Interview ČT24: Jsme mimo ústavu, přímá volba prezidenta byla chybou
1. srpna 2019

Marek Benda: Interview ČT24: Jsme mimo ústavu, přímá volba prezidenta byla chybou

(ČT 24) Už téměř šest let probíhá nekonečný souboj prezidenta Miloše Zemana s ústavou, současné neobsazení ministerského křesla je neobvyklé, ale v porovnání s prezidentovými kroky z minulosti až banální, myslí si Marek Benda (ODS), předseda sněmovního ústavně právního výboru. V Interview ČT24 dále řekl, že občanští demokraté jsou připraveni vládnout a dělat kompromisy, aby spojili roztříštěnou opozici.

Celý rozhovor s Markem Bendou můžete zhlédnout na ČT24.

„Jsme mimo ústavu. Je jasně řečeno, že ministerstva řídí členové vlády. Náměstek samozřejmě může být pověřen svým ministrem, že po dobu jeho dovolené nebo pobytu v nemocnici má všechna zmocnění všechno podepsat,“ míní Benda. Takový postup je ale podle něj v pořádku pouze v případě, že ministr existuje, i když řídí resorty dva, nebo dané ministerstvo řídí premiér. Situace, že byl ministr odvolán a nebyl nikdo jmenován, je opravdu nestandardní, dodal poslanec ODS.

Do hluboké ústavní krize ale kvůli vakuu v čele resortu kultury podle Bendy Česko neupadlo. „Od roku 2013 se pohybujeme v nekonečném souboji prezidenta Zemana s českou ústavou a s tím, co on si představuje jako přímo zvolený prezident, že s ústavou může dělat,“ upřesnil Benda. Střetů o výklad základního zákona už podle něj proběhlo několik, například jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka navzdory tomu, že ve sněmovně existovala většina.

Někdejší prezidentův krok byl podle Bendy mimo veškerou představivost, nyní Miloš Zeman zkouší, kam až může zajít, a aktuální situace na ministerstvu kultury je v porovnání s úřednickou vládou téměř banální, domnívá se poslanec.

I přesto, že stávající znění ústavy ponechává prostor pro výklad, premiér zodpovídá za vládu a konečné rozhodnutí o podobě kabinetu je na něm. Prezident může výběr ministrů maximálně konzultovat, je přesvědčen Benda. Za správné považuje rozhodnutí, že ústava nebyla záměrně napsána jako kuchařka, nýbrž jako jednoduchý text, který se v čase vykládá.

Zda je Miloš Zeman v konfliktu s ústavou, budou řešit i čeští poslanci. Sněmovní výbor, kterému Benda předsedá, se totiž má v prvním zářijovém týdnu zabývat senátní žalobou na prezidenta. „Já sám za sebe si nejsem jist, jestli toto vytyčování pozic, které jsme zažili už mnohokrát, je na úrovni velezrady tak, jak ji definuje ústava,“ uvedl poslanec.

Nápadů, jak zlepšit českou ústavu, už Benda za dvacet let zaregistroval mnoho, naštěstí podle něj ale až na jedinou výjimku žádný neprošel. „Znovu a znovu se kaji, je to i moje vina, že prošla přímá volba prezidenta, která nepatří do českého ústavního systému. Byl to jenom tlak veřejnosti a pocit z toho, že co se dělo ve Španělském sále. Proto se uměle řeklo, že dáme přímou volbu prezidenta,“ tvrdí Benda. Správným řešením by podle něj bylo vrátit se k volbě nepřímé, nyní ale chybí síla a vůle takový krok učinit.

ODS chce být lídrem a je ochotna hledat kompromis

Předseda ústavně právního výboru se také vyjádřil k úvahám o spojení současné parlamentní opozice. Mluvit o čtyřkoalici je podle poslance ODS předčasné, spolupráce opozičních stran je ale žádoucí, zejména kvůli tomu, že volební systém zvýhodňuje vítěze, a naopak poškozuje menší strany. „Není možné, aby hlasy takto zbytečně propadávaly. Rozdrobenost je mimořádně nešťastná,“ říká Benda.

Občanští demokraté chtějí hrát v případném projektu vůdčí roli a jsou připraveni dělat ústupky, aby dohody dosáhli. Jestli je spojení opozičních stran reálné, jasné zatím není, neúprosnou volební matematiku si prý ale podle Bendy uvědomují všichni. „Přestaňme vládnout čistým populismem a vraťme se k vládnutí, které bude o programu a o rozumu,“ apeluje.

Podle Bendových slov je jasné, že v poměrném volebním systému vítěz voleb vždy musí dělat kompromisy, pokud chce vládnout. Proto by nemělo být problematické svolit k ústupkům vůči ostatním stranám už před volbami, domnívá se poslanec.

Přepis rozhovoru:

Daniel TAKÁČ, moderátor:
První den bez ministra kultury. Resort řídí náměstek. Jsme mimo ústavu, stěžuje si sociální demokracie, které křeslo – podle politických dohod – náleží. Jsme opravdu mimo ústavu? Co to vlastně znamená? Je třeba prezidenta pohnat před Ústavní soud? Změnit základní zákon, aby se to už neopakovalo? A najdou 4 strany v pravé části politického spektra sílu se spojit? Témata pro Interview ČT24 a pro předsedu ústavněprávního výboru
Poslanecké sněmovny Marka Bendu. Pane předsedo, dobrý podvečer, děkuji, že jste přišel.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý podvečer Vám i všem divákům.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane předsedo, jsme mimo ústavu, jak říká sociální demokracie?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já bych skoro řekl, že jsme mimo ústavu. Otázka zní, co tak dramatického to znamená, ale prostě je jasně řečeno, že resorty řídí členové vlády. Ministerstva řídí členy vlády. Samozřejmě, že může být náměstek pověřen svým ministrem, že po dobu jeho dovolené, po dobu pobytu v nemocnici, má veškerá zmocnění všechno podepsat, to je úplně jiná věc.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale to je situace, kdy ministr existuje.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
No právě. Ale resort...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale ministr neexistuje.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Resort řídí správně ministr a zatím jsme měli vždycky zvyk, že když byl ministr třeba odvolán a nebyl nový ministr, tak byl pověřen někdo jiný.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Z členů vlády.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Zažili jsme to v případě ministerstva zahraničních věcí, které řídil pan Hamáček, zažili jsme to v minulosti na ministerstvu spravedlnosti, který jeden čas řídil Pavel Rychetský. Prostě těch situací byla celá řada. Ale je fakt, že vždycky se vycházelo z toho, že resort má řídit ministr, i když třeba v tu chvíli řídí dva, nebo že ho řídí tu chvíli premiér. Situace, že by ministr byl odvolán a nebyl nikdo jmenován, je opravdu nestandardní a že se pak vlastně odvolaný ministr rozhoduje o tom, kdo spravuje po dobu jeho nepřítomnosti – ale která je na furt, kdo spravuje jeho úřad, je trochu zvláštní.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Co to tedy znamená? Tak jsme situaci nějakého zásadního, těžkého, velkého rozvalu české ústavy nebo fungování českého ústavního systému, hrozí nefunkčnost jednoho ministerstva, celé vlády nebo tak kde jsme tedy, v čem se pohybujeme?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Pohybujeme se, ale to se pohybujeme už 5 let, to se přece pohybujeme už od roku 2013, už skoro šestý rok. Pohybujeme se v nekonečném souboji prezidenta Zemana s českou ústavou a s tím, co on si představuje jako přímo zvolený prezident, že si s touto ústavou může dělat. A těch střetů už jsme zažili celou řadu, jako už jmenování vlády v roce 2013 bylo naprosto mimo veškerou představivost, kterou jsme měli. Tehdy mu to prošlo, no tak znovu a znovu zkouší, kam až může zajít. My jsme v takové zvláštně nestandardní situaci. Zrovna teď mi to připadá skoro banální, upřímně řečeno, většina obyvatelstva neví, že máme ministerstvo kultury a k čemu je nám dobré a který ministr – a teď při vší úctě k oběma pánům – který ministr na tom resortu sedí. Ale samozřejmě je to znovu jako, znovu a znovu stálé vymezování prezidenta Zemana vůči ústavě a jejím zvyklostem.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A jaké je praktické politické řešení této situace? Kdybyste byl ten, který je lídrem nějaké strany, tak předpokládám, že byste hledal nějaké praktické řešení, to se musí vyřešit, jestliže nesouhlasíte s tímto stavem. Tak jaké je to praktické politické řešení?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Za tohle odpovídá přece premiér. To já bych řekl, že je naprosto jasné, zřetelné a zřejmé. A za to, jestli si dokáže na prezidentovi vydobýt svoji pozici, tak za to je zodpovědný premiér, a to je jeho úkol. Pokud premiér rezignuje na to, že řídí vládu, fakticky, a máme tenhle pocit, že ten premiér říká: „To není moje věc, to je věc sociální demokracie, prezident mi nechce jmenovat ministra.“ To je úloha premiéra.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale ty ústavní kroky přece naplnil. On dostal žádost od koaličního partnera, tam to ještě není ústavní záležitost, to je věc politické dohody.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
To je věc politické dohody.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Nicméně ústavní krok udělal. Koaliční partner navrhl pana Šmardu a pan premiér poslal na Hrad odvolání, ve kterém se zároveň píše: „Jmenujte Šmardu“. To je ústavní postup, který premiér dodržel.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Ale pokud chceme, aby byla ústava dodržována, tak to musí být podle mého názoru premiér, který navrhuje a předpokládám, že když to má v koaliční dohodě, tak že to navrhuje s plným vědomím, že chce na to místo jmenovat pana Šmardu, no tak má chodit každý den na Hrad a říkat: „Miloši Zemane, chápu, že jsi třeba včera měl jiné starosti, ale už jsi mi podepsal ministra kultury nebo nepodepsal?“ To nemůže udělat, vynutit nikdo z opozice přece, to je zodpovědnost a vrcholná odpovědnost premiéra...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A nemůže tam chodit Jan Hamáček? Andrej Babiš říkal, tak ať si to sociální demokracie dohodne. Nemůže každý den být na Hradě Jan Hamáček a říkat: „Pane prezident, už jste nám podepsal?"


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Pro mě za mě může, ale ústavně je tím, kdo odpovídá za vládu České republice naprosto jasně premiér země a pokud chce, aby vláda fungovala a ústava fungovala, tak to musí vyžadovat premiér.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Takže je premiér slabý.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že průběh posledních dvou, tří měsíců nám trochu ukazuje, že do žádného konfliktu s prezidentem republiky se neodvažuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Máte pro to vysvětlení?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Těžko říci. Prostě prezident... Já nevím, kdo poslouchal důkladně prezidenta po jeho druhém zvolení, řekl: „Toto je poslední vítězství a už nebudou žádné porážky". Prezident republiky nám prostě řekl, že žádnou porážku už si nikdy nepřipustí a tímto způsobem se chová a myslím, že z toho... Že ho to dokonce baví, když ho tak sledujeme, že ho to dokonce baví. No a pokud budou spoluhráči nebo protihráči – jak to nazvat, částečně spoluhráči, částečně protihráči – na politické scéně tak slabí, že nebudou schopni si od něj kroky vynutit, no tak prostě prezident si bude stále vykolíkovávat další území, které je jeho a které si myslí, že kvůli té přímé volbě je.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jedno řešení se tady rýsuje.
Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta republiky, mimo jiné kvůli této záležitosti, těch věcí tam je víc. ODS podpoří tuto ústavní žalobu, až se o tom bude ve sněmovně debatovat?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já myslím, že se o tom budeme muset na klubu
ODS poradit. Je zcela zjevné, že ta ústavní žaloba sněmovnou neprojde, to já myslím, že je třípětinovou většinou opravdu, když vidíme počet příznivců stávajícího prezidenta v Poslanecké sněmovně, takže to, jak se zachováme, je fakt jako v podstatě jenom politické gesto. Budeme se o něm muset poradit, já myslím, že minimálně část lidí je tam přesvědčena, že žalobu je správně podat a že prostě prezident republiky v mnoha případech překročil. Já sám za sebe, ale teď jako opravdu Marek Benda, předseda ústavněprávního výboru, si nejsem jist, jestli tohle vytyčování si pozic, které jsme zažili mnohokrát, jestli je opravdu na úrovni jako velezrady, tak, jak ji definuje ústava. Ale nechám si to na diskusi ještě s ostatními kolegy.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Bude se o té žalobě vůbec jednat? Protože když se do tří měsíců žádné rozhodnutí nenajde, tak to znamená, že sněmovna nesouhlasí. Tak jestli vůbec to jednání bude v
Poslanecké sněmovně.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
To bude samozřejmě záviset na většině v
Poslanecké sněmovně, kterou drží v tuto chvíli – a teď vlastně nevíme, jaká koalice, je to koalice ANO-komunisti, ty nepochybně, tyhle dva jsou tam spolu, ANO a komunisti jsou tam a nikdo o tom nepochybuje. Ale je tam vedle nich SPD nebo sociální demokracie? Nebo obě? Nebo někdy jedna, někdy druhá? Já nevím, nevím, jak to bude u ústavní žaloby na prezidenta republiky. Ale nepochybně si myslím, že zbytek opozice bude mít vůli říct: „Aspoň přiznejte barvu, řekněte, jestli to pokládáte za skutky, které mají být pohnány před Ústavní soud nebo nepokládáte“. Já si osobně vždycky myslím, že v těchto věcech...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Mělo by se o tom mluvit, mělo by se využít té lhůty, když neřekneme nic, tak...


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Je férovější říct prostě jako ne se vyhnout rozhodnutí, ale říct ať už kladné nebo záporné rozhodnutí, ale nějaké rozhodnutí z té sněmovny, aby vypadlo. Předseda Radek Vondráček přikázal tuto ústavní žalobu ústavněprávnímu výboru, já předpokládám, že hned v prvním zářijovém týdnu se k nim musíme sejít a musíme navrhnout stanovisko pro
Poslaneckou sněmovnu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Když se v roce 1992 psala česká ústava, tak jak se vlastně debatovalo o vztahu prezident – premiér v těchto věcech?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Psali jsme samozřejmě pod nějakým tehdy existujícím půdorysem v České republice, řekněme...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Je to rámcováno vztahem Havel – Klaus.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Rámcováno trošku vztahem Havel – Klaus. Havel, který nebyl prezidentem v tu chvíli, protože byl prezidentem federace, který rezignoval, ale bylo víceméně jasné, že bude znovu zvolen prezidentem České republiky. Ale myslím, že dokonce ten model opravdu pro – v době nepřímé volby – byl relativně funkční. Prezident republiky má nějaké pravomoce, které jsou opravdu nekontrasignované, za zbytek jeho pravomocí odpovídá vláda a předseda vlády. Dokonce za první republiky, jestli si vzpomínáme, tak tam to bylo tak, že prezidentovy všechny kroky garantovala vláda. Masaryk nemohl udělat žádný krok – ani Beneš – bez toho, aby to spolupodepsal předseda nebo příslušný člen vlády. Dneska jsou některé originální pravomoci prezidenta republiky, které má skutečně sám, ale současně...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale chtěli jste to tak, aby to bylo tak, že silný je pak premiér a prezident v těchto věcech...


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Premiér ve vztahu k vládě měl být tou silnou postavou. Ono se to pak samozřejmě taky vyvíjelo, taky byly diskuse mnohokrát, jestli musí přijmout demisi ministra, někteří prezidenti odkládali přijímání demisí nebo přinejmenším o tom diskutovali, ale bylo jasné, že za vládu odpovídá premiér, že to není...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A prezident musí poslouchat. Já se ptám na ten záměr, s čím jste to psali.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Že za vládu odpovídá premiér a jaké změny ve vládě proběhnou z vůle premiéra, to opravdu prezident může, dejme tomu, vést nějaké konzultace, ale to konečné rozhodnutí je na premiérovi. Takhle bych řekl, že ta ústava opravdu byla napsaná, že jsme ji všichni ji takhle vnímali.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Miloš Zeman říká, že tam není žádná lhůta, nepíše se dokonce ani to, že to musí být bez zbytečného odkladu a že zákon, tedy ústavodárce, tehdejší Česká národní rada, i když už je to vlastně zákon
Poslanecké sněmovny už fakticky...

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Ne, byl to ještě zákon schválený Českou národní radou.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano, ale je...


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
V jejím závěru sama se přejmenovala na
Poslaneckou sněmovnu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobře. Nicméně k té podstatě věci – nejsou prostě žádné lhůty a že ústavodárce chtěl vytvořit časový prostor. Chtěl nebo nechtěl?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Ústava záměrně, a to tvrdím, že je fakt záměr, nebyla psána jako kuchařka. Nedávaly se tam nikdy žádné lhůty. A já jsem se vlastně jakýmkoliv pokusům, které se v průběhu let objevovaly, prezident musí do tehdy, sněmovna... Všude jsem říkal, nedělejme to, máme samozřejmě, máme nějaké lhůty z hlediska zákonodárství mezi oběma komorami, tam dokonce možná ta lhůta pro S
enát těch 30 dní je příliš krátká, máme nějaké lhůty ve vztahu k prezidentovi a podepisování zákonů, ale jinak jsem se vždycky klonil k tomu, aby v ústavě... Ústava fakt nemá být kuchařka. Tehdy se říkalo „nejdokonaleji napsaná ústava – z hlediska ústavních principů – je ústava Sovětského svazu“. Až na to, že nikdy v žádném případě nefungovala, respektive fungovala jenom pod vládou moci jedné strany. Nejhorší ústavu mají Spojené státy, akorát jim funguje 200 let se 17 dodatky a Velká Británie, která nemá žádnou. Takže opravdu jsme chtěli napsat jednoduchý text, a záměrně jsme ho takhle psali, který prostě se nějakým způsobem v čase vykládá a který není kuchařkou jako občanský soudní řád nebo něco podobného, kde na každou situaci máme reakci. Ne. Ústava má mít základní principy.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A případně tedy nechat ten časový prostor pro debatu jednotlivých hráčů. Takže v tomto smyslu je to v pořádku.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že debata nad tím, jestli přijme demisi, nepřijme demisi, je v pořádku. Tohle se mi zdá trochu za hranou. Jako říct odvolám ministra a nejmenuju nového. To si myslím, že jako... Tam nejsou žádné lhůty. Prostě pokud se bude odvolávat ministr, tak buď pověřím stávajícího ministra fungováním, než bude jmenován nový, anebo musím najít někoho jiného, i kdyby to byl předseda vlády. Zatím nemáš nikoho, na kom jsem se s tebou shodnul, tak tě pověřuju řízením ministerstva kultury. Ale není podle mě možné nechat resort bez ničeho a tvářit se, že ten resort najednou, já nevím, jestli co, přestal být ministerstvem? Najednou je správním orgánem nebo co, co to je?

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Právní expert Jiří Přibáň mluvil o tom že, to, jak se prezident republiky v těch věcech pohybuje, že by to taky mohlo přinést vlastně něco nového. Pojďme si Jiřího Přibáně v Interview poslechnout.

Jiří PŘIBÁŇ:
A když se podíváte na tuto krizi, tak najednou vidíte, že Miloš Zeman si vytvořil tábor přátel a tábor nepřátel a v této politické konstelaci on se dokáže velmi dobře pohybovat. S ústavou to nemá nic společného, jemu je jedno, jak bude pošlapávat ústavu. A z hlediska Ústavního práva my prožíváme skutečně takový destruktivní chaos. My jsme svědky ústavní destrukce, ale jak víme, každá destrukce současně vede k něčemu... K vytvoření něčeho nového.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vznikne něco nového? Jedná se o změnách ústavy? Máme přímo voleného prezidenta, který je silnější než ten
parlamentem volený. Jedná se o tom, jak změnit českou ústavu třeba i v důsledku této situace?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
O změnách české ústavy se kontinuálně jedná dvacet let.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Od té doby, co byla napsaná.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
První volební období ne, ale od té doby se o tom jedná stále a těch nápadů, jak zlepšit českou ústavu, už jsem opravdu za těch 20 let zaregistroval. Naštěstí téměř žádný z nich neprošel. Bohužel jediné, co prošlo – a tady se vždycky znovu a znovu kaju a říkám „mea culpa“, je to i moje vina, že prošla přímá volba prezidenta – opravdu nepatří do českého ústavního systému. A kdyby tady byla síla a vůle nalézt nějaké řešení, tak bych řekl, správným řešením je vrátit se znovu k nepřímé volbě.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Je tady taková síla a vůle?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Zatím se mi úplně nejeví, ale bude to samozřejmě záležet na tomto prezidentovi, třeba ještě příštím prezidentovi. Já jsem myslel, že by bylo jednoduché tu debatu otevřít teď, protože právě je jasné, že se netýká tohoto prezidenta, že jeho se to netkne. K mému překvapení vlastně téměř všichni hráči na politické scéně řekli: „Ne, ne, na to nebudeme sahat", tak asi budeme muset ještě čas nechat dozrát. Ale obávám se, že tento problém zdaleka nesouvisí...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tohle by přece s prezidentem nemělo souviset, protože pak budete ovlivňováni z toho, že to děláte kvůli konkrétnímu prezidentovi. Nemá to být obecný princip „ano, chci přímou volbu, ano, chci
parlamentní volbu"?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já si právě myslím, že přímá volba nebyla organicky včleněna do české ústavy. Vlastně to byl jenom takový jako tlak veřejnosti a pocit z toho, že to, co se dělo ve Španělském sále 3 roky předtím, že nebylo úplně šťastné a správné. A proto se tam jako uměle řeklo: „Tak dáme přímou volbu prezidenta". Trochu jako na Slovensku. Na Slovensku přece byli v podobné situaci, nebyli schopni zvolit prezidenta
parlamentem, tak řekli „vložíme přímou volbu“ a pořád jim ten model taky nefunguje, protože jako vždycky volí někoho, kdo je výrazně odlišný od té současné většiny, vybudí mnohá očekávání a ta se... Není úplně jasné, jestli se mu je podaří splnit. Nakonec Kiska radši zakládá politickou stranu, protože zjistil, že z toho prezidentského úřadu toho tolik neovlivní. Prostě myslím, že do středoevropského prostředí a našeho vnímání ústavě a zvyklostí ta přímá volba nepatří. A kdybych se o něčem bavil, tak o tom, vrátit se k nepřímé.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Když jsme u té politické vůle, tak 4 strany na pravé části politického spektra teď budou možná hledat společnou vůli ke vzniku čtyřkoalice pro příští volby. Jak si
ODS takovéto uskupení představuje?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já bych určitě teď nemluvil o čtyřkoalici. Ale říkal jsem to hned na začátku tohoto volebního období, když se podíváme na volební výsledky, tak hnutí ANO mělo 29,7 % a na to 78 mandátů. Kdybychom vzali součet těchto čtyř stran, tak ty měly 27,8 % dohromady. Na to 41 mandátů. Ten rozdíl byl méně než 2 %. Rozdíl v mandátech byl skoro 40.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A tak to je rozdíl mezi samostatnou kandidaturou a kandidaturou v koalici. Koalice o 27 % by byla mandátově přibližně srovnatelná s hnutím ANO.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Jasně, přesně. Je to o tom, že ten systém, tak jak je nastaven, jak máme malé kraje – a teď se nebudeme bavit, jak vzniknul, protože on vlastně nevznikl žádným rozmyšleným pochodem, ale jenom tak jako, že něco rušil Ústavní soud a něco schvalovala sněmovna – ale ten systém enormně zvýhodňuje vítěze, zejména, pokud je to jeden vítěz a všichni ostatní jsou pod ním.
ODS je z hlediska poměrného zastoupení reprezentována odpovídajícím způsobem. Při 12 % 25 mandátů. Všechny ty ostatní strany jsou hluboce podreprezentovány. A to si myslím, že je klíčový problém, na který máme hledat nějaké řešení. V jakém režimu se ho podaří najít... Prostě není možné, aby ty hlasy takhle zbytečně propadávaly.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Nicméně ta jednání ale začala. Jsou tedy ve velkém začátku a ať bude volební matematika jakákoliv – má cenu se slučovat na pravici? Vytvářet nějaký takovýto volební subjekt a zmenšovat tu rozdrobenost?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Slučovat myslím, že ne, ale snažím se na tomhle matematickém modelu ukázat, že ta rozdrobenost je opravdu prostě mimořádně nešťastná. A my jako
ODS říkáme: „Ano, my jsme připraveni vyzvat hnutí ANO“ – teď se tak jako pořád pereme, jestli jsme druzí my, nebo Piráti, zatím ve všech volbách jsme byli druzí celkem jednoznačně...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
V průzkumu ne.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Jednoznačně my, v průzkumech jsou druzí Piráti, je to také zvláštní, že. Ale já víc věřím volbám. Budou tady tři nějaké takové subjekty, které... A
ODS chce být prostě lídrem a bude, víme, že za to musíme zaplatit taky nějakou programovou shodou nebo schopností se bavit s někým dalším, ale my skutečně chceme, aby se po příštích volbách už nějakým způsobem vládlo a aby přestal tenhle ten jako kolotoč nesplněných slibů a fakt jenom marketingového šílenství, které tady zažíváme.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jsou na nějaké spojování, spolupráci a oběti připravena ega lídrů jednotlivých těchto čtyř stran?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
To samozřejmě uvidíme. Já zatím z rozhovoru s téměř všemi – respektive alespoň těmi, kteří sedí v
Poslanecké sněmovně a v Senátu – tak mám pocit, že si tuhle neúprosnou matematiku uvědomují všichni a potřebu nějakým způsobem říct: „Přepřáhněme, přestaňme vládnout jako čistým populismem a vraťme se k nějakému vládnutí, které bude taky o programu a o rozumu“, že si uvědomují všichni.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Uvědomí si všichni a v rámci tohoto uvědomění najdete shody na daních, na sociálních dávkách, na rodinné politice, na fungování Evropské unie a vztahu České republiky k Evropské unii, a tak dále – to půjde? To reálně půjde?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Pokud...

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To vypadá, že spíš ne.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Pokud nejste v systému, kde bere někdo 50 %, což jsou většinové systémy nebo systémy, které nějakým způsobem zásadně posilují vítěze voleb, jako je dejme tomu, maďarský, ale teď jsme to do jisté míry zažili a viděli na Ukrajině třeba, no tak vždycky musíte po těch volbách hledat průsečíky, hledat kompromisy, říct jako tyhle 3 témata odložíme - protože prostě na nich nemáme shodu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To chcete najít před volbami ještě.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Pokud víme všichni, že to musíme najít po volbách, no tak víme, že se o něco takového má cenu pokusit i před volbami a že pokud ten prostor a model bude, tak že je to lepší, chceme-li porazit tuhle populistickou politiku Andreje Babiše a hnutí ANO. A myslím, že to možné vždycky je.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Když už jsem zmínil vztah k Evropské unii – skončí Velká Británie v Evropské unii 31. října?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
To samozřejmě není úplně otázka na mě. Ale mám pocit, že věty, které k tomu řekl současný britský premiér Boris Johnson, jsou naprosto jednoznačné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A jsou to věty? Nejsou to jen věty, jen silácká slova – ale nějaké konkrétní argumenty opřené o možná konkrétní jednání a konkrétní výsledky?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já myslím, že on je prostě rozhodnut tak učinit. A že už v podstatě ani nemůže neučinit. Otázka zní, jestli jeho zesilování toho, že je ochoten odejít bez dohody, jestli není tlakem na unijní lídry. A já bych pokládal za velmi dobré, aby se s ním unie dohodla. Myslím, že zejména Česká republika, ale celá unie, nemá přece žádný zájem na tom, jako... To, co nám předváděli poslední vyjednavači, jako potrestat za každou cenu Velkou Británii, ukázat jim, že... To jsem pokládal za jako mimořádně nešťastné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A je to potrestat za každou cenu nebo snažit se dohodnout jako rovný partner s rovným? Anebo jinak – za každou cenu dát Británii co chce, jenom aby byla dohoda?


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Ne za každou cenu a Británii, co chce. Ale měl jsem pocit chvílemi, že už je tam opravdu víc ten jako trest. My, když jste se rozhodli odejít tady z toho našeho kroužku, tak vám teda ukážeme, že to nebude nic jednoduchého.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobrá, ale tak teď jsme v jiné situaci s novým premiérem, který něco říká, který jezdí po Velké Británii...


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Dokonce i s novým vedením Evropy. Sice relativně podobným, ale přece jenom jako máme tady, máme tady nové lídry evropské.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Zůstanu v té Velké Británii. Boris Johnson jezdí po zemi a slyší, když to bude, bude referendum o odtržení Skotska, bude referendum o sjednocení irského ostrova, budeme jako my zemědělci – Velšané, tuším, to říkali, nerad bych se mýlil, budeme blokovat jako zemědělci dopravu, protože se toho všichni bojíme.
Parlament se nijak nezměnil, aby mohly být jiné výchozí předpoklady pro schválení té dohody. Tak kde má Boris Johnson prostor to prosadit?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
To se ptejte tedy víc ve Velké Británii než mě.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jako politik ho vidíte...


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že Boris Johnson se toho chopil natolik jasně a natolik zřetelně, problém podle mě bývalé premiérky byl ten, že se pokoušela pořád najít nějakou shodu. Ale mně přijde, že prostě ti Britové, něco jiného jsou ty další části Spojeného království, které proti tomu protestovaly od počátku, ale ti Britové berou vážně výsledek svého referenda, a cítí, že to tak má dopadnout, že ho nemůžu zrušit, že těch výkřiků, které křičí jako „pojďme to zrušit a pojďme hlasovat znovu“ jsou fakt jako téměř ojedinělé. Takže já si myslím, že to prostě dotáhnou do konce.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

ODS je líto, že Británie odchází?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Určitě, my jsme pokládali Británii za důležitý prvek nějaké té transatlantické vazby. Vyvažování Británie – Francie – Německo bylo vždycky poměrně klíčové. V okamžiku, kdy ta Británie vypadne, tak pak už je to jenom ta činka německo-francouzská. Bude to znamenat komplikace pro Evropu a bylo nám líto, že odchází Británie. Současně ale jsme respektovali její rozhodnutí. A uvědomujeme si, že prostě Británie je úplně jiná země než zbytek. Británie přece za posledních 1000 let, kolikrát vstoupila do Evropy a kolikrát z ní zase odešla, kolikrát se odtáhla a kolikrát nám přišla pomoct v nějaké světové válce, jsou na tom fakt trochu jinak, vždycky měli to zahraniční impérium, vždycky byli posazeni jinde než zbytek Evropy.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane předsedo, děkuju Vám za rozhovor, na shledanou.


Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Děkuju.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Začínají Události. Pěkný večer, pokud možno ve společnosti České televize. Na shledanou.

Marek Benda

Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR

Více o autorovi