Novinky Mediální výstupy

ODS je složitý mechanismus, který má svou vnitřní hierarchii. Dnes samozřejmě političtí funkcionáři nemají nic společného s funkcionáři, jak je někteří pamatují z  dob komunistického režimu, přesto mají svůj smysl. Rádi bychom seznámili čtenáře našeho webu s místopředsedy naší oblastní úrovně, která kopíruje někdejší okresy. Jaké mají názory, postoje, čím jsou v běžném životě a celou řadu dalších věcí na sebe prozradí tentokrát Mgr. Josef Kopecký, místopředsedy Oblastního sdružení ODS Ústí nad Orlicí.

Voliči ODS rádi volí osobnosti, které znají, jímž mohou důvěřovat, u nichž znají ideologické i názorové pochody a stanoviska. Jak byste se stručně představil?

J.K.: Jsem kozoroh a to znamení ke mně sedí. Jsem konzervativní, moje názory jsou konzistentní, nebráním se ale jiným pohledům, přiznám, když se mýlím, rád uznám pravdu, nesnáším populismus, jsem pacifista, jsem učitel, mám rád dobré jídlo, zajímám se o kulturu, aktivně plavu, jsem katolík, vážím si profesora Klause, vystudoval jsem češtinu a historii, v ODS jsem od svých osmnácti let, jsem členem mnoha občanských sdružení, které se zabývají především kulturou, jsem radním města Česká Třebová, je mi 32 let, jsem ženatý, jsem patriot a vlastenec, nemám rád lež a přetvářku, rád fotím, jsem společenský typ, možná kavárenský typ, když něco dělám, chci to dokončit.


Mohl byste definovat, jaký konkrétní význam má funkce oblastního místopředsedy ODS Ústí nad Orlicí? Co je náplní Vaší činnosti?

J.K.: Oblastní sdružení má dva místopředsedy, kteří společně s předsedou „řídí“ oblast. Je to tedy takové užší vedení, trojčlenný tým, který se schází i mimo jednání oblastní rady a který společně s manažerkou oblasti připravuje oblastní sněmy, zastupuje oblast navenek – a to jak směrem k členům, směrem k regionální a státní ODS, tak i směrem k voličům.
Vedle toho jsme se ale v tomto našem volebním období, které je dvouleté, s kolegy dohodli, že vedle týmové práce se budeme také snažit pracovat každý sám ve svém ranku. Já se tedy snažím o jakýsi PR, snažím se o informování členů i veřejnosti, přispívám na náš web, rozesílám články médiím, zkrátka se snažím o to, aby se o nás, o našich postojích a názorech vědělo. 
Společně s předsedou oblasti nás jako místopředseda krajské ODS zastupuji také v regionální radě.


Jaká je Vaše meta v politice? Jde Vám o celkové směřování společnosti, nebo máte konkrétní oblast, ve které byste chtěl dokázat něco konkrétního?

J.K.: Myslím, že se jedno nedá oddělit od druhého. Z celku směřujeme k jednotlivosti. Jde mi tedy o obé. Na rozdíl od všech těch, kteří sedí někde u piva a stěžují si, jak je všechno špatně, jsem se v osmnácti rozhodl, že věci chci ovlivňovat, že je chci zkusit formovat, že mi stojí za to si vyslechnout mnohdy i nelichotivé věci směrem k mé osobě, většinou právě od těch, co sedí u toho piva, pokud je to kvůli smysluplné iniciativě. Jde mi tedy o to, abych i svými postoji, názory a skutky nějak přispěl k celkovému směřování společnosti. A jelikož nejsem ani lékař, nejsem ani dopravní expert, ale zajímám se o školství, kulturu, památkovou péči, případně o sport, je logické, že mé úsilí se směřuje právě tímto směrem.


O ODS se někdy hovoří jako o ideologicky vyprázdněné straně, jaký je Váš náhled na tuto problematiku? O čem je podle Vás politika či členství v politické straně?

J.K.: ODS není stranou ideologicky vyprázdněnou. Ideje nosí lidé, dokud budou v ODS lidé, bude mít i ideje. Nicméně nyní zažíváme, myslím, období, kdy ODS prochází pozvolnou proměnou. Já patřím do takového konzervativnějšího proudu, do proudu, který je spíše vpravo než na středu, do proudu „euroskeptiků“ a zastánců i bolestivých reforem. Nicméně mezi našimi členy jsou i lidé, kteří věří, že ODS by měla být spíše pravo-středovou stranou, než stranou pravicovou, že bychom měli být více proevropští, že bychom měli dělat reformy, řekněme, sociálně atp. A to je v pořádku. Víc hlav, víc názorů, víc idejí. Díky této názorové pestrosti si ale dnes vlastně sami pro sebe znovu definujeme, resp. předefinováváme naše obecné teze, naše obecné ideje. Což navenek může vypadat i tak, že ODS je stranou ideologicky vyprázdněnou, která se (momentálně) nemůže opřít o jasné a pragmaticky definované ideje. Je to ale pouze přechodné období, protože dřív nebo později jedno z těch dvou křídel převáží.


Kde vidíte hlavní příčiny negativního náhledu společnosti na politiku obecně? Jak se osobně s tímto náhledem vyrovnáváte?

J.K.: Ten pes je zakopaný v lidech. V politicích i ve voličích. Ten problém je až prozaicky lidský, je to totiž o lidských vlastnostech. Voliči politikům vyčítají, že na prvním místě není volič, ale oni sami a jejich profit, potom ale jdou a prvnímu úředníkovi sami nabídnou benefit, úplatek, protislužbu. A to je potom začarovaný kruh.
Naše demokracie je relativně mladá, politika se nebere jako profese, do politiky se mnozí vrhají bez přípravy, po hlavě. Což neříkám, že je špatně. Jen si myslím, že člověk potřebuje nějakou zkušenost. Myslím si, že politika je tak trochu profese, že člověk nejprve musí spoustu věcí pochopit, naučit se je, zorientovat se v nich. Teprve potom může svou práci dělat pořádně. Včetně politiky. A pokud se mezi politiky objeví tací, kteří se do ní ženou ne proto, aby se zorientovali, ne proto, aby se snažili věci politicky formovat podle svých názorů, ale proto, aby získali vlastní profit, je to špatně. A volič to samozřejmě nemůže poznat. Ačkoli trochu snad ano. Já chci věřit, že mě lidé volí pro mé názory a postoje, pro mou práci, kterou nějak znají. Proto také můžou vědět, co ode mě čekat. Když ale vsází na někoho, koho neznají, o jehož názorech a práci nic nevědí, potom si za případné zklamání mohou tak trochu sami... Tím ale v žádném případě nechci svalovat vinu na voliče! Vinu nesou ti politici, kteří jsou zkorumpovatelní a kteří prostě nedělají, co by měli dělat. A kvůli nim, domnívám se, má veřejnost na politiku takový názor, jaký má.


Nemrzí Vás, že česká společnost až přehnaně paušalizuje? Neříkejte, že Vás nemrzí, že je i na Vás nahlíženo často s předsudkem, už jen z toho důvodu, že ODS je paušálně označována za „kmotrovskou“. Lze s touto nálepkou něco dělat? A proč podle Vás nejsou paušalizované i ostatní strany, které se potýkají s obdobnými skandály?

J.K.: Mrzí. A stává se mi to. Ale jak jsem řekl, je to až prozaicky člověčenské. A zda s tím lze něco dělat? Dokud budou lidé, kteří budou nabízet úplatky, a dokud budou politici, co je budou přijímat, tak asi jen těžko. Až naše demokracie dospěje, až se nikdo ani neodváží nabídnout úplatek, až v politice nebudou ti, co jí dělají pouze proto, aby si pomohli k majetku a penězům, potom se věci změní. A proč se takto pohlíží hlavně na ODS? To skutečně netuším! Tomu nerozumím. Ale nosit krabice od vína je asi tak nějak více poetické...


Oblastní sdružení ODS Ústí nad Orlicí je relativně stabilní, co se týče počtu členů, nikoliv však již z pohledu počtu místních sdružení, ta pozvolna ubývají a nová nevznikají. Co hodláte udělat s rozvojem ODS v okrese Ústí nad Orlicí?

J.K.: Osobně nemyslím, že je nutné, aby v každé obci bylo místní sdružení, je ale skvělé, když vznikne, když obyvatelé mají chuť se scházet, diskutovat, pojmenovávat si věci, zkrátka když se zajímají. Nicméně mě neděsí, že ubývá místních sdružení. 
Z čeho ale radost mít nelze, co by nás mělo zajímat – a možná trochu děsit, je úbytek členů. Na jednu stranu chápu, proč je takový trend, lidé jsou totiž některými politiky skutečně natolik otrávení, že s politikou prostě nechtějí mít nic společného. Na druhou stranu je ale potřeba hledat ty, kterým současný stav věcí vadí a kteří s ním chtějí něco dělat. To by měli být ti, kteří vstupují do politiky. A ty je třeba oslovit. Například články, ze kterých zjistí, že nám vadí stejné věci a že o ně máme zájem jako o novou posilu.


V současnosti je oblastním předsedou Ing. Radim Jirout, poslanec, kterého vyneslo do Sněmovny tzv. kroužkování. Jak na něj nahlížíte, na jeho práci, jeho vedení oblasti? Platí přísloví, nové koště, dobře mete? Nebo jste spíše tandemem, týmem?

J.K.: Zde si dovolím pouze stručně, ale přesto: Radim je týmový hráč, manažer, který má jasnou představu, výborný vyjednavač a schopný stratég. A navíc slušný člověk. To jsou věci, pro které si ho vážím. Za rok ve funkci předsedy se mu mnohé podařilo, jsme ale teprve v poločase, proto je na celkové hodnocení ještě brzy.


Koho považujete za největšího politického konkurenta v okrese? Na pravici i na levici vyrostlo hned několik subjektů, které si činí ambice na solidní růst, k tomu jsou zde i staří hráči. 

J.K.: Jako konkurenty je třeba je vnímat všechny. Nejde jmenovat jednoho. Nikoho nelze podceňovat. Navíc je to různé i místně. 
Myslím, že obecně lze říci, že levicově smýšlející budou volit levici – a my s tím nic neuděláme. Kam ale musíme upřít síly, to jsou nerozhodnutí voliči – a voliči pravice, kteří si vpravo mají rozhodně z čeho vybírat. Je proto třeba ukázat, že jsme stranou, která je lepší volbou, než volbaKoalice, Nestraníků, Věcí veřejných či TOP 09. A to mohou dokázat opět pouze lidé.


V okrese jste znám spíše jako občanský aktivista, divadelník. Co máte v plánu v nejbližší době? Co byste doporučil, popřípadě kam byste nás pozval?

J.K.: Jako občanský aktivista? Páni. No jestli to označení souvisí s tím, že jsem členem několika občanských sdružení, potom prosím, ale jinak si myslím, že aktivistou nejsem. Alespoň ne v tom slova smyslu, že bych organizoval nějaká srocení lidí nebo petice.
Ale zpět k otázce. Ano, divadelník, to bych byl. A jaké jsou plány? Momentálně máme takové divadelní prázdniny, připravujeme se na novou sezónu, padají náměty, přemýšlíme, do jakého nového projektu se pustíme. Ve hře je jich hned několik, uvažujeme nad Kafkou, jevištní adaptací filmu Larse von Triera i nad novou performancí. Zatím ale vybráno není. A kam bych Vás pozval? Léto, to je čas festivalů a festiválků. A ten nejstarší je právě před námi. Trutnov! Tak jako každý rok se tam chystám, budeme tam navíc hrát i divadlo. Tak tedy doporučuji a zvu.


Co považujete jako politik za největší problém Pardubického kraje či pouze našeho okresu?

Největším problémem kraje jsou krajské nemocnice a jejich latentní, a proto netransparentní privatizace, kterou vládnoucí ČSSD nazvala oddlužením, potom všechny optimalizace ve školství, zatím především v tom středním, a populistická politika současného hejtmanství, která věci neřeší, pouze překrývá.


Jste schopen vidět tytéž problémy i optikou občanských aktivistů současně? Jak tyto rozpory mezi politickým a občanskoaktivistickým náhledy, nastanou-li, poté překonáváte?

J.K.: Podobné rozpory nezažívám. Nebo alespoň ne běžně. Často. Nicméně pohled aktivistů asi vnímat dokážu. Snažím se jejich argumenty pochopit, nějak je uchopit. Především proto, abych s nimi mohl vést dialog, který by se opíral o argumenty a ne o dojmy.


Ač jste z České Třebové, s Brandýsem nad Orlicí Vás pojí několik let profesní působnosti na zdejší základní škole. Jak vzpomínáte na toto působení? Pojí Vás s Brandýsem i jiné pouto?

J.K.: Ta vzpomínka je moc příjemná, oněch pět let, které jsem v Brandýse učil, bylo jedním z nejhezčích období mého života. S mnohými kolegy jsem stále v kontaktu, o svých bývalých žácích mám též přehled, to díky facebooku. Takže vzpomínám. Rád.

ODS není asi mezi učiteli dvakrát populární, už jen kvůli tvrdým reformám i líbivé rétorice opozice. Pro Vás je politika současné vládní koalice stále ještě na takové kvalitativní úrovni, že neřešíte rozpor mezi profesí a členstvím v ODS?

J.K.: Ne, to neřeším. A nikdy jsem ani neřešil. Do ODS jsem vstupoval kvůli jejím idejím jako čerstvý maturant, který nastupoval na pedagogickou fakultu. Navíc krátce po tzv. Sarajevu. Mnoho dalších ódéesáků jsem mezi kolegy nenašel, nicméně to nebyl nikdy důvod k ničemu jinému, než k diskusi. Po škole, resp. ještě během studia jsem nastoupil na svou první školu a ve školství jsem stále. Vlastně celý svůj život – nejprve jako žák, student, později jako učitel, ředitel. Reformy vlády jsou nezbytné. Mezi současnými kolegy mám členy i jiných stran, což je vlastně vcelku zajímavé, že kantoři jsou často členy nějaké strany. A shodujeme se, že ke změnám systému dojít musí. Členství v ODS mi nikdo z nich nikdy nepředhazoval. A rozpory jsem osobně nikdy neřešil.


Jaký názor máte na výměnu ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila?

J.K.: Ministra Pospíšila si velmi vážím, jeho odvolání se mně osobně nelíbilo, jako ministr odvedl velký kus práce, za kterou zaslouží obdiv. Nicméně nemám všechny relevantní informace, proto tento krok pana premiéra nemohu hodnotit úplně objektivně.


Nedomníváte se, že současná vládní koalice zašla v sociální sféře až příliš daleko? Nikdo asi nezpochybňuje nutnost přitvrzení podmínek pobírání některých dávek, mám na mysli situaci seniorů a handicapovaných.

J.K.: Chápu, že to tak může působit. Ovšem neměli bychom zkreslovat. Pravidla musí být vždy jednoduchá, čím komplikovanější systém, tím hůře funkční. V momentě, kdy systém navíc obsahuje výjimky, stává se nefunkčním zcela. Protože při vyjmenovávání výjimek se vždy na něco zapomene, vždy se objeví někdo další. Takhle to nefunguje. To že potom, když se věci zjednoduší, výjimky zruší, zdá systém necitlivý, to se dá pochopit. Ale myslím, že je to daň za jeho funkčnost.
Já osobně jsem navíc zastáncem rodiny a odpovědnosti. Člověk se nenarodí bez rodiny. Může o ni přijít, to jistě. Pokud ji však neztratí, měla by rodina fungovat, stát by ji měl vést k tomu, aby byla odpovědná. Mám za to, že tak, jako se rodiče starají o své dítě, by mělo být naprostou samozřejmostí, že se děti postarají o své staré rodiče. I to je třeba zmínit.
Pohled na tuto problematiku je tedy třeba pojímat v celé jeho šíři, nejenom v jednotlivostech.


Jaký názor máte ve světle předchozí odpovědi na vyplácené odměny na ministerstvech v řádech milionů?

J.K.: Zcela nepřijatelné. Odpovědnost by honorována být měla, to je v pořádku. Odpovědnost uklízečky, lékaře a ministra je jinde, to asi cítíme všichni. Proto by za ni měli být odměněni. Ovšem přiměřeně! Nikoli takto! A to není závist. To je slušnost.


Jaký názor máte na nedávno uzákoněnou přímou volbu prezidenta? Vybrala ODS skutečně nejvhodnějšího kandidáta do přímé volby?

J.K.: Jsem odpůrcem tohoto zcela populistického kroku. Nicméně jsem demokrat, volba byla demokraticky odhlasována, musím se s tím smířit. Jako jsem se musel smířit s tím, že přestože jsem hlasoval proti, vstoupili jsme do EU.
Aktivně jsem se zúčastnil primárních voleb, hlasoval jsem. Hlas jsem odevzdal pro Evžena Tošenovského. Většina členů ODS ovšem chtěla Přemysla Sobotku. Jsem demokrat, přijal jsem ho.
Tímto ovšem neříkám, že by byl Přemysl Sobotka špatný kandidát! To rozhodně ne. Jenom jsem více preferoval Evžena Tošenovského.
Nicméně tedy: Kandidát ODS Přemysl Sobotka je, myslím, dobrým kandidátem, který bude důstojně a zodpovědně reprezentovat Českou republiku a její obyvatele. Budu ho v přímé volbě volit.


ODS v Brandýse nad Orlicí letos oslavila deset let existence, což je již na pokraji životnosti odnoží politických stran v Brandýse. Domníváte se, že má smysl udržovat existenci odnože celostátní politické strany v tak malém městě? 

J.K.: Jak jsem již řekl: Pokud existuje skupina lidí, kteří mají zájem spolu dělat politiku, kteří ji chtějí dělat aktivně, kteří se o ní chtějí bavit, kteří mají chuť a sílu své názory formulovat a sdělovat, potom je to úžasné. A smysl to má jednoznačně! K desátému výročí tedy brandýské ODS gratuluji a přeji jí a jejím členům, aby to byla pouze první dekáda z mnoha!


Jak byste hodnotil bez servítků práci ODS v Brandýse nad Orlicí v současnosti i retrospektivně?

J.K.: Brandýské sdružení jsem začal vnímat vlastně velmi brzy, především proto, s jakým entuziasmem se zapojovalo a zapojuje do života oblasti i regionu. V tom, že v Brandýse formulujete a pojmenováváte problémy, které jsou spojené s chodem naší strany, děláte obrovskou službu. Za tu vám všem patří velký dík. Není už podstatné, zda s tou kterou vámi definovanou věcí já osobně souhlasím či nikoli. Byly věci, s kterými jsem souhlasil, byly i ty, s kterými ne.
Vaše sdružení dál vnímám od doby, kdy jsem nastoupil na školu do Brandýsa, protože jste činní i ve městě. Nejenom na zastupitelstvu, ale i jinak. Vaši členové jsou činní v mnoha občanských iniciativách, nebojí se pracovat. A to je další věc, které je třeba si vážit.


Čím byste občany motivoval ke vstupu do ODS, ať již by to bylo v Brandýse či kdekoli jinde?

J.K.: Myslím, že by k nám měli vstoupit všichni ti, kteří jsou zodpovědní, kteří uvažují o své budoucnosti, jednají tak, aby ji neohrozili, jsou cílevědomí, chtějí minimalizovat roli státu a úředníků, jsou konzervativní, věří v osobní vlastnictví a jeho nedotknutelnost, věří v rodinu a její nezastupitelnost a vůbec přistupují k životu s vědomím, že tu nejsme proto, aby se o nás někdo, stát,  staral. Tato nabídka ODS by měla být motivací pro vstup.
Osobně bych si myslel, že ve městech jako je Ústí či Třebová, tedy v relativně velkých městech, by měla ODS mít desítky členů. Vždyť přece lidí podle předešlé definice v nich žije dost! Pak je tu ale problém s obecným vnímáním politiky a politiků, jak jsme se o něm už bavili.

zdroj: http://www.ods-brandys.net/index.php/clanky/445-rozhovor-s-mistopedsedou-os-ods-usti-nad-orlici-mgr-kopeckym