Vlastnit není zločin
12. července 2021

Jan Skopeček: Vlastnit není zločin

(Xantypa) Pokud vlastníte tři a více nemovitostí, jste nepřítelem státu a po volbách s vámi levice zatočí. Podle soudružky Maláčové jste totiž právě vy tím, kdo vlastnictvím vícero nemovitostí žene jejich ceny vzhůru tak, že bydlení v Praze a v dalších větších městech je cenově nedostupné. Spát přece můžete beztak jen v jedné ze všech vlastněných nemovitostí, maximálně zajedete o víkendu na chatu. Na tu vám ještě přiznají nárok. Ale vlastnit jakoukoliv další nemovitost, tak to už ne, ta je pro vás zbytečná. Mohli by ji přece obývat další lidé, kteří také potřebují bydlet, a navíc volič levice tak nějak nemá boháče obecně rád. Socialisté vám proto napálí brutální pokutu v řádu procent z ceny nemovitosti za to, že váš byt nikdo neobývá. Přesně to je čerstvý tahák ČSSD do blížících se voleb.

Možná si řeknete, že to vyřeší samotné volby, které po tragikomickém čtyřletém fungování ČSSD ve vládní koalici vyprovodí Janu Maláčovou a všechny její kolegy z poslaneckých lavic, ale nenechte se mýlit. Majitelé nemovitostí leží v žaludku leckomu. Vzpomeňme na pirátské úvahy o vyhledávání prázdných bytů prostřednictvím kontrol elektroměrů. Myšlenkově příbuzní pirátů – zelení – pak různě po světě regulují nájemné, stanovují cenové stropy, nebo dokonce plánují vyvlastňovat prázdné byty. Jsou to samozřejmě nesmyslné nápady, které situaci na trhu s bydlením jen zhorší. Na věci samotné je však nejděsivější ta drzost a suverenita, s jakou jmenovaní chtějí zasahovat do vlastnických práv, jejichž nedotknutelnost a ochrana je základem každé svobodné, kapitalistické společnosti.

Ceny nemovitostí jsou po letech svižného růstu v některých místech opravdu na úrovni, kdy se stávají pro drtivou většinu lidí nedostupnými. Analytici se pak předhánějí v odhadech, o kolik jsou ceny nadhodnocené a kdy bublina na trhu nemovitostí splaskne. Ceny bytů, ať už v Praze nebo kdekoliv jinde, jen odrážejí situaci na trhu. Jsou výsledkem střetu poptávky a nabídky. Poptávku už řadu let podporuje svou expanzivní měnovou politikou centrální banka, která prostřednictvím levných peněz stlačila ceny hypoték na minimální úroveň. Lidem se tak místo spořit vyplatí zadlužit se. A tak si čím dál tím více lidí půjčuje a kupuje byty a nemovitosti a žene tím jejich ceny vzhůru. Platí to jak pro klienty, kteří si pořizují nemovitost na bydlení, tak pro investory, kteří vidí v tištění peněz centrální bankou nebezpečí, a raději než do finančních aktiv zainvestují do nemovitostí.

Vinu nese i nabídka, která je na rozdíl od poptávky nízká, nedostatečná. Svého vrcholu dosáhl počet dokončených bytů v r. 2007, kdy bylo na trhu téměř 42 tisíc nových bytů. Potom následoval strmý pád, který dosáhl dna v r. 2014, kdy bylo dokončeno jen 24 tisíc nových bytů. V dalších letech se počet dokončených bytů kontinuálně zvyšoval, ale vrcholu z roku 2007 nikdy nedosáhl. Nejblíže jsme se maximu přiblížili v r. 2019, ale i tak byl počet dokončených bytů cca o 5 tisíc nižší než v r. 2007. Že je nabídka bytů vzhledem k poptávce nedostatečná, svědčí i vývoj jejich cen. Zatímco cena průměrného spotřebitelského koše rostla za posledních více jak 20 let o 2,2 % ročně, zdražovaly byty za stejné období ročním průměrným tempem o 7 %. A to jsou navíc jen průměrná čísla za celou ČR. Všichni tušíme, že nerovnováha nabídky a poptávky na trhu nemovitostí bude výraznější v Praze a dalších větších centrech než ve zbytku republiky.

Nedostatečné nabídce se nelze moc divit. Developer se stal sprostým slovem a vlivné politické síly dělají vše proto, aby mu situaci zkomplikovaly. Jen v Praze uběhne od prvotní předprojektové přípravy do dokončení developerského projektu v průměru neuvěřitelných 9 let. A když se nejrůznější instituce rozhodnou projekt komplikovat všelijakými odvoláními, je tato doba ještě delší. Zároveň máme jedno z nejsložitějších stavebních řízení, ve kterém nás řadí Světová banka až na 157. místo ze 180 zkoumaných zemí.

Pokud nezměníme výše popsané, nikam se nehneme a bydlení dostupnější nebude. Ano, je to složitý úkol, který vyžaduje od politiků kompetenci, schopnost i odvahu. Pokusit se o to ale musíme. Do té doby je však třeba přemýšlet, jak se svými nemovitostmi naložíte. Pokud vyhrají levicově-progresivní politické síly, je lepší majetek probendit a utratit, než o něj pečovat a snažit se ho předat dalším generacím. Je to zvláštní svět a doba. Tak nějak se po těch třiceti letech zase vracíme zpátky a nic nevlastnit bude staronovou normou. Věřím, že nakonec ne, snad Maláčová a piráti vystraší i posledního voliče, který je kdy chtěl volit.

Jan Skopeček
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi