Je potřeba si neklást nízké cíle
17. května 2021

Jan Skopeček: Je potřeba si neklást nízké cíle

(Euro) Pokud chceme ekonomicky dohánět vyspělejší země, nemůžeme mít dlouhodobě vyšší daňové břemeno, říká poslanec Jan Skopeček. Ekonomický expert Občanské demokratické strany Jan Skopeček (40) má o budoucnosti státních financí poměrně jasno. Prostor pro zvyšování daní, o němž mluví ČSSD a Piráti, podle něho rozhodně není, protože už dnes patří Česko v rámci nejvyspělejších zemích světa sdružených v OECD k daňově zatíženějším. Právě průměrné zdanění v těchto zemích by podle Skopečka mělo být měřítkem pro zavedení daňového stropu, které ve svém programu navrhuje koalice SPOLU (tvoří ji ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Na rostoucí náklad na straně státu má Skopeček tradiční recept: snižování počtu úředníků, rušení zbytečných dotací už tak bohatým a zpřísnění sociálního systému, jenž by měl pomáhat jen potřebným.

Chcete zpřísnit fiskální pravidla a zavést fiskální ústavu na úrovni ústavního zákona. Jak by ta pravidla měla vypadat a jaké parametry budou mít?

Fiskální ústava dnes již existuje a my ji opravdu chceme povýšit na ústavní zákon tak, aby z něj žádný ministr financí už nemohl dělat trhací kalendář, jako to udělala ministryně financí Alena Schillerová. Protože jsou naše veřejné finance rozvrácené kvůli utržené výdajové straně státního rozpočtu, chceme omezit zvyšování vládních výdajů. Pravidlo, které se nabízí, by limitovalo růst výdajů tak, aby byl takový výdajový růst alespoň o procentní bod nižší, než je míra růstu průměrné inflace.

Zavést pravidla na úrovni ústavního zákona bude žádat širokou podporu, je to při současném rozložení sil ve sněmovně vůbec reálné?

Na takovém pravidlu by měli mít zájem všichni, a to bez ohledu na rozložení politických sil, aby nedošlo k totálnímu předlužení budoucích generací. Je potřeba se pokusit přenést přes stranickou příslušnost, aby tato změna byla proveditelná. Je to také motivace, abychom jako rozpočtově odpovědný politický subjekt ve volbách uspěli.

V programu SPOLU máte i strop daňové zátěže. Jak velká by měla být daňová kvóta a je dnešní daňové zatížení po zrušení superhrubé mzdy, na němž jste se podíleli s vládní ANO, už optimální?

Dnes máme složenou daňovou kvótu zhruba o jeden procentní bod vyšší, než je průměr nejvyspělejších zemí OECD. Považuji to za chybu. Nevidím tedy prostor pro další zvyšování daní, o kterém mluví sociální demokraté nebo Piráti. Pokud chceme ekonomicky dohánět vyspělejší země, nemůžeme mít dlouhodobě vyšší daňové břemeno. Zvlášť když přeregulovanost našeho podnikatelského prostředí, složitost daňového systému a nepřehlednost práva nás oproti vyspělejším zemím limitují a snižují naši konkurenceschopnost. Na konkrétní výši stropu daňového břemene musí vzniknout širší politická shoda, ale já bych za maximum viděl právě průměr zemí OECD.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok tvrdí, že by každá strana měla před volbami říct, co přesně bude dělat s dnešními dluhy, protože na tak velký sociální stát jako teď zkrátka nemáme. Vy daně zvedat nechcete, v programu je naopak spousta úlev a odlehčení, více peněz pro školství a zdravotnictví, kde se na to všechno vezmou peníze?

Jedině menším státem. Je potřeba snížit a optimalizovat výdaje státu, je nutné revidovat počty úřadů a úředníků. I když současná vláda neustále říkala, jak bude snižovat počty úředníků, z čísel vychází, že se jí to vůbec nepodařilo a udělala pravý opak. To musíme změnit. Musejí se zrušit nejrůznější dotace bohatým podnikatelům. Provedeme inventuru sociálních výdajů tak, aby se poskytovaly jen potřebným. Musíme se odhodlat k provedení skutečné penzijní reformy.

Mohl byste načrtnout alespoň základní úvahu, jak rychle má klesat dluh, který způsobila současná vláda?

Co nejrychleji. Realita určitě nebude jednoduchá, ale je potřeba si neklást nízké cíle. Pokud zůstane současná vláda, pak se bavíme o několika dluhových generacích. Já bych ale byl rád, aby se současná situace s dluhem vyřešila co nejrychleji a nezasáhla ani moje děti. Chceme usilovat o strukturální schodek 1,5 procenta HDP na konci volebního období, v polovině volebního období pak o strukturální schodek tři procenta HDP.

Zaujaly mě daňové prázdniny pro rodiny s více než třemi dětmi, ale i pro ty, které pobírají rodičovský příspěvek. Těch je dnes 300 tisíc, to by byl dost velký výpadek daní, nebo ne?

Na jedné straně se to může jevit jako výpadek přímých daní, na druhé straně se tyto peníze do rozpočtu dostanou nepřímou formou prostřednictvím spotřeby. Prorodinná politika je také jeden z prostředků, jak pomáhat udržitelnosti penzijního systému.

Snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body je další výpadek v příjmech, navíc v době, kdy je důchodový účet dost v minusu. Není to riziko, které jde navíc i proti proklamované fiskální odpovědnosti? Čím propad příjmů budete vyvažovat? Lepším čerpáním z EU fondů, jak tvrdíte v programu?

Byla by to nezodpovědnost, pokud by zároveň neprobíhala penzijní reforma, kterou máme ambici uskutečnit. Je ale neoddiskutovatelným faktem, že zatížení zaměstnavatelů odvody na zaměstnance je u nás na rekordní výši i v mezinárodním srovnání. Před tím může zavírat oči jen ten, kdo netuší, kolik stojí podnikatele zaměstnanec na povinných odvodech nad rámec toho, co ve skutečnosti přijde zaměstnanci na účet.

„Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost,“ píše se ve vašem programu. To je velmi obecné tvrzení, dáte mi nějaký příklad?

Cílem tohoto návrhu je rozumná míra zdanění a rozumná míra regulace, a když už nějaké daně mají být, tak považuji za lepší, aby se uvalily na činnosti a spotřebu, jež mají na společnost negativní dopad v podobě vyšších nákladů například na léčbu, kriminalitu a podobně. Je ovšem nutné myslet na to, že spousta spotřebních daní je na svém stropu. Pokud je budeme neustále zvyšovat, bude docházet k tomu, že se budou činnosti a produkty posouvat do šedé zóny nebo na černý trh, a to rozhodně není našim cílem.

Podobně obecné tvrzení je oživení české burzy, která není významným trhem a asi nikdy nebude, jak to chcete udělat?

Chceme udělat českou burzu atraktivnější pro více investorů, přilákat zahraniční firmy, ale i domácí startupy. Zároveň by bylo dobré pražský trh zatraktivnit a otevřít i pro drobné investory. Investice prostřednictvím burzy mohou být doplňkem pro přípravu a zajištění ekonomicky aktivních lidí na důchodový věk.

Snížení daňových úniků je evergreen volebních programů, chcete odstřihnout firmy z daňových rájů od veřejných zakázek. Kolik peněz by to asi přineslo a je to při nefunkčnosti české státní správy reálné?

Pokud u nás bude rozumná daňová zátěž a zjednoduší se tragicky složité daňové prostředí, potom nebudou mít firmy důvod odcházet do daňových rájů. Když se to povede, může to přinést desítky až stovky miliard korun, které pomohou snížit astronomické zadlužení České republiky.

Velmi mě zaujalo, že chcete omezit odliv dividend z Česka. „Řešením není vyšší zdanění zahraničního kapitálu, ale zvýhodnění investic zisků zpět do české ekonomiky,“ píšete v programu. Jak by to konkrétně mohlo vypadat? A kolik peněz by tak „zůstalo doma“?

Odliv českých dividend je opravdu problém, a to zvláště v dobách krize, kdy ještě zesílí a krizi v České republice prohlubuje. Je to hloupost a musíme si zakázat řešit odliv dividend tím, že bychom je zdaňovali nebo uvalovali na firmy sektorové daně. To je způsob, jak další investory vyděsit a přesměrovat je na jiné trhy. Proto chceme nastavit taková daňová pravidla, aby bylo pro firmy výhodnější zisk investovat u nás, než ho odvést do zahraničí.

První hodnocení ekonomického programu SPOLU komentátoři shrnují dost ironicky odkazem na heslo premiéra Špidly „zdroje jsou“, zatímco ony nejsou. Spočítali jste to dobře? Respektive nebylo by od věci připojit i nějaká konkrétní čísla, aby vaše sliby a volební závazky získaly více reality a byly přesvědčivější?

Myslím, že ODS tradičně a dnes i koalice SPOLU zveřejňují nejdetailnější program ze všech stran. Takový názor komentátorů považuji za folklór. Už jste viděl někdy nějakého komentátora, který by volební program pochválil?

Jan Skopeček
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi