Rozpočet musí dýchat s ekonomickou a zdravotní situací
29. listopadu 2021

Jan Skopeček: Rozpočet musí dýchat s ekonomickou a zdravotní situací

(E15) Ekonomický expert ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček míní, že závazek nastupující Fialovy vlády srazit schodek státního rozpočtu na příští rok pod 300 miliard korun je teď ambicióznější než před měsícem, kdy byl vysloven. Stát bude muset kompenzovat firmám covidové restrikce, navíc roste inflace a také úroková sazba za vládní dluhopisy. „Nemohu žít ve vzduchoprázdnu a nevidět, že při případných zhoršujících se predikcích ekonomického vývoje nelze bezhlavě trvat na tom, že snížíme výdaje o osmdesát miliard. Musíme se ale chovat fiskálně odpovědně," říká.

Je pravda, že česká část ODS není spokojena s tím, že oproti té moravské nemá tak silné zastoupení ve vládě?

Do vlády mají chodit ti nejlepší bez ohledu na to, z jaké části republiky pocházejí. Samozřejmě, že politická strana je určitá struktura, kde je třeba vyvažovat i regionální zájmy. Bylo by ale velmi špatné, kdyby tyto zájmy měly přednost před znalostmi, manažerskými a politickými schopnostmi řídit konkrétní rezorty. Pevně věřím, že premiér Petr Fiala si vybral, a i v budoucnu si bude vybírat členy vlády podle zkušeností a schopností, ne podle toho, odkud jsou.

Měl jste ale ambici řídit buď ministerstvo financí, nebo průmyslu.

V tuto chvíli je pro mě osobně vládní angažmá uzavřená věc. Přiznávám, že jsem v minulém volebním období ve Sněmovně i v ODS pracoval tak, abych se na vedení ekonomického rezortu připravil, a ve volbách jsem s touto ambicí kandidoval. Nicméně pan premiér se personálně rozhodl jinak. Respektuji to, je to jeho výsostné právo. Radost jsem z toho neměl, ale nenaplněný osobní cíl v politice není něco, kvůli čemu bych skákal z okna nebo okopával kotníky těm, kteří se do vlády posadí. Ekonomickým tématům se budu věnovat dál i ve své nové pozici místopředsedy Sněmovny. Motivuje mě to, abych byl naopak ještě aktivnější, ne abych seděl někde stranou.

Takže pnutí mezi občanskými demokraty není?

Žádné nevnímám a myslím si, že po úspěšných volbách by bylo hloupé řešit vlastní bojůvky místo toho, abychom se soustředili na dobrý výkon v exekutivě. Pnutí si může dovolit strana, která neuspěje ve volbách. Také jsou před námi v příštím roce komunální volby a doplňovací volby do třetiny Senátu a je zřejmé, že budou stejně těžké jako kterékoliv jiné volby. Úspěch nepřijde zadarmo. Na to, že synergie společného postupu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 přinesla nyní úspěch, nelze v komunálních volbách spoléhat. Musíme si to v každé obci znovu odpracovat.

Dramaticky se zvyšuje počet nakažených covidem, což dopadá i na firmy, zároveň roste inflace. Jak se to promítne do přepracování státního rozpočtu na příští rok končící ministryně financí Aleny Schillerové?

Státní rozpočet musí dýchat s ekonomickou a zdravotní situací, a to i ve chvíli, kdy se nečekaně zhoršuje. Akcelerující inflace je podle mě ekonomické téma číslo jedna, jakkoliv je dnes zakryto pokličkou covidu. Na rozpočet bude mít výrazný, dlouhodobý a těžko řešitelný dopad kromě aktuálních důsledků covidových restrikcí právě inflace. Už jen proto, že řada výdajů, včetně důchodů, je na ni vázána.

Je možné predikovat, kolik bude stát podpora podnikatelů?

Vládní covidové restrikce mají a budou mít bezesporu dopad na ekonomickou výkonnost, a tím i na příjmy státu. Kompenzace za restrikce zase zatěžují výdajovou stranu rozpočtu. Jen za deset měsíců letošního roku nás rozpočtové výdaje spojené s vládní reakcí na covid od kompenzací až po odměny zdravotníkům stály přes 240 miliard. To je šílené číslo. Omezí-li stát podnikání, měl by se na kompenzacích podílet. Musejí ale vycházet z možností rozpočtu. Není možné destruovat veřejné finance tímto způsobem dlouhodobě.

Bude se postup nové vlády lišit od dosavadních kroků?

Ve středu posoudí Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze návrh na kompenzační opatření končící vlády po vzoru jejích kroků z předchozí covidové vlny. Musím se ale pousmát, jejich parametry jsou naplánovány volněji než ty, které kabinet Andreje Babiše realizoval při mnohem hlubší krizi a drsnějších restrikcích podnikatelského života.

Čím si to vysvětlujete a jak k návrhu přistoupíte?

Vládě je jasné, že se stane opoziční silou. To vzbuzuje otazníky, s jakou motivací konkrétního štědřejšího nastavení například kompenzačního bonusu přichází. Ale neočekávám, že by se na tom Sněmovna ve středu neshodla. Jde o opatření, které má trvat přibližně dva měsíce.

V čem je navrhovaná pomoc štědřejší?

Nárok na kompenzační bonus je závislý na poklesu obratu. Navrhovaný limit, tedy pokles obratu o 30 procent, je nyní vstřícnější než za minulé vlny covidu, kdy musel obrat poklesnout o 50 procent. Logické by bylo, kdyby to bylo obráceně. Nyní se předpokládá, že zasažení podnikatelé přijdou pouze o část zákazníků a zaměstnanců, kteří nebudou očkovaní či nebudou splňovat podmínky hygieny. I když, první varování už tu máme v podobě zákazu vánočních trhů, což odsuzuji. Prodejci se na poslední chvíli dozvídají, že mohou nakoupené sezonní zboží vyhodit, což je hrůza. Úplné zavření se ale neočekává. Příští vláda ho rozhodně nechce připustit. Lockdown by byl posledním hřebíčkem do rakve řady firem a podnikatelů, ekonomické škody by byly dramatické. To nesmíme připustit.

Jak by poslanci ODS parametry nastavili?

Nemyslím si, že v rámci projednávání kompenzačního bonusu a dalších opatření plánovaných na pár měsíců budeme navrhovat velké změny. Ještě čekám na názor kolegů, kteří se věnují navržené podobě ošetřovného a takzvané izolačce. Nicméně otázka je, jak k tomu budeme přistupovat v budoucnu, ve chvíli, kdy budeme nést vládní odpovědnost. Za sebe říkám, že tyto mimořádné kompenzace se už vzhledem ke svému objemu prostě nemohou stát standardním, opakovaným nástrojem finanční pomoci podnikatelům. Programem Antivirus B nesmíme uměle udržovat zombie pracovní místa nebo zombie firmy, které by přirozeně zanikly i bez epidemie. Omezovat podnikání, které vyžaduje následně subvence, proto musíme opravdu jen v nejzazších případech.

Co když se bude epidemie zhoršovat?

Stejně jako v předchozím volebním období, tedy při dřívějších vlnách, budu volat po tom, aby opatření nebyla plošná, ale byla případně zacílena na konkrétní region či oblast a formy setkávání lidí. I přes přísnější hygienické podmínky v obchodech a ve službách jsem přesvědčen, že jejich chod musíme udržet.

Je vůbec ještě reálné snížit schodek rozpočtu z 370 miliard korun pod tři sta miliard?

Závazek snížit výdaje o 80 miliard je míněn velmi vážně. Samozřejmě s vědomím, že tento objem peněz má jinou hodnotu než před pár týdny či měsíci. Má to mnoho důvodů. Zhoršuje se covidová situace, která může mít dopady jak na příjmovou, tak na výdajovou stranu rozpočtu kvůli kompenzačním programům, které mohou přijít na desítky miliard. Dále roste inflace, která do hledání úspor rovněž zasáhne. Navíc se na trzích s vládními dluhopisy výrazně zvyšuje úroková sazba, za niž si stát může půjčovat. Neovlivňují to jen kroky ČNB, které vzhledem k vývoji inflace považuji za logické a potřebné, ale i drasticky rychlé zadlužování vlády ANO a ČSSD. To bude znamenat nárůst nákladů na dluhovou službu až v desítkách miliard.

Není tedy osmdesátimiliardová úspora příliš ambiciózní?

Určitě je vzhledem k výše uvedenému ambicióznější než třeba před měsícem. Na druhé straně stále ještě nejsme ve vládě, už nyní si snižovat plánované cíle by nebylo dobré. Nižší a nižší ambice by to proklamované úsilí a snahu šetřit vytunelovaly. Musíme si také uvědomit, že mezi lety 2016 až 2020 vzrostly rozpočtové výdaje o 600 miliard korun na 1,8 bilionu. Stalo se to za pouhé čtyři roky. Jednak je to strašidelný výkon končící vlády, ale také nám ta výše čísel říká, že zlomek v podobě osmdesáti miliard prostě ušetřit musíme.

Připouštíte, že výsledek může být jiný?

Nedovedu si představit, že naše ambice by měla být nižší, jakkoliv jako ekonom nemohu žít ve vzduchoprázdnu a nevidět, že při případných zhoršujících se predikcích ekonomického vývoje nelze bezhlavě trvat na osmdesáti miliardách. Ostatně o samotné číslo až tak nejde. Důležité je ukázat, že nastupující vláda se chce konečně chovat fiskálně odpovědně.



 

Jan Skopeček
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi