Novinky Mediální výstupy

Očkování nám pomohlo

(Mladá fronta Dnes) Jihočeský hejtman Martin Kuba má za sebou rok ve funkci. Čelil výhrůžkám, tlačí dopravní stavby a chce mít jasno s letištěm. Hned u vstupu do budovy Jihočeského kraje u zimního stadionu v Budějovicích poznáte, že je něco jinak. Po letech tam konečně zase nemusíte ukazovat občanku, jen se ohlásíte a jdete dovnitř, jak je jinde běžné. Je to jen jedna z mnoha věcí, které se po nástupu Martina Kuby (ODS) na post hejtmana změnily. Stačí se třeba podívat, kolik ředitelů krajských organizací či úředníků už není ve svých funkcích. Šéf správy silnic, nemocnice, celého úřadu a další. Hejtman se netajil, že ho personální obsazení bude hodně zajímat. Někteří tipovali, že brzy skončí i Kuba a zamíří do celostátní politiky. To se nestalo a hejtman v tradičním novoročním rozhovoru pro MF DNES představuje, co ho letos čeká. „Třeba dotáhnout jednání a prolomit tak zablokovanou stavbu obchvatu Srubce, ale také se výrazně posunout na letišti," uvádí.

Není to tak dlouho, co vám začali někteří lidé na sociálních sítích vyhrožovat. Žádali si vaši adresu, že si to s vámi vyřídí osobně. Vše v souvislosti s vašimi postoji v boji proti covidu. Už někdo z nich skutečně přijel?

Patřím mezi ty, kteří se veřejně vyjadřují. Jsem zastáncem toho, že situace, kterou prožíváme, se dotýká celé společnosti. A respektuji rozhodnutí, že chce někdo své zdraví chránit více a jiný méně. Někdo se zdravě stravuje, sportuje, posiluje imunitu a je jasné, že zdravotnický systém zatěžuje méně. To velmi podporuji. Ale virus se může dotknout kohokoliv a přetěžuje celý zdravotnický systém a to ohrožuje celou společnost. Takže to musíme řešit.

Ještě jste mi ale neřekl, zda si to s vámi někdo přijel vyřídit. Překvapily vás ty výhrůžky?

Nikdo nepřijel, ale samozřejmě mě to překvapilo. Chápu, že má někdo jiný názor, nečekal jsem ale tu agresi až takovou. Byla to zvláštní zkušenost.

Byl jste před více než rokem při nástupu do funkce rozhodnutý, že budete v souvislosti s covidem takhle aktivní a hlasitý?

Počítal jsem s tím. Měl jsem výhodu, že jsem do toho šel jako lékař se zhruba desetiletou praxí. Mám představu, kolik toho musí třeba sestřičky u těchto pacientů zastat. Když bude v nemocnici ležet 50 lidí s diabetem a koronavirem, to je stejné jen na počet lůžek. Ale na potřebu personálu a celkové péče je to naprosto odlišné.

Asi bychom měli brát v úvahu, že různé covidové vlny tady budou i další roky. Zareaguje na to zdravotnický systém, aby nemocnice nebyly tak přetížené? Chápu, že ze dne na den není možné přijmout třeba sto sestřiček, ale po delší době by měl být systém připravený lépe?

Já doufám, že to nebude trvat tak dlouho. I když vím, že virus mutuje a je to respirační onemocnění, které se šíří velmi rychle. A systém na to do určité míry reaguje, vybavujeme třeba laboratoře, abychom měli od ledna čtyřnásobnou kapacitu na PCR testy oproti loňsku. Jenže zdravotnictví to zatěžuje v profesně nejvyšší úrovni. Léčby na JIP a ARO, na to musí mít sestry dlouhodobé vzdělávání. Ale teď na podzim se v našich nemocnicích jasně ukázalo, jak pomohlo očkování. Sice se i tak opět musely omezovat některé výkony, ale celkově se to podařilo zvládnout mnohem lépe.

Máme novou vládu a předpokládám, že vy to vnímáte jako výhodu, protože tam sedí kolegové z ODS a budete tak mít „do Prahy blíže“?

Bezesporu. Myslím, že to dopadlo nejlépe, jak mohlo. Ale když došlo na věcnou problematiku kraje, tak jsem se dokázal vcelku racionálně domluvit i s většinou bývalých ministrů. Teď ale čekám určitě zlepšení a chci otevřít některá důležitá témata.

Jedním z nich bude nejspíš financování zdravotnické záchranné služby, že ano?

Přesně tak. Aby jezdili záchranáři, už dnes potřebujeme 530 milionů korun. Ta částka každý rok roste. Jenže zatímco kraj přispívá stále více, příspěvek od pojišťovny se prakticky nemění. Takže to bude jedna z prvních věcí, kterou chci s novou vládou řešit, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna navýšila platby do záchranných služeb.

Zatímco vláda je nová, vy už jste na jihu Čech u moci přes rok. Novinkou bylo třeba založení krajského investičního fondu. Letos je v něm pro projekty obcí a měst připravených 232 milionů. Budete si to moci dovolit i do budoucna? Netenčí se úspory kraje příliš rychle?

Už vloni jsme nastavili rozpočet konzervativně a nakonec jsme tak měli téměř o miliardu vyšší příjmy z daní. Díky těm 232 milionům mohou nakonec vzniknout projekty za více než miliardu, protože my vždy přispíváme jen určitým podílem. Tohle je model, který funguje. A věřím, že v tomto rozsahu můžeme pokračovat celé čtyři roky.

A co rezervy?

Ano, minulé vedení nám tady nechalo rezervu, ale bylo to i tím, že se v určitých letech tolik neinvestovalo. Takže jsme tu měli nějakých 1,2 miliardy, které chceme plus minus udržet. Na druhé straně tady vedení kraje dlouhodobě slibuje dopravní stavby za téměř pět miliard. Je to jako mít ušetřených půl milionu, ale žijete v domě, který bude potřebovat opravu za dva miliony. To se snažím vysvětit všem. Proto se snažíme dotáhnout přípravu obchvatů a dalších silnic tak, abychom je mohli stavět. Nechávat si teď někde ležet peníze je nesmysl, když třeba za čtyři roky ta stavba bude mnohem dražší.

Je dobře, že jsme se dostali k dopravě, pro Jihočechy tak důležité. Spustili jste před časem dopravní web, kde je podrobně popsané, jak je na tom s přípravou třeba obchvat Vlachova Březí, který se začne stavět letos. Někdy to ale není příjemné čtení, třeba když si člověk rozklikne obchvat Srubce u Budějovic. Podaří se tento projekt prolomit a posunout dál?

Doufám, že obchvat Srubce prolomíme. Klíč je v tom, aby se nám podařilo získat jeden soukromý pozemek a tím se posuneme dál. Pak je to také o dalším jednání s vedením Srubce, přičemž s paní starostkou Lenkou Malou už jsme o tom samozřejmě debatovali.

A hned pod Srubcem povede obchvat Budějovic. Už Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předložilo plán, kudy budou jezdit auta, až bude dálnice hotová, ale bude jí chybět tunel Pohůrka?

Měl jsem tu zástupce všech zúčastněných stran. Bavili jsme se o řešení, při kterém by byl tunel v provozu do podzimu roku 2024. Pak by se všechny úseky otevřely najednou. Za kraj je nepřijatelná jakákoli varianta, která opět extrémně zatíží obyvatele Budějovic. ŘSD ještě chtělo trochu času na předložení definitivního návrhu, ten zatím nemám v ruce. (Hejtman odpovídal v polovině prosince. – pozn. red.)

Tak to by měl co nejdříve přijet na jih i nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Jsem s ním domluvený, že jedna z prvních cest povede sem k nám. Obecně je to při stavbách tak, že je nutné hlídat různá povolení, ptát se, co je nutné řešit třeba na ministerstvu, aby to tam neleželo měsíce, zkrátka někdy až otravovat. Vše si časově hlídat a urgovat. Když si to manažersky nepohlídám, tak nic neurychlíme.

Před krajskými volbami jste nešetřil kritikou na to, jak tehdejší vedení nakládá s Letištěm České Budějovice. Teď to ale vypadá, že je kolem něj také dost mrtvo, děje se vůbec něco pořádného?

Děje se. Sestavili jsme tým, který jedná se zástupcem společnosti Accolade. Ta jediná v minulém období o letiště projevila zájem. Jsou důležité dvě věci, zda odtud budou Jihočeši opravdu moci odlétávat na dovolenou, to jim dřívější vedení slibovalo. A druhá věc je, abychom už nemuseli dávat na provoz peníze z rozpočtu kraje. Nejdříve ale musí být letiště plně provozuschopné s ohledem na navigaci.

Všichni spoléhali, že se toho ujme státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP), ale nestalo se.

Je podle mě naprosto neobvyklá záležitost, že to ŘLP odmítlo, je to jediná výjimka v České republice. Tohle je pro mě další priorita, kterou hodlám řešit s ministrem dopravy. ŘLP se k Letišti České Budějovice musí nějak postavit. Jihočeši nemohou dokola poslouchat jen to, že se akredituje. Je to strašně dlouhodobý proces. Budu prosazovat, aby to nastavení bylo podobné třeba jako v Brně, pak se můžeme posunout o kus dál. Mohlo by být částečně cargo, což by znamenalo dvě tři letadla za den. A v létě pak charterové lety do vybraných destinací.

Pak jsou součástí areálu a kolem také dost velké a lukrativní pozemky.

Ty je třeba nějak využít. Zájemce o provoz letiště by nejspíš uvítal možnost dlouhodobého pronájmu s možností stavby, aby sem mohl přivést další firmu typu Amazon a podobně. Za nájem by nám pak mohli zaplatit poměrně velké peníze. My bychom ještě část pozemků využili na naše nápady. Směrem k Homolím by to bylo spíše průmyslové využití, směrem k Budějovicím to vidím spíš na zábavní část, třeba vodní svět. Abych to uzavřel, určitě to není tak, že se rok kolem letiště nic nedělo. A tento rok by mohl být poměrně zlomový.

Začínáte také na dotační program lákat do regionu lékaře, budete to dělat i u učitelů?

Lékaři jsou prvním krokem, když se projekt osvědčí, můžeme pokračovat dál. U učitelů jsme si nechali udělat analýzu, kteří a kolik nám jich pro konkrétní obory chybí. Chybí na matematiku, informatiku, technickou výchovu, ale třeba i češtinu. Jen na matematiku by jich bylo potřeba přes padesát. To je extrémní. Musí se to snažit měnit i na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. My jako kraj pak musíme umět dát najevo, že o ně máme na trhu zájem.

A jaké je vaše novoroční přání pro Jihočechy?

Prožijte rok 2022 ve zdraví a s lidmi, které máte rádi. Ať vám vychází věci, kterým se věnujete. A také přeji štěstí a ať je tento rok klidnější než ten uplynulý.

(Autor: Lukáš Marek)