13. ledna 2018

Nominační projev před volbou místopředsedů

Projev Evžena Tošenovského před volbou místopředsedů ODS.

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové,

i já se připojuji ke svým předřečníkům, chci popřát a poblahopřát v prvé řadě Petrovi Fialovi i Sandře za skvělý výsledek podpory a myslím si, že je to i oceněním toho, co oba dva za ty dva roky skutečně pro ODS udělali. Pro mne je to velmi významné, i když se to netýká mě, ale s těmito lidmi jsem strávil dva roky ne úplně příjemné situace v ODS, a myslím si, že ta podpora ukazuje na ocenění té práce.

Tak zase se scházíme na kongresu. Jako lokální patriot jsem rád, že Vás všechny můžeme po dvou letech opět přivítat tady v Ostravě. Ve městě, které bylo pro ODS vždy důležité, a to nejenom kvůli barům na Stodolní ulici – a ona už ta Stodolní ulice není to pravé ostravské Soho, jak si někteří pamětníci pamatují, nebo možná už ani nepamatují.

Když jsem se připravoval na své dnešní vystoupení, samozřejmě mne napadlo otřepané klišé, že jsme již všechno zažili. Ale po dosud nevysvětleném puči nebo nevysvětlitelném puči na premiéra Petra Nečase a drastické krizi ODS a propadu někam pod pětiprocentní hranici nemám moc odvahu něco takového tvrdit. U nás se asi fakt může stát cokoliv a nechtěl bych to vyvolávat.

Máme za sebou už více než čtyři roky úmorného boje za přežití ODS na politické scéně. Vůbec to nebylo jednoduché ani z hlediska finanční stabilizace ani obhajoby samotné značky ODS. Snadné nebylo poslouchat bývalé členy ODS, jak moudře komentovali a kritizovali, co vše děláme blbě. Možná i v některých případech měli pravdu, a přesto jsem rád, že jsme se nenechali strhnout k nějaké větší polemice, i když jsme museli často obhajovat i jejich historické činy – a chyby – z doby, kdy oni byli právě těmi tvářemi strany. A přesto si velmi vážím jejich historické úlohy, kterou dali v plén ODS.

Já sám jsem rád, že jsem od založení ODS tohle všechno zažil na různých postech. Byla to od počátku devadesátých let úžasná doba velkých změn a neuvěřitelných dějů. Byla to obrovská životní zkušenost. A jsem hrdý na to, že jsem to zažil právě v barvách ODS, která byla tahounem těchto změn. A ona skutečně byla! Ať si dnes různí moudří blábolí svá historická prozření. Nesmíme si nechat sebrat náš přínos k obrovskému rozmachu naší země, krajů, měst a nemůžeme zpochybnit naši historii. ODS má být na co skutečně hrdá a buďme na to hrdí.

Občanská demokratická strana byla několikrát na pokraji politické likvidace, opakovaně se zvedla, a to je pro mne důkazem dlouhodobé opodstatněnosti pravicového, liberálně-konzervativního politického směru reprezentovaného občanskými demokraty. Nyní po sněmovních volbách můžeme klidně tvrdit, že se ODS opět vrací na českou politickou scénu jako silný hráč. V dnešním podivném babylonu skutečných myšlenek, populistických slibů, informací a dezinformací jsme obsadili druhé místo ve volbách. Úžasné. Výsledek v procentech a počtu voličů ve srovnání s historií určitě není úžasný, přesto naznačuje tendenci k návratu a růstu. A je třeba říci, že velký dík za vybrání prudké zatáčky na okraji propasti a návratu ODS do politického života patří všem věrným členům a v prvé řadě panu předsedovi Petrovi Fialovi. Petře, děkujeme.

Určitě ale není na místě se jen poplácávat po ramenou a čekat, co se odehraje. Svět pádí dopředu. Česká politická scéna se stala zvláštním světem, kde není potřeba mít myšlenky, ideje a představy, co nového prosadit, ale stačí říct, že bude líp. Z české politiky se dnes stal souboj výkřiků, nadbíhání tu důchodcům, tu řidičům autobusů, tu zdravotním sestrám, lékařům, horníkům, učitelům, policistům i hasičům. A pro jistotu se ještě vrhne pár koblih pro ty ostatní a začíná se tomu říkat švédský stůl, čímž se naznačuje, že to je něco lepšího, kde si každý může vybrat. Já znám chvíle, kdy některým ze švédského stolu bylo velmi špatně.

Nám by ovšem nic takového neprošlo. Budeme vždy posuzováni přísnějšími měřítky. My si totiž nemůžeme dovolit jen tak lehce každý den měnit názory.  Stejně tak nám nebude stačit jen opakovat Poděbradské dekrety, i když jistě patří k zhuštěné charakteristice základních postulátů ODS stále platných. Stojíme před velmi těžkou situací vrátit do politiky souboj myšlenek a idejí. Musíme do české politiky znovu přinést odvahu přijímat nepříjemná politická rozhodnutí, a to od komunální politiky až po nejvyšší patra.

Levicové vládnutí sociální demokracie a ANO vytvořilo v mnoha směrech dlouhodobě ekonomicky nesmírně nákladný a neudržitelný systém. Tak, jak to konečně levicové vlády činí. Řada oblastí je dnes dlouhodobě ekonomicky nedomyšlena, a navíc zatížena tu administrativním balastem a tamhle nekonečnými regulativy. Vše se podřizuje zvrhlé myšlence, že stát přece musí všechno kontrolovat a regulovat, protože všichni kradnů. A mnozí občané podlehnou heslům, že je to v jejich prospěch, a neuvědomí si přitom, že to všechno platí plíživým omezováním své vlastní svobody.

A tak je před námi hlavní úkol. Musíme vytrvat v diskusi o tom, o čem je politika. Musíme přesvědčit občany, naše voliče, normální naše sousedy, že náš koncept svobodného rozhodování a zodpovědnosti lidí za vlastní život je pro ně dlouhodobě výhodný, i když může být dnes nepopulární. Možná to pod tlakem marketingových výkřiků vypadá jako marný boj, já jsem přesvědčen, že není. Velká část lidí totiž nikdy nepřestala chápat, že na plnění libovolných přání tu máme tady Santa Clause, a nikoliv předsedu vlády!

Čeká nás také jasná a lidsky srozumitelná pozice vůči rozhodnutím z Evropské unie, která se vydala na bláznivou cestu tzv. integrace, která je ovšem pro mne spíše cestou centralizace rozhodování na unijní úrovni. Dlouhodobě nevystačíme s přístupem, že to u nás nikoho nezajímá a že stačí tento boj pouze negovat. Právě v letošním roce se na nás ženou legislativní opatření, která budou silně ovlivňovat ekonomiku České republiky. Velmi výbušnou tematikou se vedle problému uprchlíků mohou stát v celé šíři také další obory, jako je energetika nebo telekomunikace. Anebo obecně nová struktura fungování EU, což může znamenat skutečně definitivní potvrzení centrálního řízení EU.

ODS musí prezentovat svůj jasný názor, i když není příjemný pro vyznavače Evropských spojených států. ODS přece nikdy nechyběla odvaha říkat svůj názor. Náš postoj nutnosti reformy EU je dlouhodobě konzistentní.

 

Pane předsedo, kolegyně a kolegové,

dnes se opětovně ucházím o post místopředsedy ODS, protože chci být i nadále nápomocen plnému návratu ODS do čela politického pelotonu v České republice.

Zhruba před dvěma roky mne oslovili mladí členové ODS, že mají zájem se více zapojit do dění v ODS. Tak vznikla generačně definovaná neformální platforma desítek – stovek mladých aktivních členů ODS. Sami zorganizovali několik diskusních večerů a akcí. Potkávám se s nimi a potkávám se s nimi rád. Ne proto, abych se snad mezi nimi cítil mladší, to moc nefunguje, ale abych jim pomohl nacházet ten správný směr. Myslím si totiž, že kromě všech dalších úkolů ve vedení strany se musí podílet i na hledání nových politiků, i když nás dříve nebo později vyženou a sednou si na naše místa. Jen tak můžeme splnit svou povinnost připravovat ODS na její budoucnost v příštích desetiletích tak, jak je potřeba ODS v této zemi i v budoucím čase.

I proto se chci znovu angažovat na postu místopředsedy a žádám Vás o svou podporu a velmi si toho budu cenit.

Děkuji.

Evžen Tošenovský

místopředseda strany
poslanec EP