme se na ni dívat minimálně v tom evropském kontextu, že potřebujeme spolupráci našich partnerů, našich sousedů například… Sháníme LNG plyn, ale nemáme přístavy. My nemůžeme vy budovat LNG terminál, protože jsme vnitro vnitrostátní země, nemáme přístup k moři a k tomu potřebuje se domluvit s našimi partnery, takže musíme to v tom širším ohledu, včetně energií. Víte, jak bylo složité, aby vlastně se jádro mohlo dál rozvíjet, jak to byla složitá debata a mnoho let. A teď jsme v situaci, že máme ty možnosti, je to na nás, jestli to zvládneme, jestli postavíme nové bloky, kolik budeme vyrábět elektrické energie, ale v rámci debaty s partnery se nám to povedlo prosadit. To samé nás čeká u snižování závislosti na ruském plynu. Prostě to neuděláte takhle, nebude to ani rychlé, ani levné. To je to, o čem jste mluvil, že prostě nemůžeme preferovat momentálně nejlevnější dodávku a bezpečnost něco stojí, ať už energetická nebo potravinová.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
A musíme zvažovat, jaké jsou možnosti, kde máme spojence a kde máme být velmi opatrní, že to jsou nestabilní režimy, autokratické režimy, diktátorské režimy. Možná tam dneska mají levnější produkt, ale ti ty produkty používají jako zbraň, přece Putin používá dodávky energií jako zbraň dlouhodobě, nejen v posledních měsících. V roce 2008, 2009 taky zavřel kohouty a řešil se nedostatek plynu v Evropě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pan ministře, budete a vyhovíte návrhu Zdeňka Nekuly, ministra zemědělství, kontroly cen, potravin, marží potravin?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já jsem tady vlastně ve shodě, já myslím, že to nepřinese žádný efekt, možná by to byla jako dobrá PR zpráva, že to budeme kontrolovat. Ale zase v tom řetězci jsou 3, výrobci, potravináři, obchodníci. Všichni za mnou chodí a všichni říkají, ti ostatní 2 mohou za to, že ty ceny jsou tak vysoké. A my jsme ti, kteří jsme jako nejrozumnější.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, ale ty kontroly podobné v tom řetězci, to je u pohonných hmot?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale je to u pohonných hmot.

Václav MORAVEC, moderátor:
U pohonných hmot.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Máte zhruba 6 distributorů, kteří mají naprostou většinu trhu a zhruba 3000 čerpacích stanic.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jako ministr financí tedy nevyhovíte Zdeňku Nekulovi?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, já nemám jak, nemám ani zákonný podklad na to, abychom to kontrolovali, museli bychom si vybrat 3, 4, 5, 6 potravin, kterých jsou stovky a tisíce položek. Teď bychom to za nemalých administrativních nákladů, nevím, jak by nám to hlásili na nějaké denní bázi, jestli každý malý obchodník, nebo bychom řekli podle obratu nebo podle velikosti, ale hlavně by to nevedlo k snížení cen. To si, řekněme úplně jako otevřeně.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Já musím zareagovat.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Otevřeně, takže já souhlasím s tím, že ta administrativní opatření vlastně způsobují poruchy na trhu, vedou k nedostatku nakonec a nakonec prodlužují tu inflaci a nechávají ji vysokou déle, než by to bylo bez těchhle zásahů vlád.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Co se týče potravin, tak já nemůžu souhlasit, ani se
Zbyňkem Stanjurou, ani tady s panem s Janem Libichem, z toho důvodu, že v těch potravinách neexistuje volný trh, tam není volný trh. Ta celá ta věc je tak přeregulovaná a zregulovaná dotacemi. Dotacemi na všechno, na export, západními zemědělci, potravináři a podobně, že tady opravdu rozhodují nadnárodní řetězce, které diktují, co se tady bude prodávat, tím, co se tady bude prodávat, jasně říkají, kde se to vyrobí, jestli se to bude vyrábět tady nebo tam a mají jen jeden jediný zájem, a to je zisk. A já si myslím, že a já to chápu z obchodního hlediska, ale pro nás to zrovna férové není, protože.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybyste byl ministrem financí, vy jste teď místopředsedou sněmovního hospodářského výboru. Jak byste to tedy řešil?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
No v každém případě bych se snažil, aby ta, pokud se bavíme o potravinách.

Václav MORAVEC, moderátor:
Byste snížil na 0 DPH nebo byste snížil?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ne, pokud se týče potravin, už Francie a některé další státy přijaly zákon, ve kterém říkají, že na potraviny bude nějaká maximální marže. Já nevím kolik 25, 30 %. Dneska, když půjdete do supermarketu, tak si koupíte potravinu, která je mimo země Evropské unie a má marži 1000 %, 2000 % a podobně. A prostě pro ty nadnárodní řetězce je lepší, ekonomicky lepší a výhodnější, dovážet potraviny, brambory z Egypta, hovězí z Jižní Ameriky, ale za cenu toho, že to nebude kontrolováno, že to nebude prostě vyráběno, tak jak jsme na to zvyklí tady. Ale bude to za nižší cenu, ale to my přece nechceme. My chceme, aby to zemědělství fungovalo i tady, aby fungovali naši zemědělci, naši potravináři, abychom tady měli kvalitní produkty a za normální ceny.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Dobře, ale v tom případě si to trochu protiřečí, protože na jednu stranu říkáte, že ten sektor je přeregulován, ale jediný způsob, jak toho dosáhnout, je právě to, že budeme poskytovat dotace, abychom vlastně to srovnali s tou zahraniční konkurencí.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Oni mají vyšší dotace než naši zemědělci a potravináři, a v tom případě ekonomika nefunguje tak, jak ji znáte vy, tak jak ji známe z knih, prostě tam funguje to, kdo dá víc, tak ten platí, kdo platí, tak má vyšší zisk. Ten jede.

Václav MORAVEC, moderátor:
Abychom se posunuli ještě, ano.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jestli můžu, rozhoduje spotřebitel každý den. Vy jste o tom mluvil. Každý, který chodí nakupovat, rozhoduje, jestli si koupí domácí produkt a podpoří lokálního dodavatele, možná za vyšší cenu, to tak prostě je.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
To tady neplatí, protože ten lokální dodavatel na tom pultě není, protože ho vytlačí ta brambora z Egypta nebo to hovězí z Jižní Ameriky, protože je prostě levnější.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, pro vás ještě poslední otázka. Teplárny se ozvaly, že zatím v souvislosti s tím úsporným tarifem a tím opatřením, které je před námi na stole, že nemyslíte na teplárenství. Jozef Síkela ministr průmyslu a obchodu argumentuje, že vláda připravuje i systém podpory pro teplárenství, tady je.

Jozef SÍKELA, ministr průmyslu a obchodu /STAN/:
Máme předběžně připraveno pro transformaci teplárenství zhruba 10 miliard korun. My v tuto chvíli jednáme s Evropskou komisí o notifikaci podpory transformace teplárenství s tím, že pokud se nám podaří dosáhnout souhlasu, nebude se jednat o nedovolenou podporu, tak bychom vlastně dali k dispozici podporu na transformaci teplárenství přímo teplárnám výměnou za to, že ony vlastně tuto podporu přenesou na své zákazníky. Pokud se nám nepodaří tu notifikaci vyjednat, tak půjdeme dvěma cestami, budeme hledat jinou podporu, která půjde do teplárenství a zároveň podpoříme klienty, kteří jsou vlastně odběrateli tepla od tepláren.

Václav MORAVEC, moderátor:
Říká v rozhovoru pro Českou televizi Jozef Síkela. Pane ministře, kdy bude jasno, zda 10 miliard korun vláda do teplárenství pošle, zda ta notifikace dopadne dobře?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jasno už je, my jsme rozhodli, že tam těch 10 miliard pošleme, ne do teplárenství, ale pro ty domácnosti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže to nebudou dostávat teplárenské společnosti?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jsou 2 možnosti, buď se nám podaří notifikovat, a to se nám nedaří notifikovat skoro 3 roky, to není nová věc. Není to úplně jednoduché. Pokud se nám to nepovede, tak se použije stejný princip, jakou u toho úsporného tarifu elektrické energie a plynu. Jenom se to bude počítat z gigajoulu dodaného tepla.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to je ta pravděpodobnější varianta, podle vás jako podle ministra financí?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Těžko odhadovat, to vyjednává ministerstvo průmyslu a obchodu, aniž bych se chtěl vymlouvat. Pro mě je důležité, že to bude 10 miliard a že to u těch domácností skončí a jestli bude cesta jedna a druhá nebo kombinace, což může taky být, že bude kombinace obou cest. Myslím si, že pro toho klienta je důležité, aby tu slevu dostal nebo, aby se ta cena nezvyšovala o tolik, o kolik by se zvyšovala bez té bez té pomoci.

Václav MORAVEC, moderátor:
Stihne se to, když stále to ještě není připraveno?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Tohle je legislativní podklad, na základě toho budeme vydávat nařízení vlády. My jsme už vydali nařízení vlády platby za obnovitelné zdroje v roce 2022, do tří týdnů dostal pan ministr průmyslu úkol, aby připravil nařízení pro 2023, takže pouze to bude mít vyřešené. Jakmile tohle projde sněmovnou,
Senátem a podepíše prezident, tak můžeme se soustředit na ten úsporný tari, zhruba těch 27 miliard. Takže se to stihne určitě, proto jsme zvolili, ale i z těch důvodů topné sezóny, ten začátek je 1. 10. to určitě stihneme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Prof. Jan Libich tady zmínil státní rozpočet, přípravu státního rozpočtu, a to, že si Česká republika a ministři financí neudělali rezervy na ty horší časy, které teď nastaly. Když se podíváme na plnění státního rozpočtu. Ministr financí
Zbyněk Stanjura zde přítomný, se na konci května nechal slyšet, že novelu státního rozpočtu na letošní rok dodá v červenci. Když se díváme na příjmy státního rozpočtu ve srovnání s loňskem, vidíte na svých obrazovkách na DPH stát za prvních 5 měsíců vybral o 24 miliard korun navíc, na pojistném o 15 miliard, na spotřebních daních o 9 miliard korun. A srovnání, jak stát oproti loňsku hospodaří, v lednu byl státní rozpočet ještě v plusu skoro čtyř miliard korun. Naopak loni bylo hospodaření státu už v lednu v deficitu přes 31 miliard. Březnové hospodaření státu bylo letos v minusu 59 miliard, loni 125 miliard a na konci května byl letošní státní rozpočet v minusu 189 miliard, loňský pro srovnání 255 miliard. Platí červenec, že předložíte novelu zákona o státním rozpočtu. Pane ministře?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Platí. My jsme s tím nespěchali, protože jsme chtěli mít víc dat, víc informací, abychom to nedělali úplně naslepo. To srovnání těch příjmů s loňským rokem je určitě zajímavé, ale mnohem důležitější pro mě je srovnání příjmů s tím, jak jsme ten rozpočet schválili. A tam zatím žádné dodatečné příjmy nejsou. My jsme nešli tou cestou, že podsekne příjmy a pak máme nižší deficit. Snažili jsme se ty příjmy v té novele, kterou jsme udělali nebo v tom novém státním rozpočtu, udělat realisticky, když se podíváte na plnění za prvních 5 měsíců, tak vlastně žádná daň není na 5/12. My očekáváme do konce roku zhruba +15 miliard, včetně pojistného proti schválenému rozpočtu, ne proti loňsku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na příjmové stránce.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Na příjmové stránce 15 miliard, včetně sociálního pojištění, včetně DPH. Pak tam jsou výpadky to, co jsme udělali, jestliže zrušíme silniční daň, je to -4 miliardy. 4 miliardy je to snížení spotřební daně na 4 měsíce, je to zhruba tempo miliarda měsíčně, takže +15 miliard očekáváme příjmy proti schválenému rozpočtu.

Václav MORAVEC, moderátor:
A Otázky se snažily ve spolupráci s ekonomy, když se podíváme na tu výdajovou stránku, kde jsou zvýšené výdaje, propočítat, jak by mohl dopadnout novelizovaný státní hospodaření ve schodku, protože vy jste chtěl být pod 300 miliardami v letošním roce. Podle našich propočtů ten deficit se může zvýšit, kvůli všem těm výdajům navíc a 15 miliardám příjmů navíc za celý rok. Mezi 330 miliardami deficitu až 350 miliardami korun deficitu navíc. Jsou to realistická čísla i podle vašich propočtů, že ten novelizovaný rozpočet se bude pohybovat někde kolem hranice 350 miliard schodku letos?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, já myslím, že to je moc vysoko, že takové zvýšení schodku o 80 miliard vláda nepřipustí. Pevně v to doufám.

Václav MORAVEC, moderátor:
A pohybujete se tedy na té nižší naší hranici propočítané 330 miliard?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, já nebudu říkat dopředu, jaké jsou mé představy, protože zase chci i tu novelu projednat na vládě jako celku ve sboru. Ale já si myslím, že, jak jsem říkal, každých 10 miliard schodku je 500 000 000 plateb na úrocích ve všech následujících letech vlastně, když to tak řeknu. Takže já se budu snažit, aby ten schodek byl co nejnižší, aby i to 330, co bylo to číslo, které vy jste zmínil, aby ten deficit byl nižší než těch 330 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale je to číslo, které je realistické v těch propočtech?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Když si řekneme, máme druhou valorizaci důchodů, to je 8 miliard, když vezmu výdaje, které už jsou, které musíme jenom započítat, ty jsou ze zákona. Rozhodli jsme o tom pětitisícovém příspěvku, to je dalších 8 miliard, 2× 4 miliardy, jsem říkal, je výpadek silniční daň a spotřební daň, tak to už máte 24 a 15, to už máte 39 miliard. Pak je správné, podruhé zvýšíme životní a existenční minimum. To je přesně v tom duchu, jak jste říkal, pane profesore, tzn. soustředit se na ty nejvíce zranitelné, když zvýším ta minima, tak ty sociální dávky se zvyšují.

Václav MORAVEC, moderátor:
To je to, co budete schvalovat ve středu na vládě?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, to je nařízení vlády.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, že zvýšíte životní a existenční minimum z těch dnešních 4250 na 4000.?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Uvidíme, jak dopadne ta debata, určitě zvýšíme, já tady nechci říkat konkrétní čísla. Nás ta debata teprve čeká. Dělali jsme to k 1. dubnu, teď to bude k 1. 7. Jednou kvartálně vláda může reagovat na zvyšující se náklady pro ty nejvíce zranitelné. A tady zase platí, že vlastně střední třída si taky přeje, abychom se o ně starali, v tom není protimluv, že ti, kteří jsou na tom lépe, by třeba vládě vyčítali, že nemá se starat o ty nejvíce zranitelné, to je úplně v souladu s tím, co střední třída chce, abychom se o ty nejvíce zranitelné postarali a tohle je jedna z cest, jak reagovat na tu vysokou inflaci i ve výši těch dávek, z toho se pak počítá příspěvek na bydlení, přídavky na děti a všechny, asi 6 nebo 7 sociálních dávek.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane profesore Libichu, je to důležité, jestli ten schodek bude ve výši 350 miliard nebo 330 miliard, i kvůli ratingu a podobně, protože realistické propočty ekonomů říkají, že bude velmi těžké se dostat pod 330 miliard schodku v tom letošním novelizovaném státním rozpočtu.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
A důležité to není ani trochu, protože samozřejmě záleží, co v tom je, vemte si, že kdyby ten schodek byl díky tomu, že investujeme velmi do infrastruktury, která prostě přinese ovoce v budoucnosti, tak to má úplně jiný dopad i na ratingové agentury atd., než to pokud jsou prostě všechno takové ty krátkodobé výdaje, které se vlastně projí v tom každém roce. To je 1 důvod, proč to nehraje roli. Druhý důvod, proč nehraje ten aktuální schodek v nějakém tom kterém roce roli, je, že my opravdu se musíme dívat na ten dlouhodobý obrázek. Ten příklad, co se vám dal, že za rok platit 1 000 000, ale my se tady vlastně ten rozpočet pro letošní rok je vlastně, ta stovka, o kterou my se tady dohadujeme, jestli jsme překročili rozpočet, nebo ne. My se musíme bavit o tom o té dlouhodobé vizi. My máme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale on ji Zbyněk Stanjura říká, ten válečný konflikt, a to, co se děje v ekonomice, oddaluje fiskální konsolidaci, se kterou tato vláda přišla a měla ji v programovém prohlášení, že ta fiskální konsolidace nebude tak razantní, kvůli všem.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
To je v pořádku, ale vy můžete dělat fiskální konsolidaci takovou, která vás nestojí hned něco teď v tomhle tom roce, ale uděláte reformu penzí, která třeba naběhne za rok nebo za 2, ale prostě je jasné, jakým způsobem dlouhodobě se to bude vést. Důvod, proč my musíme udělat reformu penzí a zdravotnictví je právě to stárnutí populace, když před nevím, třeba před 60 lety, tyhle systémy byly zaváděny, penzijní, zdravotní, tak ve většině zemí, tak jste měli třeba 6, 7 seniorů, důchodců nepracujících na, teda pracujících na jednoho nepracujícího důchodce. Už v současnosti ve většině zemí to jsou třeba 3-2,5 a směřujeme k tomu, že budeme mít brzy třeba jednoho a půl pracujícího na jednoho důchodce. To znamená množství, objem těch důchodů, které budou muset být vyplaceny a samozřejmě to souvisí i zdravotnictví, kde většinou zdravotnictví využívají hlavně senioři, tak ten objem obrovsky naroste. Tohle už víme. Já jsem vlastně v roce 2013, 14 jsem získal grant od Nadačního fondu Neuron pro podporu vědy a výzkumu a velmi jsem na to už upozorňoval, na to, že musíme dělat reformu. Mimochodem, mám takovou perličku, když jsem vlastně v roce 2013 byl na Science Café v Praze a mluvil jsem o těchhle dlouhodobých výzvách a hrozbách. A mimochodem jedna z nich zazněla, že i inflace bude růst, pokud se s tímhle nic neuděláme. Tak přišel na tu přednášku Andrej Babiš, který vlastně tehdy sháněl, byl na začátku své kariéry politické a sháněl lidi do týmu. A potom jsme se bavili a on tehdy, si to velmi dobře pamatuju, že souhlasil, že rozhodně musíme udělat reformu důchodů, protože prostě je to neudržitelné. Pro mě bylo potom zajímavé sledovat, jak ta politika potom ty lidi mění, když potom přijdete.

Václav MORAVEC, moderátor:
S žádnou důchodovou reformou Andrej Babiš nepřišel.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
A žádná důchodová reforma. A pořád jsem se těšil. Nějak se to nestalo, tak doufám, že se to samé nestane tady. Takže já bych tu diskusi opravdu vracel od toho jako, jestli budeme mít o 10 nebo 20 miliard vyšší schodek rozpočtu teď, nebo ne, ale jaké dlouhodobé koncepční kroky chceme udělat s těmihle dlouhodobými hrozbami, které tady s tím milionem, který budeme muset v budoucnu zaplatit.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Jestli na to můžu zareagovat. Já myslím, že skoro už nic nemusíme zkoumat, vy jste to popsal dobře, roky se ví, co s tím, tady jde jenom o to nejdůležitější a taky nejtěžší, najít politickou odvahu to udělat a politickou většinu. A to se zatím nedařilo, to si přiznejme. Já myslím, že nemá cenu dělat další komisi a zkoumat, myslím, že všechna data máme, je několik způsobů řešení. Nejtěžší je najít tu většinu. My jsme před lety udělali drobný manévr s druhým pilířem, v tom systému fakt drobný, když to řeknu, jako v tom objemu. A kolik kolem toho bylo politického křiku, kolik bylo řečí, že celý systém jde do krachu, všichni budou bez penzí. Prostě ta tady. Ta…

Václav MORAVEC, moderátor:
Ten druhý pilíř byl nakonec zrušen.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
To byl krok správným směrem, ale bohužel to bylo špatně zkomunikováno.

Václav MORAVEC, moderátor:
Špatně odkomunikovaný.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Souhlasím. Ano. Ale tak si představme, že by byl úspěšný, tak jako o to horší by bylo to zrušení, protože já se k tomu nechci vracet. Jenom říkám, že mám dostatek podkladů. Odborníci nám to všechno za ty poslední roky spočítali, ty demografické odhady na x let dopředu jsou přece taky jasné. Víme, kolik lidí se narodilo, kolik lidí půjde za 65 let do penze, tam v tom není nic překvapivého, ale najít tu většinu, protože zase politická realita, že vlastně je velmi populistické bránit stávající systém, na důchody bude vždy, slyšíme jako tu větu velmi často. To se nemůže stát, že by stát neměl na důchody, tak nebude to vůbec jednoduché.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo Fialo, pro vás ten nejvyšší možný schodek novely státního rozpočtu na 330 miliardách, byť Zbyněk Stanjura říká, že by ještě chtěl být pod číslem nižším. Je to pro vás jako pro opozici přijatelné, až se bude probírat v
Poslanecké sněmovně novela zákona o státním rozpočtu?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
My jsme o tom dlouze hovořili, ale pro nás není důležité, jestli schodek bude 280 nebo 330 miliard. Ale já bych si přál, aby dlouhodobě nebo v nějakém středním výhledu přišla vláda s tím, že se ty schodky budou snižovat a že bude mít představu, kdy se dostaneme do nějakých černých čísel, protože já si myslím, že to je taková hra, jak tady řekl pan profesor, že jestli bude 280 nebo 330, záleží na co se ty finanční prostředky použijí, ale pro nás je důležité a já si myslím, že to bude důležité, aby se udělala fiskální konsolidace, aby se udělala celková revize státního rozpočtu, minimálně na výdajové straně. A abychom se prostě dostali během nějaké relativně, teď řeknu krátké doby, a tím mám na mysli třeba 5, 6 let, abychom se s těmi deficity významně pohnuli směrem k nule, protože pokud ne, tak to bude pro všechny těžké. Ale zvlášť, já bych ještě přišel k jedné věci, a to je dluhová služba. Jestliže.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jenom se omlouvám, tím otvíráte další téma, které si necháme na druhou hodinu Otázek.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Dobře.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já se těším na podporu těch opatření, které budou ke snižování toho deficitu, protože zatím opozice, jde přesně jiným směrem, když něco uspoříme, tak to jsou asociální škrty. Když dáme nějaké nové výdaje, tak jsou malé výdaje, takže v té politické praxi jsme pod tlakem přesně opačným. Já tomu rozumím, to nemusíte ukazovat, přesně opačným, abychom zvyšovali ty deficity, ne abychom je snižovali, ale každá podpora, i od opozice směrem ke snižování deficitu, je z mojí strany vítána.

Václav MORAVEC, moderátor:
Obsluha státního dluhu, dluhová služba, kolik platí stát na úrocích ve zvyšujících se úrokových sazbách. Také bude řeč o tom, zda v budoucnu bude muset vláda sáhnout ke zvýšení daní, jak o tom mluvil Jan Libich, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, říkám divákům Jedničky. Ti, kteří jsou na Čtyřiadvacítce, věříme, že zůstanete v naší diskusi, jejímiž hosty jsou ministr financí Zbyněk Stanjura, místopředseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala a ekonom Jan Libich. Otázky pokračují v této diskusi na zpravodajské Čtyřiadvacítce. A co vás čeká dál. Drahá válka, to je další téma druhé části Otázek, o stavu Ruska a stavu ruské duše budeme mluvit s historikem publicistou Alexiem Kelinem a bývalým generálním konzulem v Petrohradu Vladimírem Votápkem. A ceny potravin, respektive naše potravinová soběstačnost bude tématem Fokusu, který vysíláme v úterý po dvacáté hodině na Čtyřiadvacítce a věříme, že si nás zapnete.

Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem divákům zpravodajské Čtyřiadvacítky. Stále jste v jedinečném prostoru pro diskusi. Nová vláda obviňuje vládu předchozí, že zemi zadlužila, podívejme se, jak roste státní dluh České republiky a řeč bude o obsluze státního dluhu. Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,5 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2 biliony korun, v poměru k hrubému domácímu produktu se státní dluh za poslední dva roky zvýšil z 28 % na téměř 41 %, což je stejný podíl na hrubém domácím produktu, jaký měl státní dluh v roce 2012. Ministerstvo financí predikuje, že letos státní dluh stoupne na 2 biliony 700 miliard korun a bude víc než 41 % hrubého domácího produktu. Navíc růst úrokových sazeb, o kterém se budeme v druhé hodině otázek také bavit s našimi hosty Zbyňkem Stanjurou, Radimem Fialou a Janem Libichem, tak roste. O kolik se, pane ministře, prodražuje ta obsluha státního dluhu při těch úrokových sazbách, o kterých také bude řeč za pár okamžiků?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Miliardu měsíčně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Miliardu měsíčně navíc.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Proti loňskému roku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Což vás ale v souvislosti s tím připravovaným návrhem a novelou státního rozpočtu uvrhne i do té situace drahé obsluhy státního dluhu v roce příštím. Tam počítáte, s jakou částkou jen na obsluhu státního dluhu v novém návrhu rozpočtu na příští rok, který asi budete předkládat, chápu-li to správně, tak vy předložíte novelu zákona o státním rozpočtu a návrh státního rozpočtu na příští rok?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Mezitím bude pauza asi 2 měsíce. My v srpnu bude mít nová data, novou makroekonomickou prognózu. Na základě té stanovíme odhad obsluhy státního dluhu pro příští roky, nejenom 2023, ale i 24 a 25. No nebude to těch 40 miliard, na které jsme byli zvyklí poslední roky. Plus minus to bylo kolem 40 miliard. Může to být mezi 50, 60 příští rok a při negativním vývoji, pokud se budeme moc zadlužovat, v roce 25 může být třeba až 75 nebo 80 miliard ročně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Což vám zužuje manévrovací prostor a tlačí to… ?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Proto ty schodky musí být nižší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Budou nižší? Když letos budete v tom novelizovaném státním rozpočtu někde mezi 320, 330 miliardami korun, tak je realistické, abyste v roce dalším, když bude úsporný tarif, že potřebujeme…


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano, pak je to realistické. Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy budete pod 300 miliardami schodku státního rozpočtu?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ano. Moje ambice je, aby to bylo nižší než těch 280 letos schválených.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo Fialo, vy jste chtěl právě k obsluze státního dluhu těch 50, 60 nebo dokonce 70 miliard obsluhy státního dluhu v těch vysokých úrokových sazbách?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Tam jde vlastně o dvě věci, a to že pořád máme vysoké deficity státního rozpočtu. To znamená, že tvoříme, ten dluh je větší. A druhá věc, která k tomu negativně přistupuje je, že se zvyšuje úroková míra. A tím pádem může opravdu dojít k tomu, že Česká republika bude platit za dluhovou službu prostě obrovské peníze, jak už tedy řekl pan ministr. A ten problém je, že pokud se s tím razantně něco neudělá do budoucna. To znamená, pokud se nesníží velmi rychle ty deficity státních rozpočtů na nulu, tak prostě se můžeme obávat, že můžou být ohroženy i některé systémy, například sociální systém, důchodový systém a podobně, za 3, 4, 5 let.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale zároveň vy podporujete odborové centrály v tom tlaku na vládu, na zvyšování platů. Podívejte se na pedagogické pracovníky, na lékařské profese, kdy říkáte, měly by nárůsty platů a mezd kopírovat inflaci. Inflace se pohybuje kolem 16 %, to byste nedostal přece ty schodky státního rozpočtu pod kontrolu?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
To bylo v době, takhle jsme to podporovali v době, kdy byla ještě inflace 2 %, 2,5 procenta. Dneska to neříkáme, protože jsme…

Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená i SPD by byla razantní v tom, že by odolávala tomu tlaku odborů na růsty mezd a platů?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano, určitě bychom odolávali tlaku odborů, kteří říkají, že zvýšení mezd má kopírovat inflaci. To prostě v současné době není možné. Položilo by to spoustu podniků, firem, na to by nikdo neměl. A chápu i z ekonomického hlediska, že jakékoliv zvyšování platů je proinflační. Nicméně my jsme o tom taky dlouze diskutovali, ale tady ještě jedna věc, a to je ten sociální aspekt. To je prostě zachování toho sociálního smíru v době, kdy ta krize může být prostě pro spoustu lidí neřešitelná. A tam je potřeba se na to prostě podívat tady s těmi plošnými podporami také tak, jak to tady vláda dělá a my to podporujeme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane profesore.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Tam jde o několik věcí. Vy jste zmínil inflaci. V současné době ta diskuse, jestli je to inflace dovezená nebo domácí, jestli je to nabídková nebo poptávková, tak už vlastně nehraje moc roli, protože v okamžiku, kdy se inflace začne promítat do inflačních očekávání, to znamená, že lidé začnou očekávat, že ta inflace bude takhle vysoká, budou vyžadovat vyšší mzdy atd., tak se rozjíždí inflační spirála a vy musíte prostě opravdu zatáhnout za tu brzdu, když jste ten centrální bankéř jako ČNB a snížit to samozřejmě na ta očekávání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když ale jenom vstoupím do vaší řeči, říkáte, že teď už nemá příliš smyslu vést diskusi o tom, zda je dovezená nebo domácí, ale má smysl vést diskusi, proč je tak vysoká v České republice. A proč je Česko na špici. Když se podíváme na mapu zemí Evropské unie, tak Česká republika měla podle dat Eurostatu v květnu po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Těch důvodů je několik, ale rozhodně bych nevinil Českou národní banku. Česká národní banka právě naopak byla vlastně možná nejodvážnější vlastně ze všech centrálních bank, když šlápla na tu pomyslnou brzdu a řekla už musíme zvyšovat sazby. Vemte si, Evropská centrální banka má pořád sazby na nule, když inflace v eurozóně už je nad osmi procenty.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy jste v tom opačném táboře než Jan Švejnar nebo prof. Hindls, dva ekonomové, kteří říkají – centrální banka je příliš razantní, podíváme-li se na nárůst úrokových sazeb. Kdy naposledy teď centrální banka sáhla k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb, tak že se…

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Jak říkám, pokud se nechá ta inflační spirála prostě utržená z řetězu, tak ty náklady potom na to snížení té inflace budou mnohonásobně vyšší. Protože jediným způsob, jak vlastně vy snížíte inflaci, která už je zakotvena v těch očekáváních, je opravdu skrz výrazné utažení, které povede k rozsáhlé recesi, rozsáhlé stagnaci té ekonomiky. A když se podíváte, když ty diskuse jsou často o tom, jak ČNB, co všechno udělala špatně. Samozřejmě já mám určité názory na to, co měla dělat třeba před covidem těch 5 let, tam si myslím, že měla trošičku dřív utahovat. Ale nicméně, když si vezmete těch 20 let, tak inflace byla v České republice mezi nula a 3,5 procenta úplně v tom ideálním pásmu. To znamená, podle výsledků nenajdete v Česku jako instituci, která by měla lepší výsledky. A i ta současná inflace je z velké míry právě vlivem vnějších charakteristik. To znamená, já si to vždycky představuju, představte si to jako fotbalový tým, který 20 let prostě neustále vítězí. A potom jde někde prostě na Island, kde je sněhová vánice a zrovna prohraje a tyhle všechny vnější vlivy vedou k tomu, že prostě se mu zrovna nedaří.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale když bankovní rada ve čtvrtek opět zvýšila úrokové sazby, ta základní úroková sazba stoupla na 7 % a Jiří Rusnok k tomu pronášel i tato slova.

Jiří RUSNOK, guvernér ČNB:
Ta inflace samozřejmě je dneska globální fenomén, ale i vedle této inflace, kterou samozřejmě my přímo neovlivníme, pokud mluvíme o cenách ropy nebo plynu, tak my tady máme tak obrovský náboj té vlastní domácí inflace, kterou jsme si postupně v minulých letech vyrobili naším vlastním ekonomickým vývojem, že ty naše sazby jsou možná ještě ne ani adekvátní tomu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Základní úroková sazba prodraží obsluhu státního dluhu.
Zbyněk Stanjura o tom mluvil. Dostává do potíží firmy, protože si hůř budou půjčovat. Když jste použil ten příměr s Islandem, vichrem a podobně. Nesvlékla se nám ještě tady do toho národní banka, takže v té špatné hře si ještě komplikuje situaci a komplikuje ji celému mančaftu, lidově řečeno. To znamená, že těch 7 procent je opravdu už přespříliš?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Ne, nemyslím si. Tam jde o to, že jedna z těch věcí, která je třeba jasná v těch datech, je, že inflace má velkou setrvačnost. To třeba si mnoho lidí neuvědomuje, ale když vy jako centrální banka změníte úrokovou sazbu, tak je tam velké zpoždění přibližně rok, minimálně rok, spíš rok a půl. Představte si to, že třeba řídíte auto a vy vlastně chcete zatočit, ale vy musíte otočit volantem, ale to zatočení samotné k tomu dojde až za jeden km. Takže ta práce té centrální banky je opravdu velmi komplikovaná. Ona musí vlastně dělat kroky, které budou mít vliv prostě na rok a půl dopředu. Problém třeba za covidu, a to byl důvod, proč prostě nezačaly zvyšovat sazby dřív, byla ta nejistota. Prostě bude další lockdown, prostě jak se bude dařit ekonomice. A v téhle situaci nejistoty vy nechcete, vy chcete to hrát opatrně. Nechcete, protože když šlápnete na tu brzdu a tak je tam mnohem větší riziko, že to zadřete tu ekonomiku, kdežto když to necháte…

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, chápu, ale teď, promiňte, ale teď šlapete na brzdu. Polemizuju s vámi jako se za zastáncem toho razantní zvyšování úrokových sazeb, ale teď šlapete na brzdu. Ve chvíli, kdy vláda pumpuje do ekonomie.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nepumpuje.

Václav MORAVEC, moderátor:
No dáváte tam peníze a ještě vás opozice kritizuje, že málo, že dáváte peníze do ekonomiky kvůli tomu, abyste čelili vysokým cenám energií, vysokým cenám potravin a podobně. Do toho je tady nejistota další vlny covidu. To znamená, vedle války nás možná čeká ještě další vlna covidu, není to smrtící mix, který může oslabit ekonomiku, podseknout jí kolena?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Oslabí ji určitě, ale je to pořád ta jediná možnost, protože ty důsledky té inflační spirály by byly mnohem horší. A tenhle argument toho, že může přijít další vlna, vlastně už používáme od roku 2008, od té globální krize. My jsme vlastně globálně se snížily úrokové sazby téměř na nulu. A za normálních okolností byste poměrně brzy je měl začít zvyšovat do nějaké neutrální úrovně, a to se bohužel nedělo. Vemte si teď ECB, FED začal zvyšovat až nedávno. Takže se vlastně za těch 14 let tvořilo obrovské množství globální likvidity, což samozřejmě vedlo, jeden z těch důsledků, je obrovský boom na trzích aktiv, ať už to jsou nemovitosti, nebo to jsou akcie. Když si vezmete třeba ty technologické akcie, ten Nasdaq, tak prostě tam došlo snad od roku 2009, od toho, kde to bylo na svém minimu, po ten peak vlastně loňský v listopadu k 15násobnému zvýšení. Takže vy jste investoval 1 000 000 a během 14 let jste vlastně měl 15 000 000. Ale samozřejmě tyhle peníze nejdou jako všem lidem ve společnosti. Ty jdou právě jenom těm lidem, kteří už vlastní ty aktiva, takže to vede k velmi velké jako nerovnoměrnosti příjmů a bohatství té společnosti. Takže ještě, když už jsem se k tomu dostal, tam byla zmíněna chudoba v tom příspěvku. A myslím, že je dobré si uvědomit, že Česko, byť se ta nerovnost příjmů a ty nůžky se rozevírají, tak pořád jsem se Slovinskem a se Slovenskem, země s nejnižší nerovností bohatství na světě. To si myslím, to je samozřejmě pozůstatek komunismu atd. Ale jako tohle jsou věci, které bychom měli. To znamená i chudoba atd. pořád u nás je podstatně menší problém než ve většině zemí. Nezaměstnanost 3,5 %, to je zase nejnižší z vyspělých zemí s Japonskem. A dlouhodobá je jedno procento. Co jiného vám vlastně může naznačit, že ta ekonomika se přehřívá, že prostě můžeme šlápnout na tu brzdu, což vy kritizujete nebo prostě zpochybňujete, ale ta centrální banka opravdu…

Václav MORAVEC, moderátor:
Kladu protiargument.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Protiargument. Já mám rád vaše protiargumenty, Václave.

Václav MORAVEC, moderátor:
To je dobře. Aspoň někdo, jste jeden z mála.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
Takže opravdu ten prostor tam je. A jak říkám, ta opatření vlády, byť můžou jít v protikladu, tak by měla být velmi cílená a tím pádem nebudou mít tenhle ten inflační charakter.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já jsem se jenom ohradil tomu, jak pumpujeme ty peníze do ekonomiky. Něco tam posíláme na to sociální pomoc. Já jenom připomínám.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když jste kritizováni, tak říkáte, jak vysoká je to částka, 66 miliard apod.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, ne, ne. Taková, jako jsme rozhodli, že je přiměřená. Návrh rozpočtu na letošní rok, tak ten byl loni odeslán minulou vládou. Byl 377 miliard bez těch nových vlivů, bez války, bez vysokých cen energií, bez velké inflace. A vy jste dneska sám říkal, že podle ekonomů je odhad 330-350, takže nepumpujeme. Něco jsme v tom udělali. Možná ne tolik, kolik jsme mohli, vždycky něco můžete udělat líp. Když se podíváte na tenhle graf té inflace v Evropě s naší tradicí, tak bychom měli být nejhůř někde uprostřed, protože v Československu i v České republice vždycky bylo jako, bych řekl, opatrné nebo rozumné hospodaření. To znamená, to je ten domácí vliv. Přehřátý trh práce, to je prostě pravda, to jsme si nepřivezli, a to je velký tlak na ty mzdy. A my jsme pod velkým tlakem na platy, na mzdy, ale platy ve veřejné sféře pak dopadají na tu mzdovou do soukromého sektoru. Ten rozdíl mezi platy veřejné správy a mzdami v soukromé sféře se zvyšoval v minulých letech. A zvyšoval se moc a je to regionální.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy počítáte s tím… ?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Třeba některé regiony jako v mém regionu, v olomouckém, je rozdíl mezi platem a mzdou 25 %, v Praze skoro nic, ale je to moc.

Václav MORAVEC, moderátor:
A pane ministře.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
První, kdo musí ubrat, je stát.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to se chci zeptat. Vy počítáte s tím a budete mít tu politickou odvahu, že řeknete státním zaměstnancům v roce 2023, že budou zmraženy při 16procentní inflaci…


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To jsem neřekl.

Václav MORAVEC, moderátor:
Já se vás ptám, jestli budete mít takovou politickou odvahu nebo řeknete ne?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To není o politické odvaze. Podle mě to není realistické, podle mě to není správné, když je šestnáctiprocentní inflace. Uvidíme, jaká bude roční, jestli bude 12 nebo 13. Ty odhady se liší. Říct nula, podle mě to nebude návrh vlády, ani můj. Ale nebude to dorovnání inflace, to by byla to byla, to by byl chybný krok. Jenom by to tu. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si míň služeb a míň zboží.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když tedy říkáte, počítáme pro příští rok s valorizací, respektive s navýšením platů státních zaměstnanců, protože je 12–13 % inflace. Jaké procento je podle vás udržitelné?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já to vezmu z druhé strany. Pro mě je důležitý objem těch platů. Pro mě vlastně není důležité, jestli to poroste o pět nebo 7 %, mě zajímá celkový objem. To znamená, co my jako dáme z toho rozpočtu. A já tlačím své kolegy, abychom snižovali počet pracovních pozic, což je prostě efektivní. A pak vlastně při stejném objemu peněz může klidně. Může být klidně růst ten průměrný plat, protože pak máte tlak na tu efektivitu, na tu produktivitu, to je mnohem lepší cesta. A zase vždycky jednáváme s odbory vždycky jenom o tarifech a plošném přidání všem. To je princip, který já nepovažuju za správný, považuju ho za nespravedlivý, takže my podle mě musíme omezovat agendy a snižovat počet pozic v tom veřejném sektoru, to je správná cesta.

Václav MORAVEC, moderátor:
A i když budu trvat na tom průměru, který byste?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nevím, v této chvíli fakt nevím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kolem pěti procent?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Neřeknu žádné číslo. Máme jednání před sebou, ještě jsme ho nezahájili. Teď máme složitá jednání v roce 2022 a požadavcích odborů, kdy ty odbory v té státní sféře vlastně chtějí dorovnat tu inflaci. Já jsem teda říkal, nejenom já, ale i ostatní kolegové z vlády naa jednání takhle z očí do očí jsme řekli, že ne, že to prostě by byla chyba. Zaplatili by nakonec i ti zaměstnanci, pro které to vyjednávají. To číslo dneska ještě nevím, ale říkám, pro mě je důležitější celkový objem platů, který bude v příštím roce pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře, než jestli se tady zvede tarif o 5 %, o 6 nebo o čtyři.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale s tím celkovým objemem vy počítáte s přidáním? Nebo to opravdu uděláte, že objem zůstane stejný a řeknete 20 %?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nejdřív musím říct kolegům ve vládě, s čím počítám. S jakým návrhem do těch jednání jdu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se tady bráníte tomu, že nepumpujete do ekonomiky peníze, tak mě zajímá, kde ty peníze máte, protože premiér v tomto týdnu ve svém projevu k národu oznámil, že by mohl stát kupovat nějaké elektrárny, výrobce elektřiny. Tady jsou slova premiéra
Petra Fialy.

Petr FIALA, premiér a předseda strany /ODS/:
Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. To není řešení pro tuto zimu, bude to proces, který chvíli potrvá.

Václav MORAVEC, moderátor:
A když se podíváme na mapu, jaké jsou největší elektrárny v České republice, komu patří. Z 10 největších elektráren podle instalovaného výkonu 8 patří energetické společnosti ČEZ. Ta je spoluvlastněná majoritně státem. Dvě skupině Sev.en Energy, která spadá do portfolia Pavla Tykače. O odkup jiných elektráren než elektráren ČEZ ale stát podle uvedených expertů zřejmě o to nepůjde. Počítáte tedy s tím, že Fialova vláda odkoupí ještě do konce svého mandátu nějaké elektrárny? A kde na to vezmete?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já odpovím obecně. Odpovím obecně, navážu na to, co říkal pan profesor. Myslím, že v první hodině. Jde o to, na co ty peníze použijete. To, že potřebujeme posílit energetickou bezpečnost nebo soběstačnost a tím pádem, že musíme investovat do infrastruktury, je jasné. A to jsou zrovna zdroje, u kterých já jsem připraven hlasovat pro, protože to má dlouhodobý pozitivní dopad pro Českou republiku, přestože by to třeba, to pořízení té investice v některém roce zvýšilo schodek státního rozpočtu. My jsme letos poprvé nakoupili plyn do strategických hmotných rezerv, to jsme nikdy neměli. To je podle mě dobrá investice. Minulý týden jsme uspěli v aukci, pronajali jsme si na 5 let kapacitu 2 miliardy kubických metrů plynu v LNG terminálech v Holandsku. Taky dobrá investice, přestože to je jakoby na úkor letošního nebo schodku příští rok. To jsou přesně ty věci, které řešíme minimálně v tom střednědobém horizontu, možná v dlouhodobém, to jsou investice v tomto případě do infrastruktury. Vedeme debatu, kterou infrastrukturu je rozumné, aby stát měl, a kterou ne. Celé odvětví české energetiky už je dneska, jestli je něco přeregulované, tak než ty potraviny, tak je to energetika. A obvyklá reakce, a já z toho radost nemám, ale obvyklá reakce na nějakou krizi, že se ještě víc reguluje a že se reaguje na tu krizi, která byla minule, jako 2008-09. A moc se nepřemýšlí, jaká krize by mohla přijít příště. Takže očekávám ještě větší regulace v oblasti energetických nebo cen energií a výroby energií a podobně. Tu infrastrukturu prostě potřebujeme. Já jsem říkal, kdybychom si vzali za vzor některé naše sousedy, kteří brali vážně obavy z Ruska, jako Polsko, pobaltské státy, Finsko. Pro ty zastavení plynu Putina je problém na řádově jednotky měsíců. Po nás je to v lepším případě problém na jednotky let. A do toho investovat musíme, a to já…

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte s tím, že za vás ještě budou odkoupeny některé elektrárny, zněla otázka?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já to nemohu vyloučit ani potvrdit. Říkám, že vedeme debatu, u které infrastruktury je rozumné, aby ji vlastnil stát.

Václav MORAVEC, moderátor:
Peníze na to máte?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Peníze na to budeme muset půjčit, kdybychom řekli, že peníze na to máme, museli bychom být v přebytku, a to nejsme. Takže vlastně skoro na všechny výdaje si půjčujeme, když máme deficit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Proto se ptám, jestli to nejsou vzdušné zámky? To, co nám říkat.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, nejsou. To jsou věci, které prostě je potřeba do budoucnosti, aby i ty ceny byly odolnější a stabilnější. Dneska jako prognózovat, co bude za rok nebo za dva, taky ty ceny energie mohou být mnohem nižší než letos. To vlastně nikdo neví, ale že mít v rukou klíčovou infrastrukturu pro stát je výhodné, o tom jsem přesvědčený. Trošku jsme v tom zaspali jako stát. Hodně jsme v tom zaspali, no tak teď to musíme dohnat. A musíme v tomto odvětví investovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je to správné, že příznivci tržního prostředí a konzervativní
ODS najednou přichází s nápadem nakupovat elektrárny?

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
No určitě je to něco, na čem bychom se měli zamyslet. A já bych byl stoupencem toho to do nějaké míry udělat, stejně jako to udělalo mnoho zemí kolem nás – třeba Holandsko, Irsko vlastní spoustu těch různých sítí, mají třeba i veřejnou dopravu, vlaky a autobusy atd. Švýcarsko. Problém je v tom, že tam jde opravdu o tu kvalitu té vlády a nemyslím konkrétní vlády, kvalitu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Já myslel, že řeknete, pane profesore, já myslel, že řeknete kvalitu elektráren. Protože tady byl, a to jsem se záhy chtěl zeptat
Zbyňka Stanjury, plán ČEZ, že státu prodá ty elektrárny, které jsou postaveny na těch, v uvozovkách, problematických zdrojích, plynovky a jádro, to znamená na fosilních. A sám si nechá to budoucí hezké zlaté vejce, to znamená obnovitelné zdroje.

Jan LIBICH, ekonom VŠB-TU Ostrava:
To je určitě jedna z těch věcí, které člověk musí promyslet. Ale když se podíváme jako více zeširoka. Tam je problém v tom, že vlastně důvod, proč se ve většině zemí došlo k privatizaci těchhle vlastně strategických věcí, je, že prostě ten privátní sektor má mnohem větší pobídky na to inovovat, na to zlepšovat, prostě šetřit atd. Viděli jsme, když vlastní stát něco, že to dost často nefunguje. Takže ty příklady těch států, které jsem uvedl, tak to jsou státy, které opravdu jako kvalitně fungují, mají velmi dobrou, prostě ten institucionální rámec, dobrou legislativu atd. Takže tam bych to viděl jako určitě jedno z řešení, kdežto u nás. Vemte si, my jsme na, schválně, na kterém místě jsme v indexu korupce mezi světovými zeměmi? Jsme asi padesátí, nechci vás zkoušet, ale jsme padesátí. Takže to rozhodně nezavdává příčinu k nějakému přílišnému optimismu, že budeme všichni jásat nad tím, že stát bude vlastnit tahle zařízení, elektrárny a že všechno bude růžové. To už jsme tady měli a víme, že to úplně nefunguje. Takže tam zase jako nějaké jsou strategické nějaké motivy a druhá věc je, jestli opravdu to jako jsme schopni udělat a ukočírovat tak, aby to dlouhodobě nevedlo k nějakému úpadku.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Je rozdíl infrastruktura a konkrétní podnik, který na ní podniká. To jsou dvě různé věci, abychom to v těch debatách na to nezapomněli. Jinak souhlasím, že to musíme dobře promyslet. Nemá to být rozhodnutí jako náhlý nápad a za týden. Musíme to zvažovat v širším kontextu. Já se kloním k nákupu té infrastruktury, třeba ty jako jasně, že by mohly i soukromé firmy pokoušet se získat nějakou kapacitu v LNG terminálech, ale pokud máme takovou krizi, že hrozí, že to, co roky fungovalo, že z Ruska bude zastaveno, tak podle mě stát do toho vstoupit má. A to, že jsme tam vydražili tu kapacitu, je podle mě dobře.

Václav MORAVEC, moderátor:
Radim Fiala a ten plán nákupu elektráren.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Já si myslím, že to byla v minulosti velká chyba, že se stát zbavoval některých strategických ať už podniků nebo infrastruktury. Například že máme minoritní akcionáře ČEZ, protože v tom ČEZ se teď stalo to, že vlastně jdou proti sobě dvě skupiny vlastníků, jedno je stát, který by měl chtít udělat elektřinu nebo energii za nějakou úměrnou cenu pro lidi. A potom jsou to minoritní akcionáři, kteří samozřejmě chtějí vydělat, aby mohli mít co největší dividendu. A myslím si, že by měl stát uvažovat, o tom, aby ČEZ byl celý v majetku toho státu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste odkupoval akcie minoritářů respektive…?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano, ano, přesně tak bych...

Václav MORAVEC, moderátor:
Aby byl ČEZ stoprocentně vlastněný státem?

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ano, ČEZ, protože chceme stavět. Česká republika určitě nebude stát na obnovitelných zdrojích, byť je to, byť je to vynikající myšlenka, ale my prostě nejsme natolik jako geograficky na tom dobře, abychom to mohli na tom postavit.

Václav MORAVEC, moderátor:
A dnes ČVEZ ale má dvoubilionovou tržní hodnotu. A teď mě poopravte, pane ministře.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Je to asi 200 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor:
By stálo… těch?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Neříkám nic.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Ale to je, pane redaktore.

Václav MORAVEC, moderátor:
Poté, co jste, ovlivnili akcie ČEZ vyšší dividendou.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ale nic jsem neovlivnili.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Počkejte, jde přece o to, že jde o strategickou bezpečnost. A výkup těch akcí se nemusí udělat za měsíc ani za rok ani za dva. A ČEZ má, pane ministře, vy to víte, bude mít v letošním roce zisk kolem 100 miliard, možná něco pod 100 miliard. A vždycky část toho zisku lze přece použít na nákup té strategické infrastruktury nebo zrovna tady na nákup těch akcí, protože jde o nic menšího než energetickou bezpečnost České republiky. Anebo na výstavbu nových bloku, kde podle mě by se měl začít stavět Temelín a měl by se začít stavět co nejdříve, protože to, co se staví v Dukovanech, vlastně nezvýší kapacitu. Je to jenom výměna starých bloků za nové.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Anebo na výstavbu nových bloků…. V té soutěži, která běží, kromě závazných nabídek na jeden blok v Dukovanech, tak jsme požádali o nabídku na druhý blok, další blok v Dukovanech a potenciálně dva bloky v Temelíně. Takže na konci listopadu bychom měli mít od 3 zahraniční dodavatelů nabídky, jednu závaznou a tři indikativní, na výstavu možných jaderných bloků. A samozřejmě jedna věc je říci, chci stavět jaderné bloky a druhá věc je vymyslet model financování té výstavby. To není vůbec jednoduché.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, vy můžete vyvrátit to, že byste nakupovali elektrárny tím, co si přeje management ČEZ, tedy udělat ten, já nechci říct starý fosilní ČEZ, který dáme státu, státu zase zaplatíme jako daňoví poplatníci…


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já vám úplně jednoduše odpovím. Vláda vykonává, respektive vláda je vlastníkem za Českou republiku, akcionářská práva vykonává Ministerstvo financí na valné hromadě. A je to úplně logické. Já teda té otázce úplně nerozumím. Vždycky rozhoduje vlastník, nerozhoduje management, je to tak všude. Takže.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zatím to spíš ty konkrétní kroky vypadají tak, že rozhoduje, já nevím, management a stát je slabý?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já nevím. My jsme šest měsíců u vlády, jestli bylo nějaké rozhodnutí v ČEu, které nemělo charakter provozního, například to, že, že nemáme žádného obchodníka, že ty kapacity vysoutěžil ČEZ, tak to bylo z rozhodnutí vlastníka nebo z rozhodnutí vlády. Za spolupráce vlády. Mně to přijde logické a správné a vlastně nic jiného není možné, musí rozhodovat vlastník. Ale jde o tu kvalitu té veřejné správy, o to, jestli je dobrá vlastnická politika, jestli je dobře dlouhodobě nastavená, jestli všechno ta pravidla fungují tak, aby ten podnik byl i efektivní, když není...

Václav MORAVEC, moderátor:
A můžete tedy vyloučit tu variantu, že by fosilní ČEZ si kupoval stát za drahé peníze?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
My si nic nekupuje, ten ČEZ je ze 70 % státu, ale říkám, jestli má dojít k nějaké změně, tak to musí dávat hlavu a patu. Představa, že to rozdílným stylem, že horší aktiva nechám státu a lepší aktiva dám někomu jinému, není realistická podle mě, proč by to ten stát dělal?

Václav MORAVEC, moderátor:
A poslední otázka, protože musíme končit v této zajímavé ekonomické debatě, se týká úterní valné hromady ČEZ, protože tam mělo dojít k výrazné obměně dozorčí rady ČEZ. Kauza Hlubuček vlastně odkryla i to, jestli půjdou do dozorčí rady ČEZ, v uvozovkách, trafikanti či problematičtí lidé a budete čelit té kritice, viz Martin Půta za Starosty a nezávislé, který znovu čelí své kauze, protože je nejen trestně stíhán, ale obžalován. Vít Rakušan před týdnem v tomto pořadu řekl, že Martin Půta netrvá na své nominaci do dozorčí rady ČEZ. Navrhnete Martina Půtu do dozorčí rady ČEZ?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
V úterý se to dozvíte. Já myslím, že mu nemusím nic vzkazovat z televizního studia. A odpovědnost ponesu já, můžeme říct, že jsou nějaké politické dohody, která strana pošle kterého odborníka tu do jedné státní firmy, do druhé, na tom není nic špatného, takhle to je. Ale nakonec tu odpovědnost ponesu já, protože...

Václav MORAVEC, moderátor:
Je pro vás vhodné, aby obžalovaný člověk byl v dozorčí radě ČEZ?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já chci navrhnout takové složení, dozorčí radu, abychom se mohli soustředit na ty důležité kroky, které jsou potřeba udělat, na tu strategickou debatu. A ne, abychom řešili nějaké problémy, které mohou být velké, mohou být malé, nemusí být žádné. Takže...

Václav MORAVEC, moderátor:
Obžalovaný člověk v dozorčí radě...


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já se budu rozhodovat podle toho, aby ti lidé měli dostatečnou kvalifikaci, aby tam splnily tu roli, kterou jim vláda předepíše, protože vláda dává úkoly. To myslím, že je naprosto jasné a buď tady se dozvíte nějaké ty nominace jménem Ministerstva financí na členy dozorčí rady zazní, to už není tak dlouho.

Václav MORAVEC, moderátor:
Radovan Vávra, kterého nominovala TOP 09, tak odstoupil, to znamená, jedno místo v dozorčí radě ČEZ zůstane neobsazené, tedy vy nedáte kompletní seznam těch 8 jmen?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, to nejde, protože podle zákona ten nominant, pokud ho nominuje stát, musí projít procedurou vládního personálního výboru, to se samozřejmě nedá stihnout do úterý, protože pro mě je to nová informace, nicméně ty stanovy na to pamatují, není to žádný problém, dá se kooptovat nový člen dozorčí rady, takže v okamžiku, kdy přijde nová nominace, já se s ní ztotožním, ten člověk projde tím vládním personálním výborem, tak pak nejbližší dozorčí rada ho kooptuje do toho orgánu. Takže to žádný personální problém není...

Václav MORAVEC, moderátor:
Váš seznam bude mít tedy pouze 7 jmen?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Můj seznam může mít maximálně 8 jmen.

Radim FIALA, místopředseda hnutí a předseda poslaneckého klubu /SPD/:
Taky byste nějaké místo mohli dát opozici, abychom my tam mohli dát svoje odborníky, abychom měli informace, co se vůbec v tak strategické firmě, jako je ČEZ, děje.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
No, to bychom mohli.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tím končíme. Ministr financí
Zbyněk Stanjura, místopředseda hospodářského výboru sněmovny, Radim Fiala a prof. Jan Libich byli mými hosty. Děkuji vám a těším se na další diskuze. Díky. Na shledanou.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Děkujeme za pozvání.

Zbyněk Stanjura
ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR

Více o autorovi