Interview ČT24: EU je ve vztahu k turecké ofenzivě v Sýrii zajatcem vlastní migrační politiky
15. října 2019

Alexandr Vondra: Interview ČT24: EU je ve vztahu k turecké ofenzivě v Sýrii zajatcem vlastní migrační politiky

(ČT 24 ) Europoslanec za ODS Alexandr Vondra kritizoval v Interview ČT24 americkou administrativu za to, že umožnila tureckou ofenzivu proti Kurdům v severní Sýrii. Turecko tím podle něj porušuje hodnoty, na kterých je postaveno NATO. Invazi provázejí činy, které jsou „nepřijatelné, odporné, odsouzeníhodné“. EU se v nastalé situaci podle Vondry stala zajatcem vlastních rozhodnutí v migrační politice.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou si můžete poslechnout na ČT24.

„Já jsem Donalda Trumpa ve smršti kritiky hájil, tady ho však hájit nechci a neumím, protože stažení amerických vojáků považuji za chybu,“ prohlásil Vondra a dodal: „Kdyby tam těch sto vojáků nechal, tak si Turci nikdy nedovolí tam vstoupit tímto způsobem.“

Připomněl, že Američané se začali stahovat z regionu už za prezidentství Baracka Obamy. Upozornil také, že Trump nabádal EU už dříve k tomu, aby se více starala o vězněné bojovníky Islámského státu na území ovládaném Kurdy. Někteří z nich jsou totiž občany unijních států. „Evropa na to není připravená,“ kritizoval s odkazem na potřebu vyplnění mocenského vakua po americkém stahování.

Je přesvědčený, že neexistuje síla schopná zastavit Turecko v postupu do třicetikilometrového pásu podél hranic, který si vytyčilo jako cílovou oblast operace. Rusko a syrská armáda podle něj jen pojistí, aby nepostupovalo dál, což však Turci sami nechtějí.

„Nepřijatelné, odporné, odsouzeníhodné“
Vondra upozornil na „brutální následky v lidskoprávní oblasti“ provázející ofenzivu. Zmínil například vraždu kurdské političky Hevrin Chalafové, kterou zabili syrští spojenci Turecka. Pro Evropany „nepřijatelné, odporné a odsouzeníhodné“ činy však podle něj bohužel provázejí všechny střety na Blízkém východě.

Válku považuje za jednu z kapitol staletí dlouhé tragédie Kurdů. „Není první a já se obávám, že ani poslední,“ posteskl si. Kurdové, kteří jsou rozptýleni v Turecku, Sýrii, Iráku a Íránu, sní o vlastním státu, avšak nemají sílu ho vybojovat.

Nemají ani spojence, který by je v tom podpořil. A to přesto, že si získali srdce a sympatie lidí na Západě bojem proti náboženským fanatikům, míní Vondra.

Evropa ve vlastní pasti
Pozice EU v konfliktu je podle něj složitá. Vondra vidí hlavní příčinu v letech 2015 a 2016, kdy přes Turecko putovaly statisíce převážně syrských uprchlíků do Řecka, balkánských zemí, Maďarska, Rakouska, Německa a dále.

Některé evropské státy v čele s Německem se tehdy rozhodly přijmout tyto lidi. EU sice podnikla opatření na posílení ochrany vnějších hranic, avšak proud uprchlíků zastavila až dohoda s Tureckem. To výměnou za evropské peníze začalo pečlivěji hlídat své břehy, z nichž už tak uprchlíci nemohli vyplouvat v takovém množství.

To byla podle Vondry chyba. Je přesvědčen, že Unie měla podniknout taková opatření, která by reálně uzavřela vnější hranici EU včetně všech řeckých ostrovů pro přistěhovalce. Nedostal se k tomu, jak to měla provést, avšak zmínil jako dobrý příklad rozhodnutí Maďarska o stavbě pohraničního plotu.

Dohodou s Tureckem se podle něj EU stala závislou na turecké vládě a policii. „Než abychom si zašpinili ruce, tak to necháme někoho za peníze udělat za nás. Tím se dostáváme do situace, kdy jsme vydíratelní a to není dobře,“ komentoval tuto politiku.

Připustil, že když EU nechce přijímat Syřany, musí Turecku a dalším státům hostícím miliony uprchlíků, kteří se nemohou vrátit do vlasti, pomáhat. Je přesvědčen, že v tom určitě může dělat víc.

Přepis rozhovoru:

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Turecko pokračuje v útocích proti syrským Kurdům a svět se k němu otáčí zády, americký prezident Donald Trump vyzval prezidenta Erdogana k okamžitému zastavení vojenské operace a spustil proces uvalení sankcí. Je chování Donalda Trumpa ale srozumitelné, Evropa s tureckou ofenzívou nesouhlasí a připojilo se i Rusko. Co ale může Erdogana zastavit a může operace v Sýrii vzkřísit bojovníky Islámského státu? Do dnešního Interview přišel europoslanec a bývalý ministr obrany
Alexandr Vondra, děkuju za to hezký podvečer,

Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Dobrý podvečer.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Turecký prezident Erdogan několikrát prohlásil, že chce v bojích pokračovat, proti Turecku se obracejí postupně ekonomické sankce, ale je podle vás opravdu nějaká reálná síla, která by ho mohla zastavit v těchto dnech?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Já se obávám, že asi není síla, která by ho teď zastavila v tom, čeho chce dosáhnout. To znamená, to je ten pás vlastně při turecké hranici, jako to, co on označuje to bezpečnostní pásmo. Určitě podle mě nepůjde dál, protože by to znamenalo širší konflikt, válku, a to si myslím, že je asi, co on nechce. Tak bych rozlišil, co je taková ta vlastní podstata toho konfliktu a co pak ta různá velká, tvrdá, různá slova, která u toho zaznívají. To každý konflikt provází ta propaganda verbální.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Zásadní úloha Spojených států, jak velká tíha a odpovědnost podle vás na nich leží za tureckou ofenzívu?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
No, tak leží samozřejmě. Já jsem tady mnohokrát Donalda Trumpa v té smršti té kritiky hájil, tady ho hájit nechci a neumím, protože to považuji za chybu to stažení těch amerických vojáků. Ono jich tam nebylo mnoho, nějaká stovka, ale přece jenom hráli důležitou roli toho nárazníku, prostě jsou to američtí vojáci a Turecko si to nedovolilo, pokud tam byli. S v momentě, kdy on oznámil to stažení, no tak fakticky vystavil jakousi zelenou tomu, aby Turecko provedlo to, co ono považuje, že v jeho zájmu. A fakticky vlastně tohle to umožnil. A má to své prostě brutální následky v té lidskoprávní oblasti. To, co my vlastně vidíme, strašné věci, to je odporné, jak tam prostě brutálním způsobem zabili tu paní Chaláfovou, místopředsedkyni té kurdské strany Svobodná Sýrie. To jsou prostě věci, které pro nás tady v Evropě jsou absolutně nepřijatelné, odporné, odsouzeníhodné a bohužel provázejí prostě jakýkoliv násilný střet a způsob vlastně i řešení záležitostí na celém Blízkém východě.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
My si teď můžeme některé výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa z poslední doby připomenout.

Donald TRUMP, americký prezident:
Kurdové bojovali po našem boku, ale dostávali za to obrovské množství peněz a výzbroje, proti Turecku bojují celá desetiletí. Ani během stahování ze Sýrie rozhodně neopustíme Kurdy, jsou to úžasní lidé a skvělí bojovníci, stejně tak náš vztah s Tureckem, spojencem s NATO i obchodních záležitostech, byl velmi dobrý. Jakékoliv vyprovokované či zbytečné násilí z turecké strany bude mít ničivý dopad na jejich ekonomiku a velmi křehkou měnu. Turecká ofenziva ohrožuje civilisty a mír, bezpečnost, stabilitu v regionu. Prezidentovi Erdoganovi jsem mluvil jasně, turecké jednání působí humanitární krizi a připravuje půdu možným válečným zločinům. Turecko musí zajistit bezpečí civilistů včetně náboženských a etnických menšin a je nebo bude zodpovědné za zadržování teroristů Islámského státu v regionu. Bohužel to nevypadá, že by Turecko zmírňovalo dopady své invaze.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Když se na to podíváme postupně v tom vývoji, je podle vás vůbec možné skloubit ten americký postoj, i když vy už jste to trochu naznačil ústy amerického prezidenta, teď tedy myslím americký postoj tlumočený, kdy říká: na jedné straně odcházíme, na druhé straně potom změní: Kurdové nám nepomohli v Normandii například a zároveň říká, ale nikdy je neopustíme.


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Ono to mělo několik fází, vlastně vy jste nepřipomněla tu fázi, která byla ještě před tím, oznámení to stažení. Já si to pamatuju velmi dobře, protože jsem byl v Bruselu v Evropském
parlamentu a tam se o tom celkem živě debatovalo, protože Američané upozorňovali, včetně Donalda Trumpa, že tam je problém těch zajatců Islámského státu, které drží Kurdové a vlastně naléhali, ať se Evropa taky o to, ať to pomáhá řešit, protože to nejsou občané Spojených států, to jsou občané často i ze zemí Evropské unie, kteří tam odešli vlastně bojovat do řad Islámského státu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A tady chce dát Donald Trump najevo, že za to nenese zodpovědnost naprosto stoprocentně?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Vlastně Evropa s tímhle vůbec nepomáhala. Evropa, teď přijíždím z CEVRO, tak tam měli na návštěvě izraelského poradce, tam mnoha premiérů, který je takový provokativní hodně, tak říká: no ten váš evropský Lala Land. Tomu říká. Krásná slova, ale vlastně neschopnost vlastně tam sehrát stejnou roli jako Spojené státy, jako tu odstrašující tak, aby těmto záležitostem prostě nedocházelo.A faktem je, že prostě Američané už tam podle mě nebudou hrát tak silnou roli, jako hráli, řekněme posledních 30 let, to oznamují a to není jenom Trump, Obama se začal stahovat, kdyby nebyl Donald Trump a byl by Bernie Sanders, tak to bude podle mě ještě daleko rychlejší ten odchod, takže Evropa prostě na tohle je jako nepřipravená, nicméně to nezbavuje Trumpa zodpovědnosti za to, že prostě on, kdyby tam těch 100 vojáků nechal, tak si Erdogan a Turci nikdy nedovolej, tam jako vstoupit tímhle způsobem, protože by za to samozřejmě nesli tvrdé následky, že jo za jakoukoliv oběť amerického vojáka, ale nevidíme třeba ochotu Francie, Německa tam poslat tu stovku.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Rozhodně k Evropské unii se ještě dostaneme, ale kdybychom ještě přece jenom setrvali u té úlohy Spojených států, americký prezident sám také několikrát opakoval, ještě právě před invazí, že chce být spojenec Turecka a tak dále, když se teď podíváte i na tu kritiku, které čelí ze strany dejme tomu i vlastních republikánů, tak ty také říkají to, co říkáte vy: neměli jsme se z regionu stahovat v téhle fázi, ačkoliv není to tak překvapující, protože byl to americký prezident, který říkal, je to můj cíl stáhnout postupně americká vojska.


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Ano.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A nyní teď navíc v době, která už se dá trošku označit za lehce předvolební opět?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Říkal to dlouho dopředu, pak upozornil na to: pomozte nám tady řešit problém těch zajatců. Nic se nedělo. Čili on udělal to rozhodnutí o stažení, pak ho velmi cynicky obhajoval s těmi výroky, že nám Kurdové nepomáhali v Normandii a podobně. Pak zase narážel, zjistil vlastně, že doma čelí kritice nejenom ze strany demokratů, ale i republikánů v kongresu. Blíží se volby za rok, tak zase tu rétoriku posunul. Ale to je bych řekl primárně pro domácí konzum, ta hlavní zpráva je, že se Američané už tam nebudou prostě ochotni hrát podle mě tu tak silnou roli jako v minulosti. To neznamená, že oni odcházejí, Izrael tam myslím nerezignoval na bezpečnost. Ale tohle je problém Kurdů, to je tragédie prostě staletí dlouhá, kdy vlastně tady vidíme jednu vlastně takovou smutnou tragickou kapitolu ani ne první a já se obávám ani ne poslední, protože Kurdové jsou příběh sám o sobě. To je národ vlastně 30, 35 milionů lidí, který nemá svůj stát a ten jeho kolektivní nárok, oni by chtěli mít samozřejmě, jsou rozptýleni v těch různých státech nejenom v Sýrii, ale především v Turecku, v Íránu a v Iráku a jsou prostě sto let v situaci, kdy žádná z těch zemí si nepřeje vlastně, aby měli svůj stát, ani Turecko, ani Írán, ani Irák, ani Sýrie koneckonců. A pak je jediná možnost, jak vlastně si to vybojovat je válkou a museli by v tom mít zásadního spojence Američany, Rusy, Evropany. A myslím, že ani jedna z těchhle tří jako mocensko-politických entit kvůli tomu do války nepůjde, je to smutné protože, že oni získali si naše srdce a sympatie tím, že před 20 lety Kurdové to byl takový ten marxistický gerily, ale těch posledních 10 let oni vlastně dělali to také ve svém zájmu, že jo, ale zásadním způsobem pomohli eliminovat Islámský stát, a tím si získali jako srdce a sympatie mnoha lidí na Západě a teď vlastně to, co oni cítí jako zradu, tak prostě je.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Je to zradou?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
To svým způsobem zrada je, i když nikdo jim ten stát u toho, nebylo to předmětem, že jo nějakého výměnného obchodu, vy nám pomůžete.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nikdo to neslíbil, chcete tím říci?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Nikdo jim to neslíbil. Já si pamatuji na CEVRU jsem měl asi před třemi lety vlastně, kdy byla taková, to není, ono se to teď dělo opakovaně asi dvakrát, úplně skvělou kurdskou studentku a pamatuju si, když prostě byla ta krize, kdy vlastně jim jasně bylo…, prostě nebyl nikdo, kdo by se za tu státnost postavil, jak vlastně ona to těžce nesla, my jsme se o tom tam ve třídě bavili. Je to smutný příběh, ale u těch kolektivních prostě nároků je to vždycky složité, tam není nějaký arbitr, který by rozsoudil v mezinárodních vztazích.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To znamená to, čeho jsme teď svědky, Američané říkají, uvalíme sankce na vládní činitele, uvalíme sankce dejme tomu na dovoz oceli v padesátiprocentní výši a tak dále. Stejně tak se k tomu pomalu staví i Evropská unie, to si myslíte, že je ten maximální limit toho, čeho lze v téhle chvíli dosáhnout?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Já se obávám, že to je asi maximum, kde jsou schopni Američané i Evropané jednat. Myslím si, že víc je bude bolet ta cla na vývoz oceli. To Turci pocítí, protože jsou jedni z největších výrobců, ta ocel se vlastně přesouvá ta výroba z Ameriky, z Evropy do Číny, do Turecka, či Indie, to jsou největší výrobci. A tohle to oni pocítí, že Trump si tím samozřejmě řeší také ten domácí problém, protože chce, aby část té výroby se vrátila zpátky. To je i podstata toho sporu vlastně té obchodní války s Čínou. No a Evropané, samozřejmě nelze to přejít prostě mlčením, nelze je, prostě musí se reagovat, to je prostě strašné, co se tam děje, ale obávám se, že prostě ty kroky jsou tak trošku spíš vytváření se alibi, než vlastně zejména z té evropské strany, než něco co by Erdogan jako pocítil tak, že by změnil podstatně své chování.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Bavíme se o chování člena Severoatlantické aliance. Porušuje tento člen podle vás některé ze závazků alianční smlouvy?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Porušuje hodnoty, na kterých je aliance postavená. Ale zas to Turecko činilo často třeba i Řecko v minulosti, bylo Řecko jako vojenská chunta, bylo členem aliance prostě proto, že to byl nějaký prostě nepřítel, který byl ještě horší, tak se to nějakým způsobem, já nechci říct tolerovalo, ale prostě byla to nějaká hierarchie zájmů, kdy jeden zájem byl důležitější aktuálně než ten druhý. Také ono to jde hodně vlastně ten mediální se poukazuje na Erdogana, ale já se obávám, že tady v tom kurdském problému existuje v Turecku velmi široký konsensus a koneckonců sám prezident Erdogan začal mít problémy, prohrál volby v Istanbulu, kde kdysi začínal svou politickou kariéru jako velmi oblíbený starosta. A já se trošku obávám, že vlastně ten důvod k zásahu vytváření toho takzvaného bezpečnostního pásu, že má i své vnitroturecké příčiny, že on vlastně, když podle té staré poučky, když máš problémy doma, tak udělej nějaký tažení trošku do zahraničí, tak on se tím snaží posilovat pozici doma, jinými slovy si nejsem jist jestli, kdyby Erdogan odešel, tak Turecko prostě změnilo své chování. Ta historie toho turecko-kurdského potýkání i v té konfliktní povaze je stará.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Existovala i bez něj, chcete tím říci?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
… jako Turecko samotné. A jako já samozřejmě to čtu na těch sociálních sítí, tak jako vykopněme Turecko z aliance, ale zase buďme rádi, jako prostě musíme si dá pozor, abychom nezačali tu alianci rozkládat, přece jenom dává nám ochranu a tam ten závazek je.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A není to tak, že Turecko částečně tedy i zneužívá toho svého postavení, ačkoliv Turecko naopak tvrdí, my jsme o zbylých členů aliance očekávali větší podporu, větší pomoc i třeba solidaritu, co se týče uprchlíků a péče o ně. Vidíte tady nějaký argument, který by hrál bez ohledu na to, že to třeba Turecko neopravňuje k ofenzívě, ale hrál ve prospěch Turecka?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
No, ve prospěch Turecka. Já si myslím takhle bych to nechtěl stavět, protože tohle opravdu chování Turecka nesmíme a nemůžeme schvalovat. Z druhé strany zase Evropa sama se dostala svými rozhodnutími do situace, kdy vlastně se sama stala na Turecku závislá, a to v době, kdy jsme věděli, že Turecko už hraje takovou trošku dvojí hru. Vzpomeňme si v roce 2015, kdy se otevřela prostě, Evropa v čele s Angelou Merkelovou odmítla chránit hranici, že jo a zase bylo to takové alibi, místo toho aby, aby Maďaři a další tu hranici chtěli chránit, tak místo toho abychom podpořili členské státy Evropské unie v tom, aby chránily vnější hranici schengenského prostoru, tak nakonec jaksi začalo prosit, prostě začali jsme prosit, bylo vyjednávání s Tureckem.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Otázka jestli by to zamezilo těm uprchlíkům, kteří se jaksi ocitají v tom regionu, o kterém se teď bavíme?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Ano, ale zase to bylo takové alibi prostě trošku jakoby vlastně ten, to řešení než, abychom si my zašpinili ruce, také to necháme někoho za peníze to dělat za nás, ale tím se samozřejmě dostáváme do situace, kdy jsme vydíratelní a to není dobře.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Teď se ještě vrátím k té mé otázce, právě proto například Turecko říká, že nás Evropa nechala v podstatě na holičkách, tak teď mi řekněte, jestli Evropa má vůči Turecku nějaký dluh či nikoliv?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Určitě Turecko vlastně neslo 3 a půl milionu možná 4 miliony vlastně migrantů ze Sýrie a z Iráku, vlastně jsou na jeho území jako uprchlíci, nemohli se vrátit do své vlasti. A myslím si, že pokud my je nechceme přijímat, jako není tady vlastně dost široký společenský konsensus je nepřijímat, protože je to poměrně značně velké množství, Evropa sama má s integrací obrovské problémy, tak pak je na místě skutečně reálně pomáhat těm státům, které to na svých bedrech nesou a Turecko nepochybně vedle Jordánska je jednou ze zemí, které jsou tím nejvíc postiženi.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A to si tedy myslíte, že Evropská unie a členové Evropské unie nedělají dostatečně?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Já si pamatuju bylo silné období, že jo kdy vlastně třeba ten potravinový program, který řídí OSN a vlastně poskytoval základní životní potřeby těm uprchlíkům nejenom v Turecku, ale v Sýrii nebo Jordánsku a v Libanonu, tak dokonce byli na dně s penězi, kasa byla prázdná, muselo se to narychlo řešit, čili určitě se tu dá dělat víc.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Rusové se rozhodli vojensky do operace nezapojit, nevstupovat, ani nechtějí zároveň Rusko označilo tu operaci za nepřípustnou, je to podle vás překvapivé anebo tady se dala očekávat pozice Ruska, že může stát v podstatě stranou?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Ono není pravda asi, že by se to úplně neúčastnilo, ono se tak trochu podle mě nepřímo účastní tím, že podporuje syrskou vládu. Syrská vláda zase vyslala svou armádu jakoby tím směrem tak, aby chránila aspoň, aby Turci nešli dál za rámec z toho pásma. Nepochybně vlastně i ten turecký akt i vlastně na území jiného státu bez jeho souhlasu, který je v rozporu s mezinárodním právem, myslím, že by to tady také mělo zaznít. A v tomto myslím Rusko stojí a budu dál stát za Sýrií tak, aby vlastně ten konflikt nenarušil syrské a tudíž i ruské zájmy, protože Rusko tam má své bezpečnostní, má tam základny vojenské. A nepochybně i tady v tomhle smyslu ten odchod těch pouhých sta Američanů zase jako bych řekl, posílil postavení Ruska v této oblasti, stejně tak jako kdysi Barack Obama, když vlastně nenaplnil ty své sliby o překračování těch červených čar v Sýrii a o vojenském zásahu a nakonec v podstatě nepřímo požádal Rusy, ať to vyřeší za něj, tak i tady vlastně v tomhle Donald Trump podle mě selhal. Ale prostě my se musíme teď připravit na jednu věc, že si pamatujeme ten krásný svět před těma 20, 30 lety, kdy to bylo více o hodnotách a teď je to bohužel více o té reálné silové politice, o těch výměnných obchodech. A je to samozřejmě pro menší státy jako pro nás nevýhodnější.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A k čemu to podle vás celá ale směřuje, když popisujete, jak se možná i změnila podoba a důvody těch konfliktů?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Já si myslím, že jednou tahle politika narazí na své limity, nelze na ty hodnoty rezignovat. Vlastně na nich naše civilizace stojí a kdybychom na ně, na ty hodnoty, cynicky rezignovali, tak vlastně mizí jakákoliv naše autorita ve světě. Ale zároveň tak jako ekonomika je jednou nahoře a jednou dole, tak jsou v dějinách i Západu, to není nic nového, prostě období, kdy je silnější reál politika, to bylo třeba sedmdesátých letech minulého století, takové ty nixonovské časy. A zase naopak je pak silnější. Ten stát, když se pak posílí nějakým způsobem vnitřně, ta reál politika začíná nabývat na síle, když ten stát, který nějakým způsobem garantuje bezpečnost, je vnitřně doma oslabený, to je příběh Spojených států v těch posledních letech, krize ekonomická, když pak nabere sílu třeba jako za Reagana, tak zase jako se tam projeví větší hodnota, větší ochota hájit ty nějaké ideály. Snad to přijde.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, jaký je váš odhad v tom smyslu, co se může dít v regionu ve vztahu k bojovníkům Islámského státu, protože dnes už francouzský předseda vlády prohlásil, že má obavu, že jak kroky Turecka tak kroky Spojených států mohou vzkřísit právě tyhle bojovníky.


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Tak nepochybně a znovu upozorňuji na to, že celá řada z nich má třeba francouzské, belgické, německé nebo jiné občanství evropské, takže mohou mířit i do Evropy. Je to velký problém. Bohužel je škoda teda, že Emmanuel Macron vlastně na to upozorňuje až teď, když se možná brány některých těch věznic už otevřely, bylo důležité tomu věnovat možná tu pozornost před měsícem nebo dvěma měsíci, kdy stále byli ve vězení.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Český premiér Andrej Babiš 25. září na Valném shromáždění OSN chválil Erdogana a napsal na Twitteru, že podruhé ve dvou dnech jsem se viděl s tureckým prezidentem a potvrdil mu, že země V4 podporují výstavu bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Turecko do ní chce přemístit až 2 miliony běženců, Turecko tedy jenom podotýkám mluví o 3,6 milionech, postavit domy a školy, za to byl kritizován, protože to mohlo působit podle jeho kritiků, že tím pádem podpořil vpád Turecka do Sýrie, vy byste byl takto přísný v tom hodnocení nebo byste mu odpustil, protože si nemusel uvědomit, že Turecko to chce udělat cenu vojenského zásahu?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že tohle je typický Andrej Babiš, že jo on je obchodník, on přemýšlel v nějakých krátkodobých horizontech, on pokud mě paměť neklame, tak před tím měsícem a něco do Turecka odjížděl, řešit především jeden problém. To znamená českou investici do jedné tepelné elektrárny, která vlastně byla zmařená, protože ten dodavatel Vítkovice nedodal správnou turbínu nebo prostě nějak tohle nefunguje. Čili tam jel tenhle problém, který je chronický, už se dlouho táhne, řešit, čili něco po Turcích chtěl a oni zase podle mě něco chtěli po něm. Podle mého soudu chtěli po něm tuhle tu verbální podporu z řízení zóny, protože Turci už indikovali, že něco takového mají za lubem, no a myslím si, že Andrej Babiš prostě sledoval ten krátkodobý zájem najít tureckou podporu ve věci řešení elektrárny, tohle řekl, aniž by si asi uvědomil, že pak se mu to vrátí prostě i s úroky v momentě, kdy ta akce začne. Čili samozřejmě byla to chyba v tom smyslu, že neuměl přemýšlet trošku strategicky, co nastane za dva týdny, za tři týdny.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dostali jsme se na české území.


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Myslím si, že český politik by mu tu kartu takhle zelenou dávat neměl, protože my nemáme v ruce mocenskopolitické nástroje té síly, abychom dokázali té invazi zabránit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dostali jsme se do českého prostředí, opustíme válku. V České republice dnes vydal svůj nález Ústavní soud, zrušil zdanění takzvaných církevních restitucí, podle něj šlo o neoprávněný retroaktivní, tedy jakousi zpětnou účinnost, což odporuje té smlouvě, kterou tedy církve uzavřely se státem, vy jste podporoval zrušení jako takové?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Určitě a já bych řekl klidně zaplaťpánbůh. To rozhodnutí Ústavního soudu pro mě to potvrzuje, že máme právní stát, protože tady nešlo o nějaké zdanění něčeho, tady přece to byla dohoda mezi státem a církvemi, všemi církvemi, nejenom katolickou, o narovnání křivd z minulosti. Komunisti ukradli majetek církvi, nechali ho zplundrovat, často se ho i zbavili, pak zanikl úplně, celá řada staveb přestala existovat, to známe z českého venkova, dneska už začíná znovu se stavět na nohy, ale vidíme, jak to vypadalo před 20, 30 lety. Čili nešlo to řešit to narovnání jenom tou naturální restitucí, ale složitě se vyjednávalo i o té finanční kompenzaci, zároveň součástí té dohody o narovnání bylo oddělení církve od státu, církve postupně se budou financovat samy podle toho harmonogramu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ano, také si pamatuju, že ty debaty byly poměrně náročné.


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Ale byla tady prostě dohoda dvou stran, do které pak...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
S tím se podle vás měl stát vyrovnat ale předem?


Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Stát přesně tak, do které ten stát následně vstoupil, čímž jaksi zbořil principy té dohody a tohle se v právním státě prostě nedělá a je dobře, že Ústavní soud rozhodl, protože pro mě je to potvrzení, že jsme správní stav.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Říká europoslanec
Alexandr Vondra, který byl hostem interview ČT24, já vám za to děkuju a na shledanou.

Alexandr VONDRA, europoslanec /ODS/:
Díky s pánem bohem.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

europoslanec
člen výkonné rady

Více o autorovi