Novinky Mediální výstupy

Partie CNN Prima News

(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.

Celou debatu s Pavlem Žáčkem můžete zhlédnout na CNN Prima News.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Krásné nedělní poledne, pokračuje Partie. Děkuju, že se dál díváte a pokud jste si přepnul z Primy, vítám vás na CNN Prima News. Zvládání uprchlické krize vstoupilo do nové fáze. Slyšíme první stížnosti, obavy i ultimátum. Bezprostřední reakci by měl vystřídat plán. Máme ho? Nebo vláda tápe? Mými hosty ve studiu při velké politické diskusi dnes jeden primátor, dva hejtmani, dva poslanci. Pojďme postupně, pan Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy z Pirátské strany. Dobrý den. Vítejte.

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Pavel Žáček, předseda bezpečnostního výboru sněmovny z ODS. Dobrý den.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Radek Koten, člen bezpečnostního výboru SPD. Dobrý den.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje z hnutí ANO. Dobrý den.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Dobrý den vám i divákům.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Na dálku zdravím pana hejtmana Netolického, Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje z ČSSD. Zdravím vás na Dolní Moravu. Dobrý den.

Martin NETOLICKÝ, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, že jste se připojil. Nejprve otázka na pana primátora, i vás hejtmany, má vláda situaci pevně v rukou, nebo tápe? Ta otázka, kterou jsem položila hned na začátku, pane primátore?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
My stále říkáme, že zásadní teď bude, jak se postaví vláda k tomu přerozdělování uprchlíků mezi další kraje, které nejsou tak zatížené jako ta velká města. To není opravdu problém jenom Prahy. A myslím si, že na tom bude vlastně záležet to, jakým způsobem se s tou krizí vypořádáme. Z mého pohledu je to záležitost, které se musí věnovat na nejvyšší úrovni skutečně premiér, musí to být nejvyšší vládní priorita, protože bez toho se to zvládnout nedá. Ale pochopitelně musí být zapojeny i samosprávy, protože se bavíme o tom, že se budou přesouvat nebo motivovat k přesunu lidé z bodu A do bodu B, pochopitelně obě místa mají nějakou samosprávu, bez toho se to dělat nedá.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Budeme se o tom podrobně bavit. Pane hejtmane Netolický, má vláda situaci pevně v rukou, nebo se dostáváme do fáze, že chybí plán, tápeme a možná si zaděláváme na další problémy?

Martin NETOLICKÝ, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/:
Těžko říci, jestli lze vůbec považovat tu současnou situaci za takovou, že někdo ji může mít v rukou. Já nevím, jestli Česká republika může mít v rukou válečný konflikt v zahraničí. Na druhou stranu celá řada těch záležitostí, se kterými se potkáváme, tak byla očekávatelná. Uprchlickou vlnu jsme všichni čekali, s vysokou pravděpodobností bylo jasné, že to bude velká uprchlická vlna, a to, že jsou zde určité negativní podvodní jevy, to se očekávat také dalo. Na druhou stranu nikdo z nás si nedokázal představit, že ty jevy budou takovéto. My s kolegy řešíme pravidelně v poslední době, řekněme tak měsíc zpátky, a to ta krize trvá už 3 měsíce, tak zhruba měsíc zpátky řešíme tu sociální turistiku. Myslím, že spolu s vládou se to postupně daří řešit. Na druhou stranu já tady mám trošku skepsi k tomu přerozdělování uprchlíků, protože to opravdu není úplně tak jednoduché. Těžko někomu nařizovat, kde má bydlet, kde má být. Čili je to věcí nějaké další debaty. Každopádně, jestli má nebo nemá někdo tu krizi v rukou, to opravdu nechci hodnotit, protože ta krize přináší neustále nové a nové situace.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, pane hejtmane. Pane hejtmane Schillere, ta moje otázka je stejná, máme ji pevně v rukou, zvládáme to nebo ne?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
No, my jako hejtmani ji máme pevně v rukou, protože nebýt nás, tak jsme asi tu krizi nezvládli, protože skutečně čekáme stále na data a nařízení, která nepřichází, nebo přichází strašně pozdě. Takže ve své podstatě my to zvládáme, ale čekáme na to, až budeme mít veškerá data tak, jak se pohybují uprchlíci vůbec...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Data, čísla myslíte...

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Potřebujeme data, čísla, potřebujeme přesně vědět, kde jsou rozmístěni, potřebujeme vědět jiné kapacity, kapacity škol, školek, zaměstnání možnosti a takové, to zatím nemáme. Čekáme, že od června by toto mělo skutečně nastat a mohli bychom nějakým stylem pracovat dál s tou krizí tak, jak je a využívat ty uprchlíky, nebo využívat ten systém tak, jak by měl být nastavený, aby ti uprchlíci se mohli začlenit do naší společnosti v případě, že budou chtít. V případě, že ne, tak můžou samozřejmě odejít zpátky, nikdo je nikde nedrží, nebo jít dál do jiného státu, tomu taky nikdo nebrání. Ale tento systém zatím ještě pevně v rukách nemáme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane předsedo Žáčku, kolik je vlastně v Česku uprchlíků, 350 795 těch víz dočasné ochrany bylo vydáno, ale v tom týdnu to vypadalo, že se vláda trošku nemůže dopočítat toho, kolik Ukrajinců už se vrátilo domů, kolik jich tady zůstává. Máte vy ty informace?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
My máme pochopitelně ty, které jsou zveřejněné. My jsme taky dostali, že je to těch maximálně 350, i když podle některých indikátorů to vypadá, že už část té vlny se vrátila. My jsme...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
… Rakušan...

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
My jsme ten vrchol té krize zvládli velmi dobře. Dneska se soustředíme na určitou sociální skupinou, která je zvláštní, výjimečná, která je vidět na hlavním nádraží. Nicméně jako celek bych řekl, vláda i ten systém na té krajské úrovni to zvládnul velmi dobře. To, že dneska máme určité problémy, závisí na tom, že my jsme měli nějaký systém, další státy mají jiné systémy toho vstupu, například polské orgány nebo slovenské orgány pohraniční. A my to s nimi musíme konfrontovat. To, že dneska už se někteří Ukrajinci vracejí zpátky a my nad tím nemám úplnou kontrolu, to si myslím, že je tím problémem, který budeme řešit vlastně tím zákonem Lex Ukrajina 2.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Čili ta odpověď je, zvládá to vláda, pan hejtman říkal, že to zvládly hlavně kraje.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to zvládáme i jako celek výborně a že dneska jsme v situaci, kdy jsme konfrontováni třeba s některými obrázky dětí, které spí na hlavním nádraží a že vlastně tápeme v tom, jak to vyřešit, tak to neznamená, že bychom jako celek tu krizi nezvládli, zvládli jsme ji výborně. Výborně jsme oceňováni jak od ukrajinských orgánů, měl jsem možnost vlevo ve Lvově vlastně se těch zástupců ukrajinských na to ptát a ti vyjádřili jaksi potěšení to, jakým způsobem jsme to zvládali. Na druhou stranu myslím si, že podobně reagují i evropské orgány, které ještě dnes nás budou finančně podporovat tak, aby nahradily část těch národních výdajů, která na to vydáváme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zvládáme to? Já, když jsem poslouchala vašeho předsedu, pana Tomio Okamurovi ve Sněmovně, tak vládu tepal za to, že to nezvládá, co konkrétně vláda nezvládá, pane Kotene?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
No ne, tady je problém, že v podstatě ty bezpečnostní prověrky, které probíhají na hranicích, tak i vlivem toho počtu těch uprchlíků, kteří sem proudí, tak nemohou být 100%. A vzhledem k tomu, že Ukrajina se potýká už léta letoucí s obrovským jaksi tím korupčním prostředím a podobně, tak je možné, že se sem dostávají s tou uprchlickou vlnou i lidé, kteří v podstatě mají buď nějaký trestněprávní škraloup, anebo jsou součástí nějaké šedé ekonomiky Ukrajiny.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říkáte, je možné, nebo se sem dostávají? Když toto říkáte, tak to u mnoha lidí může vzbudit velkou obavu a možná i potom takovou vlnu nenávisti vůči uprchlíkům.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já se obávám, že my to nejsme schopni říct nikdo, není to schopná říct ani vláda, a to z toho důvodu, že vlastně ta celoevropská databáze v podstatě propojená neexistuje. A díky tomu, že tady máme schengenský prostor, tak v tom v schengenském prostoru se můžou ti uprchlíci, kteří projdou přes tu první hranici, dejme tomu, přes to Slovensko nebo Polsko, naprosto volně. A potom, jak tady říkal pan hejtman Netolický, může docházet i k té sociální turistice.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo Žáčku, to je otázka na vás, ostatně pan ministr Rakušan, když začala válka, začali proudit uprchlíci, říkal, dostane se k nám, prostě je to nějaký průřez společnosíi, je to tak, jak říká pan Koten.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Jednak stále ještě vycházíme z těch čísel, která byla autorizována jak těmi orgány, například polskými, tak našimi, že 80 % prostě byly ženy a děti. Na druhou stranu nedovedu si představit, že ty polské orgány v době toho vrcholu, kdy prostě miliony Ukrajinců překračovaly hranici pod dojmem té strašlivé války, to, že jim tam zabíjejí příslušníky rodin, že se tam dějí ty příšerné věci, které prostě vidíme i v médiích, tak že by se jich ptali, nebyli jste účastníky nějakého korupčního jednání, jestliže byl, my vás prostě nevezmeme. To je prostě nesmysl, to je umělá konstrukce, umělá polická konstrukce kolegů z SPD a já bych ji odmítl a nepřijal.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Kotene, nechám ještě reagovat vás?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já si myslím, že podle toho, na jakém místě je Ukrajina, co se týká korupčního jednání, kriminálního prostředí a podobně, tak dokonce obchod se zbraněmi, které jsou v té šedé části, to znamená, nejsou evidovány, tak Ukrajina je na jednom z předních míst...

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Po vypuknutí války, nebo o jaké situaci mluvíte, kdy se to stalo, tohle?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
I před válkou, i nyní.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Během války.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Před konfliktem i nyní.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Čísla nemáme žádná.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
No nemáme, ale má ho americká, je to je to zveřejněno na amerických stránkách, zabývají se tím celkem vážně a jsou tam i ty žebříčky zveřejněny, takže je možné si to dohledat.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
To je prostě nesmyslná konstrukce, říkám.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane primátore, nejvíc uprchlíků je v Praze. Možná pojďte tady k tomu malému duelu mezi panem Žáčkem a panem Kotenem.

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Já bych to jenom okomentoval skutečně z hlediska samosprávy, ve které je skutečně vlastně nejvíc ukrajinských uprchlíků, nám se tady bezpečnostní situace nějak nezměnila a vlastně se nezměnila ani výrazně nějak epidemiologická situace. Takže myslím si, že to strašení není na místě.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Nechám reagovat i pány hejtmane. Pane Netolický, doufám, že nás slyšíte, tu debatu, změnila se nějak situace bezpečnostní, epidemiologická v Pardubickém kraji v návaznosti na ty 3 měsíce uprchlické vlny?

Martin NETOLICKÝ, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/:
To, že máme nějaké základní informace, například od hygienické stanice, že ti příchozí, o kterých my hovoříme jako o specifické skupině, tak mohou mít nejrůznější infekční choroby, tak tyto informace máme. Na druhou stranu nezpůsobuje to žádný problém pro zdravotnický systém a nezpůsobuje to žádný problém pro většinovou společnost. Každopádně my se pravidelně jako hejtmani setkáváme, jak s řediteli, krajskými řediteli Hasičského záchranného sboru, tak Policie České republiky. Policie monitoruje situaci v našem kraji a stejně tak v ostatních krajích. A opravdu mohu říci, že se bezpečnostní situace nezměnila. My tady hovoříme trošku o jiném problému, a to je do jisté míry i vliv na veřejný pořádek v okolí těch krajských asistenčních center, kam tyto specifické skupiny přichází. Není to úplně příjemné samozřejmě pro celé okolí, protože jsou to skupiny, které všichni známe, a proto se snažíme v této chvíli tu situaci řešit. Já opravdu bych varoval před tím, že někdo bude vyprávět, že se sem dostávají nějaké mafiózní praktiky, nebo něco podobného. My jsme upozorňovali na to, že třeba ta dávková turistika je organizovaná, ale je organizovaná přímo z Ukrajiny, respektive z těch oblastí, které na Západě přiléhají k hranici schengenského prostoru, ale opravdu nevím, jestli kolega má informace, že se sem dostávají nejrůznější struktury, kterých bychom se měli obávat, prozatím takové informace nemáme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám. Pane hejtmane Schillere, jaká je situace v Ústeckém kraji?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Musím potvrdit kolegy, my skutečně monitorujeme každý týden v rámci třeba krizových štábů vlastních, který svoláváme, někdo možná i 2× v týdnu, nemáme informace o tom, že by se změnila bezpečnostní situace, dokonce ani ta epidemiologická, protože máme tam, i součást jsou naši ředitelé hygienických stanic. Zdravotně to zvládáme. A jestli existuje nějaké bezpečnostní riziko, tak to není na nás jako na krajích, ale je to skutečně záležitost státu a bezpečnostních složek, aby si tohle monitorovaly a zjišťovaly. A ve své podstatě my jsme asi ti poslední, kdo by se tohle měli dozvědět, protože bezpečnostní složky by měly pracovat bez ohledu na to, jestli prostě je krize nebo není, věřím tomu, že se tomu věnují. A neobával bych se skutečně tady toho a máme specifické problémy, ale v tom množství těch uprchlíků, co jsme přijali, tak i ti specifičtí uprchlíci jsou tak strašně malé procento, které určitě vyřešíme. Já bych byl nerad, aby na tu práci všech ostatních, který tady se postarali o těch 350 000, aby, dejme tomu, tisícovka nám nějakým stylem zkazila tu, nebo ne zkazila, ale prostě na nás házela nějaký stín, že jsme se o to nepostarali. Postarali a dobře.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, dostaneme se k tomu, k čemu vy říkáte specifická skupina uprchlíků. Pane Kotene, to téma uzavřu s vámi. Máte vy informace o tom, že se tito lidé k nám dostávají, protože pokud nás někdo poslouchá, může začít mít strach, může začít mít obavy, kdo sem přichází, jací zločinci a může prostě růst nenávist vůči Ukrajincům?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já si myslím, že zcela namístě je nějaká předběžná opatrnost.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Počkejte, máte ty informace, že někdo takový k nám přichází?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Vláda má předběžnou opatrnost a pouští sem bez nějaké zevrubnější kontroly v podstatě kohokoliv. Já netvrdím, že ženy a matky, které sem tvrdí, tak mají nějaké jakoby problematické zázemí, nebo že jsou schopny tady páchat nějakou trestnou činnost. Ale v podstatě tím, že neexistuje celoevropská databáze těch lidí, kteří se sem dostali. A samozřejmě muži mohou přecházet i přes tu zelenou hranici, což se pravděpodobně děje, protože ty bezpečnostní složky státu, zejména Slovenska a Polska nemají takovou kapacitu, aby odbavovaly vlastně na hranicích a zároveň, aby hlídaly i tu zelenou hranici, takže samozřejmě může se stát, že se sem dostanou i takovéto závadové osoby a my to skutečně nedokážeme vyloučit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, ale v tuto chvíli ty informace nemáte a říkáte, že to je předběžná opatrnost?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Ano, je to samozřejmě předběžná opatrnost a zrovna tak jako vláda není schopná potvrdit, že tady nejsou, tak zrovna tak já nedokážu potvrdit, že tady jsou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Když vám to říkají hejtmani nebo pan primátor, že žádné excesy bezpečnostní tady nejsou...

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já se obávám, že kriminální živly se rozhodně nepůjdou registrovat na správu sociálního zabezpečení, aby dostali 5 000 Kč.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Hřibe, vy chcete reagovat.

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Samozřejmě se na krajském našem krizovém štábu zabýváme i otázkami bezpečnostními. To, co zaznívalo od policie, bylo spíš to, že vlastně ti, kteří k nám přicházejí, ty ženy a děti, se vlastně stanou nějakou obětí nějakého kriminálního jednání, konkrétně jako třeba obchodu s bílým masem nebo podobně. Několik takových podnětů policie, pokud vím, i řešila. Mám pocit, že nakonec se to zatím nepotvrdilo, ale jako samozřejmě tohle je velké riziko, které bych já vnímal jako prioritní, než skutečně bezpečnostní situace, že by měla postihnout místní obyvatele. Když se dostanu k tomu městečku stanovému v Troji, tam se ta bezpečnostní situace ani v tom místě nějak nezhoršuje.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já také mohu ubezpečit od velení policie, hasičského záchranného sboru, od zpravodajských služeb, že jsou si vědomi rizik, která mohou přijít, připravují se na ně, ale nic takového, co říká pan kolega Koten, se neděje, jsou to prostě pouhé spekulace, které mají podle mého názoru jaksi rozvířit tu situaci u nás, vytvořit atmosféru strachu. My jsme nedávno, dokonce jsme s panem kolegou Kotenem navštěvovali schengenskou slovenskou hranici, jak byla zabezpečená, tam by monitorovali každého, mají vytvořený takový systém, že by monitorovali každého, kdo by i přes tu zelenou hranici přišel, čili bychom měli povědomí, slovenské orgány by to řešily, stejně jako řeší polské orgány v mnohem větším měřítku, než si dovedeme představit. Prostě situace je stabilní, zvládáme to a žádné spekulace nejsou na místě.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Třeba by vás to mohlo uklidnit, pane Kotene.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já jenom krátce zareaguji, byli jsme spolu na tehdejší hranici Schengen versus Slovensko, versus Ukrajina, ukrajinsko-slovenská hranice, to zabezpečení tam bylo skutečně na vysoké úrovni, nicméně ten počet lidí, kteří tam slouží, tak mají teda i jiné úkoly, hlavně na těch přechodech. Takže nevěřím tomu, že jsou schopni zvládnout vlastně tu ostrahu té hranice v celé té šíři s tím samým počtem příslušníků bezpečnostních složek.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám. Pane primátore, vy jste dal vládě minulý týden ultimátum, řekl jste, že pokud se do nějaké doby, do úterý, nevyřeší nebo nebude plán, jak se bude přerozdělovat, jak se ta situace bude řešit, zavřete centru ve Vysočanech. Teď to vypadá, že ta krize, ta roztržka je zažehnána, zůstane asistenční centrum otevřené.

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Já to nevnímám jako žádné ultimátum, ani jako žádnou roztržku. Jednak to nebyl žádný můj plezír, to tedy za prvé, to bylo...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, ale řekl jste, pokud nebude do úterý něco, zavíráme centrum.

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
To bylo doporučení krizového štábu hlavního města Prahy, to je orgán, který je odborný, mají tam převahu složky integrovaného záchranného systému nebo úředníci, politiků je tam vlastně menšina. A tenhle orgán vydal zcela logické doporučení z mého hlediska, že pokud tady nebude existovat mechanismus, jakým bychom mohli docílit přesunu uprchlíků z přetížené Prahy do míst, která přetížená nejsou, kapacity tam nejsou naplněné, protože v Praze máme skutečně 4× více uprchlíků na hlavu, než v některých jiných krajích.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vejdou se sem další, máme kapacity ubytovací, školské, zdravotnické...?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Z mého pohledu nedává smysl, zejména tedy ani z pohledu krizového štábu, nedává smysl registrovat ty lidi dál v místě, kde se o ně vlastně nemůžeme postarat. To znamená, tady nešlo o žádné ultimátum, ale v podstatě o avízo nějakého zcela logického manažerského rozhodnutí, ke kterému dojde asi každý, kdo se nad tím zamyslí prostým selským rozumem.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zůstane to centrum teda otevřené, protože to, co říkáte, tak nedává smysl, aby tam dále to centrum existovalo?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
V tuto chvíli my jsme chtěli od vlády nějaký signál, ten signál přišel, byl předložen návrh na to, jakým způsobem by se to mělo řešit. Já už jsem říkal po telefonu tedy panu premiérovi, i panu ministru vnitra, a už jsem to vlastně napsal i kolegům hejtmanům, co mně tam tak jako zhruba chybí a přebývá. Věřím, že se k tomu povede ta diskuse v úterý. To je záležitost, kde musí dosáhnout vláda skutečně shody se samosprávami. Ale tady budou prostě nějaká jednání, která budou probíhat nějakou dobu a my rozhodně nechceme dělat žádné ukvapené kroky, takže to rozhodnutí jsme odložili do doby, než ta jednání doběhnou, ale nejpozději do konce května, protože chceme, aby skutečně to téma bylo vyřešeno co nejdřív.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Závisí to celé na tom, čemu se tak nepěkně říká přerozdělování, že prostě budou nabídnuty kapacity a uprchlíci budou motivováni, aby šli bydlet mimo Prahu...

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Můžeme tomu klidně říkat relokace nebo přerozdělování, to je skoro jedno. Ale v podstatě ano, jde o tom, že prostě nedává smysl za státní peníze vytvářet ten tlak na místa, která jsou přeplněná, abychom to potom za další státní peníze řešili. Dává mnohem větší smysl rozprostřít rovnoměrně to zvládání uprchlické vlny po všech regionech, nejenom po těch velkých městech, která teď čelí největšímu náporu, protože skutečně to není dobrá věc ani pro ty uprchlíky, ani pro celou společnost. Pokud my začneme stavět v Praze ty modulové školy, jako že ty projekty tady jsou připravené a my jsme nachystaní a brzdí nás spíš legislativa, tak v konečném důsledku to stejně dávat smysl nebude, protože tím vytvoříme školu, ve které budou jenom ukrajinské děti a na jakoukoliv adaptaci nebo integraci můžeme klidně zapomenout, protože tam budou žádné české děti. Takže tohle je věc, která by zadělala na další problémy do budoucna. Věřím, že to tady nechceme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Další otázka na pana hejtmana Netolického. Pane hejtmane, vy jste už jistou skepsi k tomu přerozdělování válečných uprchlíků vyjádřil v té původní odpovědi, dohodnete se na tom, bude to tedy fungovat?

Martin NETOLICKÝ, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/:
Já si především vyslechnu, jak konkrétně to chce kolega Hřib a vláda řešit, protože to opravdu není úplně jednoduché někoho nutit k přemístění do jiné části republiky, prostě musíme si uvědomit situaci v České republice, že tady máme nějakou dopravní infrastrukturu, nějak umístěné hlavní město, to prostě je fakt zeměpisný, který těžko můžeme rozporovat. A já si vzpomínám už na začátku této uprchlické krize, že jsme dostali nějaké tabulky, kde bylo podle přepočtu obyvatel nějaké číslo, tehdy to bylo asi 7 000 osob na Pardubický kraj při velikosti uprchlické krize 150 000 uprchlíků, teď je to 350 000. My v Pardubickém kraji prostřednictvím asistenčního centra jsme odbavili, řekněme, 15 000 osob. Ale samozřejmě nikdo nemůže nutit kohokoliv, aby setrval v tom daném místě. Ten problém podle mého názoru nastane, protože těžko se lze dohodnout na něčem, co potom nelze uskutečnit. Čili já bych rád potom slyšel nejenom nějaké obecné řeči ohledně toho přerozdělení, ale jak si to kolegové představují. My třeba zrovna patříme mezi kraje, které jsou tak na hraně, nejsme na tom tak jako střední Čechy nebo Praha samotná. Z hlediska teda upozorňuji jenom dat, vycházíme pouze z dat. Já jsem se díval do těch nových systémů, které byly řízený, ten tzv. dashboard, který obsahuje základní data. A víte, já úplně nejsem zastáncem toho, abychom vycházeli pouze ze statistik. A to, co vnímáme všichni jako největší problém, a ostatně to je problém hlavního nádraží v Praze, byl to problém i nádraží v Pardubicích, ale celé řady dalších míst v České republice, tak to nejsou ti uprchlíci, kteří přichází z těch opravdu válečných zón, kde přišli o střechu nad hlavou a přichází rodiny s dětmi, ale je to prostě to, co se snažíme pojmenovat. Řekněme, si to znovu. To přerozdělení a ta debata tady na to téma je jenom proto, že je tady určitá skupina, která situace zneužívá, to bych chtěl podtrhnout.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Netolický, to je poměrně, to jsou závažná slova, neslyšíme je pouze od vás. Na základě čeho tak soudíte, podle jakých informací, tak pracujete? Situaci na hlavním nádraží, tu probereme jako podrobně, ale vy tady říkáte, že lidé, kteří tam nocují, jsou to ukrajinští Romové, že vlastně nejsou uprchlíci?

Martin NETOLICKÝ, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/:
Víte, prostě to jsou konkrétní zkušenosti lidí z asistenčního centra, ale i naše. Protože pokud já jsem už opakovaně hovořil se svým protějškem Volodymyrem Čubyrkem, což je předseda oblastní Zakarpatské rady, která sídlí v Užhorodě, je to můj přítel, se kterým se znám asi 10 let a jezdíme pravidelně, snažíme se humanitárně pomáhat Ukrajině prakticky celých 10 let, protože ta situace na Ukrajině samozřejmě nebyla veselá ani v době, kdy válečný konflikt neprobíhal. Tak pokud on nám potvrdí, že jednotlivé, řekněme, skupiny a klany de facto motivují matky se všemi svými dětmi, aby přijely do České republiky a vyřídily si, řekněme, tu solidární pomoc a zase se vracely, pak je to potvrzení toho našeho předpokladu, který máme. A to, že to není náhoda, to vám můžu dokázat i tím, že například k nám do asistenčního centra přijely osoby, které neuměly vůbec ani ukrajinsky, měly papírek, na kterém bylo napsáno, že chtějí dávku, že nechtějí ubytování ve Vyšných Lhotách na Ostravsku a v Bělé. To je veškerá informace, která tam byla, a to byla informace v češtině. Takže prostě my jsme na to opakovaně upozorňovali, že je to potřeba řešit. My nemáme přece nikdo žádný problém s tím pomáhat, ostatně Česká republika je vázána i mezinárodními dohodami, prostě je tady azylové právo, stát, odkud prchají, tak není schopen zajistit bezpečnost, tak přichází do jiného státu, který ji zabezpečí. Ale na druhé straně není možné, aby ze zón, kde žádné závažné riziko nehrozí, tak aby se zvedly skupiny obyvatel, které chtějí řešit svoji osobní životní situaci. To není ten azyl, o kterém hovoříme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, než nechám reagovat pana Schillera a pány poslance, pane Hřibe, jsou ty vaše zkušenosti tak závažné, jak popisuje pan hejtman Netolický, protože to jsou závažná slova, která mohou významným způsobem měnit veřejné mínění, obracet nenávist vůči těm lidem a víme, jaké Česká republika měla problémy s rasovou nenávistí a nenávistí vůči Romům?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Co se týče těhle věcí, já bych rád zdůraznil, že opravdu přerozdělování uprchlíků z velkých měst do ostatních regionů se rozhodně neřeší kvůli té skupině, která je na hlavním nádraží. Já dokonce jsem přesvědčen, že vlastně otázka hlavního nádraží bude vyřešena do konce května, kdy ještě vůbec žádné ty opatření, které by měla motivovat lidi k přerozdělování nebo k přesunu do jiných regionů, vlastně nebudou platit. To znamená, není to takhle. Já chápu, že je to nějaká mediální zkratka, že se to dá spojovat, protože ty problémy se řeší ve stejném čase. Ale opravdu my říkáme, že Praha je přetížená a že to může být problém a že je nutné mít relokační mechanismus už zhruba 2 měsíce. A to, že se to teď jako nějak v čase spojilo, je skutečně spíš náhoda. My celou dobu říkáme, že je potřeba řešit problém 99,5 % uprchlíků, kteří nejsou na hlavním nádraží, ale prostě vytváří tady tlak na životní náklady i místních obyvatel, který je nutné řešit, zvlášť v době té energetické krize.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane hejtmane Schillere, pojďme postupně k tomu přerozdělování, bude to fungovat, dohodnete se na tom vy jako hejtmani se státem a bude to vůbec fungovat, protože pan hejtman Netolický to naznačil, on je právník, vy nemůžete nikoho nutit, aby se nemohl pohybovat svobodně, kam chce?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Má pravdu, protože ten statut skutečně je takový, že ten člověk se může pohybovat po celé Evropě. A já bych, než začneme přerozdělovat, nebo bavit se o nějakém přerozdělení, tak bych místo těch signálů už potřeboval konkrétní kroky, a to jsou 2, jestli ti lidé tady budou zůstávat, anebo půjdou zpátky, to nikdo neví.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To vám ale nikdo neodpoví na to.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Nikdo nám neodpovídá. A druhá informace docela zásadní, je, jestli tady ještě jsou na našem území, anebo jestli už šli. My totiž pracuje s čísly, jenom koho jsme zaregistrovali a koho máme jakoby přijatého, ale my vlastně nevíme, jestli ti lidé tady jsou nebo nejsou. Takže my se bavíme o nějakém počtu. Já vím, že u nás v kraji máme zaregistrováno 18 000 lidí, ale já nevím, jestli jich je tam 18 000, nebo 15...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že jich je méně nebo víc, nebo nevíte?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
To nevím, protože to nikdo neví, to jsou ty základní data, který my potřebujeme, abychom pak se mohli bavit dál, abychom pak se mohli bavit dál o zařazení do škol, o práci, o takových věcech, to je prostě jiná věc.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jaké byste měl, promiňte, řešení, protože toto, co popisujete, je vlastně neřešitelná věc, ptala jsem se na to pana předsedy, že se nikdo vlastně nemůže dopočítat, ti lidé se mohou volně pohybovat, my jim tady pomáhá...

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Ono určitě nějakým stylem teď vláda jakoby dobíhá ten vlak, který jí ujel na začátku, takže snad chytne ten vagon a začne ty lidi nějakým stylem stahovat třeba na pracovní úřad, kde by se měli jakoby přeregistrovat, nebo spíš nahlásit, jestli tady jsou, nebo ne. Pak budeme mít reálná čísla, jestli skutečně tady jsou nebo nejsou. A na to bude vázáno to vyplácení té další dávky, protože pak třeba zjistíme, že ti lidé už tady skutečně nejsou a my máme zbytečně vysoké náklady, nebo řešíme někoho, kdo už tady dávno není, buď se vrátil zpátky nebo šel dál. Takže určitě to jako musí vláda nějakým stylem co nejdříve podchytit, abychom se mohli bavit dál, co s tím.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Jaké je to řešení, pane předsedo?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já tady řekl, rozporoval bych to, že to vlastně na začátku šlo dělat nějak jinak. My jsme potřebovali získat vlastně seznam, přehled lidí, kteří k nám dorazili, dorazili přes země, které jsou hraniční s Ukrajinou, veškerá ta opatření, to znamená, to zaregistrování proběhlo na té ukrajinsko-polské, ukrajinsko-slovenské či případně ukrajinsko jiné hranici a pak dorazili k nám. My jsme si udělali vlastní evidenci, udělali jsme jí rychleji, než všechny ostatní státy. Čili ten maximální počet těch lidí, kterým jsme tu pomoc nabídli, kteří ji přijali, v té evidenci máme. Dneska ovšem je situace taková, a bylo to za situace, kdy jsme nevěděli, jak se bude vývoj na té východní frontě, jak se ty ruské agresivní útoky, jestli se dostanou do Kyjeva, jestli vlastně neprorazí skrz ty ukrajinské obranné linie. A ta vlna, která přicházela do Evropy, byla obrovská, to byly prostě miliony lidí, stejně ta uvnitř Ukrajiny. Dneska jsme v situaci jiné, vypadá to, že ukrajinská armáda bojuje, brání své území, dokonce v některých prostorách je schopna zatlačit ty agresory Putinovy na Východ, nastala situace, že se ti Ukrajinci..., ty části rodin, které byly u nás, se začali vracet. A dneska máme příslib, a to je to řešení, o kterém mluvím, od pana ministra, že do konce května budeme propojeni, ten náš systém té naší evidence, to znamená, těch necelých 350 000 bude propojen s těmi evidencemi, které jsou nadnárodní, čímž my si bude moci ověřit online, tak jak já to vnímám, jestli ta osoba, jestli ta část rodiny je ještě u nás, anebo jestli překročila zpátky ukrajinsko-polskou hranici a není nikde na Ukrajině. To je jedna rovina. Druhá rovina, kterou musíme řešit a podporujeme vlastně ta řešení, abychom se ujistili, kdo tady je, je zpřísnění v rámci lex Ukrajina 2, zpřísnění toho hlášení se jaksi k pobytu, abych tak řekl, a snížení toho časového termínu hlášení, kde jsou ubytováni na 3 dny, což si myslím, že je velmi radikální změna oproti tomu, jak to bylo volné na začátku, protože jsme nevěděli, jak dlouho to bude trvat a tak dále. Dneska se ta situace vyvíjí pozitivním směrem, bych řekl. Další věc je, je tam omezená i ta lhůta na vlastně, kdy budeme vydávat tu sociální dávku všem těm, kterým je přiznán ten právní statut, aby ji mohli dostat, což si myslím, že je důležité, ale musíme přijmout ten zákon.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Nesouhlasím s tím, že to nešlo jinak. My už jsme od začátku, když to začínalo po prvních 3 týdnech, volali jako hejtmani po tom při registraci, ptejte se lidí, chtějí tady zůstat, ptejte se na jejich zaměstnání, zaměření, jaký mají, ptejte se, jestli...

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Co by vám řekli, když nevěděli, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Oni některý věci věděli, ale prostě bohužel se jich nikdo neptal.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já jsem se ptal našich diplomatů třeba ve Lvově, kteří bezprostředně komunikují s Ukrajinci ještě v místě před ukrajinskou hranicí, ukrajinsko-polskou. A ti říkali, že odhadují, ale říkám, je to odhad kvalifikovaných jaksi diplomatů, že tady u nás z té vlny zůstane 30 %, ale pracujte s tím, prostě to je číslo, které...

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já komunikuju s lidmi v našem krajským centru a my jsme si ty informace sami od sebe...

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
A oni jsou vám schopni už říct...

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Ano, byli schopni nám říct, ano, já tady nechci být. Já teda tady zůstanu...

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Kdy odejdou, do půl roku?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
To oni neřekli, ale řekli, že tu nebudou chtít zůstat, ale aspoň na začátku jsme tuhle informaci měli. Pro nás důležité bylo, že nám třeba oznámili to, jaký mají pracovní zařazení, abychom je mohli dál dát do systému a taky se nám podařilo už několik stovek zaměstnat. Takže to úplně jako jsme potřebovali od začátku, ale museli jsme to zase udělat my, protože zase je někdo nevyslechl, vyslali signál, který šel někam jinam než k nám, ale bohužel reálný kroky nemáme žádný. Takže to si myslím, že mohli udělat jako dřív.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám. Pane poslanče Kotene, bude fungovat, je to cesta rozdělit uprchlíky po České republice tak, aby nabídka kopírovala víc tu poptávku?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já tady mám samozřejmě otevřený dopis jednoho pana starosty z obce Kramolín, tam byli tedy relokováni někteří uprchlíci právě z té skupiny sociální, o které se tady bavíme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ta je velmi malá...

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Jedná se asi zatím o 24 nebo 25 lidí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
V celkové té skupině je to opravdu jako jedno procento těch lidí, možná ani ne půl procenta. Pojďme, dobře, pojďme se, vy se chcete bavit o ukrajinských Romech, já se, s dovolením, teď o celkovém systému přerozdělení uprchlíků, maminek s dětmi, že dostanou ubytování, možná práci někde jinde, když Praha a další města jsou přetížená.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já se obávám, že jim to skutečně nikdo nemůže nařídit. A vzhledem k tomu, že je volný pohyb po celém schengenském prostoru, tak skutečně ti uprchlíci mohou, i když se zaregistrují tady na tom místě, tak mohu skutečně jet po České republice kamkoliv a i do zahraničí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Čili to fungovat podle vás nebude?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Obávám se, že to fungovat nebude a vždycky půjdou tam, kde se budou mít lépe samozřejmě. Já to tak vnímám. A co se týká vlastně té obce Kramolín, tak tam i přes místní referendum tam byli umístěni ministrem vnitra nebo ministerstvem vnitra a jaksi k poměrně velké nevoli těch občanů v té obci. Já to vnímám tak, že jsem z toho, jaksi z Vysočiny, bydlím velice blízko tady tomu místu a musím říct, že občané to tam vnímají velice negativně, protože i přes jejich naprostý nesouhlas tam byli ti lidé umístění. Takže uvidíme, jak to celé dopadne. Já si především myslím, že jaksi ti politici, ať se jedná o komunální úroveň, nebo co se týká té parlamentní úrovně, tak především by měli hájit zájmy občanů České republiky a až poté se mohou tedy starat jaksi o celosvětové blaho.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rozumím. Velké motto, velké téma teď SPD. Pane Schillere, vy už jste v rozhovoru tento týden v České televizi naznačil, že s přerozdělováním až takový problém nemáte, ale ukrajinské Romy už v Ústeckém kraji nechcete. Rozumím tomu správně?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Rozumíte tomu naprosto správně, protože já se ptám, kolik pan starosta má těch romských, nebo kolik dostal... 50?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Je tam, tady v tom případě naštěstí ještě, když se podíváme na to složení, tak...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
24 a 19 dětí, jestli jsou moje informace správné.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Ano, 5 matek...

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Dobře, takže necelá padesátka. To my v Ústeckém kraji máme v jednom paneláku, takže jako my z toho zas tak úplně jako nejsme rození. 40 let nám někdo říká, jací jsme rasisti, ale tam to není vůbec o rasismu, jako nám se někdo snaží jako dát, ty specifický, proto říkáme, že to je specifická skupina, protože potřebujou specifickou péči. A ten člověk, když to řeknu, 18 000 uprchlíků máme v kraji, ani o jednoho jsme se nemuseli postarat ve své podstatě, oni naopak se starají sami sebe a s neskutečnou vervou. Takže to znamená, že některé ty ženy si do týdne bez jazykového vybavení, všechno, najdou práci. Naši lidé, které máme 10, 20 let na sociálních dávkách a umí jazyk, už znají prostředí, všechno, neumí si najít práci. Tohle bych dával za vzor těm, prostě kteří přijdou, proto my říkáme, že ten člověk, který přijde, je specifický, on potřebuje jednoho člověka, aby se o něj staral a my nemáme...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Máte takovou zkušenost, vy jste řekl, že v Janově máte 100 ukrajinský Romů ve Varnsdorfu 50.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
My máme zhruba asi 84 teď umístěných, ale musíme je rozmisťovat samozřejmě po menších skupinách, jakmile dáte velkou skupinu, to, co se nám stalo, že nám 100 Romů uprchlických nebo ukrajinských přišlo do Janova, do nejhorší oblasti, která může být, kde doopravdy je takový sociální smír, že už jako se tolerují obě dvě strany, tak najednou nám přišlo 100 takových uprchlíků, kteří mají úplně jinou kulturu, než do konce naši Romové čeští, kteří už tady žijí a jsou nějakým stylem zvyklí na náš prostor, tak oni mají úplně něco jiného. Přesně tak, jak jsem mluvil, oni nejsou schopni používat prostě základní věci a oni prostě nejsou schopni se pohybovat v naší společnosti. A my nemáme kapacitu sociální, neziskovky, neziskovky tam byly vlastně víceméně naše, viděl jsem tam jednou nebo dvakrát možná romskou neziskovku, která když se nic neděje, tak nás všechny strašně kritizuje, jak jsme na strašně oškliví, jak se jim nevěnujeme. Není to pravda. A další a další věci. My prostě skutečně nemáme, a není to neochota, že bychom nechtěli, my prostě nemáme kapacitu personální, my nejsme schopni se o ně postarat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Netolický, má tu kapacitu Pardubický kraj, slyšeli jsme názor pana hejtmana Schillera, který otevřeně říká, že jeho kraj takové lidi integrovat nemůže?

Martin NETOLICKÝ, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/:
Pan kolega má pravdu, prostě je to do jisté míry problém. My jsme opakovaně se v rámci našeho krajského krizového štábu s kolegy zabývali, jakým způsobem to řeší, na to prostě nikdo extra recept nemá. My jsme tady byli kritizováni za to, že v tom mezidobí, kdy byli de facto lustrováni, zdali jsou či nejsou občany Evropské unie, to znamená, zda jim náleží nebo nenáleží dávka, tak že jsme vybudovali ve spolupráci s městem Pardubice stanové městečko v kasárnách na Hůrkách. Ale jenom abyste věděli, když teda tak strašně nám tvrdili během tohoto lustračního procesu, že tady chtějí pracovat, že tady chtějí chodit do školy, jak je možné, že ihned po získání těch příslušných dávek nasedli na vlak, část hned odjela pryč neznámo kam, část jela se podívat do Vyšných Lhot. Řekla, že tam bydlet nebude, odešla do Ostravy na nádraží a odjela. Další skupina úplně stejným způsobem přišla k nám na Krajské asistenční centrum minulý týden o víkendu a obdobným způsobem po inkasování dávky odjela. Prostě to je věc, kterou řešit musíme. A paradoxní na tom celém je, že těch lidí, o kterých hovoří kolegové, že tady chtějí zůstat a potřebují tu specifickou péči, i tak je poměrně málo, protože velká část z nich skutečně přichází za sociální dávkou. Nám to vadí. My jsme se o tom bavili opakovaně. Proč? Protože na asistenční centru taky pořád ještě působí neziskovky a lidé, kteří tam jsou jako dobrovolníci. A jak to asi na ně působí, že když v minulosti přicházeli z jednotlivých částí Ukrajiny skutečně unavení lidé upachtění po cestě, kteří potřebovali pomoc a byli vděční za málo. A dneska máte příchozích kolem 70 denně u nás teda v Pardubickém kraji, zhruba polovina čeká de facto na dávku a odjíždí. No, tak asi to není ani motivační pro ty pracovníky. Čili to je jedna věc. To, co ještě se vrátím k tomu, co říkal malinko před chvílí pan kolega Hřib. To, že jsem se díval na data ohledně zajištění zdravotní péče, školství a podobně v rámci té statistiky, kterou v tuto chvíli máme k dispozici, tak je objektivním faktem, že samozřejmě Praha je na tom a střední Čechy nejhůře z hlediska počtu volných kapacit. Ale znovu zdůrazňuji a opakuji, já jsem zatím ještě neslyšel konkrétní mechanismus, jak by k té realokaci mělo dojít. A je pravda, že je jedno, jestli budeme se bavit o specifické skupině, nebo o všech ostatních. Já čekám pořád na to, až někdo řekne konkrétní tu záležitost. A jestli můžu ještě k panu kolegu Kotenovi. On má trošku možná, stejně jako někteří další politici z SPD, zkreslené představy o fungování těch našich krajských štábů. Tak já ho určitě rád pozvu na jeden z našich, které organizujeme pravidelně, aby věděl, jaké záležitosti konkrétně se tam projednávají, že skutečně se nejedná o nějaké úlevy příchozím uprchlíkům. My se snažíme organizačně celou situaci zvládnout, tak ho samozřejmě zvu k nám do Pardubického kraje a těším se na návštěvu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, pane hejtmane Netolický. Pane Kotene, vy si pozvání vypořádáte s panem hejtmanem s dovolením osobně. Po krátké pauze, pane primátore, dám slovo hned vám, budete na to reagovat a také se vás budu ptát, co bude s těmi Romy na pražském hlavním nádraží, protože od 1. července tam nebude možné už nocovat, tak mě bude zajímat, co se bude dít dál. Za malou chvíli jsme zpátky po krátké pauze. Děkuju, že se díváte. Děkuju, že si počkáte.
Dobrý den. Díky, že jste si počkali, na CNN Prima News pokračuje Partie. Naše téma velké je uprchlická krize a pomoc uprchlíkům. Pane primátore, jak jsem slíbila, začnu u vás. Hlavní nádraží, stále je tam mnoho uprchlíků, nocují tam na zemi, živoří tam z nějakých humanitárních dávek, z nějakého jídla. A od 1. července nebude možné na tom nádraží nocovat, kam ti lidé půjdu?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Ti lidé postupně, jak jsem byl informován tedy i v průběhu včerejška, obcházejí, ta situace se pomalu trochu zlepšuje je otázka, jestli se ten trend udrží.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kam odchází?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Myslím, že 80 osob odjelo teď třeba do Maďarska včera, jak jsem byl tedy informován ze strany hasičů.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, nerada přerušuju, ale oni odjeli, protože neměli potvrzené ukrajinské občanství, nebo proto, že se prostě chtěli vrátit zpátky?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Těch skupin, které tam přibývají na tom hlavní nádraží, je vícero. Obecně jednak jde tedy o lidi, kteří vlastně čekají na prověření toho maďarského občanství, protože je vytvořená ta, v uvozovkách, čekárna v tom stanovém městečku v Troji. Potom jsou to lidé, kteří mají už třeba potvrzeno, že jsou Maďaři, tedy mají to maďarské občanství, to znamená, těm my tady nejsme schopni poskytnout žádnou pomoc, to prostě jako ta pravidla, která jsou stanovená vládou, neumožňují, ono to mezi námi nedává ani vlastně moc smysl. A další věc, protože jako nemůžete tady přebírat odpovědnost za občany jiného členského státu EU. A třetí skupina, řekněme, jsou lidé, kterým byla ta pomoc nějak nabídnuta, oni na ni měli nárok, ale oni třeba svévolně opustili to ubytování, anebo na něj odmítli odjet, tím pádem vlastně ztratili nárok na to, aby jim ta pomoc poskytnutá byla. To znamená, teď tam probíhá ta informační akce, které se účastní, jak složky integrovaného záchranného systému, primárně tedy policie a neziskové organizace a snaží se vysvětlit těm lidem, pokud spadají do těch druhých dvou skupin, že prostě tady už pro ně jako žádná pomoc není a že se tedy musí vrátit zpátky do vlasti. A tohle je tedy věc, která se zjevně asi nějak daří, protože podle informace ze včerejších večerních 11 hodin tam bylo 259 lidí, což je tedy výrazný rozdíl oproti těm téměř 500, které tam byly v minulých dnech, ale pochopitelně ta situace se nějakým způsobem vyvíjí. Já vím, že to není komfortní pro nikoho. Je to záležitost, která pochopitelně rozhodně není pohodlná ani důstojná, ale já věřím, že tohle je záležitost, kterou se nám podaří vyřešit ještě, než se dostaneme k reálnému řešení té otázky přerozdělování uprchlíků do těch ostatních krajů.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rozumím. A ta moje otázka, že od 1. července tam nebude možné spát na tom nádrží. Já jsem tam včera byla, ti lidé tam jsou, jsou tam na zemi, prostě tam bydlí, je to nebezpečné. Sám jste řekl to slovo nedůstojné, možná až ostudné, kam půjdou, pokud tam stále budou?

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Jak jsem zmiňoval, v případě, že jsou to občané jiného státu členského Evropské unie, tak se musí vrátit do vlasti. Pokud tedy tady jim byla nabídnutá ta pomoc a oni ji odmítli, no tak se budou muset také vrátit do vlasti. A ten návrat vlastně jejich je nutné nějakým způsobem koordinovat a podpořit, což pokud vím, tím se zabývá ministerstvo dopravy. Takže tyhle záležitosti probíhají.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane předsedo Žáčku, když to vidíme tu situaci s ukrajinskými Romy a vlastně v průběhu těch dnů se celá ta problematika uprchlické krize trošku jako zdrcla ta pozornost na tento problém, kdo selhal, nedalo se to udělat jinak?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Tady těžko říci. My jsme nemohli postavit prostě na hranicích nějaké zvláštní brány a vytvořit něco to, co vlastně musí vytvářet Poláci s Ukrajinci, případně Maďaři vůči Ukrajincům, Rumuni atd. Prostě my jsme už vnitřní hranice schengenského prostoru nebo EU, čili tady, myslím na naší straně nelze nikomu zabránit, aby prostě vlakem, nebo jakkoliv překročil naši hranici, pokud je tady legálně. Ale chtěl jsem říct, já jsem naznačil, už to řešení, teď, když budeme mít vlastně ty informace, ta tvrdá data o tom, kdo na našem území zůstal, když my je vlastně donutíme rychleji reagovat a dávat potvrzení o tom, kde jsou ubytováni, tak my splníme vlastně to, po čem volají hejtmani, případně pan primátor, abychom byli schopni říct, kolik jich tady aktuálně je. A za druhé, jestli je nutné nějaké přemisťování, nebo nastavení těch podmínek. Myslím si, že, jestliže tady máme ty odhady, které samozřejmě jdou spíše od operátorů, že jich je tady dneska o 100 000 méně, no, tak to do značné míry ten problém řeší. Na stranu druhou je tam nutné i to zpřísnění vydávání těch dávek atd., to jsou všechno provázané nádoby.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To, co jsme slyšeli pana hejtmana Netolického, částečně i od pana hejtmana Schillera, že by to mohla být nějaká organizovaná dávková sociální turistika ze západu Ukrajiny, to můžete potvrdit, informace, které máte a můžete sdělit?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já to nevylučuju. Myslím si, že se tím zabývají třeba i naši policisté, kteří byli vysláni jako na podporu toho schengenského, té hranice slovensko-ukrajinské. Já to nevylučuji, může to tak být. Ostatně, pokud někdo jim dává nějaké instrukce, pokud někdo třeba od nich bere nějaké finanční prostředky, tak to lze označit za nějakou organizovanou, pak je teda otázka bezpečnostních složek, v případně dalšího šetření, nakolik je to trestné, nebo to trestné není. Nicméně tím, že budeme mít dostatečný přehled o nich, že budeme schopni říci, kde máme ta místa pro nějakou distribuci, případně kdo se všechno vrátil, tak to si myslím, že je to řešení, po kterém voláme a ještě, když to bude napojeno na ty nadnárodní systémy informační, tak asi více už nedosáhne.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Moje poslední otázka na vás, pánové, se bude týkat možná trochu budoucnosti, naše televize má exkluzivní průzkum k dispozici agentury STEM/MARK, který se týká uprchlické krize a nálady ve společnosti a polovina Čechů by tu ukrajinské uprchlíky nechala maximálně do konce války, čtvrtina by je dokonce posílala zpátky už dneska. Z tohoto průzkumu ale i z dalších vyplývá, že ta nálada ve společnosti se může začít měnit, že se může začít obracet proti uprchlíkům. Je to potencováno i ekonomickou a energetickou krizi, co by podle vás měl teď stát dělat, aby se celá společnost neotočila proti Ukrajincům. Já začnu u vás, pane Netolický?

Martin NETOLICKÝ, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/:
Já to naznačuji už opakovaně, je to právě nějaké opatření, které zabrání zneužívání celého systému, protože se domnívám, že to je to, po čem voláme a co skutečně může znamenat nabourání důvěry veřejnosti vůči celkovému zvládnutí. Já jsem rád, že pořád ještě minimálně polovina lidí podle toho vašeho průzkumu chápe, že je potřeba se postarat o skutečné válečné uprchlíky, kteří přichází z těch postižených oblastí. Myslím, že je to správně. To, že to má být na dočasnou dobu, to asi chápeme všichni, ideálně do konce bojů, respektive do konce válečného konfliktu. To, že někdo dnes už říká, že by se měli vracet do válkou postižené země lidé, kteří nemají střechu nad hlavou, to mě mrzí, ale je to možná by výsledek rétoriky některých stran, které se snaží politicky zneužít této věci. Každopádně pokud bychom, na závěr jenom poslední větu, určitě je to o řešení té dávkové turistiky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, pane hejtmane. Poprosím vás, pánové, o stručnou odpověď z časových důvodů. Pan Kotene, co by měl stát teď dělat?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
No, tak stát zejména, pan hejtman to už říkal...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zabránění zneužívání.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Zabránění zneužívání, to je naprosto jednoznačné. A stát by se měl také zabývat daleko více energetickou krizí, která je tady v České republice, protože český občan má skutečně pocit, že vláda naprosto rezignovala na tu inflaci obrovskou, na to zdražování paliv, energií...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, a to, že byste vy jako opoziční strany mohli trošičku zmírnit tu rétoriku?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já si myslím, že skutečně je potřebné pojmenovávat věci pravými jmény a pokud si budeme lhát do kapsy, tak to ničemu neprospěje. Naopak ta společnost se bude radikalizovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane Schillere, poprosím stručně.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Stručně se pokusím. Určitě by se měla snižovat ta dávka nebo ten příspěvek postupně tak, aby se ukázalo, jestli skutečně tady někdo chce být zaměstnán, chce tady zůstat, anebo už mu nebude ta dávka tak stačit a bude se vracet zpátky, nebo půjde někam jinam.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane primátore.

Zdeněk HŘIB, primátor hl. m. Prahy /Piráti/:
Vláda se tím musí zabývat jako nejvyšší prioritou, na nejvyšší úrovni. To znamená, je tam nutná koordinace těch ministerstev mezi s sebou tak, aby byla vytvořena strategie, která bude obsahovat i ty motivátory pro přesun uprchlíků z těch přetížených lokalit do lokalit, kde ty rezervy jsou. A bude muset vláda intenzivně spolupracovat se samosprávami, protože bez toho se to zvládnout nedá.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo Žáčku.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já myslím, že stručně řečeno, znovu a znovu bude muset vláda a my jako politici vysvětlovat, proč se to vlastně děje, kdo rozpoutal tu šílenou válku. A zároveň musíme podpořit ukrajinské ozbrojené síly, aby porazily ruské agresory a vyhnaly je ze svého území a ukončily tak válku.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pánové, já vám děkuji za účast v nedělní Partii tady ve studiu, i na dálku děkuji panu hejtmanu Netolickému na Dolní Moravu. A vám, milí diváci, díky, že jste se dívali na Partii. Budu se na vás těšit zase za týden v 11 hodin na Primě a CNN Prima News. Za malou chvíli tady na CNN Prima News následuje Partie plus. Politika i uprchlická krize budou naším tématem.