12. prosince 2018

Sankce jsou jedním z mála mírových nástrojů, kterými lze eliminovat imperialistické choutky Ruska

(www.parlamentnilisty.cz) Poslankyně ODS Jana Černochová zhodnotila výroky Miloše Zemana, které padly v rozhovoru pro ruskou televizi NTV. „Sankce jsou jedním z mála mírových nástrojů, kterými lze eliminovat imperialistické choutky Ruska,“ nesouhlasí Černochová se Zemanovým tvrzením, že sankce proti Rusku jsou neefektivní. Nic dobrého si nemyslí ani o tom, jakým způsobem Miloš Zeman vykonává svou funkci. „Pokud by prezident Zeman měl být jeho slovy agentem své země, pak by nemohl veřejně dehonestovat její tajné služby, rozdělovat společnost a její jednu část neustále shazovat, zneužívat svou pozici k vyřizování si svých účtů či primitivizovat úřad, který zastává,“ míní Černochová ve světle aktuální kauzy BIS.

Prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor ruské televizi NTV. Je správné, že se prezident Zeman vyjadřuje mimo jiné i k české vnitropolitické situaci pro ruské publikum?
 
U prezidenta Zemana to není nijak překvapivé, ale nejedná se dle mého ani o nijak zásadní přešlap. Zarážející je jedna skutečnost, a sice, že Zemanovy výstupy jsou ve východních médiích četnější než v západních. Buď je tomu tak, že je preferuje on sám, anebo to znamená, že západní média o něj nejeví zájem, a naopak pro druhou stranu je klíčovou postavou. Ani jeden z těchto faktorů by mne netěšil.
 
Miloš Zeman v rozhovoru uvedl, že jej velmi těší, že Itálie vystoupila proti sankcím uvaleným na Rusko. Jako příklad neefektivnosti sankcí uvedl Kubu, na kterou byly uvaleny půl století. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ uvedl Zeman. Má v tomto pravdu?
 
S tím nemohu souhlasit, sankce jsou jedním z mála mírových nástrojů, kterými lze eliminovat imperialistické choutky Ruska. Samozřejmě, že ne zcela, nicméně jejich dopad je zjevný, a má tedy svůj význam. Ano, bohužel dopadají na obě strany, nicméně je naší povinností a naším zájmem stát na straně respektu k mezinárodnímu právu, pravidlům a dohodám. Jinak by se to mohlo v budoucnu otočit proti nám.
 
Prezident Zeman dále uvedl, že V4 by do budoucna mohla v rámci EU řešit i ekonomické záležitosti jako jeden silný celek. Je taková představa reálná?
 
To je velmi obecná úvaha, která může být mnohoznačná. Ekonomické zájmy zemí V4 jsou různé stejně jako charakter jejich hospodářství. Chápu, že pan prezident má stále na paměti zejména svou surreálnou vizi kanálu Dunaj–Odra–Labe. Nicméně v reálném světě je třeba se orientovat dle možností, které se nabízejí. Jsem pro posilování spolupráce v rámci V4, ale stejně jako v jakémkoliv jiném svazku jen do té míry, pokud je to pro nás výhodné.
 
„Já jsem od začátku podporoval režim Bašára Asada. A byl jsem za to velmi tvrdě kritizován. Říkal jsem si, kdo je proti Asadovi? Tzv. Islámský stát. Takže pokud nechceme podporovat tzv. Islámský stát, musíme podporovat Asada,“ řekl Miloš Zeman. Je to logický postup, nebo je Asadův režim zločinný a měl by být odstraněn?
 
Jedná se o otázku, kterou nelze takto černobíle zjednodušovat. Neexistuje volba: „buď Islámský stát, nebo Asad“. Západní společenství je nejsilnějším svazkem na světě a je schopné hájit demokratické hodnoty a zároveň bojovat se zlem, které nás ohrožuje. K tomu je třeba pouze mít dostatečné odhodlání a jednotu.
 
„Jsem označován nejen za ruského agenta, čínského agenta, ale i agenta Izraele. Ve skutečnosti jsem pouze agent český, agent své země,“ řekl Miloš Zeman. Hájí podle vás dobře zájmy České republiky, nebo kope za „jiný tým“?
 
Pokud by prezident Zeman měl být jeho slovy agentem své země, pak by nemohl veřejně dehonestovat její tajné služby, rozdělovat společnost a její jednu část neustále shazovat, zneužívat svou pozici k vyřizování si svých účtů či primitivizovat úřad, který zastává. I kdybych si odmyslela úvahu, že Zeman hájí zájmy cizí mocnosti, pak nepochybně hájí především zájmy své vlastní, zájmy svého ega. O zájmech České republiky nemůže být v drtivé většině případů ani řeč.
 
„Já jsem už dávno řekl, že v tomto smyslu EU připomíná tzv. Brežněvovu doktrínu. Ta také zaváděla omezenou suverenitu. Myslím, že minulé chyby by se neměly opakovat,“ uvedl v rozhovoru Miloš Zeman v reakci na výrok Angely Merkelové, že každá členská země EU by měla část své suverenity předat Unii. Je takové srovnání namístě?
 
Zmíněný výrok německé kancléřky doslovně neznám, pokud tak skutečně zazněl, je samozřejmě zcela nepřijatelný. Přesto jeho kritiku prezidentu Zemanovi nelze věřit, neboť právě on již celá desetiletí razí myšlenku evropské federalizace, která by neznamenala nic jiného než ztrátu suverenity. Buď tedy tento svůj postoj přehodnotil, což nikde nezaznělo, nebo se chová pouze populisticky.
 
„Ať se dívám napravo, nalevo, dopředu či dozadu, silného lídra prostě nevidím,“ řekl Miloš Zeman s tím, že dnešní EU je prosta silných osobností a lídrů. Je to pravda?
 
S tím lze do určité míry souhlasit. ODS ovšem zastává názor, že silného lídra v rámci EU není třeba. Jsme dlouhodobě pro společenství silných států, které budou hledat vždy konsenzus a jednotu tam, kde je to možné a přijatelné. Unie musí zůstat rovnocenným partnerstvím, jinak nemůže fungovat.
 
Jako potenciální budoucí vůdce zmínil Viktora Orbána nebo Sebastiana Kurze. Souhlasíte s těmito jmény, nebo vidíte ještě někoho jiného?
 
Neumím si představit, že by Německo či Francie podřídily své zájmy lidem tohoto typu, to je poněkud naivní úvaha. Zájmen naší země je bránit se silnému „vůdcovství“, takto Evropa nesmí fungovat, protože na tomto principu budou vždy opomíjeny naše vlastní zájmy.
 
Jana Černochová

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
předsedkyně sněmovního výboru pro obranu
expertka pro obranu
starostka MČ Praha 2