Můj otec Jasoň Havlín (člen ODS) nebyl aktivním bojovníkem proti totalitě, ale stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa jsme si nesměli nechat ujít. Otec poslech těchto stanic uvedl k dokonalosti, když od přátel z Holandska dostal rádio, které umožňovalo tyto stanice poslouchat ve vyšší kvalitě. Na svoji elektrickou sekačku domácí výroby si přidělal držák, který mu umožňoval poslech i při práci. Byl sousedy upozorňován na možné problémy, jelikož rozhlasové stanice poslouchal opravdu nahlas, ale nedbal jich a od této činnosti nikdy neustoupil. Vždy, když u nás byla návštěva z Holandska, stál poblíž našeho domu „žigulík“ a otec chodil jeho osádce nabízet kávu. Pamatuji si, jak 18. 11. 1989 ráno seděl u rádia a byla na něm vidět jiskra naděje. V neděli se zavřel do garáže a v pondělí večer jsme věšeli ceduli na poutač, který byl součástí uvítání v socialistickém Liberci. Cedule je jako památka na tuto dobu stále uschována.