Události, komentáře: Postoj Česka k emisnímu balíčku
16. července 2021

Jan Skopeček: Události, komentáře: Postoj Česka k emisnímu balíčku

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Celý rozhovor s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Soubor klimatických návrhů Evropské komise označil dnes premiér Andrej Babiš za radikálnější, než se plánovalo. Řekl, že má obavy o průmysl a zaměstnanost. S textem, který má 3,5 tisíce stran, se seznamoval spolu s vybranými ministry ve čtvrtek večer po zveřejnění návrhu. Podle místopředsedy Evropské komise, Franse Timmermanse, je ale přechod třeba na výrobu bezemisních aut nevyhnutelný.

Frans TIMMERMANS, místopředseda Evropské komise:
I když si teď možná stěžují, tak automobilový průmysl chápe, že je potřeba to udělat. Čím rychleji se tím směrem vydáme, čím rychleji budeme mít nové továrny a vyškolíme lidi, získáme v nové ekonomice práci pro každého.

Andrej BABIŠ, premiér a předseda hnutí /ANO/:
Jsme velký výrobce aut, takže my jsme velice dobrá země na to, abychom mohli posoudit, řekněme, tu výzvu, kterou předkládá Evropská komise.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Klimatický balíček Evropské komise zatím v Česku nemá příliš velkou podporu ani mezi opozicí. Pro připomenutí. Komise třeba v té automobilové části navrhuje, aby nová auta od roku 2035 nemohla produkovat vlastně vůbec žádné škodliviny, tedy to by znamenalo, jinými slovy, konec výroby benzínových a dieselových aut. Po elektromobilech ale v Česku velká poptávka není. Za první pololetí tohoto roku se tu prodalo téměř 113 000 nových aut, přes 2/3 z toho na benzín, 26 % na naftu, no a na té grafice vidíte, že počty prodaných vozů na alternativní pohon jsou takové, jaké jsou. Nejvíc bylo hybridů, skoro 8 % z nově registrovaných vozů, ale elektromobilů se prodalo přes 1 100. Jde jen o jedno procento z celkového počtu, takže to opravdu velká čísla nejsou. Další sporný bod, do roku 2030 se mají podle návrhu Evropské komise 2/5 energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. Pro Česko je ale podle premiéra nejdůležitější zachování nezávislého energetického mixu, včetně energie z jádra. No a to je i naše další téma. Mými hosty teď jsou Richard Brabec, ministr životního prostředí, který se k nám připojuje z Ostravy, a já ho do Ostravy zdravím. Dobrý večer.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí a místopředseda hnutí /ANO/:
Dobrý večer a já zdravím z Ostravy do Prahy vás, i diváky.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A také
Jan Skopeček, poslanec za ODS. Zdravíme vás, dobrý večer.

Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Dobrý večer, děkuju za pozvání.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Než se dostaneme k těm autům, pánové, začněme, i když je to takové to nejviditelnější. Začněme obecně tím energickým mixem, 2/5 energie vyrábět z obnovitelných zdrojů, pane ministře, to je cíl Evropské komise do roku 2030, to je už za 9 let. Je to realita nebo fikce? A jak s tím naložit v našich podmínkách?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí a místopředseda hnutí /ANO/:
No, ten cíl je v této chvíli celoevropský, to znamená, to není cíl, který by měl být v této chvíli rozdělen na jednotlivé členské státy. A když se podívám na aktuální situaci v České republice, tak samozřejmě pro nás by bylo 40 % naprosto nerealistických, protože samozřejmě, nemůžeme se porovnávat se zeměmi typu Dánsko, Německo, které mají ty velké offshorové, tedy pobřežní větrné parky, my, jak známo, moře nemáme, bohužel, a ještě určitě pár milionů let moře mít nebudeme, takže u nás méně fouká, fotovoltaiky, to víme, jak jsme dopadli před 10 lety s fotovoltaikou, kdy se tady zasekla obrovská sekera, doteď na to doplácíme. Takže Česká republika prostě má nějaký energetický mix, který odpovídá jejím geografickým podmínkám, našim možnostem, a určitě 40 % prostě pro nás není přijatelných, a také to znovu říkám, není cíl pro Českou republiku, ale i jako evropský cíl, to vůbec nebude jednoduché.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Skopečku, jak vy vnímáte tyhle cíle? Pan ministr připomíná tedy, že se netýkají lokálně jednotlivých států, ale že měly být globální.


Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Ale samozřejmě ten tlak na zvyšování obnovitelných zdrojů je i v České republice. Já v tomto s panem ministrem souhlasím, já to považuju za velký problém. Je potřeba si uvědomit, že Česká republika, nejenom, že nemá přírodní podmínky na tak velký objem těch obnovitelných zdrojů, ale jsme jedna z nejprůmyslovějších ekonomik světa, a vůbec, a pro nás jakékoliv zdražení energie, a je potřeba si říci, že obnovitelné zdroje jsou prostě dražší, a i díky tomu nízkému procentu, které máme, dneska už platí zákazníci i průmysl vyšší ceny energií, tak čím větší podíl těch obnovitelných zdrojů, tak tím samozřejmě větší rána pro naši ekonomiku, která je na průmyslu postavena.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane ministře, ještě dvě konkrétní věci z toho balíčku, jak do toho zapadá pro nás jádro? Protože to je, zase téma, na kterém, když pomineme ty politické aspekty, na kterém se prakticky shoduje celá politická reprezentace, nebo její velká část, že jádro je důležité?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí a místopředseda hnutí /ANO/:
Víte, to je zrovna právě jedno z těch úplně zásadních témat, které jsme mimo jiné dnes ve vlaku z Prahy do Ostravy řešili i s panem místopředsedou Evropské komise, s Fransem Timmermansem, protože Česká republika říká, my do určité, samozřejmě do jisté míry respektujeme, že Evropa chce být ambiciózní, a ta doba uhelná opravdu končí, to já myslím, že i kdybychom se tady postavili na hlavu, jenom v České republice, tak samozřejmě to rozhodnutí se děje i okolo nás z hlediska snižující se konkurenceschopnosti uhlí, ale na druhé straně chceme po Evropě, aby ona respektovala naše možnosti. A naše možnosti jsou celkem jasné, a jsem rád, že v tomhle tom je zásadní shoda na české politické scéně, a to je právě, základem by mělo být opravdu jádro, a v nějaké další kombinaci budou obnovitelné zdroje a plyn. A my také samozřejmě chceme po Evropě, a to je ta takzvaná taxonomie, ono to takhle zní, řekněme sofistikovaně, ale v zásadě jde o to, aby Evropa neházela klacky pod nohy snahám zemí, jako je Česká republika, ale to není jenom Česká republika, ale je to Francie a další, které chtějí takzvanou technologickou neutralitu, to znamená nevzít to takzvaně přes wind, a nutit nás do obnovitelných zdrojů, když my máme možnosti třeba na jádro, máme možnosti i na plyn, a je důležité, aby Evropa to považovala za, řekněme srovnatelné, rovnocenné zdroje energie.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Skopečku, je šance, abychom tohle uhájili?


Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Jádro je bezesporu cesta pro energetiku v České republice. Nicméně mě mrzí, že pan premiér nevyužil příležitostí na předchozích summitech, kdy se projednávaly velmi důležité věci, a byl potřeba souhlas České republiky, aby prostě jádro vyjednal, přitom věděl, že se jedná o green dealu, ten de facto odkýval. To, co dnes představil pan Timmermans, a my jsme jako
poslanci rovněž s ním měli možnost mluvit, to jsou věci, které vycházejí už z věcí, na kterých se předsedové vlád v Bruselu shodli. A mě velmi mrzí, že pan premiér je vždycky odvážný vůči Evropské unii pro domácí publikum, pro své voliče, a když odjede do Bruselu, tak tam odkýve i tyto zelené nesmysly.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No na druhou stranu třeba takový zemní plyn, který také Evropská komise nepreferuje, by pro nás neměl být problémem udržet, alespoň tedy tak jsem to pochopil i z toho dnešního jednání, takže zase kritizovat vládu za vše, já chápu…


Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Ne, ale tohle je docela jako zásadní strategická věc pro Českou republiku, jádro, a byly příležitosti, na evropské úrovni se schvalovaly společné daně, byl tam potřebný jednomyslný souhlas, myslím si, že pan premiér prostě mohl využít tuhle tu situaci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To už jste říkal. A k tomu plynu?


Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
K tomu plynu, samozřejmě, že plyn budeme muset využívat více, pokud bude odklon od uhlí, tam je potřeba si přiznat, že roste větší závislost na Rusku, které je dodavatelem plynu. Ale samozřejmě jádro a plyn prostě budou cesty, po kterých budeme muset jít, pokud se chceme poměrně rychle zbavovat uhlí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Platí tedy, pane ministře, že ten zemní plyn, který Evropská komise rovněž nepovažuje za preferovaný, že se nám tedy jej podaří udržet? To je jasný výstup z toho jednání s panem místopředsedou komise?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí a místopředseda hnutí /ANO/:
Pan místopředseda komise to opět potvrdil, že vnímá ten tlak ze strany České republiky jako jasný. A já jenom chci navázat nebo reagovat na to, co říkal pan kolega Skopeček. Pan premiér Babiš bojuje jako lev i v Bruselu, a musím říct, že i dneska pan Timmermans to znovu připomněl, že kdykoliv ho někde vidí v Evropské komisi, a myslím, že celá řada těch evropských politiků vždycky potká pana premiéra, tak on z hlediska energetického mixu, říká - prostě my musíme mít to jádro a musíme mít ten plyn, jinak nemůžete počítat, že by Česká republika vyjádřila podporu tomu balíčku. Takže já nesouhlasím s tím, co tady zaznělo, že bychom rezignovali na nějaké možnosti, nebo že bychom je nevyužili. Já myslím, že Česká republika je brána dneska v Evropě jako někdo, kdo není destruktivní, ale kdo jasně říká, nebuďte ideologičtí, buďme pragmatičtí. A také pan premiér vyjednal naprosto zásadní zvýšení peněz, my jsme dneska mimo jiné mluvili i o možnosti navýšení Modernizačního fondu, což by třeba pro Českou republiku přineslo stovky miliard korun navíc, do roku 2030, a z tohoto balíku, což je dneska zhruba 250 miliard, a možná by mohlo přijít dalších 200 miliard, takže bychom měli skutečně velmi zajímavou částku na totální restrukturalizaci české
ekonomiky, nejenom energetiky.

Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Já jako pravicový politik nejsem rád za projekty, které zvětšují státní přerozdělování, nutí vybírat více daní, aby se přerozdělovaly a platily za regulace, které prostě přináší výrazné náklady. Víte, všem je asi jasné, že chceme chránit přírodu, že chceme chránit krajinu, že nechceme škodit přírodě, a na straně druhé ty projekty a ta politika musí být racionální, a musí zvážit i náklady, které ta opatření přináší. To se bohužel s tímto plánem, ze strany Evropské unie neděje, i naši europoslanci vlastně kritizovali to, že ten plán byl vyhotoven a zveřejněn bez nějakých podrobných ekonomických dopadů. A ty budou, a budou nejenom na průmysl. Ale budou i na občany, prostě zdraží se bydlení, zdraží se energie, zdraží se doprava, tím, že se zdraží doprava, tak se zdraží celá řada služeb a zboží, a to prostě ponesou občané. A samozřejmě to nejvíce odnese, odnesou nízkopříjmoví a střední třída. Takže to je potřeba si nalít čistého vína, že to prostě bude znamenat zásah do peněženek.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, pojďme k těm autům, za chviličku se ještě s vámi oběma o tom pobavím, ale připomínám, že to, co je z toho balíčku nejviditelnější a nejdiskutovanější, se právě týká aut. Připomínám, že už za 14 let by se v EU neměly vyrábět auta s motory produkujícími emise, proto je s námi teď na chvíli i Miroslav Dvořák, který je ve vedení Sdružení automobilového průmyslu a je předsedou představenstva Motor Jikov Group. Přeji vám dobrý večer.

Miroslav DVOŘÁK, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu:
Hezký dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Konec aut se spalovacími motory, jaký dopad by tohle mělo na českou ekonomiku, která, jak známo, na tom automobilovém průmyslu je dost závislá nebo je na ně dost navázaná?

Miroslav DVOŘÁK, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu:
Já si myslím, že to je hodně široký pojem. Je třeba si uvědomit, že v České republice vyrobíme nějakého půldruhého milionu aut, a ta doba 2035, jak jste řekli, to znamená, poté už bychom tyto auta nesměli vyrábět, tak ten dopad by byl podle mého velice drastický. Ten dopad by byl do zaměstnanosti, protože když to vezmu sám na svoji firmu s obratem dvou miliard, tak jestliže bych přeskočil na imobilitu okamžitě, tak je to výpadek nějakých 50 % tržeb, to znamená i padesátiprocentní nezaměstnanost. Pochopitelně to nebude všude tak, a pochopitelně hledáme i náhradu. Co si myslím, že bude pro Českou republiku veliký dopad, je otázka peněz, to znamená investic. Tady je si třeba uvědomit, že celý ten přechod nás stojí hodně peněz. Automobilky si myslím, že už jsou na té cestě hodně blízko, co se týká nás, dodavatelů, tak my se teprve nějakým způsobem hledáme a snažíme se uchytit, ale 15 let je pro nás hodně málo. Vezměme si, že Česká republika dneska, během dvou let se zadluží o bilion korun a další peníze je třeba dávat do infrastruktury, a do toho, aby vůbec, co se týká imobility, mohla nějakým způsobem v České republice fungovat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A ekonom Štěpán Křeček na ČT24 řekl, cituji: „Málo se mluví o tom, že i ve vedeních automobilek jsou různé skupiny, jsou tam konzervativci, ale i manažeři, kteří tlačí elektromobilitu.“ Skutečně to tak je? Kdo z nich právě vyhrává? Já třeba připomínám, že i Škoda Auto se docela dlouho odhodlávala k výrobě elektromobilů, a to i v době, kdy už myslím elektromobilita nebyla jenom módním tématem k diskusi.

Miroslav DVOŘÁK, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu:
Já si myslím, že to není rolí managementu. Já si myslím, že ta zásadní role je majitelů a těch hlavních vlastníků těch firem, to znamená, co se týká Škody Auto, když bych byl konkrétní, tak je to firma Volkswagen, která je dneska podporovaná v Německu, tím pádem ta její síla je veliká, a víceméně Škoda se chová tak, jak se chová její matka. Takže já si myslím, že tady je to v oblasti toho, jak se chovají ty matky těchto společností.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A poslední věc, jaká je teď atmosféra ve Sdružení automobilového průmyslu? Mám na mysli tedy směrem k tomuto balíčku, a k tomu předpokladu, že by se za nějakých 14 let už neměla vyrábět auta se spalovacími motory. Je to strach? Je to nervozita? Je to naštvanost?

Miroslav DVOŘÁK, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu:
Je to asi tak, jak to říkáte, je to víceméně nervozita z toho, co bude dál. My teda zastáváme a všude deklarujeme, že chceme platformu mixu, to znamená, chceme, aby se využívaly pohony všechny, to znamená od spalovacích motorů přes vodíkové, přes i alternativní paliva, CNG, vy jste mluvil o plynu, a tak dále, to znamená, ta naše cesta by měla být jiná, neměl by být konec 2035 a ten postup prostě by měl být evoluční a ne revoluční tak, jak je dneska připravován. To znamená, víceméně jsme nervózní a očekáváme, co se bude dít. Je třeba taky říct, že Česká republika v roce 22 bude vést Evropskou unii, to znamená, já si myslím, že i tam můžeme sehrát určitou roli možná rozvolnění, zpoždění nebo jiného pohledu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuju vám za vaše odpovědi, za to, že jste se připojil. Díky a na shledanou.

Miroslav DVOŘÁK, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu:
Na shledanou, hezký večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No a ještě jednou tedy debata s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a
poslancem Janem Skopečkem z ODS. Pane ministře, pan místopředseda Timmermans doslova řekl, že konec výroby aut se spalovacími motory, jak už jsme citovali, nevyhnutelný. Za a) je, nebo není? A za b) ten rok 35, je to opravdu ten okamžik, kdy k tomu dojde?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí a místopředseda hnutí /ANO/:
No, pozor, já jsem trochu byl překvapen, že pan viceprezident Dvořák neřekl ještě jedno datum, které je blíž, výrazně blíž, a to je rok 2025 a úvahy a příprava takzvané normy Euro 7. A když se podíváme na to, co by znamenala norma Euro 7, tak zjistíte, že by v podstatě daleko dřív, možná už někdy po roce 2025, bylo pro automobilky velmi obtížné vyrábět více motorů na fosilní paliva, více spalovacích motorů, protože prostě ty podmínky jsou natolik tvrdé a těžko technicky proveditelné, takže my se nebavíme o horizontu 2035. A my jsme se dneska s panem Timmermansem právě bavili i o Euro 7 a o tom přechodu, kde já si prostě myslím, že tohle je ještě jako velmi uspěchaný mezikrok, kdy ty automobilky ještě daleko dříve vlastně v horizontu čtyř let jsou tlačeny k tomu, aby opět drakonickým způsobem snížily emise. To znamená, já s panem viceprezidentem Dvořákem souhlasím v tom, že my podporujeme jako vláda technologickou neutralitu, nejenom v tom energetickém mixu, ale i tady. To znamená, to není jenom o bateriových elektromobilech, ale to je samozřejmě o vodíku, je to o hybridech, je to o plynových pohonech a prostě ten svět, respektive část toho světa se vydala cestou bateriové elektromobility nebo akumulátorové elektromobility, ale není to jediný směr. Firma Toyota a další jde právě třeba cestou vodíku. A my máme desítky tisíc vozů na stlačený zemní plyn. V každém případě by to znamenalo totální revoluci a bude to znamenat totální revoluci v automobilovém průmyslu, protože ten elektromotor je v podstatě jednoduchý, má daleko méně dílů. Takže to je samozřejmě problém i pro dodavatele, takže určitě to nesmí skončit tak v českých podmínkách například, že čeští zájemci nebo zákazníci prostě si nebudou moci nebo chtít, protože bude drahý, kupovat elektromobil a naopak odsunou koupi toho vozu a budou dál jezdit některými třeba dneska už 15, 17 let starými vozy. To je pak úplně kontraproduktivní. Takže tady opravdu zase buďme pragmatičtí a nesnažme se o nějakou ideologickou revoluci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Skopečku, jak moc by podle vás českou ekonomiku poškodilo, kdyby opravdu skončila klasická auta? A všichni se tak trošku vyhýbají tomu roku 35, jestli je to reálný horizont, tak zkuste vy.


Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
No, velmi by to poškodilo, protože nejenom, že jsme
ekonomika založená na průmyslu, ale v tom průmyslu hraje naprosto klíčovou roli průmysl automobilový. Já jsem ze středních Čech, kde sídlí automobilky, ale když jedete po dálnici, tak většina fabrik jsou subdodavatelé těchto automobilek. Čili pro mě je to zásadní téma, já prostě nechci připustit, aby čeští občané kvůli takto rychlému, nesmyslnému, absurdnímu plánu přicházeli o práci a vedlo to ke kontraproduktivním výsledkům. A já naprosto souhlasím s panem ministrem, prostě když se podíváte na cenu elektroauta, tak je zřejmé, že si to prostě většina českých občanů nebude moci dovolit a buď bude jezdit velmi starým autem a o to horší bude dopad na životní prostředí, nebo prostě auto nebude mít žádné. A to já si skutečně nepřeju. Chybí prostě racionalita v tom plánu Evropské unie a my bychom měli dělat všechno pro to, je to prostě náš klíčový národní zájem, abychom automobilový průmysl a pracovní místa, kterých je v něm obrovské množství, abychom je uchránili.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na závěr, pánové, to zobecněme. Je postoj české vlády celkově k tomu balíčku, pane ministře Brabče, spíš vstřícný, nebo odmítavý? Ono to trošku někdy vypadá, jako byste možná sami ani nevěděli.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí a místopředseda hnutí /ANO/:
Ten balíček je samozřejmě úplně nový, je 2 dny starý a není to balíček, je to balík. Je to prostě balík 14 významných směrnic, já řeknu jedno slovo. Je opatrný a bude velmi pragmatický. Nebude v žádném případě ideologický a bude takový, abychom ochránili české zájmy, zájmy českého průmyslu, samozřejmě i při zohlednění životního prostředí a také peněženky českých občanů, protože naprosto souhlasím s panem místopředsedou Skopečkem, že to prostě bude znamenat velký zásah nebo znamenalo by to velký zásah do peněženek. Znamenalo by to zvýšení všech cen energií, určitě budeme bojovat jako eskymáčtí psi o to, abychom vybojovali nejlepší podmínky pro Českou republiku.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Názor opozice asi taky nebude jednotný, tedy fakt to asi není moc sjednocující téma, tohle, nebo je naopak zase?


Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Já myslím, že když rozsekáme ten balíček na ty konkrétní věci a skutečně budeme dopočítávat, o kolik by to znamenalo vyšší náklady pro jednotlivé domácnosti, co by to znamenalo pro pracovní místa, co by to znamenalo pro český průmysl, tak doufám, že z té ideologické pozice, kterou leckdo má, se dostaneme k nějaké racionální debatě o tom, co musíme nebo co lze v tomto zachránit. Jakkoliv si bohužel myslím, že skutečně ty principy toho, co pan Timmermans dneska představil, já jsem mu věnoval model českého auta, aby věděl, že prostě pro naši ekonomiku je to důležité. Takže já pevně věřím, že se politická reprezentace na těch konkrétních věcech dokáže elementárně shodnout a že budeme bojovat, když jsme to nevybojovali doteď, tak že budeme bojovat poté, co to pan Timmermans, ty konkrétní věci, představil, a že snad český průmysl a český automobilový průmysl zachráníme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, děkuju oběma za účast dnešních Událostech, komentářích. Vám, pane ministře, děkuju a do Ostravy přeju hezký večer.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí a místopředseda hnutí /ANO/:
Děkuju za pozvání, hezký večer bez bouří.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A vám, pane Skopečku díky, že jste přišel do studia. Na shledanou.


Jan SKOPEČEK, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Děkuju, krásný večer.

Jan Skopeček
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi