Otázky Václava Moravce
25. srpna 2019

Alexandr Vondra: Otázky Václava Moravce

(ČT 24 ) Otázky Václava Moravce na téma Nepřátelé a spojenci. Ministr obrany Lubomír Metnar, europoslanec Alexandr Vondra a bývalý šéf vojenského výboru NATO, armádní generál ve výslužbě Petr Pavel hosty nedělního diskusního pořadu České televize.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem, divákům zpravodajské čtyřiadvacítky, stále je tu jedinečný prostor pro diskusi.
Senát jako zastánce armádního rozpočtu, jeden z výborů horní parlamentní komory v polovině srpna zkritizoval vládu, že v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok není dost peněz na obranu. Návrh rozpočtu na příští rok i po posledním jednání ministra obrany Lubomíra Metnara z hnutí ANO s ministryní financí Alenou Schillerovou ze stejné strany armádě přisuzuje o 800 000 000 Kč méně, než kolik vláda slibovala v loňském střednědobém výhledu.

Pavel FISCHER,
senátor, předseda zahraničního výboru /nestr./, 14. 8. 2019:
Konstatujeme se zneklidněním, že vláda v tom výhledu nezohlednila dostatečné množství rozpočtových prostředků na obranu, a to dokonce v rozporu s dlouhodobou koncepcí výstavby Armády České republiky. Zároveň jsme při těch diskusích shledali, že ten vnitřní dluh, který si armáda s sebou nese a prohlubuje, by se při snižování těch rozpočtových prostředků nepodařilo včas amortizovat nebo uhradit. Ta závislost na těch starých technologiích nás navíc staví do situace, že nejsme vždy plně kompatibilní s našimi spojenci.

Václav MORAVEC, moderátor:
Slova Pavla Fischera,
senátora. Ministr obrany Lubomír Metnar na středečním jednání s ministryní financí vyjednal pro obranu o zhruba 1,2 miliardy korun víc, než kolik armádě přisuzoval červnový první návrh státního rozpočtu. Dalšími hosty otázek jsou: už zmiňovaný ministr obrany Lubomír Metnar. Vítejte, pane ministře, v Otázkách.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vítám i bývalého ministra obrany, dnes europoslance
občanských demokratů, Alexandra Vondru. Hezké nedělní odpoledne.

Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Hezký dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
A mé pozvání přijal i bývalý předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance, bývalý náčelník generálního štábu, dnes armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Hezké nedělní odpoledne i vám.

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, kde bude chybět těch 800 000 000?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já pevně věřím, že v našem rozpočtu nebudou chybět.

Václav MORAVEC, moderátor:
I když, že jste s nimi počítali?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Protože já děkuju za to vyjednávání středeční s paní ministryní financí, protože opravdu to bylo věcné a konstruktivní. A vyjednali jsme 1,2 miliardy navýšení a resort Ministerstva obrany se s tím samozřejmě popere, ale to neznamená, že samozřejmě některé kroky bude muset učinit, aby došlo k přeplánování v tom akvizičním plánu, protože berte si, to je fenomén změny v rámci střednědobého plánování, už to trvá nějakou dobu, ale také si všimněte, že už za ty poslední roky k tomu dochází stále v menších objemech.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale stále 800 milionů jsou pro nás smrtelníky slušné peníze. V rámci toho akvizičního plánu, kde tedy škrtnete těch 800 000 000?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Nebudeme škrtat, ale budeme u těch víceletých projektů, budeme posouvat v čase.

Václav MORAVEC, moderátor:
Které projekty máte na mysli?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
To zatím nebudu konkretizovat, protože to nevím, budeme to připravovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zkusit to musím. Co spěchá nejméně z těch akvizičních plánů? Protože předpokládám, že tam byste to asi rozvrhli.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Berte si, že může dojít k podstatnému posunu, jak se posuneme v akvizici, co se týče pásových bojových vozidel.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pásová bojová vozidla.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Pásová bojová vozidla, protiletadlové raketové systémy a další. Tady můžeme hovořit, ale neříkám, a to bych chtěl říct, s tím, že zrovna u těchto dojde k nějakým restrikcím. Budeme to vyhodnocovat a najdeme tu cestu, protože v minulých letech přesně takto se to realizovalo. Ale chtěl bych říct, a berte si, že v současné době vláda a potažmo i resort děláme maximum k tomu, aby docházelo k těmto změnám v tom střednědobém výhledu, protože na druhou stranu je pravda, že ta nestabilita v rámci těch víceletých projektů dělá ten problém, a na tom se asi tady shodnem.

Václav MORAVEC, moderátor:

Alexandr Vondra to zažil, také jako ministr, že něco se napíše do střednědobých plánů a armádní plánovači podle toho připravují plány a fungování armády a pak se to perem škrtá, v tom daném roce zkrátí.

Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Já to zažil. Já to zažil v těch nejtěžších krizových letech, kdy se ořezávalo hodně, ořezávali všichni. A myslím, že tady je problém, když se na to podíváme právě z té delší časové perspektivy jak do minulosti, bych řekl, tak do té vzdálenější budoucnosti. Ne, já nepochybuju o tom, že pan ministr si s tím nějak příští rok poradí.

Václav MORAVEC, moderátor:
800 000 000.


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Určitě si s tím poradí. Je to je to dost, ale ten rozpočet je kolik, dneska 66–70 miliard.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Dnes máme 66, více jak 66 miliard a příští rok máme 75.


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Čili to si s tím si s tím poradíte. Ale ten problém je dvojí podle mě. Za prvé ten, že někdy v roce 2014, kdy vlastně ta předchozí vláda, také, dá se říct, Babišova nebo Sobotkova, vlastně byla konfrontována s tou kritickou situaci v Alianci, kdy Američané řekli prostě: jsme nespokojeni a může to mít existenční problémy pro alianci, možná se na vás vykašleme. A to byla vlastně doba, kdy se slíbilo, že do 10 let bude mít ty 2 % HDP. A teď se 4 roky nic nedělalo. Vlastně první, kdo začal něco skutečně řešit, jste teď až vy letos. Asi o tom bude mluvit ještě o těch nákupech. Ale vaši předchůdci jak Martin Stropnický, který se bál cokoliv udělat a neudělal vůbec nic, tak myslím paní ministryně Šlechtová udělala totální chaos na tom ministerstvu, tak se ztratilo vlastně, dá se říct, 5 let úplně. A do roku 2024 máme mít 2 %. A to dneska ten rozpočet na ten příští rok je kolik, 1,19, 1,2 % HDP? Vy sami jste říkali, že do roku 2021 tuším chcete 1,4, což při tom, že se nedodržují ty výdajové rámce vlastně na ty vždycky další 2 roky, a na tohle myslím pan redaktor tady jaksi upozorňoval, tak je myslím dneska ten cíl. Tedy vy sami jste si stanovili, vážně ohrožen. A to ten cíl do roku 2024, tzn. do těch 10 let dosáhnout 2 %, tak ten je velmi nereálný, bych řekl. A budeme mít problém kvůli tomu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nejen pan redaktor, pane europoslanče, ale i analýza, externí analýza odborníků, kterou spolupodepsal Petr Pavel, kdy jste konstatovali, že obranný rozpočet sestavený vládou v první verzi znamená nesrozumitelný signál. Po tomto týdnu, kdy došlo k navrácení jedné celé a zhruba čtvrt miliardy do armádního rozpočtu je to srozumitelnější?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Je to srozumitelnější. Je to určitě krok správným směrem, ale bude záležet na tom, s čím to srovnáváme. Tak jako v minulosti, když byl rozpočet okolo 40 miliard a nám chyběly peníze v řádu miliard, tak samozřejmě srovnání s dnešním stavem, kdy se bavíme o 800 milionech versus 75 miliard, tak je ta částka, která chybí, mnohem menší. Takže ten trend se jednoznačně mění k lepšímu, o tom není pochyb. Co ale je pravda, a to tady říkal
Alexandr Vondra, že s největší pravděpodobností nebudeme schopni dodržet ten závazek, a náš plán, který jsme předložili, ke kterému se přihlásil i premiér Babiš při návštěvě u amerického prezidenta, stojí v tomto smyslu na vodě, protože určitě se nedá očekávat, že v době, kdy ekonomika zpomaluje růst, možná dokonce půjde do regrese v nejbližších letech, tak se tempo růstu obranných výdajů nebude dvojnásobit. A jestliže předpokládá ten výhled do roku 2021, že proporce výdajů na obranu poroste přibližně o 0,1 % za rok, pak se těžko dá očekávat, že za poslední dva tři roky poroste dvojnásobným tempem. Takže v tomto smyslu je ten plán nereálný, i když reálně schopnosti armády rostou, ale ne tak, jak jsme se zavázali.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy rok 2024 jako nesplněný slib, který dal premiér Andrej Babiš, pane ministře?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Pane Moravče, já bych se k tomu rád vyjádřil a vezmu trošku šířeji. Od roku 2014 narostl k dnešnímu dni o 63 % rozpočet Ministerstva obrany. Je to obrovský nárůst a v těch celkových číslech, v těch financích jsou to obrovské finanční prostředky. Berte si, že poslední 3 roky více jak o 6 miliard, minulý rok o více jak 8, teď o téměř 9 miliard, a k tomu závazku my spějeme. A to je ta trajektorie, která je, ať se to může jevit, a já bych nechtěl tady podporovat ty diskuse, které jsou zpochybňování toho závazku, všichni nejvyšší ústavní činitelé se k tomu zavázali. To, že to nejde příliš lineárně, je 1 věc, ale v těch skokových částek po těch letech já pevně věřím, že to je, protože už teď jsme, skáčeme po 10, téměř po 10 miliardách ročně tak, jak je to naplánované.

Václav MORAVEC, moderátor:
A ve vztahu k HDP?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
No a k tomu směřujeme, přesně tak. A ještě bych chtěl říct jedno.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás platí závazek 2024 2 % hrubého domácího produktu?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Samozřejmě, a to bych tady nechtěl zpochybňovat a nechci v této rétorice pokračovat zpochybnění toho závazku, stejně tak nechci pokračovat v diskusi, že zpochybňujeme v roce 2021 1,4, což je ta nastavená trajektorie růstu toho rozpočtu. To je 1 věc, ale na druhou stranu jedním dechem musím taky říct, že ty peníze přicházejí, ale na druhou stranu to Ministerstvo obrany a armáda musí dokázat, že ty peníze je schopna smysluplně utratit. Vemte si tu historii, která tady byla…

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, k tomu se dostaneme, 4 miliardy spotřebovaných peněz na konci roku, k tomu se dostaneme. Ale podle vás tedy i s tím, že máte méně v rozpočtu na příští rok, ve střednědobých plánech se podaří v roce 2024 dodržet slib dvou procent?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Pevně tomu věřím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pevně tomu věříte. Když se podíváme na konkrétní data toho armádního rozpočtu, jaká je tedy částka, nikoliv v HDP ale v nominálu právě na výdaje na obranu.

redaktorka:
Letošní armádní rozpočet činí 66 a tři čtvrtě miliardy korun. Příští rok to bude téměř 9 miliard více. Pro rok 2021 vláda počítá s více než 85 miliardami korun. V roce 2022 by mělo jít o 95 miliard. Podíl armádního rozpočtu letos činí 1,2 % HDP. Příští rok to má být 1,3 %, v roce 2022 pak jedno a půl procenta HDP. Dvou procent HDP by měl resortní rozpočet dosáhnout v roce 2024.

Václav MORAVEC, moderátor:
Otázka pro
Alexandra Vondru. Je opravdu možné, vy máte tu zkušenost z vedení Ministerstva obrany, každý rok po roce 2021 jít o 0,2 % hrubého domácího produktu, aby se dodržel ten slib, protože pan ministr tvrdí, že platí?

Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Já o tom mám své pochybnosti, protože ty první 4 roky se ztratilo, vlastně neudělalo se nic. Jednak ten rozpočet tehdy se nenavyšoval takovým způsobem jako teď za pana ministra. Zároveň se nic vlastně nepořídilo, nenakoupilo. To znamená, ani ty peníze, které byly vlastně vyčleněny na to, se často neutratily. Martinu Stropnickému třeba zbývaly ke konci roku tři čtyři miliardy, které nebyl schopen ani utratit. Takže to je jako, bych řekl, k té minulosti, jak k té budoucnosti. Já bych řekl ještě jednu věc, tady připomněl, byly asi 3 vážně míněné pokusy v
Poslanecké sněmovně, nedávno i v Senátu vlastně udělat to, co mají třeba Poláci, to znamená vlastně ten závazek k těm dvou procentům stanovit zákonem, a vláda to pokaždé odmítla podpořit. A bez vládní koalice, která má ve sněmovně většinu, to samozřejmě nejde. To znamená, oni říkají, pevně věřím nebo něco takového, ale tady...

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste to říkával také jako ministr.


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Ne, my jsme se o tom bavili, já jsem dokonce za ODS před nějakými asi třemi, čtyřmi nebo pěti lety, kdy byl ten první pokus, tak jsem vedl nebo byl jsem ten zástupce jako za experty, a skutečně my jsme se jako experti dohodli napříč politickými stranami, ale pak prostě tehdejší ministr financí, to byl tehdy Andrej Babiš, a tehdejší premiér Bohuslav Sobotka to vlastně odmítli podpořit a byl konec. To znamená, oni říkají pevně věřím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste to do zákona dal tedy?


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Samozřejmě. Jako Poláci jsou myslím perfektní příklad. Oni to před mnoha lety udělali a z těch zemí střední a východní Evropy jsou jediní, kteří to konstantně, ty 2 %, v zásadě plní. Teď k tomu přibyly ještě baltské státy a Rumunsko, protože ty se samozřejmě bojí, protože jsou vlastně exponovaní tou polohou. Ale my vlastně dneska začínáme zaostávat pomalu i za Slovenskem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane mistře, záhy dostanete slovo. Pane generále, vy jste spolupodepsal tu analýzu armádního rozpočtu, ve které také píšete, tady ji mám před sebou, že v příštích třech letech bude vojákům chybět více než 20 miliard, a některé projekty bude tudíž nutné odložit, jiné zastavit. Věříte, že se podaří ale naplnit ten základní rámec dvou procent hrubého domácího produktu do armády v roce 2024?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Já se přiznám, že tomu nevěřím. Já jsem v tomto ohledu asi větším skeptikem než pan ministr. A nevěřím tomu z toho důvodu, že pro to neexistuje žádná strategická shoda. My deklarujeme, že to chceme, ale není žádný realistický a schválený plán, jak toho dosáhnout. Ten plán není provázaný finančně, věcně. My se tady bavíme většinou o té nominální částce, tedy bavíme se o číslech, kolik utratíme celkově, kolik to bude procent HDP, ale už se nebavíme o tom, že smyslem není utratit 2 % HDP, ale za co je utratíme. A k tomu teda má armáda zpracovaný koncepci rozvoje armády, ta je provázaná s plánem budování obranných schopností celé Aliance, kdy my přispíváme svým dílem. A to všechno musí ladit. Tady nemá smysl se bavit o něčem, abychom utratili peníze za cokoliv, abychom mohli teda říct, že jsme utratili 2 %, ale jestli to, co za ně nakoupíme, se za prvé v tom čase dá nakoupit, a jestli to směřuje k těm cílům, které jsme si stanovili my sami pro sebe a které jsme si stanovili v rámci kolektivního obranného plánování v Alianci, ale i v Evropské unii.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dávat ta 2 % do zákona, když tady
Alexandr Vondra zmínil ten polský příklad, to vám přijde smysluplné, nebo ne?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Já si netroufám tvrdit, jestli forma zákona je dobrá. Ale každopádně, pokud se stát na mezinárodní úrovni k něčemu zaváže, pak by se z toho měl stát mandatorní výdaj, a tím pádem v podstatě celá kapitola rozpočtu Ministerstva obrany by měla být víceméně mandatorní výdaj, ne pouze to, co jde na lidi, ale celkově ten výdaj i ten, který jde na investice, a rok od roku by měl sledovat tu trajektorii k těm dvěma procentům. A měli bychom si to i sami vyhodnocovat tak, abychom našim partnerům v Alianci mohli vždycky ukázat, jak máme ty plány provázány, jak nám to roste, co za to nakupujeme, a že tedy rok od roku se blížíme k tomu cíli, který jsme slíbili.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, zkusíte předložit takový návrh a vyjednat to u svého šéfa Andreje Babiše, 2 % dát do zákona?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já bych ještě k tomu řekl jedno a doplnil slova tady pana generála. Co se týče armády a Ministerstva obrany, tak má dlouhodobý výhled schválený vládou do roku 2035. Na to navazuje a teď bude předložena v měsíci říjnu takzvaná koncepce výstavby Armády České republiky. A tam přesně je ta navázanost, která je, respektive ta provázanost, o který jsme teď hovořili, že ta modernizace a rozvoj té armády bude navázán na ten akviziční a finanční plán. A to je to, co teď se dostávám k tomu, proč teď, když všichni nejvyšší ústavní činitelé, včetně vedení Ministerstva obrany, začít se bavit o zákonu, dávat tyto 2 %. Nejenom pan premiér ve Spojených státech v Bílém domě, pan prezident na summitu, kde k tomu není. A já si myslím, že pokud jsme měli tady začít jít touto cestou, a pan europoslanec má pravdu, je to přesně tak, Poláci a i jiné země to mají a plní ta 2 %, tak jsme měli třeba v roce 2013, když se připravoval rozpočet, který byl 41 miliard. Ale teď v té trajektorii, kdy všichni děláme maximum, abychom dospěli tohoto závazku, protože to je jeden ze závazku, který nám z NATA vyplývá.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale vezměte si pak ekonomickou krizi, že se může stát, dobře, budete mít tady plány, které říkáte, podporuje nejvyšší ústavní činitel prezident republiky, premiér jako druhý ústavní činitel, a pak přijde krize a ministryně financí vám to seškrtá. Nebyla by ta zákonná pojistka právě pojistkou, ta 2 %?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Vždycky si řekněme, jak to probíhá. Ta 2 % jsou stejně odvislá od ekonomiky dané země, v jakém procentu to, nebo jak je ta země úspěšná, a z toho se počítá a to je v rámci celé Aliance, protože berte si.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale pak se nejvíce škrtá na obraně, že vám vstupuji do řeči. Jakmile, a tuším, že to bylo právě v těch krizových letech, kdy Miroslav Kalousek musel výrazně krátit rozpočet.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Ano. Největší restrikce, když si to vemte, výsluhy 10 % dolů na platech, 3500 lidí bylo propuštěno, to bylo nejhorší období pro armádu. A to tak je.

Václav MORAVEC, moderátor:
Proto se ptám, jestli to se nemůže zopakovat, ale vy tady na straně jedné tvrdíte, že teď jsou všichni pro, tehdy byli také.
Petr Nečas, Václav Klaus a ministr financí, ale přišla ekonomická realita, škrtlo se a k čemu byly ty jednotlivé koncepce výstavby armády.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Je třeba opravdu počítat s tím, že ten rozpočet pro armádu, pro Ministerstvo obrany se odvíjí od ekonomické kondice a rozpočtu České republiky. Podívejme se, je čtvrtinový rozpočet Estonska, který plní 2 %. Ono zase ten model prostě, tak my máme další kritéria, které nám vyplývají z členství kolektivní obrany, z členství v Alianci, což jsou mise, výstavba armády a sdílení, o čem se tady bavíme, tohoto. Takže já se na to dívám komplexně. Nechci se vracet do minulosti, ale chci se dívat do budoucnosti a pevně věřím, že pro to děláme. A jestli to bude 120 miliard, nebo to bude 118 miliard podle kondice ekonomiky, je důležité, abychom těch dvou procent dosáhli.


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Já bych se moc přimlouval za to, to kodifikovat znovu. To úsilí je znovu, naše
poslankyně Jana Černochová na tom pracuje, to skutečně do té formy určitého mandatoru dodat, protože když se budeme teda, nekoukejme se do minulosti, hleďme do budoucnosti. A já tam vidím 2 vážné problémy. Za prvé ten ekonomický vývoj, vidíme vývoj v Německu, kde vlastně za ten druhý kvartál už šli do minusu. Teď, když se to potvrdí v tom třetím kvartálu, to budeme vědět na podzim, tak to znamená recese u vlastně nejdůležitějšího ekonomického partnera tady v Evropě, to se nás samozřejmě dotkne. Ten rozpočet vlastně vychází z nějakého růstu 2,3, nebo 2,4 %, tak vůbec jestli je to realistické. Pak je tu druhá věc, na kterou nikdo teď moc nemyslí. Ale bude se schvalovat nová Evropská komise, to já zas znám jako europoslanec, tam je ten drastický program toho klimatického dealu, a jestli toto se schválí má to mít formu zákona, tak to bude nést neuvěřitelné prostředky, vyžadovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Náklady.


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
No to je revoluce, která je pro bohaté, doplatí na ni tedy velmi chudí, to jsou všechny ty přechody na tu elektromobilitu a podobně, protože to si můžou dovolit jenom někteří. A nakonec prostě ty státy budou dojeny, já se toho obávám, já to nechci, aby to v této revoluční podobě bylo, ale obávám se, že to může být. No a máme problém i na konci. A znovu přijdou Spojené státy 2024, kde máte ty 2 %. Kdybychom to měli aspoň, tak to posuňme do roku 2026, ale dejme si to prostě jako závazek mandatorní, protože jinak já mám skutečně obavu, že to může vést k zániku Severoatlantické aliance. Aliance, to je závazek a každý takový závazek, přátelství, manželství, vojenská aliance, když si ty lidé podají ruku, že něco udělají, a pak to permanentně nedodržují, tak to nemůže.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás je to tak vážné, že by mohla po roce 2024 kvůli tomu zaniknou Severoatlantická aliance?


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Já nevím, jestli po roce, kdy přesně. Ale prostě tohle tady skutečně hrozí. Znovu říkám, prostě nic jiného než ty sliby nemáme, a pokud se neplní sliby, které jsme si dali, na které jsme si podali ruce, tak nás nikdo nebude brát vážně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono, když je řeč u slibů, tak si je teď připomeňme. A výroky jednotlivých politiků jen v posledních čtyřech letech.

Bohuslav SOBOTKA, tehdejší premiér /ČSSD/, 13. 11. 2016:
Má smysl 1,4 2020, ke dvěma procentům po roce 2025, pokud skutečně z hlediska výdajů na naši armádu bude potřeba.

Martin STROPNICKÝ, tehdejší ministr obrany /ANO/, 28. 8. 2017:
Ten závazek toho 1,4 v roce 20 musíme dodržet. Já si nedovedu představit, že by tomu bylo jinak.

Karla ŠLECHTOVÁ, tehdejší ministryně obrany v demisi /nestr. za ANO/, 15. 2. 2018:
Budu trvat i na tom, že do vlastně roku 2020 naplníme to procento 1,4.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/, 20. 11. 2018:
Již v roce 2014 jsme se na summitu NATO ve Walesu se zavázali do roku 2024 odvádět na obranu 2 % HDP.

Jakub LANDOVSKÝ, tehdejší náměstek ministra obrany /ČSSD/, 27. 6. 2019:
Polsko mluvilo samozřejmě o tom, že na obranu bude dávat 2 a půl procenta od roku 2030, Slovensko, které dosáhne dvou procent již v roce 22, Maďarsko, řekněme, velmi kredibilně navyšuje.

Václav MORAVEC, moderátor:
A ten první výrok Bohuslava Sobotky už se v čase rovnou posunul, protože 1,4 HDP není realita v roce 2020, ale posouvá se od rok. Nejde jen o výše obranného rozpočtu, ale také i o to, jaká část armádního rozpočtu jde na investice. Když je řeč o Severoatlantické alianci, tak ze závazků České republiky vůči NATO má 20 % z armádního rozpočtu jít právě na investice. Závazek ale plní jenom 16 zemí Severoatlantické aliance.

redaktorka:
Největší díl investuje Lucembursko, bezmála 45 %. Více než 40 % z celkových výdajů na obranu pak putuje na investice ještě na Slovensku. Více než 38 % v Turecku. Spojené státy investují 27 a půl procenta z celkové částky. Zhruba čtvrtina armádního rozpočtu se investuje v Bulharsku, Lotyšsku, Rumunsku a Polsku a také ve Velké Británii a Francii. Česká republika s investicemi v objemu necelých 15 % armádních výdajů je na tom podobně jako Německo, Albánie nebo Černá Hora. Méně než 14 % resortního rozpočtu vydává na investice Řecko, Chorvatsko, Kanada a Slovinsko.

Václav MORAVEC, moderátor:
Z červnové zprávy Severoatlantické aliance, která teď leží tady přede mnou, o stavu obranných výdajů vyplývá, že letošní podíl na HDP je v Česku ze zemí V4 nejhorší, co se týče investice. Češi dávají 1,19 desetin procenta, Maďaři 1,21 %, Slováci 1,74 a Poláci 2,01 %. Pane ministře, proč to nezkusíte s tím zakotvením do mandatorních výdajů? Vždyť by vám to přece pomohlo i jako ministrovi resortnímu.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
V tomto názoru se s panem europoslancem neshodneme. Já říkám, že tato iniciativa měla přijít v těch letech před pěti lety. Teď při této rostoucí trajektorii si myslím, a při těch vyřčených závazcích, to není, je to politické dohodě...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže i v krizi Babišova vláda ten další a další rok to naplní.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Každopádně, pevně tomu věřím, že tomu tak bude, ale já jsem chtěl říct ještě jednu záležitost.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to naše neplnění, že jsme v rámci V4 nejhorší?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
To je samozřejmě teď hodnocení z NATA, to víme, že to tak je. Ale to je zase, pojďme, jaké jsou příčiny toho. Za ty roky se de facto nenakupovalo. Ty peníze tam byly, převáděly se z roku na rok, byly nespotřebované nároky. Čím se posunulo Maďarsko, Slovensko a nebudu hovořit o Polsku, jedině těmi velkými akvizičními projekty a tím, že se tady roky zaspalo, že prostě nebyla realizace těch akvizičních procesů taková, jakou bychom si představovali, tak to je ten, nebo to je jedna z příčin, že ten stav je takový, že teď jsme na chvostu V4.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale máte stejnou obavu jako
Alexandr Vondra, že neplnění závazků rozrušuje Severoatlantickou alianci, a že pokud Česká republika jako nejhorší článek V4 v tomto ohledu v tom bude pokračovat, tak může být jedním z těch, kvůli kterému by se aliance mohla rozpadnout?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já nesdílím ten názor, že by mělo dojít k destabilizaci aliance tady v tomto, ale každopádně dám panu europoslanci za pravdu, že teď ty poslední roky, a řeknu to zvláště při nástupu pana prezidenta Trumpa, je toto téma sdílení tohoto břemene velmi akcentováno.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak velká je ta hrozba? Bavili jste se o tom, že neplnění těch závazků může vést k erozi, nebo dokonce k zániku aliance na vojenském výboru?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Já myslím, že je třeba ji brát vážně, protože ukazuje se už dlouhodobější trend. Bez ohledu na osobu prezidenta Trumpa, který skutečně do toho jde velice tvrdě a často nediplomaticky, tak nespokojenost Spojených států s nerovnoměrností sdílení břemene, a to nejenom v té oblasti ekonomické, v té oblasti obranné, ale teď se ukazuje i v ekonomice, že Spojené státy vnímají disproporci, tak ten tlak tam prostě je a spíš poroste, než aby odešel. Takže i v té Alianci se budou všichni hraniční partneři, nejenom Spojené státy, dívat na to, jak všichni členové naplňují závazek, který sami dobrovolně ve svém vlastním zájmu přijali.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tady ministr obrany zmínil investice. Když se podíváme na investice jako klíčovou věc a i klíčový závazek České republiky vůči Severoatlantické alianci. Aktuálně Ministerstvo obrany řeší teď největší armádní tendr na pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Pan ministr tady v Otázkách v úvodu řekl, že to je jedna z věcí, která by se v čase mohla rozvrhnout v souvislosti s tím škrtem 800 000 000 Kč v rozpočtu na příští rok. Do začátku října mají možní dodavatelé předat ministerstvu předběžné nabídky, další důležitou zakázkou je nákup 12 víceúčelových vrtulníků. Ministr obrany Lubomír Metnar ve čtvrtek oznámil, že armáda pořídí americké bojové i víceúčelové vrtulníky Viper a Venom. Kromě toho je v běhu tendr na 8 mobilních radiolokátorů. Ty by měla armáda získat z Izraele. Modernizace se má dočkat dělostřelectvo, plánuje i nákup ručních zbraní za 2,3 miliardy korun a podívejme se už na podepsané kontrakty. V červnu Ministerstvo obrany podepsalo objednávku za 6 miliard korun na 62 obrněných vozidel Titus. Armáda také získá nová lehká obrněná vozidla pro chemiky za 5 miliard, za 16 kusů protiletadlového raketového komplexu dá obrana 1 100 000 000 a kopřivnická automobilka Tatra Trucks dodá armádě v příštích letech 71 nákladních vozidel. Hodnota zakázky 557 milionu korun. Jste už s těmi akvizicemi a splnění těch investic, pane ministře, spokojený, když tady
Alexandr Vondra popsal to, že armáda, co se týče akvizic a investic stagnovala 5 let.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Pane Moravče, nejsem. Nejsem s tím spokojený, protože za ty poslední roky, a když to řeknu za těch posledních více jak 5 let, pět, sedm let, opravdu tady se ztratilo mnoho času. A já bych rád, aby to tempo přípravy těch jednotlivých akvizičních projektů a jejich realizace bylo ještě rychlejší. Já vám chci říct, že za 14 měsíců mého působení ve funkci jsme uzavřeli smlouvy a kontrakty téměř za 45 miliard. 90 % z toho za 40 miliard jsme to uzavřeli s tuzemskými dodavateli, a když si vezmete, a teď na to podívejme, nepamatuju ministra, který by měl takové tempo.

Václav MORAVEC, moderátor:
A není to tempo na úkor kvality? Teď narážím na kupříkladu oznámený nákup vrtulníků. Jak se na něj, pane generále, díváte vy, když tady údajně podle i vnitřního hodnocení Ministerstva obrany italská nabídka byla levnější než americká, ty americké vrtulníky mají mít problém i s námrazou, na což upozornil ekonomický deník před několika týdny. Je správné podřizovat takové rozhodnutí vlastně i politice, protože nákup těch amerických vrtulníků je spojován právě s návštěvou Andreje Babiše v Bílém domě a zmírněním té kritiky Donalda Trumpa vůči České republice?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Nejdřív každá taková velká akvizice má v sobě i ten politický aspekt, o tom není pochyb.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže to není možné od sebe oddělovat?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Určitě ne, protože tady se samozřejmě jedná na jedné straně o schopnost armády plnit úkoly, které jí politici dávají. Na druhé straně se také jedná silně o ekonomické aspekty, ale jedná se i o ty politické. Takže když se díváme právě na ty velké strategické zakázky, tak tam se objeví tyto aspekty všechny, takže by nebylo...

Václav MORAVEC, moderátor:
I když Italové říkali, že by dodali takový počet vrtulníků za poloviční cenu.

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Otázkou je, a já myslím, že to nejenom armádní experti, ale i úředníci na ministerstvu udělali opakovaně, jak ten problém analyzujeme. A já si myslím, že vojáci dali jednoznačně požadavek, jaké schopnosti od toho stroje potřebují, nebo od těch strojů potřebují. A myslím si, že ten výsledek, ke kterému teď spějeme, je velice rozumným kompromisem, protože naplní nejvíce z těch schopností, které armáda potřebuje. Navíc tady je 1 velký argument, a sice že tyto vrtulníky jsou všechny ověřené praxí a jsou tu od počátku vojenské verze. Vrtulníky Agusta, které byly ve hře, jsou militarizovanou civilní verzí, což je už samo o sobě trochu deficit. A my, pokud už si kupujeme nějakou vojenskou techniku, zvlášť takovou dražší, tak ji nekupujeme na rok na 2, ale kupujeme ji minimálně na 20 let. Takže v takovém případě bychom opravdu měli se dívat na hledisko kvality a maximálních schopností tak, aby po celou tu dobu ty schopnosti pokud možno degradovaly co nejméně a vydržely nám plnit ty úkoly, které od nich očekáváme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se týká to té kvality, o které mluví pan generál, tak jsou pravdivé ty informace ekonomického deníku, který nahlížel do té interní analýzy, že vrtulníky americké firmy Bell UH-1I Venom požadavkům armády nevyhovují vlastně kvůli námraze a že s nimi budou problémy?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
To bych chtěl jednoznačně odmítnout. Tato verze, tento systém H1, kde je ta konfigurace 8 venomů a 4 vipery, naprosto odpovídá požadavkům a parametrům, které si stanovila armáda. A ještě bych chtěl říct...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ten dokument interní tedy neexistuje na Ministerstvu obrany, který to měl podle ekonomického deníku 25. 5. zpochybňovat?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já nevím o žádném dokumentu, který by byl a zpochybňoval, protože já vím, že armáda a expertní skupina vyhodnotila ty parametry, které jsou, nebyl jednoznačně stanoven, byly tak no go parametry, které byly takzvaně nepřekročitelné. Ty všechny splnil, ale já bych ještě chtěl zdůraznit, na začátku to, o čem se zmiňoval i pan generál, protože vojenské vrtulníky operačně ověřené formou vláda–vláda nenabídl nikdo jiný než Spojené státy, to bych chtěl, aby tady jednoznačně zaznělo.

Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, kdyby to nabídli Italové, tak by se ta nabídka mohla posuzovat také jinak?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Teď jsme slyšeli, že Italové nemohou nabídnout vojensky operačně osvědčené, protože to jsou militarizované vrtulníky.

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Je pravda, že ty americké vrtulníky byly ověřeny praxí mnohokrát. A zcela jistě v tomto ohledu jsou, bych řekl, z hlediska bojového použití někde jinde než ty vrtulníky, které nikdy žádnému bojovému nasazení vystaveny nebyly, což ten typ vrtulníku Agusta nebyl, ten nikdy v boji nasazen nebyl.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono... Ano?


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Mohu do toho vstoupit? Já bych bral tyhle články v novinách s rezervou. Já si pamatuju, když jsem kdysi, když jsme vlastně rozhodli třeba o vyzbrojování české armády těmi útočnými puškami Bren, které vyrábí Česká zbrojovka, tak tehdy se také objevovalo, jak to v písku bude mít nějaký problém a podobně. Prostě Herstal, konkurence tehdy samozřejmě dělala všechno pro to, aby do toho hodila vidle, to se takhle dělá přes ta média.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že žádné ty pochybnosti s CASA...


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Ne, prostě procházelo to vojskový zkoušky, ten Bren je vynikající zbraň prostě a myslím si, že mi to vojáci jako potvrdí. Teď jsme se jako, já jsem byl to ráno na střelnici ještě tady, abych se na vás připravil, a tak jsme si o tom povídali...

Václav MORAVEC, moderátor:
Dodám, že zbraň jste odložil v předpokoji.


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
A sami vojáci to říkali. Podívejte, já tady bych naopak pana ministra pochválil v zásadě, že projevil nějakou odvahu, konečně něco rozhodnul. To je špičková vojenská technika, ty vrtulníky, dokonce ta kombinace těch dvou typů vlastně umožňuje nějaký budoucí rozvoj vlastně jak toho taktického, tak toho opravdu bojového vrtulníkového letectva. Ty menší státy, jako jsme my, samozřejmě nikdy nebudou mít žádné bombardéry a budou mít vždycky omezený počet takových těch stíhaček, ale vrtulníkové letectvo je přesně prostě, které se dá používat v těch operací, kdy my budeme, můžeme tím zachraňovat ty české občany, prostě někde v nouzi v Africe nebo podobně v rámci takových speciálních operací. Čili já si myslím, že tohle je dobré rozhodnutí a konečně se aspoň něco rozhodlo. To je právě ten problém, že u těch vrtulníků, kupříkladu porovnání se Slováky, vlastně v rámci bílé knihy se vlastně za mě udělalo tohle strategické rozhodnutí. My jsme měli obrovský náskok před Slováky, ale pak, protože vlastně ani Martin Stropnický, ani Karla Šlechtová neudělali vůbec nic a báli se cokoliv rozhodnout, ještě naopak to zpochybňovali, prostě se zhroutili, když byl někde nějaký tlak, tak výsledkem je, že Slováci ty blackhawky už dneska mají, reálně už tam lítají. Čili oni vlastně nás jakoby předehnali v tom, tak buďme rádi, že se aspoň první věc teď rozhodla, jestli tomu teda rozumím tak, že je rozhodnuta.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je rozhodnuto? To už se měnit nebude?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Je rozhodnuto a není to první věc. A já bych ještě rád, protože kolem toho je v mediálním éteru celá řada pochybností, předražené, není tam zapojený domácí obranný průmysl, a to jsou věci, které já bych chtěl...

Václav MORAVEC, moderátor:
To říkali komunisté kupříkladu.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
To já bych chtěl teď dementovat, protože co se týče ceny, tak ta cena je, ten prodej do České republiky schválil Kongres Spojených států a je to za cenu, za jakou by i vláda Spojených států nakupovala vrtulníky do své armády. To chci říct. A byla tam celá řada vyjednávání v rámci těch modifikací. A další věc je, vybrali jsme ten systém H1 od firmy Bell, kde počítáme s masovým zapojením obranného průmyslu a domácích firem, i když to není domácí výrobce, protože tady potřebujeme tak, jak nakupujeme ten systém, protože to je včetně munice, zbraní, školení, vzdělávání, kompletně všeho, simulátoru a chceme to vybudovat u nás v České republice a integrátorem toho by měla být státní firma LOM.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik peněz v rámci této zakázky tedy půjde do toho českého obranného průmyslu? Protože komunisté říkali, že mají problém s podporou vlády, pokud vrtulníky budou předražené, byl bod 1 bod. A bod 2, pokud významná část těch peněz z nákupu vrtulníků nepůjde do českého obranného průmyslu. Komunisté argumentovali právě problémem, jestli se nemýlím, Aera Vodochody, teď se nechci mýlit, a stažením právě Američanů z této...

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Ale to byla firma Sikorski, která vyrábí vrtulníky Black Hawk. My jsme vybrali firmu Mel, která vyrábí ty konkrétní venomy a vipery, které jsou, a to ještě pro zajímavost tady doplním, 80 % kompatibilní s tím, že ty náhradní díly a ta logistika samozřejmě tady tohle usnadní. Já jenom chci říct, že v rámci toho procesu, jak jsem před pár měsíci přebral ty nabídky, nabídku na jednu verzi, nabídku na druhou, třetí verze byla od pana amerického velvyslance zapojení toho domácího průmyslu…

Václav MORAVEC, moderátor:
jak velká bude?


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Dneska vám neřeknu konkrétní, protože teď jsme se zabývali, která varianta z těch forem vrtulníků, teď se budeme zabývat, v jakém objemu bude zapojení a forma.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nějaký minimální objem mi jste schopen prozradit?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já vám řeknu, u pásových bojových vozidel jsme na nějakých, kdy máme stanoveno 40 %, rádiolokátory...

Václav MORAVEC, moderátor:
Z těch 50 miliard?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Ano, rádiolokátory MADR, jsme na nějakých 30 procentech. Tak uvidíme, k čemu dospějeme, jaký bude, protože ani u jednoho není český výrobce, je to zahraniční výrobce, i přesto chceme zapojení, protože je to...

Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, že se to může pohybovat v rozmezí 30 až 50 % z té zakázky, nepůjdete pod 30 %?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
To já teď nebudu tvrdí, protože nemáme tuto nabídku posouzenou a já bych nechtěl tady spekulovat, a říkám: chceme a je to už dlouhodobě nastolená strategie, chceme maximum zapojení domácího průmyslu, práci a peníze pro české občany.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když jste rozhodl u vrtulníku, je pravda, že se odsouvá například desetimiliardový nákup protiletadlových raketových komplexů?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Není to pravda, tady mohu být jednoznačný.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže to všechno běží, a další nákupy tedy nejsou ohroženy krom těch 210 pásových bojových vozidel pěchoty kvůli škrtu 800 000 000?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já bych nechtěl tady spekulovat s tím, že máme další nákupy ohroženy. Ne, máme akorát ty akviziční procesy třeba více rozložené v delším časovém úseku, ale nechci tady strašit a vést tu rétoriku, že máme ohrožené nákupy a modernizaci armády, to v žádném případě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Obrana kybernetického prostoru. Na boj s kyberhrozbami se musí připravit i česká armáda. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty se armáda do budoucna neobejde bez umělé inteligence na bázi neuronových sítí.

Arm. Gen. Aleš OPATA, náčelník Generálního štábu AČR:
Začínáme čím dál tím více jako vojáci zjišťovat, že potřebujeme nástroje, potřebujeme schopnosti, které jsou v tomto prostoru schopny nám pomoct, nás posílit. Říkáme tomu, že hledáme nového kámoše. Ten nový kámoš, ten nový spolupracovník je v našem pojetí umělá inteligence na bázi neuronových sítí a ty implikace, nebo aplikace pro armádu, bude v budoucnu poměrně rozsáhlá ve všech oblastech.

Václav MORAVEC, moderátor:
Současný náčelník Generálního štábu Armády České republiky gen. Aleš Opata také označil za důležitý projekt výstavby velitelství kybernetických a informačních operací, které Česká republika stále nemá, není už pozdě, pane generále, teď stavět?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Mě tak napadla jedna taková parafráze, aniž bych jakkoliv chtěl snižovat význam slov náčelník generálního štábu, že my se snažíme o co největší zapojení umělé inteligence, někdy by stačilo, kdybychom zapojili zdravý rozum, a mohlo by nám to pomoci mnohem víc. Ale v tomto smyslu kybernetická obrana je mimořádně důležitá, ale není důležitá pouze pro armádu, ona je důležitá pro celou zemi. A ten kybernetický prostor je možná od toho fyzického ještě specifičtější tím, že je provázaný. Takže hovořit na jedné straně o obraně armádních sítí a armádních jednotek bez toho, že stejným způsobem bude zabezpečen i zbytek státní správy, nedává moc smysl. Takže tady bychom se asi měli bavit o tom, jestli máme vytvořeny dostatečně legislativní podmínky pro kvalitní kybernetickou obranu v rámci státu, a potom, jak provázat činnost jednotlivých prvků, které už existují, anebo jsou vytvářeny tak, aby spolupracovaly hladce mezi sebou, aby spolupracovaly hladce se zahraničními partnery, aby v maximální možné míře sdílely poznatky, které mají instituce, které pro tento účel byly zřízeny, ať už v NATO nebo v Evropské unii. Případně centra of excelence, která existují a poskytují množství dobrých rad. To by asi bylo předmětem současné fáze. Umělá inteligence je součástí...

Václav MORAVEC, moderátor:
A když si kladete ty otázky, tak vy byste na ně odpověděl záporně, nebo kladně?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Já bych na ně odpověděl zatím záporně, protože děláme řadu kroků, ale nejsou natolik provázané a nejdou tímto uceleným způsobem. Jenom když se podíváme, tak zákon například o vojenském zpravodajství, který měl právě zohlednit to, že budeme mít konečně prvek, který bude vykonávat kybernetickou obranu, tak ten ještě stále nemáme. A například poslední útok na Ministerstvo zahraničí ukazuje, jak je naše státní správa zranitelná, takže...

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy mi berete vítr z plachet, on to není první, ale asi ani ne poslední útok na Ministerstvo zahraničí České republiky, protože ty útoky jsou opakované. V poslední zprávě nevládní organizace Think Tank – evropské hodnoty najdeme i tato slova právě v souvislosti s těmi opakovanými útoky vedenými převážně z Ruska na české ministerstvo zahraničí, cituji: „Na multilaterální úrovni by česká vláda měla v rámci Severoatlantické aliance pomocí článku 4 Washingtonské smlouvy požadovat svolání Severoatlantické rady ke konzultacím, kde by spojencům České republiky předložila vyhodnocení dosavadních útoků proti České republice a požadavek, aby společné stanovisko Severoatlantické aliance, které odsoudí toto ruské nepřátelské jednání. Řada aliančních států dnes čelí podobným útokům a přesně k podobným kolektivním krokům Severoatlantická aliance slouží, byť tentokrát nepůjde o vojenskou reakci na ruské agresivní operace.“ Konec citátu. Je to na místě spouštět článek 4 Washingtonské smlouvy Severoatlantické rady ke konzultacím kvůli těmto útokům?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Článek 4 hovoří především o politických konzultacích. To jsou konzultace na nejvyšší úrovni. Myslím si, že konkrétně tento případ není pro konzultace na nejvyšší politické úrovni. Na druhou stranu ale každým takovým případem se státy NATO zabývají, a pokud konkrétní stát udělal nějaké šetření, zobecnil poznatky, tak je samozřejmě předává aliančním partnerům. A na odborné úrovni už zcela jistě došlo ke komunikaci mezi odpovídajícími orgány našimi i aliančními, protože v každém případě, když se stane takový incident, tak nejenomže sdílíme ty nástroje, kterými byl ten útok proveden, ale zároveň hledáme také algoritmy, jestli už se to neobjevilo někde jinde, jakým způsobem na to reagovali naši partneři, případně jestli se jedná o něco nového, co by měli vědět všichni.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže spouštět článek 4 by vám přišlo, když jde o opakované útoky?

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
V této fázi asi ne, protože podobných incidentů jsou desítky. A pokud by se kvůli každému z nich měly spouštět politické konzultace na nejvyšší úrovni v Alianci, tak by asi ten orgán seděl neustále a projednával by jenom tyto incidenty.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale nepodceňuje Aliance jako kolektivní obranný orgán právě ty útoky, když jsou tak časté asi nejen vůči České republice?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Pane redaktore, já bych rád do toho vstoupil a navázal. Tady s panem generálem souhlasím. A já si myslím, že aliance ani v Evropské unii to není podceňováno, protože na posledních zasedáních se o těch kybernetických útocích bavíme a je zpracovávána analýza, která by měla býti teď dokončena na podzim letošního roku. Takže já bych jenom chtěl říct, že ano, tak, jak o tom hovořil generální tajemník Stoltenberg, který, ano, vyjádřil tu myšlenku, že by mohl být aktivován článek 4, že to bere jako konvenční další útok, ale poslední zasedání, poslední summity vzaly kybernetický prostor jako pátou doménu mezi ty další domény, která je, ale je to nová doména, která je. A já bych rád tady ještě zdůraznil jednu věc, to není jenom záležitost obrany ten kybernetický prostor, to je opravdu, kybernetická bezpečnost je v gesci NÚKIB. Kybernetická obrana je v gesci Ministerstva obrany, potažmo Vojenského zpravodajství, kybernetická kriminalita je v gesci NCOZ, která to šetří. Ale celkově je to usnadnění a chránění kritické infrastruktury, nemocnice, banky, vodárny a další, kdy na ochraně této infrastruktury musíme pracovat a musíme samozřejmě tyto problémy řešit, protože jak tady zaznělo, těch útoků, neříkám tady na tyto stěžejní infrastruktury, je celá řada.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale přibývají.


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Přibývají. Myslím si, že Aliance to nepodceňuje, že vlastně některé členské země byly vystaveny skutečně vážnému kyberútoku. Typický a známý příklad je Estonsko, kde to je posíleno dvěma faktory, protože Estonci jsou vlastně velcí příznivci digitalizace, ti mají skutečně digitalizovanou státní správu. To my jsme ještě stále sto let za opicema tady a bohužel. Ale pak jsou samozřejmě zranitelní a to v porovnání tady s těmi útoky na to Ministerstvo zahraničních věcí, tak oni byli skutečně vážným existenčním hrozbám. A zároveň jsou samozřejmě...

Václav MORAVEC, moderátor:
Útoky na Ministerstvo zahraničí nepovažujete za vážné?


Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Blízko. Ne, považuju je za vážné, ale není to myslím, aspoň co já o tom vím, to musí vláda, protože vláda má informace, tam jsou tajné informace, ke kterým já se nedostanu, ale z toho, co jsem četl nebo vím, tak se domnívám, že tohle není ten případ. Je to důležité to vzít vážně, nepodceňovat to v žádném případě, ale není to podle mě na konzultaci podle článku 4, to byl ten estonský případ kupříkladu. Druhá věc, já nějakých 6, 7 let jsem vlastně pracoval na vysoké školy CEVRO, kde my jsme zakládali tam vlastně management kybernetické bezpečnosti jako obor a hodně dodneška i spolupracujeme s Izraelem, a myslím si, tahali jsme sem hodně izraelských expertů a myslím, že vláda by měla více spolupracovat s touto zemí, protože vlastně je úplně nejdál v tom, zejména pokud se týká takové té koordinace vlastně celku, protože tohle je skutečně problém, který je strašně moc provázaný v rámci státu, 1 věc je útok na Ministerstvo zahraničních věcí, druhá věc je útok skutečně na kritickou infrastrukturu typu energetika, voda nebo i armáda. A myslím si, že se tady musí dělat víc.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já bych ještě na to zareagoval, protože víte, že v pondělí bylo svoláno předsednictvo Bezpečnostní rady, kdy pan premiér toto předsednictvo svolal. A nejenom pan premiér, ale celá vláda se těmito problémy velmi vážně zaobírá. A vzhledem k tomu nechci zacházet do podrobností, protože je tam celá řada v utajeném režimu, takže nebudu tady o tomto hovořit, ale věřte, je to tak.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale ty útoky jsou, pane ministře, opakované, to znamená, že asi ta infrastruktura na Ministerstvu zahraničí není dobře nastavena, jestliže se daří některé ty věci prolamovat a získávat kupříkladu e-mailovou komunikaci, citlivou komunikaci našich diplomatů.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Otázka je, samozřejmě, že trvají ty útoky asi delší dobu, ale já bych nechtěl spekulovat, já nejsem expert na kyberobranu nebo IT specialista, který tady tohle řeší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy nás máte ochránit jako ministr obrany.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Ale pro to děláme všechno a tak, jak jsem chtěl, proto také navrhujeme a v minulosti jsme byli ne příliš úspěšní, když byla ta předloha v
Poslanecké sněmovně toho zákona o vojenském zpravodajství, ta oblast kyberobrany, tak teď už máme téměř vypořádány vlastně všechny připomínky, téměř, ještě nám zbývají některé. A pokud dojde k vypořádání, tak tento zákon předložím samozřejmě vládě ke schválení a do Poslanecké sněmovny, protože to je jeden ze základních nástrojů a legislativních rámců, aby tady ty subjekty, jak jsem je vyjmenoval před chvílí, se mohly tou kybernetickou bezpečností a obranou zabývat.

Václav MORAVEC, moderátor:
A je i reálné, že už na konci tohoto roku by sněmovna mohla ten zákon projednávat?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Já věřím, že ano, ale zatím počkejme, jak to v tom legislativním procesu, jak se nám to podaří posunout.

Václav MORAVEC, moderátor:
A v rámci Jednání ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance, toho podzimního, kdy říkáte, že očekáváte společnou deklaraci nebo společné cíle stanovené Severoatlantickou aliancí v rámci kyberbezpečnosti, tak co z vašeho pohledu bude průlomové?

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Bude průlomové, že to bude v této oblasti společné stanovisko, kdy ta analýza má být základem toho, abychom se podívali, jak dál budeme pokračovat v té kyberoblasti, a berte, si co nejenom Alianci a Evropskou unii čeká, budování 5G sítí a další velké modernizace a posun v té ochraně kritické a významné infrastruktury.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji dalším hostům Otázek. Děkuji za velkou obrannou debatu. Našimi hosty byli: ministr obrany České republiky Lubomír Metnar za hnutí ANO, děkuji vám.

Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Děkuji za pozval.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji europoslanci, bývalému ministru obrany
Alexandru Vondrovi z ODS.

Alexandr VONDRA, europoslanec, bývalý ministr obrany a bývalý ministr zahraničí /ODS/:
Díky, mějte se hezky.

Václav MORAVEC, moderátor:
A mé pozvání přijal i bývalý předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a generál ve výslužbě Petr Pavel, děkuji vám.

Petr PAVEL, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR:
Děkuju.

 

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

europoslanec
člen výkonné rady

Více o autorovi