Novinky Mediální výstupy

Partie

(TV Prima) Hostem nedělního diskusního pořadu TV Prima byl předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera.

Celý rozhovor s Jaroslavem Kuberou můžete zhlédnout na PrimaPlay.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Krásné dopoledne. Je neděle, jedenáct hodin. Na Primě čas na Partii. Dnes má jediného hosta. Jaroslav Kubera, předseda Senátu Parlamentu České republiky. Dobrý den, pane předsedo.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já jenom dneska připomenu takovou novinku. Dnes máte jedinečnou možnost ptát se mého hosta i vy. Pořad vysíláme i na facebooku zpravodajství FTV Prima. Pokud máte na pana předsedu Senátu jakékoliv dotazy, otázky, můžete je psát do diskuse pod videem. Já některé, neslibuju, že všechny, panu předsedovi položím. Pane předsedo, ve filmu Toman jste hrál prezidenta Edvarda Beneše. Vzal jste si z té role něco jako politik?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
To úplně nejdůležitější. Do té doby jsem měl stejný pocit, jako má velká většina lidí, že býti hercem je úžasné. Někde si zahraje v seriálu, pak si jde pro honorář. Takže to vlastně nic není. Tak já jsem teprve se setkal, pro mě to je obrovské poučení, jak si člověk má vážit práce druhých, protože dokud to nezkusil sám, tak mu to připadá strašně snadné. Ale když pak od půl třetí odpoledne do půl třetí do rána točí jednu scénu na Václavském náměstí. Což se nám mimochodem prodražilo, protože tam byla se mnou moje žena a po dobu natáčení obcházela Václavské náměstí, takže jsme měli hodně těch igelitových tašek, jak to u žen bývá. Ony jim jedny boty nestačí, já jsem to nepochopil. Ona zas říká, tobě taky jedna vrtačka nestačí, takže to je takový ten věčný...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pravda.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
…věčný spor. Na co tolik kabelek, když pak nevíš, v který si nechala klíče a občanku. Ale dobře to s tím nesouvisí. Takže pro mě to byla obrovská zkušenost. S Ondřejem jsme se velmi skamarádili, tykáme si. A pak jsem byl na té premiéře, to byla druhá zkušenost. Tam byla se mnou moje dcera a nechtěla jet domů, protože ona se chtěla se všemi z toho filmu vyfotit. Takže se všemi se vyfotila. Bylo to úžasné. Je to strašně těžká práce. A já bych rád ocenil i ty, kteří vůbec nejsou v tom filmu vidět, které tam občas vidíme na konci napsané. Ať je to catering, maskérna. Jenom na maskování, protože někteří ti herci hráli role, kdy například hráli člověka bez vlasů, ale oni byli bohatě vlasatí, takže ti maskéři.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
I vy jste musel změnit účes.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ale u mě to bylo velmi snadné, protože ten člověk, co mě objevil, ten se podíval na fotku a říkal: je to jasné. Dokonce mám portrét, který mi slíbil. Připomínám mu, že mi slíbili ten zarámovaný portrét prezidenta Beneše, který si někam do kanceláře pověsím. Takže to byla úžasná zkušenost a já jsem si znovu uvědomil to, co nám chybí. Chybí nám na jedné straně pokora a na druhé straně sebevědomí. Zdánlivý protimluv. My jsme úžasně šikovní. Já jsem to poznal při zahraničních cestách, kde, příklad, v kanceláři nějaké instituce se někomu rozbije počítač, nejde mu, tak ten úředník nebo úřednice volá někoho, servismana, který okamžitě přijde a opravují to. U nás je to tak, že když se něco takového udělá, tak nejprve ta úřednice zkontroluje všechny, jestli jsou zasunuty všechny konektory a když už hrozí, že to ani poté nefunguje, tak vytáhne ze zásuvky, udělá totální restart, zastrčí a jede dál. To je třeba, u nás my si všechno uděláme sami. Já si vzpomínám, když jsme si ještě v minulém režimu dělali sami surfová prkna. Já jsem kdysi surfoval, všechno jsme si dělali sami. Šili jsme si sami plachty, sami jsme si lepili ty plováky. Dneska přijdete do krámu a všechno si můžete koupit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A čím to je to malé sebevědomí? Já o tom slyším stále častěji od podnikatelů i politiků, velké schopnosti, malé sebevědomí a výsledek je ten, co máme.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Já nevím, jestli… Ono se vždycky říká, 300 let jsme žili pod Habsburky, takže ty naše dějiny nebyly úplně snadné. Já jsem včera přijímal estonského premiéra a zjistili jsme, oni měli také sté výročí samostatnosti a zjistili jsme, jak si, jak si jsou ty národy podobné v tom, jakou měly složitou, oni trošku jinak pod Sovětským svazem, my zase v té naší totalitě. Ale já nevím, ale já třeba jsem připravený dělat všechno pro to, abychom takoví nebyli, protože zrovna Estonsko. Estonsko má tolik obyvatel jako Praha a je velmi významné. Typické Lucembursko, které je taky velmi malé, ale třeba v Evropské unii má obrovský vliv. Takže jenom to je trošku se nebát, nestydět se za to. Naši řemeslníci, to je prostě kouzlo, to je něco famózního. A u nás je situace taková, že rodiče říkají synovi: Jirko, když se nebudeš učit, půjdeš na zedníka. Jako kdyby to bylo něco dehonestujícího. Ale to platí do doby, než potřebujete zrekonstruovat koupelnu a narazíte na nevyučené řemeslníky, kteří vám, tři měsíce to tam máte rozkopané a když narazíte na někoho, kdo to umí, tak si říkáte, no to se mi povedlo, ten je hrozně šikovný. Takže já nevím, co pro to udělat, možná trošku se nad tím zamyslet a nebát se toho, že jsme sice malí, ale můžeme i v unii hrát jako větší roli, než doposavad hrajeme. A teď nemyslím tu negativní roli. Mimochodem negace je taková naše vlastnost. My nadáváme i tam, kde vůbec nadávat nemusíme. Nikdo skoro tady nevěří tomu, že míra chudoby je u nás nejnižší ze všech evropských zemí. Nezaměstnanost nejnižší, až je to nepříjemné, protože nejsou lidi, jak je známo. Nikde nejsou lidi. Oni zase budou. A takže já si myslím, že je, trochu pozitivního myšlení je tady zapotřebí. A to je teda jeden z takových mých cílů nebýt papalášem, ale být takovým tím. Já musím říct, že opravdu pořád o tom mluvím, že ta kampaň letošní byla moje poslední a byla nejlepší z těch jedenácti nebo dvanácti, nebo kolik jsem jich absolvoval. Protože byla založená na osobní komunikaci s lidmi v tom volebním obvodu. Ne žádné billboardy a plakáty, ale pojíždění po těch lidech a tam se dozvíte, co si lidé myslí, jaké mají problémy, co je trápí, to je to úplně nejlepší. A v tom chci pokračovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říkáte poslední kampaň. Vy už nikdy nikam kandidovat nebudete pane předsedo?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ne, nikdy nikam už kandidovat nebudu. A náš plán se ženou byl úplně jiný, že konečně, byť jsem byl zvolen senátorem, tak konečně bude trošku klidu, protože já odpoledne, až přijedu od vás, tak lezu na střechu, protože nám tam padají šišky a ty nám ucpávají odpad, takže ty normální problémy zůstávají, ty se neztratily.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Máte plán na neděli. Já jsem se vás totiž chtěla zeptat. Vy jste si tu roli prezidenta zahrál a mě zajímalo, jestli si ji nebudete chtít zahrát i reálně?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ale tak tu otázku pořád dostávám. Ale tam to přes rodinu nemůže přejít.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vaše paní s tím tak zásadně nesouhlasí?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Tak zásadně, tady to mi ještě odpustila, tedy se skřípěním.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A s čím má takový problém? Vy jste velmi exponovaný v politice už dlouho.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ona má problém rodinný. Ona je taková matka pluku v tom dobrém slova smyslu, prostě celou tu rodinu má pod sebou a bez toho ona nemůže být a hlavně, co ji odrazovalo tehdy, když manželky, když se předváděly manželky těch potenciálních kandidátů, tak ona řekla větu, tohle bych nedala. Abych já někde v televizi vyprávěla, jak jsi úžasný.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Roli první dámy nebo.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Pořádný manžel. Jak všechno máš v pořádku srovnané pěkně do úhlíku. Tak to já bych neřekla.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Mohla by se neúčastnit kampaně, ale pak je ta role první dámy a ta by jí tak vadila?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ale to si myslím, že ona by s tím problém neměla, ale i ta její vazba na tu svoji rodinu a ona nechce tu rodinu zatahovat do politiky. Nechce, protože chce mít svůj klid v tomto smyslu. Ona jinak neustále sleduje, teď se určitě dívá. To ona v politice je zběhlá a všechno ví, ale osobně se v tom angažovat nechce, chce si nechat tu roli, tu roli spíš rodinnou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pokud by ta odpověď měla být úplně absolutní. Vy svoji ženu znáte velmi dlouho, jste spolu asi šedesát let manželé.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Padesát manželé a šedesát spolu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte. A je to absolutně její definitivní odpověď?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
V tomhle případě absolutní.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak byste viděl úlohu prezidenta vy ideálně v těch uplynulých vyhrocených dnech, které jsme na české politické scéně zažili? Pane, pane předsedo.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
To bychom se museli vrátit k přímé volbě. Tam byla ta prvotní příčina. Ne v tom, že by nemohla být přímá volba prezidenta. Stejně tak může být přímá volba starostů, hejtmanů. To všechno je možné. Ale musíme se nad tím nejprve zamyslet a říci B, C a D. My uděláme A, uděláme přímou volbu. Všichni se proto nadchnou, některé strany mají dokonce všechno přímou volbou, volit kohokoli. No a pak se ukáže, že to není úplně optimální, když současně nestanovíme pravidla, protože přímo zvolený prezident logicky, to by udělal asi každý, se mu zdá, že má silnější mandát, než má prezident, který je volen Parlamentem. A u Miloše Zemana tedy ještě víc tím nadšen, že má vlastně ten mandát silnější, než mají ostatní politici. No a takže si to užívá, ale mě spíš mrzí u něj, protože ho znám opravdu dlouho, že on také mluvil z počátku o tom, že by měl tu společnost spíš spojovat než rozdělovat, a to se mu tedy evidentně nepodařilo.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak se počínal Miloš Zeman ve vztahu Andrej Babiš, celá ta krize, jak do té kauzy silně zasáhl do toho jejích vývoje?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Zasáhl tak silně, že to, co já jsem neměl možnost bohužel, protože jsem právě měl ta přijetí mezinárodní, takže jsem nemohl sledovat tu debatu ve Sněmovně. Ale já už jsem v politice tak dlouho, že skoro vím přesně, co tam kdo řekne. Oni si z toho udělali všichni takovou trošku volební kampaň před volbami. Ale ta situace je výrazně patová. Podle mého názoru, i když já uznávám ten argument, že nemůžeme pořád volit, ale teď je tady jedinečná příležitost, protože jsou volby do Evropského parlamentu. A kdybych to vzal úplně pragmaticky, tak účast při volbách do Evropského parlamentu je ještě horší než při jiných volbách kromě voleb do Poslanecké sněmovny. Takže vlastně kdyby byly volby, tak by účast ve volbách do Evropského parlamentu byla mnohonásobně vyšší, než když se bude volit jenom do Evropského parlamentu. On někdo může říct a co když se stane, že vlastně to bude stejný pat, jako je teď. Já si myslím, že už se to nestane, protože ta doba se od té doby změnila, že by tam došlo ke změnám. Ale největší problém je, že ve Sněmovně je devět subjektů, protože všichni chtějí, u Senátu to platí taky, všichni mluví, že to má být mozaika názorů a lidí, ale potom začnete mít trošku problém, že nevíte, co ten partner udělá. Proto já nejsem z těch, kteří mají nějakou radost z toho, že sociální demokracie je na tom tak, jak na tom je. Já bych jí moc přál, aby se dala dohromady, protože já jsem zastánce politické soutěže politických stran, protože tak to stojí i v ústavě. Protože ta jednotlivá hnutí zejména v komunální politice to bylo neuvěřitelné, kolik se tam objevilo hnutí a pak podle toho vypadají ty koalice, že najednou ze dvou náměstků mají pět náměstků, protože musejí všechny ukojit a nejlépe musejí zřídit ještě nějaký komunální podnik, aby uklidili někam opozici, aby nezlobila. Takhle my to neděláme, my jsme naopak v Teplicích snížili počet náměstků ze dvou na jednoho. Zcela obráceným a žádný komunální podnik nemáme, takže nemůžeme nikoho uplácet tím, že mu dáme nějakou trafiku. A já k tomu navrhuju opak toho, než některé jiné strany, že to kvórum pro vstup do Parlamentu by mělo být nejméně deset procent. Tak aby zůstala zastoupená ta společnost v celé své šíři, ale nemusí tam být devět subjektů. A zase jsme u té naší národní povahy. Prostě kdyby, klidně by mohly dvě nebo dvě strany, to u nás nemá tradici, ale tři nebo čtyři. Ale u nás každý chce být předsedou té strany. Takže když se mu ve straně znelíbí, tak založí odnož nebo jinou stranu, aby mohl býti předsedou té strany.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Teď vás asi v duchu začínají nenávidět předsedové menších politických subjektů, když říkáte deset procent. Úplně by to změnilo.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Já jsem tehdy na to dostal odpověď. No dobře, to je hezký, že navrhuješ deset procent, ale to by se v té době taky mohlo stát, že by se ODS nedostala do Poslanecké sněmovny. Říkám, nedostala, tak by se musela příště lépe snažit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Bylo moudré od opozice tlačit na premiéra a tlačit na demisi při tom stavu, který tam je? Opozice neměla dostatek hlasů pro vyvolání nedůvěry a hlavně ani neříkala veřejnosti, co by následovalo po té.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Já shodou okolností pořád ještě uklízím svoji primátorskou kancelář, protože za pětadvacet let, to není jako vzít si jednu banánovku, fotky rodiny a odejít. Takže jsem zrovna narazil, když jsem probíral ten balík senátních materiálů, které jsem tam měl. A já bohužel každý vezmu nejdřív do ruky, než ho vyhodím a narazil jsem právě na ten návrh zákona o takzvané konstruktivní nedůvěře vládě. To znamená, některé země mají takové ustanovení, že aby člověk mohl vyslovit nedůvěru vládě, tak musí mít plán B. To znamená, že musí vědět, co se stane zítra. Ale zase na druhou stranu, ta situace byla tak vyhrocená, že té opozici nic jiného nezbývalo a nebyla to žádná tragédie, akorát to byl zase jeden den, který byl jakoby, by se dalo říct, promarněný tou diskuzí. Ale já teď řeknu něco ošklivého. Mně se to líbí, protože když Sněmovna nezasedá, tak nepřijímá zákony a každá taková to příležitost, když nemůže nic nového přijmout, je pro mě potěšením, protože vím, co z té Sněmovny vypadne a přijde k nám a některé ty věci jsou opravdu děsivé. My jsme v Senátu, už ani neumím říct, kolik to bylo ústavních stížností, některé bych uměl nazpaměť, to je to omezení prodejní doby, povinnost nedávat prošlé potraviny hrochům, ale dávat je do potravinové banky, která pak neví, co s nimi, protože jich má tolik, že je není ani schopna distribuovat. A těch věcí, bylo jich asi pět nebo šest, které ještě Ústavní soud nerozhodl. Takže já si myslím, že zákonů by mělo být mnohem méně. Já na to mám jednu takovou teorii, že to, že je zákon potřebný, je sice podmínka pěkná, ale není nezbytná. Ta nezbytnost je tam, co se stane, když tento zákon nepřijmeme, jestli se stane něco fatálního, že zítra přestanou jezdit tramvaje nebo metro. Samozřejmě většinou se vůbec nic nestane. Ty zákony jsou často motivovány, poslední příklad, s tygry. Někdo prodával tygry, tak měli bychom udělat nějaký zákon. Protože ono, vtip je v tom, že pro ty notorické porušovatele zákonů, my vlastně těmi zákony nutíme ty normální lidi, kteří se chovají normálně. Řidiči, kteří nejezdí opilí, tak těm nedovolíme nula pět kvůli těm, co mají tři promile. A vždycky je stejný argument. A zase ten český. Čechovi dovolíš jedno pivo a on vypije dvě. To je naprostá demagogie, nesmysl, ale funguje. Uvidíte, až projde u nás ten návrh nula pět, který teď zatím prochází. Vodáci a cyklisté. Samozřejmě, že to je správně, protože představa, jak bude policie číhat někde na přístavišti na Lužnici, kde večer si udělají ti lidé táborák a dají si pivo nebo něco ostřejšího a ráno mají samozřejmě takzvaný zbytkáč. Takže ta policie by je vždycky nachytala, ale ona není schopna ten zákon kontrolovat. A když přijmeme zákon, který nejsme schopni zajistit jeho dodržování, tak to vede k tomu, že ta veřejnost ztratí úctu k tomu zákonu a porušuje ho. Protože když někde máte značku zákaz zastavení a je ta ulice plná aut, no tak si říkáte, proč bych tady nezastavil, je vidět, že tady to asi nikdo nekontroluje.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Přidám dotaz od Josefa Nováka přímo na vás. Chci se zeptat, budete se, pane předsedo, ještě snažit o zrušení zákazu kouření v restauracích?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Samozřejmě, donekonečna, protože ty argumenty odpůrců jsou naprosto nesmyslné, protože jestli někdo říká, že při jídle by se nemělo, tak to respektujeme, s tím nemáme problém, ale když někdo říká, že nemůže být uzavřená kuřárna v teple, kde nikdo jiný není než ti kuřáci a že musí vysokoškolský profesor, který jede na významnou konferenci do Spojených států a v Praze na Ruzyni ho pan ředitel vyhnal ještě z té telefonní budky, která tam do května byla, ho vyhnal ven a on tam potupně v dešti kouří tu cigaretu. A je to. Nakonec, když se podíváte. Já mám mnoho knih o tom, kolik významných osobností v minulosti kouřilo, tak těch bylo možná víc, vlastně skoro nebyly žádné významné osobnosti, které by nekouřily, když bych to otočil. Ale zase jsme u toho.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Možná je to také tím, že tenkrát se o následcích kouření tolik nevědělo.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Zase jsme u toho, proč to vede k rozdělení společnosti na kuřáky a nekuřáky. Není k tomu nejmenší důvod. Stačí si vzájemně vyhovět. Ve velkých městech to není vůbec problém. Protože tam není problém udělat místnost kuřáckou nebo část kuřáckou a nekuřáckou tak, aby si nevadili. V malých obcích je trošku problém, když je tam jedna hospoda, ale tam to přece můžeme nechat na těch lidech v té hospodě. Oni se dohodnou. Oni se domluví, oni na to nepotřebují zákonodárce. Náš stát se tak trošku o nás stará od narození až do smrti. To je takový ten socialistický přístup. Někteří z nás to mají rádi, protože neodpovídají sami za sebe a mají na koho nadávat. Když je něco špatně, tak mají komu nadávat. Když si to zaviní sami, když se musí sami. Nejhorší pro člověka je, když se musí rozhodovat sám. Teď se rozhoduje, jestli má tu televizi koupit v té předvánoční slevě anebo čekat na tu povánoční slevu. A já mám na to, ale větu, že sleva není zadarmo. To říkám vždycky mojí ženě, která někdy vyhledává nějaké slevy. Říkám: ten kostým nikdy tolik nestál, kolik je tam napsáno, víš, to si jenom nepamatujeme. Dokonce jsme jednou zažili úžasnou věc s nějakou sedačkou nábytkovou, která stála, nevím, asi dvacet dva tisíc a byla zlevněná na dvanáct. No my jsme ji samozřejmě nekoupili a ona se vrátila zpátky na tu původní cenu. A když jsme se ptali proč, to jsou takové akce.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Akce. Kdo podle vás, pane předsedo. Nebo kdo produkuje to množství těch zákonů, o kterých vy říkáte, že jsou zbytečné?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Produkuje to.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Politici?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Včera jsem zrovna četl o tom článek, že kdo dělá vlastně. Že to nedělá ministr. Ministr samozřejmě není schopen ty zákony připravit. To připravují to úředníci a úředníci samozřejmě mají logickou tendenci, protože, kdy vydáte nějakou vyhlášku, tak vlastně už vás nikdy nepropustí, protože budete muset psát novelu té vyhlášky. Takže máte zaručenou práci. Tak to funguje všude, v Evropské unii, tady. A jestli si někdo myslí, že ministr opravdu řídí ministerstvo, tak samozřejmě neřídí. Z jednoduchého důvodu. On toho není schopen, protože toho materiálu je tolik, že tam jsou specializované útvary a my máme takovou snahu všechno nějak popsat. A proto jsem napsal, že naše zákony připomínají pohádku Boženy Němcové. A teď to připomněla soudkyně Pelikánová, která včera napsala, že stav české legislativy je děsivý. Já tomu říkám houština, v které už se nevyzná vůbec nikdo. A všichni. Je zajímavé, že před volbami všichni mluví o tom, že budou bojovat proti byrokracii, proti omezování svobody. A pak se tam dostanou a dělají pravý opak.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě k těm uplynulým dnům na české politické scéně. Pane Kubero, má tato vláda vaši důvěru?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Nemá. Samozřejmě, že nemá, ale...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kvůli kauze premiéra Babiše?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ty důvody jsou daleko horší, než je kauza premiéra Babiše. Ty důvody jsou ty, že tato vláda za prvé v době růstu má schodek padesát miliard, což pro mě jako bývalého primátora, jehož město mělo na konci roku na účtě jednu miliardu a sto milionů korun, takže i kdyby se svět zastavil a nepřišla ani koruna, tak bychom rok přežili bez jakéhokoliv omezení. Občas mi to vyčítají, že jsem takový lakota. Ale já nestřádám ty peníze jen proto abychom se mohli chlubit, že je máme. My letos proinvestujeme asi tři čtvrtě miliardy korun. Od hybridních trolejbusů, přes stavbu zimního stadionu a totální rekonstrukci aquacentra. Takže my jdeme tou metodou, nastřádáme si a uděláme, ale nebudeme si půjčovat. Protože ve chvíli, kdy si ta města berou velké dotace, tak pak tady máme ty rozhledny v údolí a podobné věci. A tou cestou my nejdeme. A já si myslím, že tou cestou měl jít i stát. Že by opravdu měl dělat ty zásadní věci, aby se lidé cítili v této zemi bezpeční, aby byla zajištěna obranyschopnost. Tam mě zase třeba pan prezident potěšil dvěma, jednak podporou Izraele a potom tím, že při těch jeho hovorech, kde si zve experty do Lán nebo kam, nevím jestli, do Lán vlastně, tak říkal, že bychom měli přejít na dvě procenta HDP na obranu. Což ODS prosazuje už velmi dlouho. Ono je to přesně tak jak se Senátem. V době míru vlastně to nikoho nezajímá a všichni budou počítat, kolik by za ty peníze bylo školek nebo, nebo silnic nebo něčeho jiného. Teprve když přijde krize, tak se najednou ukáže, že jsme připravený nebyli.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Když jsme u prezidenta Miloše Zemana. I tady od našich diváků se množí dotazy na váš vztah. Jestli jste se už setkali? Jestli budete jeho oponentem na té české politické scéně? Potkali jste se už s panem prezidentem ve vaší nové roli?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ještě jsme se nepotkali, protože já jsem volil nejprve partnerství s Poslaneckou sněmovnou, kde máme spoustu technických věcí, které potřebujeme vyřešit mezi Sněmovnou a Senátem. Ať jde například o systém předávání těch schválených zákonů ve Sněmovně do Senátu. Tak to bude asi první setkání. Tam už jsme dohodnutí, jenom hledáme termín. Samozřejmě se sejdu i s panem prezidentem, až se trošku teď uklidní ta situace. Samozřejmě se sejdu i s premiérem. Bez ohledu na jeho kauzy je to premiér České republiky a já nemůžu s ním jako předseda Senátu nekomunikovat. To prostě není vůbec o tom. Já si nemyslím, že se dá země řídit jako firma. Mám přesně opačný názor. U prezidenta politicky jsme úplně na opačném poli spektra. Úplně někde jinde. Ale zas má to vždycky výhodu, kterou říkám, já vím, jaký má on názor. Já s ním můžu polemizovat, protože vím, ale u některých politiků já nevím, takže nevím, jak se mám k tomu postavit. Proto jsem mluvil o té sociální demokracii. Já přesně vím, co chce paní ministryně Maláčová. Přesný opak toho, co chci já. Ale můžu s ní polemizovat. Ale u některých netuším, co budou chtít zítra. Jestli zítra. A zrovna pan premiér je ukázkou toho. A divím se, že mu to pořád prochází, že jeden den řekne A druhý den řekne minus A vypadá to, jakoby se nic nedělo.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Čím to, že mu to prochází podle vás?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
To nevím. Já to přikládám tomu, jako mě ve škole procházelo, že jsem jedl při vyučování. Protože si na to učitelé zvykli. Takže tady já si taky myslím, že si na to lidé zvykli, že on to takhle umí. A on to umí velice dobře zargumentovat a on velmi dobře vycítí a má na to zřejmě lidi, kteří to sledují, jaká je reakce veřejnosti na jeho výrok a klidně ho druhý den otočí. Aby to bylo tak. Já jsem zase. Často říkám věty, které kolikrát sám ani nechci slyšet. Dokonce občas i sám sobě skákám do řeči, což je… Ale nejhorší moje vlastnost údajně je, že větvičkuji, ale to je tím, že opravdu já mám pole, pole v té hlavě. Žena pořád nadává, že si pořád, nesleduju to, co ona potřebuje, abych udělal a pořád si přemýšlím o tom, co já potřebuju, abych udělal.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Souhlasím. Strukturovat rozhovor s vámi je poměrně komplikované. Ale k premiéru Babišovi a pak se vrátíme ještě k prezidentovi. Řekl jste v Reflexu asi před rokem: „Babišovi se však jeho hnutí ANO dříve nebo později rozpadne. Je to jen otázka času.“ Na tom trváte nebo už tady tu myšlenku nějak modifikujete na tom, co se teď děje?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ne, na tom trvám. Má to dva důvody. Jednak už mu docházejí lidé, protože on vždycky vybírá a někdy velmi šikovně si vybírá spolupracovníky nebo lidi, které nasadí třeba do voleb do Poslanecké sněmovny. Ale protože si vybírá lidi velmi většinou inteligentní, tak dříve nebo později i oni s ním začnou polemizovat. Ono to může trvat. To vždycky my jsme netrpěliví. Už, už, třeba už, aby to bylo. Ono to bude. Ale samozřejmě i druhá možnost, že se ANO promění ve standardní politickou stranu. Já se přiznám, že hnutí nemám příliš rád.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jako slovo? Slovo hnutí nebo celou tuhle tu. Tenhle systém.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
No ne. Vůbec systém hnutí za lepší Prahu, za světlejší Prahu, za temnější Prahu, protože to ruší ta světla. A to jsou přesně ta hnutí, u kterých já nevím, co od nich mám očekávat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Politický aktivismus nebo?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
No tak to, to ani nemluvím, že. Ale třeba u Pirátů, já nevím, co mám u Pirátů, protože oni lavírují mezi, v něčem velmi sympatický, třeba elektronizace, výborný, dobrý, ale pak najednou se člověk dočká. Ale já Piráty nebudu kritizovat, protože oni nám zaručí, až zlegalizují marihuanu tak, že budeme moct zase kouřit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A v to doufáte?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Jestli to nedopadne jako ve Spojených státech, kde marihuanu všichni kouřit mohou, ale cigarety ne.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě k prezidentu Miloši Zemanovi. Vy jste řekl, že vlastně je pro vás předvídatelný, že víte, co od něj čekat. Možná, troufám si říct, že on s vámi pracuje také tak, protože vás podpořil jakoby coby předsedu Senátu. Bude to v něčem jiné? Teď ten vztah dvou nejvyšších ústavních činitelů, protože váš předchůdce Milan Štěch, tam byla známá averze mezi prezidentem. Bude to teď jiné?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Víte, já s tím mám problém, že averze, závist, nenávist. To já prostě nedorazím, nedám. Protože mně se před volbami ptali, jestli chci porazit ty moje protikandidáty. Já říkám ne. Porážejí se kuželky, ne lidé. Já nechci nikoho porazit, já chci vyhrát, ale ne proto, že budu kopat toho, ode mně nikdy nikdo neslyšel nic o... Dokonce ani jsem nejmenoval nikdy své konkurenty. Protože když budete jmenovat svého konkurenta, tak mu vlastně děláte PR. Není k tomu důvod. Bohužel i tady ve volbách. Já jsem léta v ODS prosazoval pozitivní kampaně. V té kampani neútočit na ty soupeře, ale dělat si svoji kampaň a je nechat na pokoji.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, co jste říkal na kampaň v Praze při komunálních volbách?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Je to hrozně těžké, to udělat. Je to hrozně těžké.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já myslím. „Bolševická vládo, Praha není stádo.“ To není pozitivní kampaň, co jste jako vy úspěšný politik ODS říkal?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Není. Ale všimněte si také, že ony většinou tyto negativní kampaně nevedou k výsledku, stejně tak jako peníze nevedou k výsledku ve volbách. Já to mám léty vyzkoušené, že počet billboardů, o tom mluví jenom billboardáři, že je nejlepší mít hodně billboardů, protože z toho mají byznys. Ale daleko více funguje. A ostatně Andrej Babiš je toho příkladem. To jeho rozdávání koblih se, samozřejmě to není jenom, že rozdává tu koblihu, ale on i s těmi lidmi mluví. Například se ukázalo, že takové ty stánky, tak mítinky, to už od dob Václava Klause je mrtvá věc. Ale teď se to dělá tak, že máte stánek, tam máte balonky, tam rozdáváte nějaké letáky a kolem toho stánku přejde pár lidí. Já jsem jezdil na elektrickém kole a zatímco konkurence stála u toho stánku, tak já jsem tu konkurenci pětkrát za den objel a potkal jsem mnohem víc lidí, s kterými jsem mohl komunikovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Co chcete, pane předsedo, dělat jinak, pokud chcete, než váš předchůdce, coby předseda Senátu Milan Štěch?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Já už jsem o tom mluvil, ale bohužel ve chvíli, kdy jsem zmínil, že jednou z možností je výjezd do těch jednotlivých volebních obvodů, tak samozřejmě první otázka byla a kolik to bude stát? A Senát má nějaké peníze. Ne, nemá. To nemá s propagací jako takovou...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A vy chcete pro Senát víc peněz, na co?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
No víc peněz. Jednak na to, protože Senát sídlí v neuvěřitelně krásných budovách a představa, že jako to jednou zrekonstruujete, opravíte a potom to necháte, to každý ví, jak to dopadne. Jakákoliv i nová stavba. Proto já varuju i ty obce před tím, aby stavěly nějaké megastavby. Protože ve chvíli, kdy ten zimní stadion dostavíme, tak vím, že do něj budeme muset sypat každý rok osm až deset milionů. Takže musí se počítat s těmi. Mně nevadí, kolik bude teď stát, jestli o pět nebo deset milionů víc, to není podstatné. Mě zajímá, jestli jsme to tam udělali tak, že tam budou ledková světla, malá spotřeba energie, aby ta roční částka byla co nejmenší, kterou potřebujete na ten provoz.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jaká je teď podle vás nejdůležitější role Senátu? Je to ten opravář zákonů, strážce ústavy, ochrana demokracie. Která z těch rolí je teď, bude nejvíc důležitá?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ty základy jsou jasné. V tuto chvíli ochrana ústavy, a to i za cenu, že Senát by nutně potřeboval těch šedesát dní na projednávání zákonů, protože opravdu ve třiceti dnech se to nedá zodpovědně udělat. Ale my zatím v této době o to nebudeme usilovat, protože to otevření ústavy by zase znamenalo nekonečný počet pozměňovacích návrhů. Každý by chtěl do té ústavy něco vsunout, a ona sice není dokonalá, jako žádné lidské dílo není úplně dokonalé, ale teď v tuto chvíli úplně stačí. To je první věc, druhá je obrana svobody, a to na všech frontách. Já jsem někde v nějakém interview řekl, že vlastně GDPR si musel vymyslet Google. To říkám obrazně. Museli si to vymyslet sběrači údajů. Protože ti, kteří je doteď kradli, tak je teď mají legálně, protože v podstatě, když vezmete telefon a chcete aplikaci, tak ona chce přístup ke všemu, ke kontaktům, k mailům. A když ji mermomocí chcete, nějakou třeba navigaci, tak dáte souhlas. Takže vy vlastně dáváte ten souhlas teď legálně a oni to, co předtím dělali ilegálně, teď dělají legálně. Geniální lobbistická práce.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vy jste odpůrce všelijakých regulací. Vy o nich velmi často mluvíte. Co podle vás, pokud takto predikujete, přijde na řadu teď? Po alkoholu, cigaretách, ochrana osobních údajů. Co přijde na řadu teď, co bude velké téma?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Nejbližší, co máme už na stole, je snížit spotřebu masa. Ve Francii tam už vegani útočí fyzicky na řezníky, rozbíjejí výlohy, polívají krví. Prostě řekli. A vegani je jedna z nejagresivnějších skupin. Dokonce jsem řešil i na radnici případy, kdy veganské děti terorizovaly své rodiče. A přesvědčovaly je, že s nimi nebudou, pokud nepřejdou také na veganskou. To já vidím tyto menšiny, které jsou velmi agresivní, tak tam já vidím jeden velký strach. A samozřejmě, ve Francii, víte, co je důvodem těch nepokojů, které jsou teď v Paříži? No vláda zdražila klasické pohonné hmoty v naivním domnění, že tím podpoří elektromobilitu a podobně. Možná, že se s elektromobily ještě dočkáme velkého překvapení. Protože ve chvíli, kdy začnete jednu technologii enormně podporovat na úkor jiné, tak se nemůže prokázat, že vodík může být možná lepší než elektromobilita. Protože tady nikdo nepočítá, co to stojí. To je jak ty úsporné žárovky a teď jich mám doma celou krabici a co s nimi, nechci je naházet do popelnice, tak budu muset hledat někde, kde je odevzdám. A ona likvidace toho. Teď jsem viděl ve Švédsku, že budou kamiony jezdit pod dráty jako trolejbusy. Ale víte, kolik stojí měděné dráty? To je právě to B a C. Tam si musíte spočítat celou. V Norsku už začínají mít problémy, že v ulicích, kde si víc lidí koupilo elektromobil, tak ji musejí rozkopat a zdvojnásobit příkon. Protože, jak já říkám, nabít elektromobil není jako nabít mobil. Ale je potřeba tyhle otázky si klást. Ne tak vždycky se nadchnout. My se vždycky nadchneme. To je zase druhý náš extrém, že se pro každou hloupost nadchneme, teď to uděláme. Takže máme úžasný bodový systém a když se podíváte na nehodovost a nikdo si s tím neví rady. A je to úplně jednoduché, protože řidiči, kvalita autoškol je děsivá, de facto si můžete dneska řidičák podvodně koupit, aniž byste absolvovala jízdu. A ti řidiči často nevědí, na co jsou zpětná zrcátka, na co jsou blinkry. A místo toho aby třeba média dělala i za peníze státu, které by ušetřil tím bodovým systémem. Dneska přece víte, že v Praze žádné body nedostanete, stačí, když zaplatíte tisíc korun a body vám nedají. Městská policie, to bude jeden z úkolů, opakovaně to budeme zkoušet, aby městské policii bylo odebráno právo měřit rychlost. Protože se z toho stal jenom sprostý byznys. Tam o žádnou bezpečnost silničního provozu nejde. Protože když se podíváte, kde měří, tak oni měří většinou u té tabule, kde samozřejmě, když člověk přijíždí anebo vyjíždí. Vesnice si dávají ty tabule hluboko do polí, kde už žádná zastavěná oblast není a ten řidič nechápe. Jako já nechápu, proč mám v noci přejíždět Prahu padesátikilometrovou rychlostí, přes celou Prahu, když jedu z Brna do Teplic a já jedu tou padesát, protože nechci mít s těmi strážníky žádný konflikt. Tak tou padesátkou jedu. Ale žádný rozumný důvod pro to není. Je to vlastně dálnice, která bohužel vede přes Prahu, kde nejsou ani přechody, nikdo tam není, ničemu to nevadí, kdyby tam se jelo osmdesát.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já teď položím některé otázky od našich diváků. Budu asi tak jako přeskakovat z tématu na tématu.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
To mně vůbec nevadí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To chápu a mně už po dnešku s vámi taky ne. To konstatování. Dotaz Jindřicha Hovadíka. Že když se Sněmovna nesmyslně hádá, tak je to těžší, protože se nedají přijímat nové zákony, doufám, že to pan Kubera upřesní.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ne. Tak jako. Já to upřesním.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Divák si myslí, že šlo o vtip.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Každý den, kdy Sněmovna buď nezasedá anebo má tato témata, z kterých vlastně sice vyplyne možná někdy nějaké usnesení, ale není to, že z toho vyplyne třeba pro obce nějaký další nesmyslný úkol. Mimochodem, když jsme u toho, tak některá ministerstva mají plán, který se mi velmi líbí, to znamená, vrátit se k oddělenému modelu, protože ten sloučený model se zjevně neosvědčil, kdy je spojená státní správa se samosprávou. A pro obce je to zničující, protože jako primátor jsem už dělal víc, jsem byl státní úředník než samospráva. Takže ta myšlenka je dobrá, ale ona je myšlená tak, že ti úředníci zůstanou sedět na těch radnicích, kde budou mít pronajaté prostory, ale placeni budou vlastně zaměstnanci ministerstva. Tak to už to B se mi hrubě nelíbí. Samozřejmě doufám, že města na to nepřistoupí a řeknou, kupte si tady u nás brownfield nějaký, opravte a tam si posaďte ty svoje úředníky. Řeknu jenom příklad. Řidičské nebo občanské průkazy. Komu myslíte, že lidé ve městě nadávají, když musí čekat frontu na řidičský nebo občanský průkaz. No nadávají primátorovi nebo starostovi, který ale nemá na to žádný vliv, když systém spadne, tak on s tím nemůže vůbec nic udělat a dělá nějakou státní činnost, která mu vůbec nepřísluší.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Další dotaz od Radka Bendy. Pan Kubera hezky mluvil o tom, jak šikovní jsou zde lidé, řemeslníci. Chtěl bych tedy vědět, z jakého důvodu jsou tito lidé tak mizerně zaplacení. I přes tyto nízké mzdy se lidem v pohraničí vyplatí nakupovat v zahraničí, není to zvláštní?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Je to zvláštní, ano. Je to zvláštní a znovu to opakuji. Jako to, co se říká, že řemeslo má zlaté dno, ale ono bohužel dneska je to tak, že často k vám přijdou řemeslníci od firmy, ale oni nejsou vyučení, ale to bychom se zase dostali k diskusi o učňovském školství a jsme zpátky tam. Teď kraje zkoušely omezit počet středních škol. My v té touze. Jako vzdělání je absolutní nutnost, důležitá. Ale aby strážník musel mít maturitu. Nemusí. Dokonce nemusí být ani dvacetiletý. I čtyřicetiletý strážník může být dobrý strážník. Já bych i dneska, když vidím, že strážníci mají po dvou hodinách, říkají tomu vypich, že si musí odpočinout, tak ještě dneska bych dokázal sloužit osm hodin a pak teda mít další přestávku. Takže to učňovské školství se poněkud podcenilo, ale byl to zase stát, kdo to chtěl, abychom se mohli prezentovat v mezinárodním srovnání se vzdělaností obyvatel. Tak my chceme, všichni chtějí vysokou školu. Kvalita těch vysokých škol samozřejmě s jejich počtem klesá, to je evidentní. A teď už se začíná blýská na lepší časy, že už to není tak úplně nejnutnější. Ale obecně to vzdělání, tomu vzdělání musíme věnovat zejména vzhledem k těm sociálně slabším skupinám. Tak tam je a to není, ale žádné vzdělání. Nemusí mít každý z těchto skupin vysokou školu. Ale musí mít takové vzdělání, aby se alespoň uživil. Já na rozdíl od mnohých nemám vůbec strach z té robotizace, jak říkají, no teď nebude práce. Práce je vždycky dost jako. Jenom, jenom najít kdo, co bude dělat. Ale zase na druhou stranu, a to souvisí s těmi nejchudšími. Existuje jedna teorie, kdyby nebylo tolik bohatých, tak bychom se měli líp. Ale já říkám teorii, že každý národ se pozná podle toho, kolik má chudých, kolik má bohatých to, to nikoho nezajímá. Ale měl by se věnovat, aby neměl chudé. Ale ty chudé nebude mít tím, že znárodní bohaté, to je velký omyl. Kdysi někdo napsal, že kdyby v Indii sebrali boháčům peníze, tak by vyšlo na každého Inda pohlednice. Je potřeba taky počítat. To je podobná. Teď bude veliká debata v Senátu, kdy na nás Sněmovna hodila tu nepříjemnost s platy, tak řekla, ať je ten Senát, ten hlupák, kterého budou lidi lynčovat, protože si nechce.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A budou?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Nechce snížit... Nebudou. Lidem je to úplně jedno. To je omyl. To je mediální záležitost nikoliv lidská. Normální člověk, za prvé, jak říkal správně jeden pan poslanec Pávek, myslím, že to byl pan poslanec Pávek, kdo z vás by nechtěl zvýšit plat? To je jasné.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Byl takový jediný odvážný, který to řekl.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Každý. To byl jediný odvážný, který to, který to řekl na rovinu. Ale je potřeba se zase vrátit zpátky. Viníkem je pan Špidla a pan Kalousek, kteří zbytečně mrazili, kdy mrazit nemuseli. A mezi tím ty ostatní platy stoupaly. Celou dobu, co byly ty zmražené, tak ony stouply. Já už jsem to kdysi měl spočítané. Ale tam to bude přes třicet nebo čtyřicet procent. Každý se může podívat, jaký plat měl v době, kdy se ty platy mrazily, jaký má dnes. A pochopitelně tím, že se to nechalo tak dlouho, tak je to skokové. Je to stejné, jako když nějaké město drží cenu městské dopravy na koruně. No a všichni ostatní mezitím už jsou na dvacetikorunách, kde to zdražovali po koruně a on pak přijde s tím, že zdražuje z koruny na dvacet. No tak ty lidi ho chtějí skoro lynčovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
K tomu jeden od Květoslavy Zahrádkové. Souhlasil byste s tím, že si ústavní činitelé mohou navrhovat navýšení platů, ale schvalovat by je museli občané v referendu?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
No tak to by nedopadlo. Podobný systém je v některých amerických městech, kde jsou všechny představitelné systémy komunální politiky a tam je to tak, že plat starosty schvaluje to zastupitelstvo. A ty rozdíly. Dvě stejně velká americká města, kde v jednom má, řeknu to v nějakých jednotkách, má sto jednotek plat a v jiném městě má pět set jednotek plat, což vede k tomu, naprosto to nemá žádnou souvislost, jsou to úplně stejná města, stejní starostové, jenom proto, že v jednom městě je třeba více závistivých lidí. Tudy cesta nevede. Cesta vede právě v tom, jak to je nastaveno, že si neschvaluji plat. Že se stanoví koeficient, který bude stát, o tom se může sehrát ta hádka, ale pak to bude závislé na tom, jak funguje hospodářství. Když...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A měl by to být. Promiňte, pane předsedo.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ano.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Závislé na stavu celkové ekonomiky, na růstu platů v celkové sféře nebo pouze v té státní sféře?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Já jsem pro, aby to bylo...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ta debata se vede tady tím směrem.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
…bylo v té celkové sféře, protože u těch státních úředníků je to jedna z těch skupin a ta celková sféra dává lepší přehled o tom, jak to v tom hospodářství vypadá, než když z něj vezmete jednu skupinu. To je vždycky. Někdo hledá, podle čeho by to bylo tak výhodnější, jestli podle té státní. Jako v té státní sféře, tam dochází poměrně razantnímu nárůstu, ale bohužel dochází k tomu. Takže vláda rozhodne, že se zvýší platy úředníků na radnici, ale na to žádné peníze nedá. Nebo zvýší platy učitelům, nebo zdravotníkům, ale už na to nedá ty peníze. Ty peníze už si musí dát třeba ty radnice, které musejí dávat z rozpočtu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Nebo ty kraje. Další dotaz. Když už máme ten Senát, tak vy jste byl nejlepší volba, říká Kamil Frej.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Děkuji.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Neuvažoval byste alespoň na chvilku, když už nezrušit Senát, tak jim podstatně zmenšit aspoň na polovinu?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Je to takový bonmot. Ale já jsem kdysi říkal, že je potřeba zrušit Poslaneckou sněmovnu. Ze Senátu udělat Poslaneckou sněmovnu, která by měla pouhých osmdesát jedna poslanců, ale…

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Stačilo by to?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ale nešlo by to. A já bych chtěl ujistit toho tazatele, že opravdu zkusme se zamyslet, co v matematice znamená desetinná čárka. Já jsem velkým příznivcem maturity z matematiky, protože a platí to i o médiích, desetinná čárka, miliarda, milion to nám nic neříká, to si tak říkáme, kdyby si ti lumpové snížili platy, tak ti důchodci by si žili. No, dostali by o třicet halířů víc. Co daleko by bylo zajímavější přejít na roční platy. Já jsem se s tím setkal na radnici, kdy mě úředníci říkali, jak jsou na tom špatně. Já jsem si nechal vytáhnout jejich roční platy s třináctým, čtrnáctým platem a odměnami a najednou sami nevěřili tomu, že berou takové peníze. Ve chvíli, kdy máte roční plat, tak je to dobré i pro porovnání jednotlivých skupin, protože když někdo bojuje o plat, tak řekne samozřejmě ten první sloupeček. Už tam nemá příplatek za vedení, to už tam nemá. Lidi většinou zajímá jenom to, co přijde na ten účet. Když jsme zavedli superhrubou mzdu, jejíž účelem bylo to, aby lidi poznali, kolik vlastně z toho jejich platu jde na nějaké jiné účely. Zejména na daně, kdy stát má takovou metodu, sto vezmu, padesát vrátím, oni mi budou ještě děkovat. S kterou já hluboce nesouhlasím. Já jsem příznivec nízkých daní, ale bohužel nevím proč, u nás. V jiných zemích ten daňový boj v parlamentech je jeden z největších. U nás daňový boj nevyvolává žádné zvláštní emoce, že by někde lidé protestovali, když vlastně do poloviny roku pracujete pro stát a teprve od poloviny roku pracujete pro sebe, máte z toho nějaké peníze. Pro ten stát je to strašně výhodné, protože ten stát vlastně legálně uplácí voliče. To, co je kritizováno, trafiky a podobné věci, tady to stát dělá zcela legálně. On odebere lidem ty peníze, pak jim část těch peněz vrátí a ještě chce, aby mu poděkovali.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ty úvahy o zrušení Senátu se objeví vždy po volbách do Senátu, objevily se i letos, a to téma vlastně velmi zvedá prezident republiky. On se několikrát vyslovil v poslední době. Budete s ním o tom mluvit?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Určitě budu, ale…

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Budete ho chtít přesvědčovat, že Senát má smysl?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
…mně teď jeden posluchač napsal. Já jsem někde řekl, že prezident to dělá proto, protože ví, že to vyvolá polemiku a pozornost. A on mi poměrně správně napsal, že z hlediska jeho ústavní funkce by to dělat neměl. Že by neměl, a to bude ta debata s ním, že jednotlivé ústavní instituce by na sebe neměly vzájemně útočit, ale komunikovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Berete to jako útok tady toto?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Určitě. Tak já to u Miloše Zemana beru ne jako útok, ale spíš jako provokaci, protože on přesně věděl, co se stane, že všechny televize rozvířily debatu a ústavní právníci vysvětlovali, že on vlastně to udělat nemůže. Já jsem mu vzkázal, že to dřív zrušíme funkci prezidenta. Jsou země, které prezidenta nemají. Takže když se naštveme, tak změníme ústavu a prezidenta zrušíme. Ale to jsou jenom vtípky. Ale já si nemyslím, že je to dobře i vůči veřejnosti. Prostě ona právě i pak veřejnost ztratí úctu. Já můžu říct zajímavou zkušenost ze Slovenska. A zase tam by to asi byl historický exkurz z té doby toho grófovství a maďarské nadvlády. Tam je situace úplně jiná. Nemyslím, že teď je tam zrovna tedy situace s panem Dankem složitá. Ale obecně. My jsme tam kdysi byli s ústavně právním výborem. O západních zemí ani nemluvě. Ve Francii, když starosta města přijde do divadla, tak tam má svoji lóži, kde mu visí jeho prapor a prostě když přijde do restaurace, tak lidé vstanou v té restauraci. U nás tak mu řeknou štamgasti několik sprostých slov. Ale to je taky asi dáno historicky. Ale přece to je na nás. Jako lidé si nás budou vážit, když se my budeme chovat normálně. A to je třeba ten problém toho papalášství. Ale mně to vyčítají, mně vyčítají to a lidi mi píšou, prosím vás, zůstaňte stejný, kdo vám vyčítá smysl pro humor, to je nějaká negativní vlastnost? A oni. To byl největší argument jako legrace. A co...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Když se rozhodovalo předsedovi Senátu?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Přesně tak. No tak to mi vyčítali leccos, všechno možné. Třeba neúctu k ženám nebo, nedej bože, tak to jako, to jsem byl velmi dotčený, protože pro mě ženy celým životem, bez nich si já vůbec neumím život představit. Na radnici tam tedy genderově je to velmi špatné, protože tam je to devadesát ku deseti. Takže tam bychom měli je, polovinu propustit a podle těchto genderovek si tam vzít polovinu chlapů. A ženský by byly, pozor, na té radnici jsou z toho smutný, že je tam tak málo úředníků. Ony by byly rády, kdyby jich tam bylo víc.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To chápu. A když už jsme u žen. Mně zaujal jeden váš výrok z minulosti. Kdybych se narodil jako ženská, dotáhl bych to hodně daleko, je to velký omyl, že ženy jsou u nás utiskované.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Na tom si trvám.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kam byste to dotáhl ještě?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Ježiš Marja, tak minimálně bych seděl na vašem místě a ptal bych se tady těch politiků a dával bych jim těžké otázky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To je lepší pro vás?

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Samozřejmě. No ne tak jako. Taky to není, asi bych nebyl zlatokopkou, ale mně to vadí, protože znám spoustu žen, které nepotřebují žádné kvóty. Zřejmě budu navrhovat na státní vyznamenání jednu úžasnou architektku. Relativně mladou, která navrhuje mrakodrapy a dělá věci prostě, kterých my... My máme mistry světa v rokenrolu, zaregistroval to někdo? Máme revivalový skupiny, kteří vyhrávají mezinárodní soutěže a u nás ani v tisku nikde to.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Řeknete to jméno paní architektky? Já o ní viděla úžasný dokument…

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
No to jméno neřeknu, protože jsem ho zapomněl, protože její manžel je Francouz.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ano, to je pravda.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Takže to na mně nechtějte. To já vím detaily, všechny toho vím, jenom to jméno je ten problém. Ale to jméno je to zas to nejmenší. My si to vygooglujeme, že. To není problém. A to vím o více takových ženách, které by si to zasloužily a vůbec není pravda, že vyznamenání musí dostávat jenom stařešinové. My máme některé lidi tak schopné. Dokonce i tak mladé, že by to vypadalo až divně, kdyby dostali vyznamenání. Včera jsem pozoroval nějaký pořad, kde mluvil nějaký borec, když jsme se podíleli na tom sovětském kosmickém výzkumu a dělali jsme toho Magiona nebo jak se to jmenovalo. Tak tam byla fantastická věc, že anténu měli udělanou z ocelového metru, který, tam se přepálil provázek, který uvolnil ten metr a ten metr se natáhl a byla to anténa. Na to prostě může přijít jenom Čech.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Mockrát děkuju, pane předsedo. A já jsem ráda, že končíme takto pozitivně a s humorem. Mým hostem dnes byl předseda Senátu za ODS Jaroslav Kubera. Děkuji vám, že jste přišel.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu PČR /ODS/:
Mějte se hezky a příjemný den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já se k tomu přidávám. Přejeme hezkou neděli a díky, že jste se dívali, díky, že jste se ptali.