Nežijeme ve světě sladkého míru, BVP potřebujeme
5. listopadu 2020

Jana Černochová: Nežijeme ve světě sladkého míru, BVP potřebujeme

(iDNES.cz ) Ministerstvo obrany a vláda by měly urychlit nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) a garantovat armádě stabilní rozpočet, říká v rozhovoru šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Zároveň varuje před škrty v obraně. „Jestli chceme mít z armády torzo, směle do toho."

Za zpožděním výběru dodavatele bojových vozidel pěchoty (BVP) včetně odložení testování obrněnců je aktuální situace kolem šíření koronaviru. Jak lze proces urychlit?

Asi si vzpomenete, že smlouva měla být podepsána již před rokem a půl, alespoň takto nám to ministerstvo říkalo někdy na konci roku 2018, počátku roku 2019.

Mimochodem v letošním roce již mělo být zahájeno financování projektu. Jsme svědky neustálého posouvání a oddalování. Chápeme, že pandemie koronaviru mnohé ovlivňuje a zpomaluje, ale když jsem viděla informaci o tom, kolik kroků je ještě nutné udělat, tak mám pochybnost, zda nový termín podpisu smlouvy, tedy polovina příštího roku, může být tímto tempem dodržen.

A to je problém, jak z hlediska budoucích rozpočtů - už nyní komunisté požadují krácení rozpočtu armády - tak z hlediska dodávek, respektive dalšího opoždění modernizace armády. Jak proces urychlit by mělo říct ministerstvo, ale způsobů je celá řada, ostatně příkladem mohou být poslední strategické zakázky, které byly zadány formou vláda-vláda.

Už teď je jasné, že vítěz současného výběru by byl znám zhruba v polovině příštího roku. Jaký je ideální harmonogram podle představ výboru, aby vojáci dostali novou techniku co nejdříve?

Jak jsem říkala, vzhledem k tomu, v jaké fázi je projekt a jednotlivé kroky, obávám se, že znám nebude. Nejpozději na podzim přitom budou sněmovní volby, bude nová vláda a předpokládám, že pokud bude jiný ministr obrany, bude se chtít s projektem nejprve seznámit, což způsobí další zdržení. Výběr by měl být dokončen nejpozději do poloviny příštího roku - a to včetně smluvního zajištění zapojení českého obranného průmyslu a přenosu know-how. A to je hodně velký úkol.

Obávám se, aby se neopakovala situace před minulými volbami, kdy ministr Stropnický říkal, že jsou výběrová řízení na radary MADR a vrtulníky v mašličkách a opak byl přitom pravdou. Nemůžeme si dovolit zdržovat modernizaci armády, nežijeme v světě sladkého míru.

Myslíte, že vládní koalice vyslyší naléhání, aby potvrdila výdaje na obranu, tak jak s nimi počítá armáda? Premiér sice slíbil, že armáda dostane rozpočet, jaký si zaslouží, ale to lze chápat různě?

Na jednu stranu chápu, že pandemie, respektive náklady na vyrovnávání se s ní, nás nahnaly do velice nejistých ekonomických vod, ale rozhodně nesmíme rezignovat na obranu a modernizaci armády. Přeci není možné, abychom v časech hojnosti všichni unisono říkali, jak je důležité armádu modernizovat a při prvním závanu špatného počasí otočili.

Navíc v situaci, kdy vojáci každý den pomáhají doma a slouží naší zemi v zahraničních operacích. Příští léta nebudou ekonomicky jednoduchá, ale věřím, že zvítězí odpovědnost nad populismem. Jaké jsou primární funkce státu? Zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti a spravedlnosti občanům. Tak se podle toho musíme chovat.

V tuto chvíli se zdá, že dosažení spojeneckého závazku v roce 2024, tedy dávat na obranu 2 procenta HDP, je bez masivních „skokových“ investic v dalších letech nerealistické. Neobáváte se, že i vzhledem k ekonomickým dopadům koronakrize zkrátka nebude politická vůle?

Obávám se mnohého, včetně toho, že rezignujeme na své sliby, respektive na to, co je potřebné a nutné, ať už je to v oblasti bezpečnosti či obrany. Ale zároveň doufám, že se tak nestane, že poprvé za posledních třicet let odoláme pokušení sahat do armádního rozpočtu, jak do záložní kasičky.

Bylo by pak tedy nutné měnit strategickou Koncepci výstavby Armády České republiky a další zásadní dokumenty? Nebo se armáda, potažmo ministerstvo obrany, už na takovou eventualitu připravují?

V těchto dokumentech pracujete v zásadě se třemi veličinami odvíjejícími se od definované bezpečnostní situace a zahraničně-politických zájmů státu. Za prvé jde o popis potřeb v personální, materiální, nemovité a dalších oblastech, za druhé je tam definovaná suma peněz, která je zapotřebí a třetí veličinou je čas. Pokud by se měla dlouhodobě změnit suma vydávaných peněz, pak je nutné upravit další dvě veličiny.

Stejně, pokud by se třeba mělo zkrátit časové hledisko, jako se to stalo například v druhé polovině 30. let 20. století, musí dojít opět ke změnám. Takže, pokud by neměly být plněny delší dobu předpoklady, dokumenty se musí upravit. Podle propočtů armády by snížení plánovaných výdajů na obranu razantně ovlivnilo modernizační plány a musely by být seškrtány stovky plánovaných projektů. Jestli chceme mít z armády torzo, směle do toho.

Není ta situace z vašeho pohledu trochu frustrující? Síla výboru přeci jen končí u doporučení sněmovně.

Frustrující by to nebylo, pokud by to člověk nezažíval opakovaně. Na druhou stranu jsem člověk stále doufající a věřící, takže to mne pohání. Výbor, ani sněmovna nejsou tak bezzubé, jak naznačujete. Sněmovna má jednu velkou pravomoc, a tou je rozhodování o rozpočtu a jeho kontrola. To je velká páka na exekutivu. Tak bychom ji mohli začít více využívat.

(Autor: Lubomír Světnička)

Rozhovor vyšel na serveru iDNES.cz

Jana Černochová

Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
předsedkyně sněmovního výboru pro obranu
expertka pro obranu
starostka MČ Praha 2

Více o autorovi