8. dubna 2022

Jana Černochová: Projev ministryně obrany na 30. kongresu ODS

(www.ods.cz) Projev ministryně obrany Jana Černochové na 30. kongresu ODS.

Vážený pane předsedo, tedy spíše… vážený pane premiére (jsem hrdá, že zde mohu po takřka 9 letech oslovit takto našeho předsedu), vážené delegátky, vážení delegáti, milé dámy a milí pánové,

náš letošní kongres by měl být oslavou. (Můžeme slavit, ale střídmě, prosím.) ODS si prošla po téměř fatálním pádu v roce 2013 dvěma volebními obdobími tvrdé opoziční práce, která se však zúročila. Díky ní a díky skvělé předvolební strategii, taktice se stalo to, v co jsme doufali. Jsme zpět!

Máme dominantní postavení ve vládě. Můžeme určovat směřování naší země. Můžeme uplatnit své zkušenosti a můžeme přidat i to, co populistická hnutí vůdcovského typu neumí – provést naši zemi složitým obdobím. To zvládnou pouze klasické politické strany jako ODS. Chtělo by se říct – je to opět na nás. Po mejdanu socialistických a populistických vlád musíme opět nastolit odpovědnost, kompetentnost, racionální přístup, reformy a postavit zemi na nohy. Nepochybuji, že to zvládneme.

Obrana země

Obrana země je neodmyslitelným pilířem pravicové politiky. V opozičních lavicích jsem vždy usilovala o to, aby náš hlas v této oblasti patřil k těm nejsilnějším a také nejsrozumitelnějším. Abychom jasně říkali, co chceme a jak toho chceme dosáhnout. Troufám si tvrdit, že se to dařilo. Byť jsem se nezřídka setkávala s názorem, že jsou jiné priority než právě obrana a já jsem jen příliš militantní, že to s těmi zbraněmi už přeháním, že nám nic nehrozí a jsme bezpečná země.

Bohužel – zdůrazňuji – bohužel – dnes mohu s ohlédnutím na dění na Východě jen říct: „Já to říkala!“ Ale se mnou to říkali i mnozí z vás, kdo si uvědomovali, že investovat do naší obrany, plnit naše spojenecké závazky a modernizovat naši armádu je nutnost. Jsem ráda, že k tomu máme příležitost a jsem odhodlaná ji využít.

Sto dní v resortu

18. prosince 2021 jsem převzala resort obrany, který osm let spal. Abych byla spravedlivá, doslovně spal zejména za éry ministra Stropnického, méně za jeho nástupců. Od té doby se snažím Ministerstvo obrany probudit. Bohužel, 24. února přišlo s barbarským útokem putinovského Ruska na Ukrajinu skutečně tvrdé probuzení a je v našem nejvyšším zájmu nyní učinit takové kroky, které posunou naši armádu kupředu, začít urychleně nakupovat moderní technologie a prosadit také žádoucí legislativní změny.

V tomto týdnu jsem proto vládě předložila návrh na uspíšení některých významných modernizačních projektů a investic v hodnotě více než 48 mld. Kč, které začneme realizovat již od letošního roku do roku 2024. V první fázi nakoupíme jak balistické prostředky a ruční zbraně, tak těžkou přepravní techniku, bezpilotní prostředky a další technologie. Zároveň jsem vládě předložila plán legislativních změn, které reagují nejen na válku na Ukrajině, ale také posílí a zvýší schopnosti reakce ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize a zajistí pro naši obranu dlouhodobou stabilitu financování.

Chci zdůraznit, že veškeré tyto změny či návrhy, které nyní předkládáme, jsou důkladně promyšlené. Už v lednu, řadu týdnů před válkou a krátce po mém nástupu do funkce, jsem představila své desatero pro obranu, ve kterém jsem nastínila své priority, které například jsou:

  • vytvoření Obranného fondu – zde práce na novém zákoně už probíhají;
  • efektivnější plánování a zjednodušení pravidel v akvizičním procesu a dokončení klíčových modernizačních projektů – urychlujeme nákupy urgentního vojenského materiálu a vybrané modernizační projekty;
  • podpora domácího obranného průmyslu – urychlili jsme plnění rámcových smluv a pracujeme na ještě užší spolupráci – průmysl musí vědět, co chceme, aby byl připravený;
  • posílení náboru do armády a aktivní zálohy – vzniká virtuální náborové středisko, které nábor posouvá do 21. století;
  • efektivnější příprava občanů k obraně státu – s rozvolňováním restrikcí kvůli pandemii posilujeme program POKOS na školách ve všech krajích. Zapojíme i příslušníky aktivní zálohy a bývalé vojáky z povolání;
  • posilování severoatlantického spojenectví – dobře si uvědomujeme, že každý člen aliance je odpovědný za budování vlastní obrany, proto splníme náš dluh obraně a do roku 2025 budeme vydávat 2 % HDP právě na ni. Kroky k tomuto cíli jsou již v běhu. Navíc dokazujeme, že jsme odhodláni se za naše spojence v případě ohrožení postavit, ať už jde o Pobaltí, nebo o Slovensko – jsme součástí ochrany Západu.

To vše je zakotveno i v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády a jsou to cíle, které dlouhodobě prosazujeme, a máme jasný plán, jak jich dosáhnout.

A máme k tomu také kompetenci, na rozdíl od minulých dvou vlád. Uvedu příklad. Moji předchůdci v resortu obrany v uplynulých letech měli, na rozdíl od posledního ministra za ODS na obraně, ctěného Alexandra Vondry, tu výhodu, že měli v klíčové funkci ministra financí svého stranického kolegu. Tuto příležitost ale vždy promarnili, stejně jako léta hojnosti, kdy rozpočet na obranu rostl nedostatečným tempem. Jsem skutečně vděčná a děkuji Zbyňku Stanjurovi za to, že můžeme být na rozdíl od našich předchůdců tandem pro obranu naší země. Zbyňku, měla jsem v tobě partnera při jednání o rozpočtovém provizoriu a mám jej i při jednání o rozpočtu na další léta. A tak by to mělo fungovat…

Pomoc Ukrajině

Závěrem bych se chtěla krátce zmínit o naší pomoci Ukrajině. Již před vypuknutím války jsme pro Ukrajinu schválili dar 5000 protitankových střel. Po zahájení ruské invaze jsme pak naši pomoc zintenzivnili a prakticky každý týden na vládě schvalujeme zásilku vojenského materiálu, která je v nejkratším možném termínu dodávána našim ukrajinským přátelům. K dnešnímu dni se jedná o materiál v hodnotě 1,1 mld. Kč a v těchto dodávkách budeme pokračovat.

Rusko slyší pouze na sílu a naše vojenská pomoc je proto zásadní. S ukrajinskou stranou pravidelně komunikujeme, do pomoci jsme zapojili také náš obranný průmysl. Musíme učinit a činíme maximum pro to, aby ukrajinská armáda byla silná a nepřítele porazila. Je to naším bytostným zájmem, protože všichni dobře víme, že na Ukrajině se bojuje i za nás.

Milé kolegyně, milí kolegové, je mi ctí být v týmu Petra Fialy. Je mi ctí být po boku našich kolegů ve vládě. Vláda nastoupila v nelehké době pandemie, která neměla předvídatelný scénář. Musíme se potýkat s důsledky plýtvání minulých vlád populistů, které roztočilo spirálu inflace a růstu cen.

Bohužel jsme se ocitli záhy v další krizi, která znamená největší bezpečnostní hrozbu v Evropě od druhé světové války a která bude mít nepochybně negativní dopady na naši zemi i v budoucnu. Jsem ráda, že v této situaci vláda i premiér projevuje rozhodnost a čitelnou strategii.

Děkuji Vám za pozornost.

Desatero pro obranu, podklad na TK 10. ledna 2022

1. Bez rozpočtu není armáda

  • Navýšení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP do roku 2025 máme v programovém prohlášení.
  • Podle článku 3 Washingtonské smlouvy je každý člen odpovědný za budování vlastní obrany.
  • Idea investičního fondu pro obranu vychází ze zákona č. 240/1926, o úpravě rozpočtu vojenské správy.
  • Budou do něj každoročně vyčleňovány prostředky určené na strategické modernizační projekty AČR.
  • Výhody jsou: vyšší předvídatelnost, zajištění dostatečných financí v jednotlivých letech a vyšší flexibilita.
  • Spolupředkladatelem zákona by mělo být Ministerstvo financí a budeme se snažit, aby fond mohl fungovat již v roce 2024.

2. Realistické plánování a snazší akvizice

  • Vyšší výdaje na obranu budou spojeny s lepším plánováním a zjednodušením legislativy a vnitřních procesů na Ministerstvu obrany.
  • Marketingové průzkumy jsou staré několik let, čímž dochází k prodražování (například odhad cen u pásových BVP je z roku 2015).
  • Plánování musí být realističtější, ať už s ohledem na časový harmonogram, či výši předpokládaných finančních prostředků.
  • Zákon o zadávání veřejných zakázek bude muset být novelizován s ohledem na specifika obranných akvizic.

3. Modernizace AČR

  • Žijeme v období, kdy válčení stále silněji ovlivňují nové domény virtuální a vesmírná
  • Nové domény ovšem – stejně jako v historii – nenahrazují ty dřívější, ale doplňují je. Moře nenahradilo zem a vzduch nenahradil ani moře, ani zemi.
  • O to komplikovanější je příprava na války 21. století.
  • Nejde o volbu například mezi tanky a počítači. Musíme mít konvenční techniku i nové technologie.
  • Proto je nutné dokončit klíčové projekty modernizace pozemního vojska i vzdušných sil.
  • Připravíme například rozhodnutí o směřování našeho nadzvukového letectva po roce 2027 s ohledem na moderní válčiště příštích třiceti let.
  • Klíčové ale zároveň budou projekty v oblasti tzv. nastupujících a disruptivních technologií (Emerging and Disruptive Technologies) – autonomní bojové systémy, umělá inteligence, kvantová technologie atd.

4. Výzkum, vývoj a inovace

  • Investice do výzkumu a vývoje jsou klíčové pro naši obranyschopnost, protože musíme být schopni držet krok s překotnými technologickými změnami, které se dotýkají armád na celém světě.
  • Investice do této oblasti mají zároveň ekonomický i vědomostní přesah do oborů, které nejsou přímo spojeny s ozbrojenými silami a obranou.
  • Jak jsem se přesvědčila minulý týden při návštěvě Univerzity obrany, v rezortu je velký výzkumný a vývojový potenciál a musíme jej podporovat.
  • Projekty musejí vznikat ve spolupráci institucí Ministerstva obrany, civilních institucí a škol a domácího průmyslu a být primárně zaměřeny na zmiňované nastupující a disruptivní technologie.

5. Podpora obranného průmyslu

  • Náš obranný průmysl je založen především na exportu a díky němu může dodávat produkty i pro Armádu ČR, což zvyšuje naši soběstačnost, respektive odolnost pro případ krizí.
  • Proto budeme s několikaletým předstihem diskutovat systémy, které naše armáda hodlá pořizovat, aby se na ně mohl náš průmysl připravit.
  • Chceme proto novelizovat krizový zákon 240/2000 Sb. a zákon 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
  • Zároveň chceme novelizovat zákon 38/1994 Sb., o obchodu s vojenským materiálem, což by mělo umožnit, aby mohla česká vláda nabízet zboží českých firem v zahraničí.

6. Nábor pro 21. století

  • Vzhledem k demografickému vývoji a stárnutí populace bude stále těžší získávat dostatek lidí ke službě v našich ozbrojených silách a jejich aktivní záloze.
  • Z tohoto důvodu bude nutné motivovat vedle mužů i více žen ke službě v armádě, provádět rozsáhlejší a cílenější náborové aktivity.
  • Jednou z cest bude virtuální náborové středisko, které zájemcům představí pomocí videí a simulací jednotlivé odbornosti, požadavky na službu apod. Zájemce si bude moct stáhnout dokumenty a umožní mu uskutečnit videohovor s náborovým pracovníkem. Nebude muset tak fyzicky do náborového střediska pro další informace.
  • Toto virtuální středisko bude vytvořeno vnitrorezortně.
  • V uplynulém roce došlo ke snížení náborových cílů a již jednáme o jejich opětovném zvýšení.

7. Pokos 2.0

  • Bez podpory obyvatel a jejich aktivního zapojení bude obrana země vždy neúplná.
  • Existující systém Přípravy občanů k obraně státu (POKOS) musí být rozšířen a budou do něj ve větší míře na dobrovolné bázi zapojeni příslušníci aktivní zálohy i bývalí vojáci z povolání.
  • Cílem je větší zásah ve školách v jednotlivých krajích.
  • Umožníme zapojení legálních držitelů zbraní do systému střelecké přípravy a učiníme z nich stanovenou zálohu státu.

8. Veteráni a tradice

  • Ti, kteří sloužili naší zemi, bojovali za její svobodu a demokracii, si zaslouží náš respekt.
  • Novodobí veteráni vyžadují stále větší pozornost, proto se zasadíme o zvýšení počtu komunitních center tak, aby bylo v každém kraji jedno.
  • Zaktualizujeme Koncepci péče o válečné veterány z roku 2017.

9. NATO, EU a zahraniční spolupráce

  • Díky členství v Severoatlantické alianci a v Evropské unii je naše země nejbezpečnější v historii.
  • Nicméně aktivity Ruska a Číny, terorismus a další bezpečnostní hrozby ukazují na nutnost aktivně se podílet na udržování stability především v okolí Evropy.
  • Naším zájmem je udržovat blízké vztahy se Spojenými státy. Jejich přítomnost v Evropě je v našem životním zájmu.
  • Obranná spolupráce v Evropské unii je důležitá, ale nesmí nikterak oslabovat NATO a nesmí vést k budování evropské armády.

10. Zahraniční operace

  • Nasazování naší armády mimo území ČR musí být v souladu s našimi definovanými zahraničně-politickými zájmy.
  • Jak ukázala evakuace českých občanů a spolupracovníků AČR z Afghánistánu, je zapotřebí upravit Ústavu tak, aby se v odůvodněných případech zjednodušilo vysílání našich vojáků do zahraničí, a přitom byla zachována kontrolní role Parlamentu. Jedná se například o případy evakuace a záchrany českých občanů.
  • Působení Armády ČR a dalších složek v zahraničí nesmí být nekonečné a musí být vyhodnotitelné.
  • ČR se musí aktivně účastnit diskuse o budoucím charakteru spojeneckých operací a působení ve složitých geopolitických regionech.
  • Vypracujeme analýzu našeho působení v zahraničí, která bude zaměřena především na efektivitu výcviku příslušníků zahraničních bezpečnostních sborů a ozbrojených sil.
  • Nejde o to hledat chyby v přístupu našich vojáků k výcviku, ale o hodnocení kvality zahraničních složek, které procházejí naším výcvikem.
 

Jana Černochová
ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu

Více o autorovi