90' ČT24: Ceny pohonných hmot opět rostou
16. června 2022

Jan Skopeček: 90' ČT24: Ceny pohonných hmot opět rostou

(ČT 24) Ceny pohonných hmot v Česku opět vzrostly - za poslední týden se zvýšily o víc než korunu. Rostou navzdory opatřením, která vláda kvůli zdražování přijala. Jejich součástí bylo například snížení spotřební daně z benzinu a nafty. Vláda přistoupila kvůli zdražování paliv také ke kontrole marží - a dle Ministerstva financí marže klesají. Jsou průměrně o 1,7 Kč nižší než loni v červnu. Hostem diskusního speciálu 90' ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček.

Celou debatu s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ceny benzínu jsou opět rekordní. Litr Naturalu 95 za posledních 7 dnů poskočil na průměrných 47,69 Kč. Nafta stojí o 75 haléřů míň. Nejdražší benzín lidé natankují v Praze, v průměru za 48,08 Kč. Jinde hranice 48 Kč pokořená není. Nejlevnější benzín momentálně nabízejí čerpací stanice v Královéhradeckém kraji, a to za 47,43 Kč. V Praze je nejdražší i nafta. Řidiče vyjde v průměru na 47,54 Kč. Nejlevnější je opět na východě Čech. V Královéhradeckém kraji benzín i nafta za týden v průměru zdražily o víc než 1 Kč.

Petr PELC, hlavní analytik, Zainvestuj.to:
Tou prvotní příčinou je určitě růst ceny ropy na světových trzích, která v podstatě meziměsíčně, tzn. od poloviny května, vzrostl řádově o 10 %, čemuž i odpovídá 10% navýšení ceny paliv na českém trhu. Ten trend zatím se jeví jako rostoucí, ať už tedy z důvodu té letní sezóny, tak z důvodu vlastně protahujícího se válečného konfliktu na Ukrajině, který zatím nemá nějaký předpokládaný nebo odhadnutelný konec.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Jan Hrnčíř z SPD. Dobrý večer.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A místopředseda Sněmovny
Jan Skopeček z ODS. Dobrý večer i vám.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Hezký večer i vám divákům.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Skopečku, namísto zlevnění pohonných hmot po snížení spotřební daně přichází jejich skokové zdražení. Co se děje?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Já myslím, že jste to velmi dobře popsali v té úvodní reportáži. Byť se snížila spotřební daň, tak cena na burze, cena celosvětová prostě vzrostla, a nejenom v České republice, která přistoupila ke snížení spotřební daně, ale i v Německu, kde to zvýšení bylo ještě vyšší, ještě o vyšší částku, protože Německo mělo vyšší spotřební daně než v České republice. Tak vlastně ten poslední vývoj na burze, vývoj v cenách ropy, smazal ty daňové úlevy, které jednotlivé státy přijaly. Takže teď tím hlavním fenoménem, tím hlavním důvodem je prostě rostoucí cena ropy na světových trzích, se kterou Česká republika bohužel nic moc udělat nemůže. Tam jediné, co může být, je motivovat a tlačit na dodavatele ropy, aby začali těžit více a byla větší nabídka, která by mohla přispět k poklesu ceny. Dneska, kdy je prostě ropy málo a kdy i Rusko dodává méně, přijímají se sankce na zákaz dovozu ropy, tak je jasné, že ty ceny budou prostě vyšší.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Navzdory tomu není to tak, že vláda volí v boji s vysokými cenami pohonných hmot, nechci říct špatné, ale možná slabé zbraně:


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Vláda příliš mnoho jiných zbraní nemá. Jestli bychom šli cestou, kterou doporučovalo hnutí ANO, aby se ceny benzínu zastropovaly, tak to je vůbec nejhorší, co bychom mohli udělat. Koneckonců i z historie víme, že to nevedlo k dobrým koncům. Když se zastropuje cena, tak to většinou vede k nedostatku. Všichni si vzpomeneme nebo lze si vzpomenout na 70. léta a velmi dlouhé fronty ve Spojených státech. U zastropované ceny, u toho produktu se z něj stane nedostatkové zboží a benzín bychom neměli vůbec. Když vidím, že na silnici auta jezdí ve stejné intenzitě, pravděpodobně spotřebitelé jsou zatím ochotni akceptovat ty vyšší ceny, protože to nevede k poklesu dopravy alespoň z nějakého takového jednoduchého pohledu, jak znovu říkám, příliš mnoho jiných variant ta vláda nemá. Zastropování cen by skutečně vedlo k nedostatku té suroviny, což si myslím, že by na spotřebitele dolehlo negativně ještě více než to, že musejí akceptovat vyšší ceny, ze kterých samozřejmě nikdo radost nemá, já o to méně.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
K tomu zastropování cen se ještě dostaneme. Rozebereme podrobněji. Pane Hrnčíři, na přelomu června, července, v druhé polovině června standardně ceny pohonných hmot i za normální situace rostou vzhůru. Není to prostě tak, že na ten efekt snížení spotřební daně si prostě budeme muset pár týdnů počkat?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Jednak to snížení spotřební daně je na pouhé 4 měsíce. Je potřeba si říct, že to vláda předložila tímto způsobem, to znamená, na konci září to opět skončí. Myslím si, že to je chyba, že se to mělo schválit tak, aby to platilo delší dobu nebo nedávat tam to omezení. Samozřejmě i díky těm sankcím, které Evropská unie uvalila na tu ruskou ropu dopravovanou po moři především, tak je jasné, že ten tlak na ceny ropy samozřejmě je, takže ty ceny se ženou vzhůru. Nicméně pokud jsem se díval na ropu Brent, tak se pohybujeme někde teď kolem 120 USD za barel, což tahle cena tady historicky byla třeba v letech 2012, 2013, 2014. Dokonce i 140 USD za barel. Takže zase to není jako astronomická částka. To, že vláda nechce dělat nic s těmi cenami benzínu, si myslím, že je chyba veliká. Tam samozřejmě je prostor například snížením DPH z těch 21 % třeba na 10 %. To by samozřejmě poznali spotřebitelé více. Ano, pro firmy, plátce DPH to třeba nebude mít takový dopad, to je pravda. Ale pro ty spotřebitele, pro ty domácnosti by to samozřejmě mělo vliv, to si myslím, že by pomohlo velmi. Vláda ještě může tlačit přes Čepro, které vlastní síť samozřejmě benzínových stanic, takže do značné míry může na ten trh tlačit, nicméně chyba je ta, že jsme v minulosti zbavili vlastně obou rafinérií. Máme totiž problém teď vyvinout ten tlak právě na ty rafinérie, který tu ropu zdražují, byť je mají nasmlouvaný za ceny, které samozřejmě neodráží aktuální, ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
I to je aspekt, kterého se dotkneme. Mimochodem vy jste říkal: vláda nedělá nic, tak není to... Když to vezmeme: snížení spotřební daně, kontroly marží, vyhrožování tím, že zastropujeme marže plus tedy trošku sporné, ale přesto, konec povinného přimíchávání biosložky do paliv.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Vláda ty biosložky samozřejmě, to bych řekl, že je takový trošku podvod na občany, protože sice se zrušila povinnost, nicméně ti výrobci jsou nuceni jinými právními předpisy k tomu, aby snižovali objem těch skleníkových plynů, to znamená, oni stejně to musí...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
… už takové jako slovíčkaření.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Bylo to skutečně... Fyzicky to nemá vliv samozřejmě. Oni musí přimíchávat ji dál, aby zase splnili další...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, nic, nebo málo?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
To znamená, dělají téměř nic, jsem říkal, protože i to sledování těch marží samozřejmě, když jsem se díval na ty výstupy, které z toho byly, tak vlastně ministerstvo financí konstatovalo, že ty marže asi nějakým způsobem předražované ani nejsou. Za měsíc duben, tuším, že ministerstvo financí tam psalo, že o 60 haléřů se zjistilo, že by to mohlo být. Nicméně samozřejmě každá ta benzinová pumpa má jiné náklady. Ono se ty marže tímhle způsobem úplně nedají... Těch 60 halířů je prostě tak málo, že to neznamená v podstatě nic.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Vy jste, pánové, ve třech odpovědích zmínili všechny aspekty tohoto tématu. Pojďme to rozebírat postupně. Ale ještě předtím, pane Skopečku, divák Adam: „
Petr Fiala řekl, že ceny by bez zásahu vlády byly přibližně o 4 Kč za litr dražší. Jak na to přišel? Je možné toto nějak vydedukovat?“

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
No, tak je to jasné. Snížení spotřební daně už platí, zrušení přimíchávání povinných biosložek taky. Jestli je tam i nějaký právní problém z hlediska dalších právních norem, tak pracujme na tom, aby skutečně se přimíchávat v realitě nemohlo. Ta ambice byla prostě tu povinnost, kterou tady hnutí ANO léta drželo, léta prodlužovalo a léta vlastně zdražovalo uměle benzín v minulých letech, tak jsme se to pokusili zrušit nebo jsme to zrušili. Čili já za prvý odmítám samozřejmě to, že by vláda nic nedělala. Co se té spotřební daně týče, tak šla na tu nejnižší úroveň, která je daná směrnicemi Evropské unie, protože spotřební daň na benzín je harmonizovaná daň, to znamená, my jsme nemohli jít níže než o tu částku, o kterou jsme tu daň snížili. Jak správně kolega říkal, vláda má jednu jedinou šanci, jak výrazně zahýbat cenami benzínu, to je DPH. Tady ale potřeba říci, že by se to jakkoliv nedotklo podnikatelů, výrobců, živnostníků, firem, které používají prostě automobily ke své podnikatelské činnosti. Ale hlavní ten argument je, že já velmi rád podpořím snížení daňového zatížení u benzínu, ale je také potřeba si říct, kde na to vezmeme. Musíme si přiznat, že spotřební daně hrají v České republice v jejím daňovém mixu poměrně výraznou roli, výrazně plní státní rozpočet. A když se rozhodneme dramaticky snížit spotřební daně na paliva, tak ale musíme férově říct, kde na to vezmeme peníze, kde na výdajové straně rozpočtu ušetříme.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
To prosím, pane Skopečku, asi je to taky trochu o prioritách a o tom, co je, promiňte, to, co je zrovna aktuálnější problém. Já se omlouvám, že vám do toho vstupuju, takto na dálku je to velmi obtížné. DPH. Zastavme se, prosím, u DPH. Vy jste vysvětloval, proč to nejde, že by to byl velký výpadek mimo jiné na té příjmové stránce. Na druhou stranu to je možná problém, který v tuto chvíli více hoří. Když to jde v Polsku, v Belgii, v Nizozemsku, proč to nejde v České republice u fyzických osob? A u podnikatelů, proč není možné ten problém řešit jiným způsobem jako například ve Španělsku, kde podnikatelé mají benzín dotovaný od státu?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Víte, ono nelze si vytáhnout z jedné země jedno konkrétní opatření a to srovnávat parciálně s opatřením v České republice. Ta vláda dělá celou řadu věcí. Je tady zvýšení životního a existenčního minima, příspěvek pětitisícový rodinám s dětmi. V jiných státech na to šli třeba jinak a místo té pětitisícové částky třeba sníží DPH na benzín. My budeme přicházet s tzv. sociálním tarifem na elektrickou energii. Tam třeba vidíme ten problém ještě palčivější než na straně toho benzínu. Čili, prosím, to nejde úplně odlišovat a vytrhávat z kontextu. Prostě každá země pomáhá jinou cestou, jinými metodami, u jiných služeb nebo u jiných produktů. Česká vláda snížila u ceny benzínu spotřební daň o maximální možnou míru, sice na omezenou dobu. Já jsem přesvědčen, že pokud se cena nějakým způsobem na té světové burze nevrátí do normálních hladin – a znovu upozorňuju, drahý benzín tu máme zejména kvůli cenovému vývoji na světových burzách – tak pokud nedojde k nějakému uklidnění, tak bezesporu bude vláda diskutovat o tom, jestli prodloužení toho zrušení nebo snížení spotřební daně neodsouhlasit na další období. Ale fakt nejde srovnávat jedno opatření v různých zemích. Museli bychom se dívat celkový...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, rozumím. Na druhou stranu, promiňte, pane Skopečku, i v tom širším srovnání se můžeme bavit kupříkladu o tom, že Polsko snížilo na nulu DPH nejen u pohonných hmot, ale taky u potravin. To už je širší kontext, to už není vytržení jednoho opatření.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Ale je to na straně daňové. Nevíme, co dělají Poláci nebo chtěl bych to srovnat, co dělají Poláci na straně výdajové. My jsme, znovu říkám, u nás bude valorizace důchodů, zvýšení existenčního a životního minima atd. atd., snížení spotřební daně, zrušení silniční daně. Čili opravdu je to potřeba brát v nějakém rozumném kontextu. Navíc se také podívejme na ty důsledky těch jednotlivých opatření. Podívejme se, jaké problémy způsobovalo třeba zastropování ceny v Maďarsku, jak i Polsko mělo problémy, co se týče potom snížení té daně. Čili ono to má i své důsledky a já bych k tomu opravdu přistupoval férově. Já se vůbec nebráním srovnání a hledání optimální varianty, optimálního řešení. Znovu říkám, že určitě je varianta snížit DPH, ale pak také musíme říci, kde na to vezmeme, protože ten 300miliardový schodek rozpočtu, pokud bychom ho nechali v takové výši a nesnažili se ho snižovat, tak budeme dál roztáčet inflaci a těm lidem se uškodí v jiné...


Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Rozumím, pane Skopečku, rozumím. Aby došlo ještě na pana Hrnčíře. Pane Hrnčíři, ten argument, proč není možné snižovat DPH s ohledem na schodek státního rozpočtu a celkový deficit, ten je asi validní?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já to řeknu jednoduše. Pokud ty ceny energií, paliv, potravin rostou takhle zásadním způsobem, to znamená o desítky až stovky procent, a DPH je samozřejmě procentní sazbou, to znamená, ten základ té daně se výrazně zvýšil. To znamená, i kdyby ta vláda snížila to DPH, tak na té dani vybere plus minus to samé jako předtím, akorát že ty domácnosti ušetří. To znamená, vláda cynicky přihlíží tomu, jak má daleko větší výběr na DPH, a skutečně jako výrazně roste o desítky miliard výběr DPH. Počítá se, že letos to bude asi 100 miliard korun. Ale to všechno vytahují z kapes obyčejných lidí, který to všechno zaplatí. To je špatně. Vždyť máme nejvyšší DPH na základní potraviny, máme 15 %, to nemá nikdo v okolí, mají nejvíc 10. Máme na energie 21 % jako na luxusní zboží a služby. To nemá nikdo, zase jsme na tom nejvíc. Paliva máme taky nejvyšší sazbu DPH. To je podle mě špatně. To není vytrhaný z kontextu, ale opravdu ty vlády se snaží těm občanům pomáhat, naše vláda ne.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Slyšeli jsme celou řadu opatření v kontextu. Pan Skopeček mluvil o tom, že není možné vytrhnout jedno opatření, konkrétně u pohonných hmot, že je nutné to vnímat v celkovém kontextu. Ani v tom celkovém kontextu dalších opatření proti drahotě, to nevyznívá jinak?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
V podstatě žádné nejsou. Slibují nějaký sociální tarif, pokud jsem slyšel pana ministra Síkelu, tak…


Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Promiňte, zrovna tento týden byl schválen ten příspěvek 5 000 Kč na dítě, kupříkladu.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ano, kupříkladu 5000 na dítě. Samozřejmě do 18 let. Neřeší to samozřejmě studenty, starší, neřeší se, jestli třeba samoživitelka, která má měsíčně 20 000 a má osmnáctiletého studenta před maturitou, nedostane nic. Ten, kdo má 80 000 měsíčně a má sedmnáctiletého, dostane 5000, samozřejmě dar za 5000 a nic neřeší. Ti, co jsou dneska v nouzi, a to už není málo, to už, řekněme třetina domácností a stále to roste, tak ty to samozřejmě nezachrání. To je takové předvolební plácnutí. To se nedá říct, že by to nějaká pomoc. A když se podíváme ten diskutovaný sociální tarif na energie, který má být snad od září, je to jak paní Colombová, nikdo pořádně neviděl, za co to bude, tak ministr Síkela říká, že to pomůže snížit ceny energií o 15-20 % poté, co se třeba meziročně zvedly ceny energií o stovky procent. Dokonce teď od července oznamují ti dodavatelé jako ČEZ a podobně, že budou zvedat energie o 70-80 %. A vy chcete od září snížit o 15-20 %? To je nějaká legrace, to myslíte vážně, to má být sociální tarif, komu to pomůže?

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Skopečku, nechávám vás zareagovat. Prosím, jenom stručně abychom neutkvěli u tohoto tématu.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Kolegové z hnutí ANO jenom vřískají, co dělá vláda špatně, ale nejsou schopni předložit jedinou reálnou alternativu. Když jsem byl naposled s kolegou Fialou z SPD, Radimem Fialou na Primě, tak doporučoval místo pětitisícové částky, která má pomoci rodinám s dětmi zvýšit základní odečitatelnou daňovou položku daně z příjmu fyzických osob. Toto opatření by pomohlo spíše bohatším lidem, protože ti nejméně příjmoví lidé neplatí už daň žádnou, a to zvýšení té slevy by jim nepomohlo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Skopečku, slyšel jste tady jednu konkrétní alternativu v té věci DPH u pohonných hmot, a to si to DPH nesnižovat na nulu, ale promiňte, pane Skopečku, nesnižovat DPH na nulu ale snížit hladinu DPH u pohonných hmot, nikoliv na nulu, ale na jinou hladinu. To by to by nebyla cesta? To přece už potom není neplatí ten váš argument, že by to na nepomohlo podnikatelům?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
No DPH by pomohlo fyzickým osobám. Podnikatelům s DPH příliš nepomůžete, pokud jsou to plátci. To znamená ano, fyzickým osobám by to pomohlo. Ale znovu říkám, a já klidně podpořím snížení daní. Může to být jedno j opatření, jak lidem pomoci. Ale musí se říct B, a musí se říct co místo toho neuděláme. Tak místo toho třeba nepošleme těch 5000 těm rodinám s dětmi, nebo místo toho nezvýšíme existenční a životní minimum, od kterého se vypočítávají nejrůznější sociální dávky nebo místo toho neuděláme něco jiného. Prostě vždycky je něco za něco. Já bych také uměl jako kolega si sednout ke stolu a říct, tady udělejte nulovou sazbu daně, tyhle daně snižte, tamhle přidejte, tadyhle přidejte příspěvky na děti, tadyhle zvyšte tuhle tu dávku. To umí říct každý, od stolu to opravdu umí říct každý, ale když se zeptáte na reálné alternativy, co hnutí ANO, respektive co hnutí SPD nabízí za jiný nápad, tak vám při první příležitosti navrhnou zvýšit základní slevu na poplatníka, která se nedotkne těch nejméně příjmových, kterým chceme pomáhat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Skopečku, na druhou stranu to jsou ty alternativy. To jsou ty alternativy, které jiné země používají a které nejen, že dali na stůl a také zapadli do reality. Pojďme, prosím, jenom ve stručnosti k té spotřební dani. Vy jste už naznačil, prosím, reagujte, jenom prosím stručně.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Když se podíváte. Já jsem si nechal věc čerstvé tabulky s cenami benzínu, kde jsem rozdělil ty země na země, kde je levnější benzín a země, kde je dražší benzín. Ať se kolega Hrnčíř podívá, jak vypadají ceny kolem nás. Zjistí, že Česká republika v žádném, ale v žádném případě nepatří mezi země s nejdražší cenou benzínu, prostě nepatří. Můžeme srovnávat nejrůznější opatření, která jsou přijímána v různých částech světa a když se podíváte na dnešní tabulku cen, které nejsou nikterak nízké, já to netvrdím, nedělá mi to radost a když srovnáte Českou republiku s okolními státy, když to srovnáte s celou řadu zemí. Tak ano, jsou země, kde je cena o něco nižší, ale je celá řada, respektive většina zemí, kde ta cena benzínu je vyšší než v České republice.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Skopečku, promiňte, že vám do toho opět skáču. Pane Skopečku promiňte. Je cena benzínu v České republice nižší než v Polsku a Maďarsku?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Přiznám se, že jsem se nedíval na Polsko a Maďarsko, srovnával jsem ten podíl těch zemí, kde cena vyšší, kde je cena, kde je cena nižší a prostě není to tak, že by Česká republika byla nejdražší zemí, co se týče benzínu. Určitě ne, naopak patří k těm zemím, kde je benzín spíš levnější. Ale teď mě nechytejte. Opravdu neznám aktuální cenu v Maďarsku a Polsku. Jenom vím, že to opatření například Maďarsku způsobilo obrovské potíže, musela vláda přistoupit k tomu, že to je už jenom pro občany Maďarska, v příhraničí se kradli kvůli tomu espézetky.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Já jenom, pane Skopečku, že jste mluvil o sousedních zemích, tak proto jsem se ptal třeba kupříkladu, a to Polsko. Pánové, pojďme teď, prosím, ještě k další tématu. Marži prodejců pohonných hmot dnes informovalo ministerstvo financí. Už jsme to také zmínili. Podle něj soustavně klesají od letošního března, tedy od doby, kdy resort zahájil jejich kontroly. V březnu podle úřadu činila průměrná marže u nafty skoro 5 Kč litr. Loňský průměr byl zhruba o korunu a 60 haléřů nižší. V dubnu se marže snížila o 80 haléřů a v květnu o dalších 30. V první polovině června už činila v průměru korunu a 80 haléřů za litr. Vývoj u benzínu byl podobný. Loni byla marže podle ministerstva v průměru 2 Kč a 55 haléřů. Letos v březnu byla o korunu a 84 haléřů vyšší. Potom začala klesat, postupně až na aktuálních 78 haléřů, což je opět hodnota platná pro první polovinu června. Pane
poslanče, není to jasný důkaz toho, že ty vládní kroky zabírají, že kontroly marží a pohrůžka zastropováním marží jednoduše zabrala v tom segmentu čerpací stanice, tj. prodejci a distribuce pohonných hmot?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Zároveň to ukázalo, ale že tam ten problém největší není, že u čerpací stanice se ani předtím netvořily nějaké nadstandardně vysoké marže, které by zdražovaly tu cenu. Ale já jenom jednu větu ještě. Taky je potřeba si…

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ne, tvořily se tam vysoké marže. To ministr Stanjura říkal na tiskové konferenci, kde jasně ukazoval, jak se meziměsíčně navýšily marže právě u prodejců.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Říkám, že to bylo, ale na tu na tu cenu teď, jak se odvíjí ta cena toho benzínu nafty, to nebyl zásadní dopad. Samozřejmě problémy je u těch rafinérií a tam jde, je problém trošku dosáhnout i tím, že nemáme už vlastně ve své moci. Dneska máme rafinérie, jsou dneska polské, plynovody Maďarské a podobně, ale jenom jsem chtěl říct, že je potřeba ještě pro pana místopředsedu Skopečka, že i varitu kupní síly je potřeba. Jestliže v Německu nebo v Rakousku je o korunu dražší benzín než u nás, ale příplatek téměř trojnásobný, než je tady samozřejmě, tak ty dopady na domácnosti jsou jako jinde, tzn. tohleto je potřeba vnímat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Rozumím. Těch marží, abychom se tematicky posunuli trochu dál. Co je možné dělat těmi maržemi u rafinérií, které jak jste správně řekl, nejsou v českých rukách. Vidíte nějakou cestu?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já se obávám, že v tuto chvíli, kdy jsme odsouhlasili i sankce na dovoz ruské ropy, byť samozřejmě jsou tam nějaké drobné výjimky, že je možné tím ropovodem Družba stále tu ruskou ropu odebírat, ale samozřejmě je tam zákaz těch států, aby ty ropné produkty potom prodávaly dál třeba v rámci Evropy, tzn. samozřejmě způsobí to nedostatek a už se to začíná projevovat nedostatek té ropy.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ale tam je taky výjimka, pane
poslanče.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já vím, ale je na chvíli. Je tam já asi na rok a něco.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ale neovlivňuje to tu aktuální situaci. Co je možné v tuto chvíli udělat s vysokými maržemi rafinérii, které jsou v zahraničních rukou.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
V tuto v tuto chvíli by v podstatě vláda musela nějakým způsobem vrhnout ze státních hmotných rezerv, dejme tomu, ropné produkty přes Čepro, aby se dalo trochu ovlivnit. Uznávám, že to je těžké, protože to skutečně není v českých rukou. Hanebně se to vyprodalo, byly to vlády
ODS a KDU-ČSL a ČSSD, které rozprodaly v podstatě kdeco. Nám už tady máloco patří. Teď chtějí prodávat i to poslední, co nám tady bylo mimochodem, včetně Budvaru. Takže samozřejmě ano, doplácíme na to, že jsme přišli o rafinérky, přišli jsme v podstatě o ty plynovody energetické soustavy atd. Takže je to problém. Ale máme tady Čepro, máme tady Mero a máme tady státní ty rezervy, to znamená, stát by de facto mohl tímhle způsobem alespoň na nějakou dobu ovlivnit tu cenu, ale ne úplně zásadně to je prostě pravda.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jenom pane
poslanče, promiňte, vláda nechce rozprodávat státní podniky, s tím přišla na 1 politička jedné strany a nic takového nebylo na vládě odsouhlaseno.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Jedna z vládních stran, opravuji se.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Skopečku, váš pohled na to, co je možná, anebo naopak třeba není možné dělat s těmi vysokými maržemi u rafinérií, protože tam zdá se je ten hlavní problém, co se týče marží a rafinérie nejsou v českých rukách.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Já bych si dovolil jemně nesouhlasit. Já si opravdu myslím, že ten hlavní problém není v maržích u nikoho, ale že ten hlavní problém je opravdu ta cena té komodity na světových trzích. To je opravdu ten dramatický problém a vláda opravdu nemá příliš mnoho jiných nástrojů, tam nejsou ty daňové nástroje, jak cenu ovlivnit. A jak vidíte, tak i při tom snížení ceny může následně ten vývoj na cenách burzy zase tu slevu v uvozovkách vymazat. Čili bohužel, ať se nám to líbí, nebo ne, tak si přiznejte, přiznejme, že to gro, ten hlavní problém je opravdu vývoj na světových burzách, který je ovlivněn samozřejmě mezinárodně politickou situací. Já jsem dlouhodobě přesvědčen, že marže na straně čerpadlářů, na straně benzínek, že tam nikdy problém nebyl. Koneckonců ty dnešní nebo ta poslední data ukazují, že marže na straně benzínek jsou ještě nižší než třeba v minulých letech, takže tam opravdu ten problém není. Co se týče rafinérií, tak jediná šance, jak to ovlivnit je jednání vlády s tou protistranou, s těmi majiteli těch rafinérií a případně snaha diplomatickou cestou a tlačit na to ať ty, ať ty, ať tam nejsou vysoké rozdíly nebo vysoké marže navíc, ale je to takové iluzorní. To, co říká kolega, nemyslím si, že by tím vláda dokázala cokoliv ovlivnit, ale musí se pokoušet samozřejmě o všechno, protože nikoho ceny tak vysoké netěší. Je to problém pro ekonomiku, ale opravdu to gro je dáno tím, že máme mezinárodní…

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Promiňte, to jsme si úplně nerozuměli. Když jsem mluvil o hlavním problému, myslel jsem v rámci toho segmentu marží, že není problém s maržemi u čerpací stanic, distributorů, ale právě... Jenom poslední věc, pane Skopečku. Vláda tlačí nějakým způsobem na Maďarsko a Polsko, aby Maďarsko maďarský a polský majitel rafinérií nekompenzoval své ztráty ve svých zemích, konkrétně v Maďarsku tím, že bude mít vysoké marže právě u rafinérií a bude na to doplácet český zákazník?


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Přiznám se, že nejsem člen vlády, čili tuto informaci vám nemohu potvrdit. Nicméně je to jeden z možných postupů, byť s nejistým samozřejmě výsledkem. Budu to svým kolegům navrhovat jako jedno z možných dílčích řešení, ale samozřejmě s velmi nechci říct vysokou pravděpodobností toho, že to nemusí vést k úspěchu. Ale říkám, musíme se pokoušet o všechno, protože nikoho z nás vysoké ceny benzínu netěší. Trápí nás to, je to obrovský problém pro ekonomiku. Je to samozřejmě nákladový šok, který té ekonomice nepomáhá.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pánové, moc vám děkuju oběma, mějte se hezky. Hezký večer.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Na shledanou.


Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert strany /ODS/:
Děkuju za pozvání, krásný večer.

 

Jan Skopeček
místopředseda Poslanecké sněmovny
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi