Události, komentáře: Kyjev – partner Prahy
19. listopadu 2019

Pavel Žáček: Události, komentáře: Kyjev – partner Prahy

(ČT 24 ) Ukrajinci očekávají, že se lidé pracující u nás jednou vrátí do své vlasti. Řekl to Andrej Babiš, který je na návštěvě země. Vláda přitom plánuje dostat do Česka každý rok 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny. Téma Událostí, komentářů ČT24 pro předsedu sněmovní meziparlamentní skupiny Česko–Ukrajina Pavla Žáčka (ODS).

Celý rozhovor s Pavlem Žáčkem můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nový začátek Česko ukrajinských vztahů, tak popsal premiér Andrej Babiš svou návštěvu v Kyjevě. Doprovází ho početná delegace podnikatelů. Předseda vlády znovu podpořil územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny i reformní kurz nového vedení této země.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/:
Já jsem přijel s jasným vzkazem, že my podporujeme samozřejmě Ukrajinu a její lid a neakceptujeme a odsuzujeme a ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Stanovisko, že Krym a Donbas jsou součástí Ukrajiny, ocenil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Státníci se shodli, že stěžejní by měl být pařížský summit normandské čtyřky 9. prosince. Podle obou stran má přinést konkrétní řešení, včetně dat.

Volodymyr ZELENSKYJ, ukrajinský prezident:
Mluvili jsme s panem premiérem o našem úsilí boje v Donbasu a harmonogramu vrácení veškerého ukrajinského území.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
No a pár čísel, na žebříčku cizinců ze zemí mimo EU udrží právě Ukrajinci už několik let první pozici. Jejich zájem žít a pracovat v Česku neustále roste. Na konci října jich tu pobývalo skoro 143 000, zhruba o 15 000 víc než loni touhle dobou. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří Vietnamci a následují občané Ruské federace. Tyto 3 státy představují přibližně 3/4 všech cizinců bez pasu Evropské unie. Početné ale řádově jinde jsou ještě diaspory mongolská, americká, čínská anebo běloruská. Rostoucí čísla vykazují i celkové statistiky zahraničních zaměstnanců, na konci loňska jich bylo asi 569 000 a tvořili tak skoro 11 % všech zaměstnaných v Česku. Většina pocházela ze zemí Evropské unie. No a nakonec ještě pohled na děti z rodin cizinců. Mateřské školy jich navštěvuje 11 343, převládá vietnamská národnost, na základních a středních školách jsou nejpočetněji zastoupeni opět Ukrajinci a na vysokých školách tvoří přibližně polovinu cizích studentů Slováci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No a mými hosty jsou teď Radka Maxová, europoslankyně za hnutí ANO, zdravím vás do Bruselu, dobrý večer.

Radka MAXOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Dobrý večer z Bruselu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jsem rád, že se vidíme i slyšíme. Ve studiu se vidíme a slyšíme s
Pavlem Žáčkem, poslancem za ODS, který je předsedou Meziparlamentní skupiny Česko-Ukrajina. Dobrý večer i vám.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Začneme těmi ekonomickými tématy, dámo a pane. Program Ukrajina má do Česka dostat kolem 40 000 Ukrajinců ročně, 2× víc než dosud. Je to, řekněme, správný lék na to, jak do Česka přivádět dobrou a kvalitní pracovní sílu, pane Žáčku?


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Skoro se dneska zdá, že to je lék jediný, protože ty vztahy s Ukrajinou jsou v tomto smyslu nadstandardní. Myslím si, že ta blízkost naše nejenom jazyková příbuznost tomu nahrává. A druhá věc je, že samozřejmě občané Ukrajiny jsou ochotni přijet sem k nám pracovat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní Maxová, podle šéfa Hospodářské komory pana Dlouhého je to pořád málo, protože dlouhodobě není v Česku obsazeno asi 325 000 míst. Jaký je k tomu váš pohled a komentář?

Radka MAXOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já budu souhlasit s kolegou ve studiu. Samozřejmě je otázka dlouhodobá, protože víme, že ekonomika nemusí být tak stále výkonná, jako je v současné době. Koneckonců zprávy tomu napovídají, takže bychom měli být obezřetní, ale samozřejmě chápu požadavek Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, že potřebujeme zde mít kvalifikovanou pracovní sílu. Druhá otázka je samozřejmě, že máme dlouhodobě nezaměstnané, kteří chtějí nebo kteří nechtějí pracovat, a my bychom je měli motivovat, a to je také otázka, kterou bychom samozřejmě měli řešit doma. Ale požadavek samozřejmě chápu, ale musíme být obezřetní.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, není to jenom krátkodobý problém, pane
poslanče Žáčku, způsobený, řekněme, slušnou ekonomickou kondicí a taky tou vysokou zaměstnaností, respektive nízkou nezaměstnaností u nás? Za pár let, možná už měsíců může být ale vše úplně jinak.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
To je pravda, faktem je, že neznáme tu délku toho krátkodobého. Na druhou stranu Hospodářská komora a nakonec i zástupci jednotlivých podniků o tom mluví poměrně dlouho. Na druhou stranu nevíme, nedokážeme odhadnout, kdy bude nějaký výkyv. A pochopitelně, že pokud to bude třeba ta část nekvalifikované síly, tak se to projeví na tom, že by vlastně musela ukončit tady ten pracovní poměr a v zásadě by se museli ti Ukrajinci vrátit zpátky.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
My vlastně tím řešíme nějaký náš problém. Ale není to, dámo a pane, vůči Ukrajincům trošku nefér? Mám na mysli to, že sem jezdí Srbové, Mongolové, Filipínci, ale na Ukrajinu vláda upíná tu největší pozornost. Copak Ukrajina nemá pak sama problém s úbytkem kvalifikované síly?


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
To určitě. Ale druhá věc je otázka příležitostí na samotné Ukrajině. A pak je to samozřejmě dneska i volný pohyb pracovní síly. Určitě je to pro ně zajímavější i finančně, protože mohou posílat peníze, podporovat rodiny doma. Takže v tomto smyslu to vidím. Přestože mají nižší platy, než u nás mají naši zaměstnanci, naši pracovníci, tak je to určitě pro obě strany výhodné.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zkusím, paní Maxová, na vás ještě jeden argument, který v této souvislosti člověka napadne. Často se žehrá nad odchody českých lékařů a sester třeba do Německa. Nemůže tam být paralela, nemůžeme tohle vnímat jako nefér vůči Ukrajině, že to tedy není pomoc Ukrajině, ale spíše její vysávání?

Radka MAXOVÁ, europoslankyně /ANO/:
O vysávání bych určitě nehovořila. Ukrajina má v současné době devíti až 10procentní nezaměstnanost, takže je celkem na mysli těch lidí, že si chodí do jiných zemí přivydělávat. Česká republika není šťastná z toho, že samozřejmě lékaři či jiné profese, zdravotní sestry odchází do zahraničí. Na druhou stranu se bavme o tom, proč tam odchází, jaké podmínky se jim nastavují, a to je možná i otázka Ukrajiny. Ukrajina díky vlastně novým volbám, které byly, které 2× vlastně potvrdily, že Ukrajina chce směřovat jiným demokratickým směrem, chce se stát proreformní, chce být partnerem Evropské unie, tak musí vytvořit podmínky pro to, aby vlastně jí její pracovní síla kvalifikovaná neodcházela do jiných zemí. A pokud samozřejmě dojde k nějaké ekonomické ne krizi, to slovo je velmi, ale k nějaké ekonomické změně, tak aby naopak se jim ty pracovníci z té Evropy vraceli.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na druhou stranu je otázka, jestli se jim budou vracet, protože to je samozřejmě tedy jejich cíl. Mám pocit, že by asi mělo být i snahou českého státu, aby se tady naopak Ukrajinci usídlovali natrvalo, aby tady byly jejich rodiny. Ukrajinci by pak měli tendenci učit se česky, začlenit se do společnosti, pane
poslanče Žáčku. To by zase asi našim ukrajinským přátelům příliš nepomohlo. Tedy kromě těm, o kterých se bavíme konkrétně.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Ne, tak já si myslím, že všechny ty cesty, které jsou samozřejmě legální, jsou vhodné. Pokud by to byla věc, která souvisí s možností zaměstnání celých rodin, tak proč ne. Pokud zase to je tak, že rodina zůstává a jenom si vyšle jednoho, 2 své zástupce a tady si přivydělávají, tak to je taky možné. To záleží na politice vlády, kolik chceme přijmout vlastně zaměstnanců z Ukrajiny a kolik vlastně chce náš průmysl a kolik vláda je schopna zajistit vlastně podmínek v rámci té migrační politiky.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Když je řeč o ekonomice, tak dnes se v Kyjevě mluvilo samozřejmě i o otázkách byznysu. Vzájemný obchod roste stejně jako české investice na Ukrajině. V zemi působí víc než 200 českých společností. I přes rizika v byrokracii anebo dosti vysoké míře korupce investice považují za mimořádnou příležitost.

Vladimír DLOUHÝ, prezident Hospodářské komory ČR:
Dochází k postupné makroekonomické a doufejme, doufejme, že i politické stabilizaci, což otvírá kromě těch tradičních firem prostor i pro firmy z oblasti zemědělství, potravinářství.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní
poslankyně, pane poslanče, pan premiér Babiš je po panu premiéru Topolánkovi teprve druhý český premiér na Ukrajině. Co to vypovídá o našich vztazích s Ukrajinou? Není to možná trošku zvláštní ve chvíli, kdy tu Ukrajinci mají vlastně nejsilnější diasporu? Tedy Slováky s dovolením nepočítáme tak úplně za cizince. Je tedy pravda, že teď mluvím o premiérovi, který byl z vaší strany, pane Žáčku, a o druhém, který je z vaší strany, paní Maxová. Ale zkusme se v tom nějak porovnat. Proč jenom tyhle dvě vlády se o Ukrajinu tolik zajímaly, pane Žáčku?

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Já si myslím, že to je samozřejmě obrovská škoda, protože ty naše vztahy jsou dlouhodobé a hluboké a mají řadu linií, které je nutné řešit. A samozřejmě premiérská úroveň je v tomto smyslu ideální nebo vládní úroveň. Proč je tomu až teď? Já si myslím, že to má trošku lidské důvody, a to je i vliv a určitý souboj prezidenta Zemana o naši východní politiku, která se netýká jenom Ukrajiny, ale i Ruska.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní europoslankyně, jaké je vaše vysvětlení toho, že je to teprve druhá premiérská návštěva na Ukrajině?

Radka MAXOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já jsem velmi ráda a oceňuji pana premiéra, že na Ukrajinu jel. Nedávno, jak jsem říkala, volby potvrdily, že Ukrajina chce jít jiným směrem, že chce vytvořit právní stát, že chce bojovat proti korupci, že chce posílit občanskou společnost. A právě kdy jindy než teď na začátku, kdy vlastně nová vláda, nový
parlament, nový pan prezident začínají, tak jet na Ukrajinu, abychom nastavili bilaterální spolupráci velmi intenzivně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A ještě jedno poslední téma. S panem premiérem přiletěl na Ukrajinu i pan Zdeněk Zbytek, někdejší plukovník československé lidové armády. Pan Žáček, který je odborníkem na rok 1989, se usmívá a jistě bude vědět přesně, kdy to bylo. Kdy pan Zbytek vlastně nabízel věrnost armády tomu dosluhujícím komunistickému režimu. V současné době to je člověk blízký prezidentovi, to není žádné tajemství. Jaký je váš komentář k této, v uvozovkách, návštěvě, pane Žáčku?


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Já si myslím, že ukrajinské orgány zjevně vědí, jakou roli hrál jako podnikatel v Moskvě. A jsou si toho vědomé a tak k němu budou přistupovat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To jste řekl trošku zbytečně diplomaticky na vaše poměry. Buďte trošku otevřenější...


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Já se domnívám, já se domnívám, že to je... Jako ta extra odpověď je jasná...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No je, ale...


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Ale v tomto smyslu, že to je, může být teoreticky emisar pana prezidenta, je v zásadě jedno. Já si myslím, že dneska pro Ukrajinu je velmi citlivé vše, co se týká Ruska, co se týká obchodních a jakýkoliv jiných vztahů s Ruskem. A tohoto pána, předpokládám, mají přečteného.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já jenom připomínám, že náš vyslanec na Ukrajině pan Matula musel v Kyjevě před dvěma týdny vysvětlovat přítomnost prokremelských Tatarů při oslavě státního svátku 28. října. Pan prezident říká, že je na Hrad nezval, že tam byli jako doprovod. Paní europoslankyně, kritika anexe Krymu a podpora suverenity a teritoriální integrity země dnes zaznívala z úst premiéra Andreje Babiše. Dnes jsem slyšel názory, že od 17. listopadu nějak možná mění svoji rétoriku a že je vstřícnější tam, kde možná by to člověk donedávna neočekával. Čekala jste tak silná slova? Ptám se, protože zmíněný prezident Miloš Zeman zastává poněkud jiné názory.

Radka MAXOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já jsem velmi ráda, že pan premiér deklaroval postoj vlády k anexi Krymu. Opravdu jsem velmi ráda, protože se k tomu musíme vymezit. Víme, že pouze vláda České republiky dělá zahraniční politiku, a tak bylo nezbytné, aby pan premiér potvrdil vlastně postoj. A jsem ráda, že za ním stojí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
I přesto, že ten jeho postoj může být v kontradikci s názory prezidenta a že to může leckoho, kdo dlouhá léta sleduje českou politiku, překvapit?

Radka MAXOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Já jsem naopak ráda, že pan premiér má odlišný názor od pana prezidenta, který víme, že svými výroky občas dělí společnost.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A poslední věc, dovolte ještě anketní otázku, měla by být Ukrajina součástí Evropské unie? A pokud ano, tak kdy, pane europoslanče. Nějaký alespoň, řekněme výhled, představu.


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Poslanče pouze.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:

Poslanče, ano pardon.

Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Já si myslím, že by měla být určitě součástí geografickou Evropy. Ale povede k tomu ještě dlouhá cesta, protože ji čeká řada reformních změn. Nicméně v tom vidím to hlavní meritum té návštěvy současné, včetně těch podnikatelů je, že chceme jí v tom reformním úsilí pomoci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čili dát jakýsi signál, jak se říká v politice, ale, že by se teď mělo spěchat s Ukrajinou do EU, to asi ne chápu z vaší...


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Já si myslím, že musí splnit řadu domácích úkolů. A totéž se týká například i toho další politicky citlivého tématu, a to je členství v NATO.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní europoslankyně, váš názor na Ukrajinu jako členskou zemi Evropské unie.

Radka MAXOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Evropa v červenci na summitu Evropské unie Ukrajině deklarovala, že stojí o spolupráci s Ukrajinou. Jsou tam nezbytné podmínky, jako je zastavení korupce, posílení právního státu. Evropská unie i finančně podporuje právě změny v nově nastaveném vedení Ukrajiny a i nedávno, myslím, že 14. listopadu deklarovala vůli spolupracovat na přistoupení Ukrajiny do Evropské unie. Bohužel teď těžko můžeme předjímat, kdy to bude, ale určitě ta jednání by měla pokračovat, i když se zbrzdila samozřejmě anexí Krymu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Oběma vám děkuji za účast v dnešních Událostech, komentářích. Díky a na shledanou.


Pavel ŽÁČEK, poslanec /ODS/
Děkuji za pozvání.


 

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek

Více o autorovi