4. března 2021

Interpelace na premiéra ve věci Zajištění energetické soběstačnosti ČR

(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Jana Zahradníka na premiéra Andreje Babiše ve věci Zajištění energetické soběstačnosti ČR.

Jan Zahradník:

Vážený pane předsedo, změním téma. Vážený pane premiére, vláda by měla zřejmě brzy schvalovat doporučení uhelné komise. Ta doporučila za termín odklonu od uhlí rok 2038 s tím, že nejprve musí být splněno několik podmínek. Zejména jde o včasnou náhradu utlumovaných uhelných zdrojů jinými výrobními zdroji energie, včetně dostavby nového jaderného zdroje v Dukovanech podle plánovaného harmonogramu. Zásadní je, aby Česká republika zůstala energeticky soběstačná.

Celá řada ministrů vaší vlády se ale vyjádřila, že by mělo uhlí skončit již v roce 2033. Je zřejmé, že v roce 2033 nebude ještě k dispozici nový blok v Dukovanech. Stejně tak je evidentní, že v roce 2033 rozhodně nebude možné nahradit výrobu uhelných elektráren a tepláren obnovitelnými zdroji energie. Moje otázky, pane premiére.

Za prvé. Zcela zásadní otázka, zda při nepřipravenosti České republiky na jádro a při tlaku na rychlý odklon od uhlí je opravdu jediným preferovaným, ať už přechodným nebo zcela substitučním, zdrojem zemní plyn? Protože je oprávněná obava, že obnovitelné zdroje nemohou jádro ani uhlí nahradit.

Kolik bude stát výstavba plánovaného objemu plynových zdrojů, ať už tepláren či elektráren? Z jakých zdrojů bude tato výstavba financována a bude na její výstavbu možné využít peníze z evropských fondů? Jaké konkrétní fondy to budou?

A poslední otázka. Už jste zahájili jednání?

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a poslanci, energetická soběstačnost České republiky je samozřejmě absolutní priorita a strategická záležitost. My si plně uvědomujeme, že zajištění energetické soběstačnosti, respektive bezpečnosti dodávek energie, je naprosto nutnou podmínkou pro chod české ekonomiky. Zdrojová základna České republiky je velmi robustní a Česká republika plní všechny indikátory elekroenergetické bezpečnosti. To je samozřejmě nutné zajistit i v budoucnu.

I z toho důvodu je ze strany provozovatele přenosové soustavy společnosti ČEPS na roční bázi zpracováváno hodnocení výrobní přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky. Požadavek na zpracování hodnocení přiměřenosti výrobních kapacit vychází z evropské legislativy, konkrétně z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 2019/943, o vnitřním trhu s elektřinou. Posouzení zdravé přiměřenosti na úrovni EU jako celku je připravováno také na roční bázi ze strany Evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav - Entso-E. Uvedená hodnocení jsou dostupná jak na stránkách ČEPS, tak na stránkách MPO.

Samozřejmě myslím, že pan poslanec Zahradník, který je v uhelné komisi jako zástupce výboru pro životní prostředí, určitě všechny tyto informace zná. V případě, že by nebyl nový jaderný blok dostaven včas, musela by se vzniklá časová prodleva přechodně překlenout dovozem elektrické energie. Pokud by měl však být zajištěn předpoklad zajištění elekroenergetické soběstačnosti alespoň na úrovni 90 % - což je předpoklad přijatý uhelnou komisí - bylo by nutné zprovoznit cirka 3 GW nových plynových zdrojů.

Fondy Evropské unie pravděpodobně není možné přímo k výstavbě plynových zdrojů využít, jelikož Evropská unie vnímá zemní plyn pouze jako tranzitní palivo v procesu dekarbonizace a není příliš nakloněna poskytovat evropské peníze z obavy možných uvízlých nákladů. 

V České republice se kupříkladu počítá s využitím tzv. Modernizačního fondu k výstavbě plynových zdrojů v rámci sektoru plynárenství. Za účelem zajištění dostatečného výkonu by pak velmi pravděpodobně bylo nutné zavést tzv. kapacitní mechanismy, jejichž podoba však musí být schválena ze strany Evropské unie. Případné zavedení těchto mechanismů je již analyzováno a počítá se s tím, že tento nástroj bude zakotven v energetické legislativě a bude tedy moci být využit v případě, že to bude nutné. Považujeme tedy za velmi důležité, že společnost ČEZ každoročně vyhodnocuje výrobní přiměřenost a analyzuje, co je potřeba případně udělat, aby se předešlo budoucím problémům. Uhelná komise v tomto také zpracovala řadu relevantních analýz a předpokládám, že toto těleso bude dále fungovat jako poradní orgán vlády České republiky a bude periodicky přezkoumávat vývoj externích faktorů a dopady tohoto vývoje mimo jiné na energetickou bezpečnost.

K té Evropské unii bych chtěl jenom říct, že bylo extrémně těžké prosadit do závěrů Evropské rady vůbec slovo jádro, následně slovo plyn, následně dopad klimatických změn na naše lesy a kůrovec. Takže samozřejmě ta jednání jsou velice složitá, ale myslím, že jsme v tom obstáli. A samozřejmě teď je důležitá příprava stavby jaderného bloku Dukovany, kde my s opozicí a s vámi samozřejmě to řešíme v rámci té skupiny na stavbu jaderného bloku Dukovany.

Takže za mě asi tolik, co se týče toho ukončení zpracování uhlí, platí závěry uhelné komise, i když je pravda, že někteří členové vlády se k tomu v poslední době začali vyjadřovat jinak.

Jan Zahradník:

Děkuji, pane premiére. Jenom chci dvě věci podotknout. S tím plynem, to asi dobře víte, nemůže být řešení definitivní, protože on je vlastně také fosilním palivem a Evropská unie dříve, nebo později nám jej bude zpochybňovat a zakazovat.

K tomu jádru. Já si myslím, že bychom neměli ustupovat Evropské unii. Možná máme spojence, Polsko začíná nebo chystá budovat zdroje, Nizozemí, Švédsko se chystá na výstavbu nových zdrojů. To by mohli být naši spojenci právě v boji s komisí o uznání jádra jako čistého zdroje. U nás v jižních Čechách byl zatím utlumen projekt dostavby elektrárny Temelín. Doporučuji a žádám vládu, aby se i tímto projektem začala zabývat a nenechala tu obrovskou kapacitu, která tam je, usnout. Děkuji.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:

Ne, určitě, věřte mi, že já tam bojuji a taky jsem tam některé věci prosadil. Ano, a je trošku absurdní, že na jedné straně některé státy zavřely jaderné elektrárny a uhlí a mluví se stále o ruském nebezpečí na to, abychom ještě více byli závislí od ruského plynu. Takže to jsou takové trošku absurdní věci. A je pravda, že v poslední době je stále více států, které podporují jádro. Ano. Vlastně celé Rakousko je obklíčeno, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Česko, všichni chtějí stavět jádro. Nizozemsko nově. A samozřejmě Francie je lídr. A o Švédsku tedy nevím. Já jsem jenom zaznamenal, že někdy ten zelený fanatismus, který ohrožuje ten průmysl, jde tak daleko, že ve Švédsku nedávno po odstavení jaderné elektrárny vyzývala vláda a média, aby lidi neluxovali, protože nemají proud. Tak to je občas takový výsledek těchto nenormálních dopadů, politických dopadů. A my samozřejmě musíme a usilujeme o to, aby naše energetická bezpečnost a nezávislost byla naší svrchovanou záležitostí.