Události, komentáře
19. listopadu 2020

Jan Skopeček: Události, komentáře: Nouzový stav a daňový balíček ve Sněmovně

(ČT 24 ) Poslanci prodloužili nouzový stav o další tři týdny. Předcházela tomu devítihodinová rozprava. A ještě v těchto hodinách sněmovna dál jedná, pro změnu o daních a zrušení superhrubé mzdy. Hosty Událostí, komentářů ČT24 byl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček, předseda hnutí SPD Tomio Okamura a poslanec ANO Jan Řehounek. Do diskuze přispěla i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Celý rozhovor s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Poslanci prodloužili nouzový stav o další 3 týdny, předcházela tomu devíti hodinová, podle očekávání relativně bouřlivá rozprava a ještě v těchto hodinách sněmovna dál jedná, pro změnu o daních a zrušení superhrubé mzdy. Poslanci Jan Řehounek, Tomio Okamura a Jan Skopeček budou našimi hosty už za malou chvíli.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Koronavirus změní život měst, zejména těch velkých. Turisté zmizeli, v poloprázdných ulicích přibylo cyklistů. Budeme o tom mluvit s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jedná se taky v Bruselu. Premiéři a prezidenti zemí unie se prostřednictvím videokonference scházejí i na evropském summitu, spojíme se s naším zpravodajem.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
No a v závěru se opět vrátíme na začátek, i když trošku, jinak naším hostem bude autor knihy fotografií s názvem Nouzový stav. Filmař Ivan Fíla, prozradí nám co mu pomohlo překonat nemoc covid-19. Události komentáře začínají.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Vláda má další 3 týdny k využívání nouzového stavu, chtěla ještě o 8 dní delší lhůtu.
Poslanci ale nakonec schválili kompromis do 12. prosince.

Jan BLATNÝ, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/:
Budeme schopni velice přesně ovlivnit a řídit ta různá opatření právě v té době, která je předvánoční a kdy, protože všichni víme, že to tak je, je největší koncentrace lidí v obchodech a podobně, myslím si, že kromě dárků bychom si tam nakoupili i nemoc.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A míříme do Sněmovny, našimi hosty jsou člen rozpočtového výboru za hnutí ANO Jan Řehounek, dobrý večer.

Jan ŘEHOUNEK, poslanec /ANO/:
Dobrý večer vám i divákům.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dále je s námi místopředseda rozpočtového výboru za
ODS Jan Skopeček. Dobrý večer i vám.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Hezký večer vám i divákům.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A konečně Tomio Okamura, předseda SPD a místopředseda sněmovny, zdravím i vás pane Okamuro.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
Dobrý večer vám i divákům.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, nejprve tedy obecná otázka, prosím, o stručnou a jasnou odpověď. Jste spokojeni, v uvozovkách spokojeni s výsledkem hlasování o tom nouzovém stavu pane Řehounku?

Jan ŘEHOUNEK, poslanec /ANO/:
Já jsem samozřejmě předpokládal, že bychom nouzový stav neprodloužili. Já bych byl samozřejmě obecně raději, abychom šli tou cestou, kterou navrhovala vláda 30 dnů, abychom opravdu nemuseli za 3 týdny se tady opět scházet k tomu a projednávat, co vláda udělala špatně a co dobře, ale i s tím, co vlastně bylo nakonec prohlasováno jsem spokojen.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Skopečku, stejná otázka na vás. Vy jste měli samozřejmě nějaké výhrady, návrhy, k tomu se dostaneme, ale jenom tedy, prosím o nějakou reflexi toho, jak to dopadlo.


Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já s tím spokojen nejsem, já jsem chtěl hlasovat pro mnohem kratší nouzový stav, je to mimořádná věc a opakuje se a já jsem přesvědčen, že ta vláda ukázala v minulých týdnech, že ten nouzový stav nedokáže využít pro racionální, odpovědná opatření v souvislosti s covidem, a že prostě dělá zmatky, a proto se mi nouzový stav prodlužovat nechtěl. A navíc si myslím, že se blíží Vánoce a jak obchodníkům, tak občanům musíme ukázat světlo na konci tunelu a přicházet pomalu s nějakým rozvolněním.
rozvolněním.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Nepochybně. Nepochybně se k tomu dostaneme, prosím jenom o úvodní, takovou jasnou reflexi toho, co se dnes odehrálo, pane Okamuro, prosím, i vás.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
My jsme tady byli jedinou stranou, která řekla jasně, že nechceme prodlužovat nouzový stav už ani o den. My jsme navrhovali, aby se ohrožené skupiny chránily formou novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který to umožňuje. Říkali jsme to už od jara. Teď ve stavu legislativní nouze by ta novela šla přijmout během jednoho dne. Vůbec bychom nemuseli tím pádem vyhlašovat nouzový stav a omezovat zbytečně občany, které nejsou, kteří nejsou ohroženi, což je 83 % populace a těch 17 %, co ohroženo je, bychom tak mohli chránit, a to byl náš návrh, takže mně se ten výsledek moc nelíbí, protože, jak říkám, my jsme tady od začátku jako jediná strana řekli, že nechceme prodlužovat ani o den, a to řešení vidíme jiným způsobem tak, aby normální, aby ti občané, kteří ohroženi nejsou, mohli normálně žít a pracovat a ti, co jsou ohroženi, aby byli chráněni.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já jsem prosil o krátkou reflexi, tak děkuju za tu dlouhou. A pojďme teď pánové, tedy k tomu, jaké jste měli konkrétní výhrady během dne, protože opozice nebo část opozice chtěla jaksi vyměnit prodloužení nouzového stavu za otevření menších provozoven, proč pane Skopečku.


Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já myslím, že je nelogické, že dneska občané mohou jít nakupovat potraviny, ale i zboží, oděvy, obuv do velkých supermarketů. A že tu na straně druhé máme obchodníky s malými prodejnami, kterým jsme zakázali podnikat, kterým jsme zakázali se živit. Myslím, že je to neospravedlnitelné, že to je nespravedlivé. A že bychom měli těm majitelům malých provozoven, ať už prodejen nebo provozovatelů živností, služeb, tak že bychom jim měli zkrátka pomoci. Jsou už zavření měsíc, je to podruhé a myslím si, že budeme s každým dnem o celou řadu z nich přicházet, protože to zkrátka neutáhnou. A když vidíme fronty u supermarketů a zavřené maloobchodní prodejny, tak je to něco, co není možné akceptovat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Řehounku, když použiju tento argument, který tady
ODS říká už delší dobu, tak ta otázka se tady vznáší vlastně ve vzduchu prakticky po celou tu dobu té pandemie, proč by v menších provozovnách se lidé měli nakazit, řekněme, snadněji, než v těch velkých, než v těch hypermarketech?

Jan ŘEHOUNEK, poslanec /ANO/:
Já bych se, pane redaktore, vrátil úplně na začátek, kdy se jasně řeklo, že budou otevřeny prodejny se základními vlastně potravinami a drogerie a další. To, že možná se nedomyslelo to, že velké řetězce mají vlastně kompletní sortiment i toho zboží, které standardně v těch menších prodejnách bylo zavřeno. To asi pravda je. Na druhou stranu si myslím, že tady dneska jasně ze strany pana ministra zdravotnictví Blatného zaznělo, že při pozitivním vývoji epidemiologické situace, to znamená, pokud bychom se dostali v nejbližších dnech na nižší číslo než 5, už víme nyní, že dneska vlastně to číslo odpovídá čtyřce, že se samozřejmě uvažuje o tom, že tyto prodejny budou v nejbližší době také otevřeny.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Okamuro, vy jste vlastně to zopakoval i před malou chvílí tady v Událostech komentářích, ale budu vás citovat ze sněmovny: „Už dnes dle platných zákonů mohou Krajské hygienické stanice přijímat epidemiologická opatření i bez nouzového stavu“. To je tedy citace vaše z dneška. Ale ten nouzový stav přece jenom dává přece vládě v takto mimořádné chvíli a pořád je to mimořádná chvíle, víc pravomocí do ruky, takže z jejího pohledu je logické, že to prodloužení nouzového stavu přece chce.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
Já bych jenom ještě dodal, že ten argument, že jsou zavřené ty malé české prodejny a vláda preferuje nadnárodní hypermarkety, to tady říkalo i SPD a říkáme to dlouhodobě. Nechápeme, proč vláda podporuje nadnárodní koncerny, místo našich živnostníků a malých firem. Ale u nás to byl spíš důvod k tomu, ne abychom to měnili, ale my jsme říkali, je to jeden z důkazů toho, že ta opatření jsou zmatečná, že nejsou systémová. Zpátky k vaší otázce. Je to tak, protože to vychází z toho rozhodnutí soudu, kdy vlastně on rozporoval v tom § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví právě to písmeno i), kde je napsáno, že můžou udělat další opatření a na to se naroubovaly ty roušky a soud řekl, že ta plošná opatření nelze aplikovat na základě toho vágního ustanovení. Proto my jsme navrhovali novelu zákona o veřejném zdraví. Vláda to odmítla a vybrala si radši nouzový stav. No, jaký je rozdíl mezi nouzovým stavem a tím naším řešením. Právě při nouzovém stavu může například vláda dělat zakázky, výběrová řízení, veřejné zakázky bez výběrových řízení, dále jsou omezena práva opozice v
parlamentu politická. My ve stavu legislativní nouze jako opozice nemůžeme navrhovat zákony. My můžeme pouze předkládat pozměňující návrhy k vládním zákonům, což je velmi omezující a velice to brzdí tu finanční a sociální pomoc občanům. A v neposlední řadě také vláda nemá za svá rozhodnutí žádnou odpovědnost a my bychom rádi vrátili do toho normálního stavu, jak víte, na základě zákona o ochraně veřejné zdraví se tady běžně dosud velice úspěšně ty epidemie řešily, například epidemie chřipky a nikdy s tím problémy nebyly.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, hodně se mluví obecně, tedy o komunikaci, o komunikaci vlády, teď se zdálo, že ta komunikace dostává nějaká pravidla, ale, pane Řehounku, logická otázka proč, když je s velkou pompou zaveden PES, pomíjím tedy, že psů se myslí nikdo neptal, a pak ve chvíli, kdy už je Česko dle PSA v nějaké kategorii, reálně zůstává v jiné. Já vím, že to je otázka, kterou kladou všichni, ale ona je opravdu nasnadě.

Jan ŘEHOUNEK, poslanec /ANO/:
Já myslím, že jasně zaznělo, že od pondělí vlastně se ta pravidla mění, že tam vždycky musí proběhnout těch 7, to znamená, že to není jenom o tom, abychom do toho nižšího čísla spadli, ale musíme tam minimálně ten týden vydržet. To znamená, pokud se nestane nic horšího přes víkend, tak v pondělí začíná platit stupeň číslo 4. Já si nemyslím, že je to špatně. Já si myslím, že teď s tím zavedením toho přehledného PSA, jak jste i sám zmínil, že se opravdu konečně dostává všem do ruky nástroj, že všichni vědí, protože ano, všichni nebo většina si stěžovala na to, že neví, co kdy a jak platí, tak si myslím, že toto je velká pomůcka pro všechny a nyní už asi se nelze vymlouvat na to, že nevíme, co platí, když je zaveden určitý stupeň.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale ono by mohlo platit něco jiného, takže zas tak velká logika v tom možná není, ale dobře. Přece jenom, pane Skopečku, následně pak, pane Okamuro, není logické, že ten PES prostě není dogma, jak tvrdí vláda, přece jen všechny aspekty koronavirové krize žádná tabulka nemůže stoprocentně postihnout.


Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Ale tak bezesporu, na straně druhé uvědomme si, kdy přišel. My žijeme s covidem 10 měsíců. A něco systematického a ještě k tomu nedokonalého, řada obchodníků, podnikatelů si stěžuje, že to de facto jim práci komplikuje, tak přišlo po 10 měsících. Já kritizuju velmi to, že prostě žijeme i po 10 měsících s covidem v plošných opatřeních, která nereflektují to, že jednotlivé skupiny patří, nebo jednotlivé věkové skupiny patří jiné riziko. To znamená, podle mého názoru, máme chránit seniory, ale nejsem jistý, že musely děti přestat chodit do školy. To považuju vůbec za největší zásah toho.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
K těm školám se dostaneme.


Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
… covidu ke vzdělání. Ale zkrátka podnikatelé neví, nemají pořádný plán. Já si myslím, že ten PES jim toho příliš mnoho pozitivního přináší. My jsme navrhovali, aby se maloobchod otevřel okamžitě, byť třeba s nějakými opatřeními hygienickými, s maximálním počtem osob v prodejně, to všechno ano. Samozřejmě to nelze rozvolnit ze dne na den absolutně. Ale to že jsou obchody stále zavřené a budou ještě zavřené, na rozdíl od těch velkých, je prostě neakceptovatelné. Ta země se pomalu začít vracet do normálního stavu, protože s tím covidem tu budeme žít pravděpodobně i další roky.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Moc vás poprosím, abychom se ještě dostali k těm školám, tak i pana Okamuru poprosím o stručnou reakci na toho PSA ne psa, řekněme.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
Pane redaktore, vy se vy jste se totiž zeptal trošku jinak, než je ta realita a co se nám na tom PSU nelíbí. Vy mluvíte o šíři zdravotních opatření, ale tady je, my máme problém z tohoto pohledu, co se týče toho PSA, toho plánu v té nelogičnosti. Takže dám příklad. Jsou zavřené, například obchody s potravinami v neděli a zároveň se nakumulovali občané na nákupy v sobotu a v pondělí, a to přece nemá nic společného se PSEM nebo s tím, že ten PES nemůže obsáhnout všechna opatření, protože ta pandemie, dejme tomu, se časem nějakým způsobem mění. Stejně tak je to, jak jsme, jak už jsem zmiňoval, že vlastně nadnárodní korporace můžou prodávat textil a boty, ale zároveň český podnikatelé, malé české obchody, které také prodávají textil a boty, tak musí mít zavřeno a vláda zvýhodňuje nadnárodní korporace na úkor vlastně páteře ekonomiky, což tou páteří jsou právě čeští živnostníci a čeští malí drobní podnikatelé. Takže to nemá nic společného s tím, zdali může obsáhnout ten PES všechno nebo ne, je to o té základní logice a já vždycky říkám, že ta opatření musí přece logicky, vždycky musíme vážit na lékárnických vahách, aby zároveň chránila ohrožené skupiny, ale zároveň nezpůsobila ještě větší škody. A tady mi dovolte 1 citát, protože odborníci, například prof. Cibula z Onkologického centra Fakultní nemocnice, anebo primář kardiologického oddělení nemocnice na Homolce, pan profesor Neužil říkají, že odkládáním preventivních prohlídek, například v důsledku toho nouzového stavu, bude mít v důsledku větší dopad na zdraví Čechů, než samotný covid-19, takže vždycky to musíme vážit na miskách vah.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře děkuju. Pánové, prosím, pojďme ještě těm školám, abychom se k nim dostali. Pane Řehounku, zase otevření škol podle PSA by to mohlo být vlastně už teď, proč u prvních stupňů až přespříští týden a přiznávám tady svůj střet zájmů, protože myslím, že nejsem jediný rodič žáka z prvního stupně, který by už rád věděl nebo už dávno by rád věděl, jak to bude.

Jan ŘEHOUNEK, poslanec /ANO/:
Pokud mám informace správné, tak dneska na tiskové konferenci společné pana ministra školství a pana ministra zdravotnictví padlo, že první stupně se vrátí do škol ve středu 25., přespříští týden od toho 30. to budou vlastně druhé stupně v té rotační výuce, pokud se tedy nemýlím, nestihl jsem sledovat… A znovu bych jenom se vrátil k tomu, co tady už zaznělo. To znamená, to že aktuální číslo odpovídá jinému stupni, než platí, znamená to, že jsme se tam nějakým způsobem dostali, ale právě těch minimálně 7 dnů je potřeba k vysledování toho trendu. To znamená, pokud opravdu těch 7 dní se to udrží a já věřím, že se to udrží. Na druhou stranu, ale musím říci, že nejsem úplný optimista, protože tady to teď vypadalo, že čísla se sice lepší, ale přijde mi, že všichni najednou říkají, pojďme zrušit nouzový stav, odložme roušky, otevřeme všechno, vlastně zrušme všechna omezení. Myslím si že pan ministr Blatný tady dneska několikrát říkal, že není čas zrušit plošná opatření. A že hlavním cílem je stále ještě omezit vlastně ty sociální kontakty mezi lidmi.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, máme ještě další témata za malou chvíli, tak prosím k těm školám stručně, nemohu si odpustit citaci od exministra Prymuly, ten školy tento týden označil za časovanou bombu, neuvolňoval by tak rychle, jak vnímáte jeho slova, pane Skopečku a pane Okamuro? Jako vzkaz, nejsem ve vládě, ale byl jsem u zavádění opatření, tak cítím jakousi odpovědnost, anebo naopak, nejsem ve vládě, tak si mohu do vlády trošku rýpnout?


Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já považuju za časovanou bombu to, že děti celé týdny a měsíce nechodily do školy. Bude to mít obrovský dopad na vzdělání celé jedné generace, jenom všem dětem a studentům přeju, ať to doženou. Je to jedno z nejhorších opatření, jeden z největších dopadů, co se týče státní reakce nebo vládní reakce na COVID. Já mám prostě pocit, že vláda v celé řadě opatření se snaží jenom předvádět činnost, předvádět, že něco dělá proti covidu, aniž by to mělo smysl. Mluvím třeba i o maximálním počtu zákazníků v prodejně na metr čtvereční, mluvím o zákazu vycházení v době, kdy stejně všechny obchody, restaurace jsou zavřené a lidé nemají důvod ven chodit, přestože to je velmi symbolický vzkaz k tomu, jak si vážíme svobody.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Prosím, pane Okamuro, vás o reakci na školy.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
My jsme od začátku říkali, že by měli minimálně žáci prvního stupně základních škol chodit do školy nadále, protože to způsobuje velké problémy. Za prvé ten problém je v tom, že jejich rodiče nemůžou chodit do zaměstnání. A ten kompenzační bonus, respektive to ošetřovné, které vláda nabídla, my jsme navrhli 8 % z té průměr 80 % průměrné mzdy, vláda byla 60, dobře, nakonec se prohlasoval kompromis 70. A vláda si neuvědomuje, že ty lidi to prostě neuživí, takže musí chodit do práce. Druhou věcí je, že prvňáček nebo druhák prostě nemůže se učit distanční výukou, to snad každý ví, kdo měl malé dítě, takže samozřejmě to způsobí způsobuje, způsobí velké problémy a jsem rád, že vláda právě i po tlaku SPD, že si to uvědomila, a že ty prvňáci, druháci postupně už do té školy budou prostě chodit a chodí už do ní, podle mě to je opravdu fatální pochybení.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, ještě se k vám za chviličku vrátíme, ale ve sněmovně teď probíhá další jednání.
Poslanci jednají o zrušení superhrubé mzdy. A o výši daně z příjmu pro příští rok. Návrh Andreje Babiše premiéra počítá s patnáctiprocentní. Ovšem proti tomu vystoupily například kraje i města. Odhadují, že by tím přišly skoro o 30 miliard ze svých rozpočtů. Jednání sleduje Martin Šnajdr, kterého se ptám, víme, že ČSSD a ANO se velmi neshodují na společné strategii, jak tedy bude hlasování vypadat?

Martin ŠNAJDR, redaktor:
Ono to bude hodně záležet návrh od návrhu, protože těch návrhů na zrušení superhrubé mzdy je tady hned několik. Ten první ten už byl zmíněn, a to je konkrétně právě ten návrh premiéra, který zmiňuje tedy 15 %, pak tu sazbu ještě 23. Druhý je tady pak návrh vicepremiéra Jana Hamáčka, který už zmiňuje těch 19 a 23, a právě pro tento návrh chtějí hlasovat sociální demokraté, ale třeba dlouhodobě se o tom zmiňují také komunisté. No a, pokud tedy budeme půjdeme ještě dáte, tak je tady návrh také z dílny
ODS, který víceméně kopíruje jejich předlohu, která na zrušení superhrubé mzdy, která tady ve sněmovně leží už, pokud počítám správně, teď tak zhruba 2 roky. Podle toho, jak se na to podíváme, tak ta hlasovací koalice pro zrušení superhrubé mzdy nebo tedy alespoň pro tu sazbu pro ten výběr těch sazeb v tuto chvíli nebude kopírovat tu koalici vládní, která je tedy ČSSD a hnutí ANO. Hnutí ANO tedy velmi pravděpodobně podle toho, jak tady celý den v kuloárech zaznívalo, prohlasuje totiž tu variantu 15 a 23 společně s ODS a velmi pravděpodobně také s SPD. Nicméně je nutné zmínit, že právě ten návrh premiéra počítá také s rozvolnění rozpočtových pravidel. ODS dlouhodobě to kritizuje, říká, že se bude snažit rozdělit tedy to hlasování o těch jednotlivých bodech, zda se jim to povede, tak to v tuto chvíli není jasné, nicméně zmiňují, že pokud jim to nepovede, tak jsou připraveni hlasovat i pro těch 15, 23. V případě tedy rozvolnění těch rozpočtových pravidel protože, jak nedávno říkal třeba předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, tak jsou přesvědčeni, že by tu příští vládu budou sestavovat oni, a že tedy už sestaví odpovědný rozpočet.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ovšem ty daňové změny se tedy netýkají jenom mzdy, co dalšího je ještě ve hře důležitého dneska večer?

Martin ŠNAJDR, redaktor:
Ano, tak v tom daňovém balíčku je spousta bodů, je tam také spousta pozměňovacích návrhů, zhruba 6 desítek. Nicméně, když se podíváme na ty základní věci, které tedy, že se v tom daňovém balíčku řeší, tak je to například stravenkový paušál, kdy by zaměstnavatel měl mít možnost volby, kdy tedy buď budou přispívat na stravenky nebo budou lidem ty peníze, které by jim přispívali na stravenky vyplácet. Pak je tam také sazba daně z nemovitosti, to je koeficient pro obce, kdy si budou moci vybrat pro jednotlivé právě části obce, jaký tam budou chtít nastavit koeficient. To je v tuto chvíli vcelku složité, i když to nějakým mechanismem jde, nicméně mělo by se to ulehčit, aby třeba obce mohly ten koeficient daně zvyšovat pro části, kde je zejména průmyslová zóna a zároveň koeficient daně nezvyšovaly třeba svým rezidentů. A jedna z těch věcí, která tam je, tak je tam také zvyšování daně z tabáku a také cigaret. Ty by se v těch následujících letech 2021-2023 měly meziročně zvýšovat zhruba o 5 %.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A právě tohle téma rozebereme s dalším hostem Událostí komentářů, a to je Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Moc vás tady vítám, dobrý večer.

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:

Dobrý večer.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Já bych jako první možná trošku nestandardně chtěla slyšet odpověď, nikoliv předsedkyně Národní rozpočtové rady, ale občana, občana, kterému je po chuti, že mu zůstane v peněžence víc peněz, ale zároveň se do nějaké míry chce chovat zodpovědně finančně, tak která z těch dvou variant Babiš nebo Hamáček, by si takový občan vybral spíš?

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:
Samozřejmě každý občan bude přemýšlet o tom, jakým způsobem se ho to finančně dotkne. Takže těm nízkopříjmovým to může být v podstatě víceméně lhostejné, protože na tom příliš nezískají. Od středního příjmu výše pochopitelně získají lidé více. A já teda můžu hovořit za sebe jako relativně vysokopříjmový občan, takže tady potom je důležité to, zdali upřednostníme svůj vlastní zájem, anebo zda upřednostníme celkové jednak zdraví veřejných financí a také jejich budoucnost, která se potom promítne do života našich dětí, a tak dále. Takže, jestliže mohu hovořit sama za sebe, potom naprosto upřednostňuji, upřednostnila bych, aby zůstal status quo, to znamená, aby vůbec nebyla ta superhrubá mzda rušena v situaci, která je poměrně netransparentní makroekonomicky. Nevíme, co se bude dít dál, nelíbí se mi výpadky veřejných rozpočtů. A pokud bych už si měla vybrat mezi dvěma zly, potom samozřejmě návrh pana místopředsedy Hamáčka, byť pro mě osobně finančně výhodný není.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pan premiér navrhuje zrušit superhrubou mzdu na 2 roky. Není to vlastně od něj docela i odpovědné, protože na nějakou dobu to teďko zkusíme, no a pak další rozhodnutí už udělá ta další vláda?

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:
To jsou minimálně 2-3 otázky. Jednak, to dvouleté období není zakotveno přímo v tom zákoně, byť by tam být mohlo. Je pouze součástí důvodové zprávy. Čili v tom zákoně samotném není žádná pojistka, že to bude pouze na 2 roky. Další věcí je to, že všichni víme, že někdy nebývá nic tak trvalého jako provizorium. A všechny věci, které potom mohou být nějakým způsobem nepopulární, se velmi těžce prosazují, a proto mi nepřipadá příliš státnické to nechávat případně až na někoho dalšího.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Vy mluvíte o trestním a nezodpovědném přístupu vlády, která závažně porušuje základní pravidla procesu přípravy rozpočtu. To se toho tolik stane, když jednou za 100 let se budeme chovat fiskálně nedisciplinovaně.

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:
My se nechováme fiskálně nedisciplinovaně jednou za 100 let, protože už v celé té minulosti předchozích let tady vlastně docházelo ke strukturálním deficitům.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Já jsem vzala vaše slova, že vy jste říkala, že sto let jsme tu měli fiskální disciplínu, počínaje Rašínem a Englišem, takže proto.

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:
Ano. Tak to se omlouvám, ale toto je opravdu už poměrně frapantní postoj, který najednou tady zakládá zlom, který bude trvat velmi dlouhou dobu, protože těch 500 miliard, i kdyby to bylo letos 400 miliard, méně tedy než ten schválený schodek 500, tak nám prostě vysune nahoru ten startovací brod pro tu budoucí dluhovou trajektorii. A jestliže ho zase o nějakých 300-400 miliard posuneme dále ještě pro rok 2021, tak prostě tu dluhovou křivku pro budoucí desetiletí posouváme někam úplně jinam, než jsme ji viděli ještě na konci roku 2019.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Takže obecně, jaký smysl mají daňové změny v období, které je nevyzpytatelné, kdy nevíme, co bude?

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:
Právě to je velmi obtížné, já bych veškeré daňové změny, které jsou zásadního charakteru nechala svázané až s důchodovou reformou, která nás zjevně čeká, protože my jsme nepokročili v adaptaci na to stárnutí populace ani o malý krůček, pouze jsme zatížili veřejné finance, byť rozumím tomu, že ta situace byla, je a ještě bude velmi obtížná a veškeré kroky spojené přímo s problémem koronaviru naprosto nerozporuji, nicméně na druhé straně veškeré kroky, které se promítají potom ještě trvale do dalších buďto zvýšených výdajů státního rozpočtu nebo snížených příjmů státního rozpočtu, by přijímány v současné době být neměly.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Já předpokládám, že politici znají stanovisko Národní rozpočtové rady, jak si vysvětlujete, že vás neposlouchají, že na vás nedají?

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:
To by patrně byla spíše otázka pro ně. Je možné, že jsou i názory, které vlastně zlehčují tu dnešní situaci, ty názory se dají charakterizovat tím, že vlastně pořád říkáme, že jsme na tom v Evropě relativně nejlépe, že jsme čtvrtí nebo pátí ve výši veřejného zadlužení, jaksi nejnižší. Ovšem tady jsou ignorovány zase ty zprávy, které ukazují na to a jsou to zprávy stejných institucí, že v přípravě na stárnutí populace jsme zase čtvrtí od konce. Takže, jestliže my tady budeme teď veřejné finance konsolidovat 10 let, než se vrátíme zpátky k tomu fiskálnímu pravidlu jednoprocentního deficitu, tak jestliže to budeme konsolidovat 10 let, což by byl ten případ, kdybychom měli pro příští rok šestiprocentní deficit a pak jsme se vraceli po půl procentním bodu každý rok zase k tomu jednomu procentu, tak se vlastně vrátíme na to jedno procento v roce 2031, a to už bude přesně ten moment, kdy naskočíme do toho vlaku stárnoucí populace.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Říká Eva Zamrazilová, moc vám děkuju, že jste přišla, na shledanou.

Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady:
Mnohokrát děkuji za pozvání.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A ještě jednou pánové Řehounek, Skopeček a Okamura. Pane Řehounku, ptám se vás jako zástupce vlády, proč tak vážné nedorozumění, zdá se až rozkol možná ve vládě kolem té superhrubé mzdy?

Jan ŘEHOUNEK, poslanec /ANO/:
Já samozřejmě nejsem u těch jednání v rámci koalice. Já si myslím, že tady v průběhu léta letošního roku došlo ke konsensu, kdy vlastně společně obě koaliční strany, to znamená naše hnutí ANO a ČSSD představily společný postup, že půjdeme cestou 15+23. To, že potom došlo ze strany ČSSD k ukročení z mého pohledu špatným směrem, protože je potřeba si říci, že nejlepším hospodářem je vždycky občan. A já použiju slova tady kolegy pana Skopečka, pana předsedy
poslaneckého klubu ODS Stanjury, že on, pokud by si měl vybrat, jestli ty peníze dá raději občanům, anebo je opravdu nechá v tom státním rozpočtu, tak je dá radši těm občanům. Je potřeba si říci, že těch 15 %, které věřím, že projdou, je vlastně snížení té daně pro všechny zaměstnance, které tady máme, ale zároveň je to zachování takových věcí, o kterých se moc nemluví. To znamená srážkové daně, daně pro osoby samostatně výdělečně činné. To znamená pozměňovací návrh pana Hamáčka by znamenal, že pro tyto skupiny lidí, kteří vlastně podléhají zdanění těmito daněmi, dojde vlastně k reálnému zvýšení daňového zatížení. To, že samozřejmě těch 80 miliard, o kterých se tady bavíme, vypadá na jednu stranu velmi špatně, na druhou stranu ty peníze skončí u našich občanů a já věřím, že prostě podpora spotřeby bude pro další období výrazně důležitější, než to, abychom prostě šetřili.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jestli jsem slyšel správně, tak zástupce hnutí ANO v přímém přenosu pochválil za názory 2 zástupce
ODS, jednoho dokonce přítomného, takže se obrací na něj a zeptám se rovnou politicky, co je to za, dovolte nadsázku takhle pozdě večer, za super hrubou koalici ANO, ODS a SPD, tedy 3 strany, které jsou v této věci zajedno. Ptám se možná i kvůli orientaci voličů, sněmovní volby jsou ani ne za rok, pane Skopečku?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já nebudu mluvit za ostatní strany, já budu mluvit za
ODS. My jsme měli zrušení superhrubé mzdy a patnáctiprocentní daň ve volebním programu. Já jsem do Poslanecké sněmovny voliči byl zvolen s tímto programem, že to tady budu prosazovat. Také proto jsme to už před dvěma lety jako ODS přinesli na jednání sněmovny. Hlasovalo se o tom. A jsem smutný, že tehdy hnutí ANO tento návrh nepodpořilo. Lidé tedy nemohli mít nižší příjmy už přede dvěma lety. Je to také krok v dnešní době, kdy daňové břemeno v České republice, výše daní je vůbec na historicky nejvyšší úrovni od roku 1993. Složená daňová kvóta je prostě na rekordní 37procentní úrovni a ve chvíli, kdy tu máme nějaké ekonomické potíže a případnou krizi, tak si myslím, že nechat více peněz lidem v peněženkách, je ta nejlepší cesta, jak té ekonomice pomoci. Ti lidé to bezesporu utratí lépe, než to za ně udělá ministr nebo jakýkoliv jiný úředník. Takže těm lidem pomozme. Je to i zjednodušení toho daňového systému, superhrubá mzda prostě není ideální konstrukt a já si myslím, že to je jednoznačně pozitivní věc. A poslední věta, problémy veřejných financí nejsou na příjmové straně. Ta příjmová strana v posledních letech strašlivě bobtnala, stát vybírá stále více peněz. My máme problém na výdajové straně, a to je to, co vyčítáme hnutí ANO a této vládě, že s tou výdajovou stranou nic nedělá.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Teď nevím, jestli jste se záměrně vyhnul tomu mému pokusu o nejapný žert v té superhrubé koalici, anebo jestli je to prostě jenom jednorázová záležitost? Ptal jsem se schválně takhle ...?


Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já si myslím, že to je jednorázová záležitost. Prostě
ODS plní svůj vlastní politický program, se kterým přišla a jestli se k tomu přidají další 2 politické strany, tak jenom dobře, že je tu většina, která superhrubou mzdu zruší. A pokud bychom ji nezrušili dneska, tak já se obávám, že politicky se to okno té příležitosti uzavře a byť řadě věcí souhlasím s paní doc. Zamrazilovou, tak se obávám, že nežijeme tady v ekonomické laboratoři, abychom se mohli říct, že superhrubou mzdu zrušíme za půl roku, za rok, za 2, prostě teď je ta většina a já se obávám, že už někdy v budoucnu by nebyla.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Okamuro, váš názor nás superhrubou mzdu, na její tedy zrušení, na to, že jste vlastně tady zajedno s těmito dvěma stranami, jejichž zástupci stojí po vaší pravici a také vás poprosím o politický komentář, anebo je to čistě ekonomická záležitost ad hoc, jak vlastně říká pan, pan
poslanec Skopeček?.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
Já si myslím, že je to čistě náhodná věc, protože hnutí SPD dlouhodobě i veřejně prosazovalo zrušení superhrubé mzdy, a to z jednoduchého důvodu, protože chceme nechat více peněz občanům v peněženkách. Ale pravdou je, a to je potřeba si říct na rovinu, že to zrušení superhrubé mzdy, pro které my budeme samozřejmě hlasovat, tak v podstatě nejmenší benefity, nejmenší přínos přináší těm nízkopříjmovým skupinám, a právě proto my jsme to doprovodili naším dalším návrhem a o tom se bude také hlasovat teď v tom daňovém balíčku ještě dnes v noci a chceme zvýšit slevy na poplatníka, to znamená, aby všichni pracující lidé, včetně živnostníků, zaměstnanců, lidí, co pracují na dohody tak, aby měli vyšší odečitatelnou položku. Mimochodem sleva na poplatníka už se nezvyšovala 12 let. Tady na tom vidíte, jak si všechny dosavadní vlády nevážily těch pracujících lidí. Ony je považují prostě za nějaké subjekty, které automaticky platí daně a vůbec se o ně nestarali. Naopak se tady zvyšují dávky různým nepřizpůsobivým skupinám. A my zároveň tedy chceme zvýšit tu slevu na poplatníka tak, aby skutečně ty středně příjmové a nízkopříjmové skupiny obyvatel z toho profitovaly a skutečně jim zůstalo víc peněz v peněženkách. Ještě k té daňové brzdě, tak s tím problém máme, protože my máme, pardon, k té dluhové brzdě, protože my máme dluhovou brzdu, máme přímo v našem politickém programu, za kterou jsme byli zvoleni. To znamená, teď právě čekám na to hlasování, které bude dnes v noci, jestli se nám podaří v hlasování rozdělit to hlasování o zrušení superhrubé mzdy a o tom zrušení té dluhové brzdy, to bychom preferovali, protože my chceme zrušit superhrubou mzdu, zároveň ale nechceme zrušit tu dluhovou brzdu, protože, jak tady správně řekla paní ekonomka Zamrazilová, tak teď se dostáváme už na pokraj ekonomické propasti, protože to zadlužení může být za 2 roky více než bilion korun, a to skutečně se úplně vymyká jakékoliv fiskální kontrole.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře, pánové, všem třem vám děkuju za účast v dnešních Událostech, komentářích České televize. Díky, na shledanou.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
Na shledanou, hezký večer.


Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Děkujeme, hezký večer.

Jan ŘEHOUNEK, poslanec /ANO/:
Děkujeme na pozvání.

Jan Skopeček

Jan Skopeček

místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi