Stadion pro Sáblíkovou Babiš nasliboval, a co z toho?
30. září 2021

Jan Skopeček: Copak hnutí ANO slibovalo někdy něco skutečně reálného?

(www.parlamentnilisty.cz) Ceny energií se šroubují do neúnosných výšin. „Je to hlavně důsledek rostoucí ceny emisních povolenek. Emisní povolenky jsou de facto státní, bruselskou regulací, která elektřinu uměle zdražuje. Navíc se přijal Green Deal, což bude znamenat další zdražování,“ říká o příčinách tohoto stavu poslanec Jan Skopeček, ekonomický expert ODS. Připomíná také sliby vládního hnutí ANO, které nikdy nedošly realizace. Velký problém spatřuje vystudovaný ekonom třeba v nezvládnuté penzijní reformě.

Ceny energií skokově rostou, což samozřejmě ohrožuje rodinné rozpočty, ale také firmy. Ekonomové odhadují, že letos na podzim, případně v příštím roce, ceny stoupnou o 15–20 procent. Kdo je na vině? A co s tím může udělat český stát?

Považuji to za obrovský problém. Jsme jednou z nejprůmyslovějších ekonomik a elektřina je v průmyslu jedním z hlavních vstupů, tudíž to zasáhne důležitou součást našeho hospodářství. Samozřejmě to bude i rána pro rodinné rozpočty. Je to hlavně důsledek rostoucí ceny emisních povolenek. Emisní povolenky jsou de facto státní, bruselskou regulací, která elektřinu uměle zdražuje. Navíc se přijal Green Deal, což bude znamenat další zdražování. Tento enormní, iracionální, extrémně nákladný tlak na rychlou transformaci do podoby bezuhlíkové ekonomiky se prostě logicky projevuje rostoucími cenami energií. Náš stát může dělat dvě věci. Začít konečně v Bruselu tyto iracionální plány zpochybňovat, nebo snížit daňové zatížení energií, tak aby alespoň částečně eliminoval jejich rostoucí ceny. Zatím Babiš v EU tyto věci schvaluje a rétoricky je doma hrdinou, ale ty důsledky přijdou a z toho se už nevykecá.

Zdražují také materiály a potraviny, lze za tím spatřovat kroky vlády ve fiskální politice, nebo jde spíše o záležitost spojenou s dopady covidové pandemie?

Máme skutečně rekordně vysokou inflaci. Podle mě se na ní podepisuje několik fenoménů. Inflace coby růst celkové cenové hladiny je dána dominantně extrémně uvolněnou měnovou politikou posledních let. To se odehrávalo leckde na světě a byla to cesta, jak zachránit financování předlužených vlád. Čili centrální banky natiskly moc peněz, a to se vždy projeví nakonec vysokou inflací. U některých specifických produktů pak vzrostly ceny výrazně i kvůli covidovým restrikcím, přerušeným dodávkám, problémům v dopravě. To se snad brzo vrátí do normálu. Třetí faktor pak vidím v zelené politice, která velmi zdražuje energie, tedy hlavní vstupy. To je ten hlavní koktejl rostoucích cen, kterému pomohla Babišova vláda extrémně expanzivní fiskální politikou, resp. deficity. Andrej Babiš s ministryní Schillerovou prostě přifoukli ceny. Jejich vláda se do dějin zapíše jako vláda dluhů a drahoty.

Hnutí ANO ve volebním programu slibuje, že do roku 2025 bude průměrný důchod činit 20 tisíc korun. Je takový slib v souladu s možnostmi, které tato země má?

Ale no tak, copak hnutí ANO slibovalo někdy něco skutečně reálného? Viděli jsme v minulosti jejich billboardy dálnice, dálnice, dálnice a místo nových kilometrů dálnic jsme měli asi více samotných ministrů dopravy, jak se to u hnutí ANO během volebního období střídalo. Takto bychom mohli pokračovat řadou dalších příkladů. I ten stadion pro Sáblíkovou Babiš jen nasliboval a skutek utek… ale k otázce, předpokladem pro vyšší důchody je vyřešení penzijní reformy, aby byl penzijní systém finančně udržitelný a pak úspory na výdajové straně rozpočtu, aby zbylo více na přerozdělení pro seniory. Bohužel současná vláda nezvládla ani penzijní reformu a peníze utrácí čím dál více na provozu a pak peníze chybějí pro skutečně potřebné věci, jako jsou důchody. Ty pak vláda zvyšuje na dluh, což je dlouhodobě neudržitelné.

Jaké dědictví nechá současná vláda té příští? Bude nutné dělat to, čeho se každý bojí, tedy „utahovat opasky“?

Současná vláda připravila této zemi stamiliardové sekery, kterými destruuje veřejné finance. Vláda nechala nafouknout stát desetitisíci nových státních zaměstnanců, výdajová strana rozpočtu narostla za volební období o neuvěřitelných 600 mld. Kč. Stát se obalil tukem a služby občanovi se nezlepšily. Stát bude muset projít redukční dietou, zbavit se špeků. To je také moto mé volební kampaně – zbavme stát špeků! Nemáme ekonomickou výkonnost na to, aby mohl stát takto utrácet a být rozhazovačný. A není to ani v zájmu daňových poplatníků. Není důvod se bát utahování opasků, stačí, aby sociální výdaje šly jen těm, kteří je skutečně potřebují, aby se digitalizoval stát a nemuseli jsme mít tolik úředníků, aby se konečně prosadila penzijní reforma.

Co je podle vás tím vůbec nejpalčivějším problémem, který bude muset nová vláda řešit?

V krátkém horizontu bude potřeba vybojovat a dostat do reality opatření, která k nám budou přicházet z Bruselu v rámci zmíněného Green Dealu. Pokud nebudeme chtít zlikvidovat českou energetiku, pokud nebudeme chtít platit rekordní účty za elektřinu a další energie, je to obrovský úkol vyžadující znalosti, schopnosti a rovněž ostré lokty. Další dlouhodobější úkol bude stabilizace a uzdravení veřejných financí po řádění rozpočtového uragánu Schillerové. S tím souvisí i penzijní reforma, tedy nesplněný úkol po Janě Venezuele Maláčové.

Do letošní volební kampaně jste vstoupil s heslem „Za bohatší Česko – zbavme stát špeků!“ a říkáte, že by státu prospěla odtučňovací kúra. Jaké jsou podle vás ty nejjednodušší cesty, jak by stát mohl ušetřit peníze?

Začít se musí na provozních výdajích. Je třeba osekat zbytečné agendy státu, kterými dnes spíše otravuje lidi a podnikatele, a ty zbylé digitalizovat. Ušetří se tak spousta lidských zdrojů i peněz. Je třeba provést inventuru všech výdajových položek státního rozpočtu a ty zbytečné seškrtat. Je potřeba řešit penzijní reformu, protože se stárnoucí společností jsou to právě důchody, jejichž podíl na rozpočtu neustále narůstá. Je to prostě o změně uvažování, přístupu, fungování státu.

Velkým tématem je pro celou EU takzvaný Green Deal. V kampani ale zase tolik rozebírán není. Jak byste Čechům jednoduše vysvětlil, co je s novým zeleným plánem Evropské komise čeká?

To je jednoduché, s Green Dealem nás čeká zdražování řady aspektů našeho života. Od elektřiny přes topení, dopravu až po stavebnictví. Prostě zdražení života nás všech, a to zdražení výrazné. Navíc tím bude způsoben i pokles naší konkurenceschopnosti vůči regionům, které si tak ambiciózní klimatické cíle ani zdaleka nedávají. Tam se musejí za břicho popadat, jak si dobrovolně ubližujeme a jim pomáháme. Aby nedošlo k omylu. Já chci chránit přírodu, chci ji předat dalším generacím v co možná nejlepším stavu, ale o tom Green Deal není. Ten je zejména sociálním experimentem, který chce změnit náš dosavadní způsob života.

Andrej Babiš nedávno na sociálních sítích deklaroval, že Česko bude auta se spalovacími motory vyrábět dál i navzdory zákazu, který Evropská komise žádá od roku 2035. Je to dobrý krok? Jakou váhu má toto prohlášení?

Je to plácnutí do vody bez jakékoliv váhy. Znovu připomínám, Andrej Babiš Green Deal v Bruselu schválil, přestože měl právo veta. Nevyjednal za to žádné výjimky ani neprosadil jadernou energii jako bezemisní zdroj, což velmi potřebujeme. To, co říká, je jen pro jeho publikum a voliče, kteří si myslí, že snad proti tomu v Bruselu bojuje, opak je ale pravdou. Navíc bude muset ty spalovací motory asi montovat sám Babiš, protože automobilky, např. Škoda vlastněná německými majiteli, budou bezesporu respektovat unijní legislativu, nikoliv plácání premiéra Babiše.

Posledních přibližně deset let zažívají chytré technologie neuvěřitelný boom. Skoro každý z nás má v mobilním telefonu možnost spravovat takřka celý svůj život, různé aplikace nás v několika kliknutích pustí „do banky“, „na nákup“, „na dovolenou“. Je to stejné i s úřady? Jak podle vás v této oblasti obstál stát?

Ne, zatímco dokážeme přes mobil posílat a spravovat naše finance prostřednictvím sofistikovaných a zabezpečených mobilních aplikací, na straně druhé nám stát neumožňuje se přes mobil objednat na konkrétní čas k nějakému konkrétnímu úřednímu úkonu. Tady je vidět ten propastný rozdíl v efektivitě a dynamice soukromého sektoru na jedné straně a zoufalé pomalosti státu. Stačí se inspirovat například Estonskem, kde přes mobil založíte firmu, což trvá jako u nás natankování plné nádrže do auta. Není co vymýšlet, příkladů je ve světě, nebo právě v soukromém sektoru, dost. Stát v tomto musí zabrat a udělat skutečný technologický skok dopředu.

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.

Jan Skopeček
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi