Novinky Mediální výstupy

Důležitý je underground

(MF DNES) Předvolební seriál MF DNES pokračuje rozhovorem s lídrem ODS a STO Vítězslavem Schrekem. Dnes působí až neskutečně vzpomínka, jakým kultem byly na sklonku socialismu heavymetalové kapely, jež tehdy běžně hrávaly na tanečních zábavách. Vázal se k nim životní styl, který naplno prožil Vítězslav Schrek, nynější ředitel domova pro seniory ve Velkém Meziříčí a kandidát sdružení ODS a Starostové pro občany na hejtmana kraje. V roce 1987 se Schrek, tehdy student gymnázia, stal zpěvákem kapely Metanoon. Ta v té době byla – vedle svého hlavního rivala, skupiny Autobus – na Jihlavsku skutečným kultem. „Bylo mi tehdy sedmnáct let. Jo, oblékl jsem si svoje tygří kalhoty a tričko s obrázkem Iron Maiden, místo stojanu na mikrofon jsem měl svařený řetěz. Narvané sály, davy heavymetalistů, to byl tehdy pro mě velký vstup na pódia,“ vzpomíná letos padesátiletý Schrek, který loni získal ocenění Manažer roku 2018.

Zahrajete si ještě s Metanoonem?

Moc se nevídáme. Ale moje vzpomínka na tu dobu je hezká, protože to byl vstup ze školní kapely do místního showbyznysu. Tenkrát mě oslovil na přehrávkách tehdejší kapelník Mirek Rojka a řekl mi: Pojď k nám zpívat. Jestli si něco z toho období pamatuju, tak že jsem té muzice byl ochotný obětovat úplně všechno. Nechat se zatknout, zavřít, nejít do školy, utratit všechny prachy za věci, které k bigbítu patřily. V té době jsem nevěděl nic o zpěvu, (smích) tak jsem po těch zábavách v pátek a v sobotu samozřejmě v neděli nikdy nemluvil. Ale nevadilo mi to a dával jsem tomu všechno. Po gymplu jsem ani nešel studovat, abych nepřišel o kapelu.

Sledovala vás i policie?

Bylo to v letech 1987, 1988... a nutno říct, že Metanoon vznikl proto, že zakázali jeho předchůdce, kapelu Budík. Na to Rojka a Bob Vlach jako vůdčí osobnosti kapely založili Metanoon. Věděl jsem, že existence s kapelou je život na tenké ledě. Záhy jsem měl na spoustu věcí vlastní názor, který nekorespondoval třeba ani s názory v mé vlastní rodině, ale já se od patnácti let pohyboval mezi bigbíťáky, básníky. V hospodě Starka ve Starých horách v Jihlavě jsme nakukovali od stolu na staré máničky, občas jsme si k nim přisedli. Já věděl, do čeho jdu, a byl si vědom, že může přijít represe ve škole. Věděli jsme, že nás potají na koncertech natáčí, ale nikdy nepřišla žádná oficiální reakce. Alespoň já o ní nevím.

Jak ta jízda skončila?

Došlo k zásadní změně, že se vyměnili dva zpěváci kapel Metanoon a Autobus, dvou velkých rivalů. S kluky z Autobusu se potkávám a občas si zahrajeme.

Vyjděme z těchto vašich prožitků – bez čeho se kultura v Jihlavě potažmo v kraji neobejde?

Hrozně důležitý je underground, to podhoubí, kde je prostor dělat kulturu s obrovským zapálením, nábojem, nápadem. Ten tlak je pro výsledek důležitý.

Jak jste od heavy metalu s jeho pózou válečníků agresivní hudby přišel až k sociální sféře?

Asi to ve mně bylo. Když si vzpomenu na školní léta, jak jsme se mydlili s klukama na sídlišti Březinky, tak já vždy měl potřebu chránit slabší. Nikdy mi nebylo jedno, když někdo někoho šikanoval. Já měl strach i ukrást v prodejně žvýkačku. Když to všichni kluci z party z hecu dokázali, tak já to, myslím, nikdy neudělal. Ano, heavy metal je velká show a emoce a v dobrém smyslu slova velká póza. Já se pak zase začal od metalu vracet ke Katapultu, Mišíkovi, Olympiku. Několik let jsem po revoluci podnikal, jezdil s aparátem, stavěli jsme pódia, jezdili s Mišíkem, s Buty, Druhou trávou… Pak už mě podnikání nebavilo, tak jsem šel kolem roku 2003 pracovat do jihlavské Charity.

Vracíte se do rodného Znojma?

Nemám se tam za kým vracet, ale těší mě, když potkám lidi, kteří jsou také ze Znojma.

Jaký máte první vjem z Jihlavy kam se vaše rodina přestěhovala ve vašem dětství?

My předtím žili ještě v Jindřichově Hradci. Tam jsem hrál hokej a chtěl jsem ho hrát i v Jihlavě, ale tady mě nechtěli. Tak jsem s hokejem ve svých deseti skončil a koupil si kytaru.

Nechybí vám v Jihlavě hudební klub?

V devadesátých letech bylo provozování takového podniku zajímavá výzva, dnes to musí být řehole, fandím lidem, co toho jdou. Co mi v Jihlavě chybí, je kulturní hospoda, kde by se hrálo na kytaru, četly básničky a diskutovalo o bigbítu, jako to bylo kdysi třeba na té Starce.

Čemu byste se rád věnoval v čele kraje?

Hejtman musí postavit dobrý koaliční tým, vést ho, čelit opozici, dokázat úřad prodat, že jde dobrým směrem. Manažer má jít příkladem, být pokud možno nejlepší, nadchnout tým. Pokud by nebyla k jednání pozice hejtmana, tak mě samozřejmě zajímá sociální oblast. Na Vysočině jde třeba o to, kam půjdou další investice v oblasti pobytových služeb, zda stavět domovy, jestli je má stavět kraj, nebo někdo jiný a provozovat je, nebo zda ty investice zastavit a jít cestou terénních služeb.

Co byste chtěl dělat jinak než stávající hejtman Jiří Běhounek?

Určitě bych chtěl jinak komunikovat, tím bych začal. Mám jiný styl než pan hejtman. Kraj by měl najít cestu, jak lépe komunikovat s Jihlavou i s dalšími městy a obcemi.

Konkrétní příklad?

Jsem čtrnáct let jihlavským městským zastupitelem, tak trochu znám situaci. Na jednu stranu má kraj s městem memorandum o podpoře zoo, na druhou stranu město podporuje Horácké divadlo, je to reciprocita, půl milionu tam, půl milionu sem, je to formální. Z toho musí přece být možné získat něco víc. Na městě říkáme, že na kraji jsou nafrnění, na kraji slyším: město s námi neumí komunikovat. Tohle bych chtěl změnit.

Jaký je váš postoj k dostavbě Dukovan, k úložišti?

Jaderná energetika je pro nás klíčová, bylo by úsměvné říkat, že tu elektrárnu dál nechceme provozovat. Proto si musíme poradit i s jaderným odpadem, někdy do roku 2060 ho na území republiky uložit do země. Ale obce musí být účastníky toho procesu, jejich připomínky být seriózně vypořádány. Ale na Vysočině už máme jadernou elektrárnu, kůrovec nám tu sežral lesy a chceme, aby byla Vysočina čistý kraj, tak mi do toho úplně nezapadá, že si tady ještě postavíme úložiště. A to jsme navíc zdroj pitné vody pro Prahu i pro Brno. V tomto by měl stát udělat jasno a říci, jaká hrozí rizika, jaký prospěch z toho obce mohou mít.

Jaký je váš postoj ke stavbě trati rychlovlaku přes Vysočinu?

Byl bych pro, aby ten rychlovlak proťal Vysočinu. Doufám, že je stát schopen to zrealizovat.

S kým byste nešel do koalice?

V podstatě jediným subjektem, který mohu takto vyloučit, protože k tomu existuje stranické usnesení, je komunistická strana.

(Autor: Tomáš Blažek)